AEROSOLOVÁNÍ



V prvním týdnu listopadu jsem se studenty zjišťoval míru rozrušení včelstva při studeném aerosolování vodní emulzí. Použili jsme digitální teploměry ve třech včelstvech. Čidla jsme umístily týden předem asi 1 cm nad zimní hrozen. Průměrná teplota v úlech před začátkem ošetřování byla 10,2°C při venkovní teplotě 8°C. V průběhu aplikace (2 minuty) teplota v úlech klesla na 7,7°C. Po 5 min. stoupla na 8,9°C a po 15 min. na 10,8°C. Provedený pokus dokázal, že včelstva se během aerosolování rozhodně nerozrušili tak, že by měly snahu aerosol z úlu vyvětrat. Nárůst teploty po aplikaci je možno přikládat spíše vyrušování (pouhý pohyb osob v okolí úlů), jehož vliv jsme ověřovali letos v zimě. Pokus měl studentům ukázat, že použití aerosolu je pro včelstvo mnohem méně stresujícím zákrokem než použití fumigace, při které je nutno úl otevřít a zadýmením rozrušit, ale v případě včelnicového umístění úlů i manipulovat se střechami, kterými jsou úly během zimy zakryty.

Pro aerosolování používáme mobilní agregát s benzínovým motorem (90ccm). Agregát se snadno převáží jako "kolečko". Při položení dosedne celou plochou rámu na zem a samovolně se nepohybuje. Pro převážení v autě jsou výhodou odšrobovatelná madla. Součástí soupravy je i dlouhá tlaková hadice, která umožňuje jednak umístit agregát dále od včel a zároveň obsloužit včelstva ve velkém rádiusu.

Vyvíječ má hubici zúženou tak, aby se vešla akorát do plochého očka. Očka mám umístěna ve spodním dřevěném rámu nástavků a tak aerosol vstupuje volně do prostoru mezi rámky. Aplikaci aerosolu provádím zásadně do horního očka, a tak dlouho, než se vymění "všechen" vzduch v úlu. Naplnění úlu aerosolem je patrné z unikajícího "kouře" ze dna úlu. Další prodloužení aplikace nemá větší smysl. 

 
   

Původní vyvíječ VAT 1 jsem upravil tak, že jsem přilepil mosazné trubičky do injektorů vteřinovým lepidlem a původní plastové nasávací trubičky nahradil bužírkou. Původní plastové trubičky praskaly a vypadávaly z mosazných trubiček kterými byly spojeny s vyvíječem. Na dalších obrázcích je jednoduchá úprava vyvíječe pro teplé aerosolování. Metod jak ohřívat aerosol bylo v minulosti popsáno více. Většinou však používaly těžké propanbutanové láhve a pomocí hořáku ohřívaly láhev s emulzí. Já jsem zvolil ohřev vstupního vzduchu. Pomocí propanbutanového campingového vařiče je ohříván stlačený vzduch přímo v rukojeti vyvíječe. Plamen je chráněn před větrem krytem z plechovky. Manometr a plastové hadičky jsou před spálením chráněny plechovým štítem. Aerosol je do úlu transportován vlnovcem (uvnitř hladká hadice - savice). Svislá trubka, na kterou je hadice napojena plní zároveň funkci zpětného kondenzátoru, který vrací zpět větší kapky emulze. Tato jednoduchá úprava umožňuje ohřátí vzduchu o min. 5°C a tím se zabrání zamrznutí trysek při aerosolování při teplotách nižších než + 10°C. Měřením teploty z výstupu jsem zjistil, že i při malém výkonu hořáku lze dosáhnout i 20°C teplý aerosol. Rukojeť vyvíječe rozhodně není rozpálená hořákem, přesto však nelze vyvíječ za ni přenášet. Přemýšlel jsem nad nějakou rukojetí, ale zatím mi vyhovuje uchopení za svazek hadic napojených na jednotlivé trysky. Minutový výkon vyvíječe je otestován stejně jako u studeného aerosolu změřením objemu zbytku emulze v láhvi po aplikaci na větším počtu úlů (přesně podle metodiky pro studený aerosol).