NÍZKÝ RÁMEK 39 x 14
Rámek je složen z přířezů z lipového nebo smrkového dřeva. Díly jsou spojeny tenkými hřebíky 1,2 až 1,5 mm dlouhých minimálně 30 mm. Horní loučka je pro snadné zachycení mezistěny opatřena drážkou . Rámek je drátkován vodorovně. Je zachycen dvěma hřebíčky o délce do 10 mm z boku bočních louček. Po elektrickém zatavení mezistěny je drátek vypnut do boku na straně přechodu mezi dírkami třetím hřebíčkem. Dole je mezistěna pouze přiložena z boku k spodní loučce. V případě většího odchlípnutí je třeba rozestavěnou mezistěnu na několika místech k loučce přimáčknout prsty. Mezistěny získáte rozpůlením mezistěny o rozměru 37 x 27 cm, které jsou běžně v prodeji.
Výroba přířezů, montáž rámků, navrtávání otvorů, drátkování a zatavování mezistěn je činnost určená pro předjaří. Jedině tak není včelař zaskočen ochotou mladých včel stavět v době květu prvních ovocných stromů.
NÍZKÝ NÁSTAVEK 9 x 39 x 14
Nástavek je složen ze dvou dřevěných rámů a polystyrénových stěn. Horní rám je opatřen polodrážkou pro zavěšení rámků. Nástavek nemá žádné falcy, které by měly jednotlivé nástavky držet pohromadě. Ze zkušenosti stačí propolis na udržení kompaktnosti úlu. Dřevěné díly jsou po montáži nástavku napuštěny fermeží a polystyrén je opatřen akryláto-pískovou úpravou.
Dřevěné díly jsou vyrobeny z protažených smrkových nebo borových latí stejné tloušťky. Rámy jsou sčepovány a slepeny epoxidovým lepidlem. Všimněte si rozdílného čepování horního a dolního rámu. Důležité je zachování pravých úhlů a nezkrouceného tvaru. Rámy při lepení pokládáme křížem na sebe aby nedošlo k jejich vzájemnému slepení. Nezapomeňte na vyfrézování nebo proříznutí očka ve spodním rámu (nejlépe až po slepení celého nástavku).
Polystyrénové díly jsou všechny stejných rozměrů vyrobeny z desek tloušťky 30 mm. Pouze čelní díly jsou z boku přifrézovány (příříznuty). Také je vhodné venkovní hrany čelních dílů buď srazit nebo zaoblit obroušením (zde je nejčastější místo poškození povrchu – zde pak pronikají mravenci do polystyrénu). Řezání polystyrénu provádíme jemnozubou kotoučovou pilou. Při řezání vzniká plno jemného prachu, který se na vše lepí (nemáte-li odsávání je nejlépe toto provádět venku za větrného počasí). Podle přiloženého řezného plánu je patrné, dobré využití běžných rozměrů desek. Řezání je připraveno tak, že všechny lepené plochy jsou obrobeny a tím je snížena spotřeba lepidla. První díly z desek je nutno odřezat s přídavkem (3mm). Teprve s dalšími díly je provedeno oříznutí na míru. Lepení polystyrénových dílu na dřevěné rámy je vhodné provádět hustými disperzními lepidly (Dilex, Uniflex, Dispercol,…) a to nejlépe malým molitanovým válečkem. Pro zajištění styku polystyrénových dílů použijte hřebíky délky 70 mm zapíchnutých kolmo do spoje. Druhý den je kleštěmi snadno vyjmete otáčením.
Dřevěné díly nástavku napusťte po slepení nástavků teplou napouštěcí fermeží. Po zaschnutí nabarvěte polystyrénové díly z obou stran jednou vrstvou mírně naředěným Balakrylem tmavé nejlépe černé barvy. Tato vrstva má zamezit průchodu světla polystyrénem (světlo způsobuje vykousávání včelami). Za teplého počasí tato vrstva zaschne během několika hodin. Další vrstvu na plochu polystyrénu proveďte fasádní akrylátovou barvou, na kterou ihned nasypete vrstvičku suchého štukového písku. Takto upravte vnější i vnitřní stranu nástavku. Písek zabrání okusování polystyrénu včelami, ale i útokům malých ptáku během zimy. Druhý den po řádném zatvrdnutí barvy proveďte poslední vrchní nátěr. Z venku včetně dřevěných rámů opět fasádní barvou, kterou můžete případně tónovat. Zevnitř bílou disperzní barvou s potravinářským atestem (např. Eterfix LX).
Takto povrchově upravený nástavek vás překvapí odolností a případnou snadnou opravitelností prostým vyříznutím poškozené části a vlepením potřebného dílu disperzní barvou. Proto je vhodné mít k dispozici vhodné odřezky stejně povrchově ošetřené nátěry a pískem. Nástavek je lehký s vynikající tepelnými vlastnostmi. Ani po 15–ti letech používání nemají náznak zčernání plísní. Potřebná je pouze údržba stykových ploch po několika letech provozu. Jedná se oškrabání propolisu a napuštění fermeží. Fasádní barva je zvolena pro svoji dostatečnou povětrnostní odolnost a vyhovující cenu při nákupu většího množství. Jedinou nevýhodou polystyrénových nástavků je jejich přitažlivost pro mravence, kteří dokážou během jedné sezóny vykousat nástavek tak, že místy zbude pouze barva s pískem. Tomu lze zamezit pouze opravami sebemenších otvorů v barvě stěn nástavků.
Uznávám že tato úprava povrchu nemusí být dostatečná v lesním prostředí, kde jsou časté útoky větších ptáků jako jsou datli, strakapůdi, žlůny, atd.. V ostatních typech stanovišť jistě vyhoví, nebo pomůže dvojitá vrstva písku v okolí česna, kde dochází k nejčastějším útokům. Na mém stanovišti, které je 100 m od lesa, dochází k poškození do 5% nástavků.
STROP NÁSTAVKOVÉHO ÚLU
Strop je tvořen rámem nejlépe z sčepovaných prkének (není podmínkou), která jsou na spodní straně seříznuta pod úhlem tak, aby případná voda tekla od stěn úlu. Strop je vyroben ze sololitu nebo sololaku, který je kolem dokola přilepen k rámu stropu a zajištěn hřebíčky. Pro venkovní použití na včelnici je vhodné strop doplnit o oplechování. Dřevěná konstrukce je napuštěna fermeží. Celoroční uteplení stropu je tvořeno vyjímatelnou 3 cm deskou polystyrénu, ke kterému je disperzním lepidlem přilepen rámeček z pásku polystyrénu o výšce 1 – 2 cm. Takto upravený strop umožňuje vyklenutí krycího igelitu a filcové utelplivky nad horními loučkami rámků s můstky. To umožňuje volné přecházení včel mezi rámky, případně umožňuje vložení krmné placky na horní loučky rámků aniž dojde k nadzvednutí uteplení z okrajů nástavku. Horní nástavek je zakryt igelitovou plachetkou (vhodná je igelitová pytlovina) a na zimu je doplněna o filcovou (nebo kobercovou - Jekor) desku.
KOČOVNÉ DNO NÁSTAVKOVÉHO ÚLU
Pro kočování se silnými včelstvy je nutné dostatečné větrání při transportu. Vlastní dno je tvořeno svařovaným rámem z Jöklů, na kterém úl leží přímo na zemi. Ocelovou konstrukci je vhodné pozinkovat nebo namočit v barvě. Rám je doplněn dřevěnou vložkou s drátěnou síťovinou a dosedacím dřevěným rámem. Tento rám je sčepován a slepen epoxidovým lepidlem. Za příčné latě je sešroubován s ocelovým rámem vratovými pozinkovanými šrouby M6. Hlavy šroubů jsou zality epoxidovým lepidlem. Proto je ocelový rám předvrtán průměrem 6,5 mm a zespodu vyvrtán průměrem 20 mm pro zasunutí nástrčkového klíče. Dřevěný rám je svrtán s ocelovým rámem. Česnový klín je zasunut za plechové zarážky, které jsou zachyceny hřebíčky do boku dřevěné vložky dna. Dřevěné díly jsou napuštěny fermeží. Potřeba vysokého dna jako protirojového prostředku je nahrazena přidáním nástavku osazeného stavebními rámky přímo na dno úlu. Povinná vložka pro sběr měli je tvořena deskou z PVC lina přístupnou zepředu česnem. V zadní části dna je vybrání pro uchopení dna při svazování úlu popruhem a pro kontrolu hmotnosti úlu (zásob). Kontrolu hmotnosti provádím mincířem do 25 kg, který je opatřen hákem takové délky, abych se nemusel při vážení shýbat.
VYSOKÝ NÁSTAVEK 9 x 39 x 28
Při včelařském provozu s více jak 20 včelstvy v nástavkových úlech vidím jako výhodu používat dva rozměry rámků. Důvodů je několik. Většina matek dává přednost kladení do větších ploch a tím omezí plodování do souší s medem. Sníží se počet rámků s plodem se kterými manipulujeme podstatně méně než s mednými. Sníží se počet spodních ukončení rámků, které musíme kontrolovat na výskyt matečníků. Nevýhodou je zvýšená váha takovéhoto nástavku, přestože je méně zanášen medem. Rámky z těchto nástavků neslouží k vytáčení, a zásoby v něm ponechávám včelstvu. Nástavek je vyroben shodnou technologií jako nízký s celkovou výškou 288 mm. Rámky z těchto vysokých nástavků lze v nouzi umístit do dvou nízkých nástavků.
VYSOKÝ RÁMEK 39 x 28
Rámky této rámkové míry jsou tzv. Hoffmannova typu. Mají široké boční loučky, které jsou ve spodní části zúženy. Horní loučka je shodná s nízkým rámkem. Spodní loučka je v šířce 20 mm. Rámky jsou drátkovány 4 x svisle. Drátek nelze tolik vypnout jako v případě nízkých rámků a proto jej předepneme jen s mírným prohnutím spodní loučky (do 10 mm). Následným elektrickým zatavením mezistěny dojde k jeho uvolnění. Mezistěnu seřízneme tak aby úplně nedoléhala k okrajům rámku, jinak v teplém prostředí úlu dojde k jejímu vyklenutí.
Provozní metoda
Úl nevyžaduje žádné další výměnné díly. Úly běžně vybavuji 9 rámky v místech s plodem a 8 rámky v místech pro med – využívám stavby ztluštělých souší, které matka není později schopna zaklást. Ke každému úlu mám celkem 3 igelitové plachetky. Dvě z nich používám pro oddělení oddělků, kterým otáčím česna o 180°. Nadzvednutí oddělku se provádí spolu s jednou plachetkou na spodu, druhá zůstává přilepena na úlu spodního včelstva. Běžně zimuji záložní včelstvíčka v jediném polonástavku nad včelstvem.
S tímto úlem včelařím již 15 let se současnými 60-ti včelstvy, a přitom jsem byl nucen zlikvidovat teprve 3 nástavky, z nichž jsem opakovaně použil dřevěné rámy. Úly při kočováni svazuji popruhem s napínacím hákem. Toto sevření mě zatím nevypeklo. Transport úlů terénem provádím speciálním růdlem vlastní konstrukce, který mi umožňuje snadné vyzvednutí plného úlu na plochu přívěsného vozíku za autem. Úly na vozíku upevňuji pomocí dlouhých gumových pavouků. Ty umožní případný pohyb i naklonění úlu při jízdě v terénu, ale vrátí jej zpět na místo.
Souše po vytočení skladuji zavěšené v rozestupech pod stropem. Tmavší, poškozené a starší dílo nekompromisně likviduji. Do medníkových nástavků, které neodděluji od plodiště mateří mřížkou používám hlavně panenské a světlé souše, do kterých matky nejsou ochotny klást. Zakladou je pouze v případě nedostatku prázdných buněk ve spodní části úlu. Nedostatek prostoru v průběhu snůšky způsobí zanesení plodiště nektarem a následný rozjezd rojové nálady. Je proto nutné mít připraven dostatečný počet volných nástavků se soušemi nebo mezistěnami. Silná včelstva jsou ve špičce schopna obsadit prostor až o 8 nízkých nástavcích. Úl vybavuji prázdným nástavkem přímo na kočovném dně úlu, kde se včely vyvěsí a staví zde trubčinu. Zavíčkovanou trubčinu pravidelně vyřezávám. Pouze u včelstev s nakoupenými matkami F1 podporuji chov trubců. Trubčí plod zde také podporuje udržování plodového tělesa ve spodní části úlu. Celková výška úlů při posazení přímo na povrchu terénu umožňuje příjemnou práci ve vzpřímené poloze těla. Manipulace s polystyrénovými polonástavky je snadná i když je plný medu. Takovíto plný nástavek váží do 12 kg.
Při prohlídce nástavky kladu na sousední úly. Ve snůšce, v kolmé poloze a mimo snůšku naležato. Prohlídku na rojovou náladu lze vykonat během pár minut prohlídkou spodních louček rámků v nástavků. V případě výskytu matečníků, odstraňuji většinu zavíčkovaného plodu do oddělků.
Včelstva s rojovou náladou po snůšce využívám k přijetí přelarvených matečníků v nástavcích oddělených mateří mřížkou. Takováto včelstva přijmou i 100% dodaných misek. Načnuté matečníky přerozděluji do ostatních včelstev do připravených nástavků s alespoň dvěma soušemi s otevřeným plodem, mezi něž připíchnu misky. Těsně před dochováním matečníků připravuji oddělky se zavíčkovaným plodem a zásobami o velikosti 1 až 2 polonástavků do nichž umísťuji matečník obalený alobalem tak aby mu vyčnívala pouze špička. Tyto oddělky do podzimu vyrostou ve slušné včelstvo. Je třeba mu však včas doplnit zásoby a přidat prostor.
Na zimu včelstva připravuji již před krmením. Včelstva zimují v prostoru 4 až 5 polonástavků. Odstraňuji stavební rámky ze spodního nástavku a z odstraňuji postranní neobsazené souše z nejnižšího plného nástavku. Ty jediné trpí písní v předjarním období kdy studený vlhký vzduch klesá bočními uličkami. V horním nástavku odebírám jeden rámek pro vložení fumigačního pásku. Krmení provádím lahvemi s prosakovacími víčky, které pokládám přímo mezi včely na horní loučky rámků do prostoru dvou prázdných nástavků, nebo do otvoru po vyjmutých 4 rámcích, které převěsím do přidaného nástavku. Včelstva krmím 15 – 20 kg cukru, to je 5 až 7 lahví roztoku.
Při jarní prohlídce kontroluji cukerné zásoby, případně doplňují souše odebrané na podzim. Vkládám první mezistěny těsně vedle plodu. Před první snůškou přemísťuji nespotřebované cukerné zásoby pod plod a nad plod umísťuji nástavek vyplněný mezistěnami a na kraji vystavěnými soušemi.