ASPINWALLŮV NEROJIVÝ ÚL
LAWRENCE GOLTZ, MEDINA, OHIO, USA, GLEANINGS IN BEE CULTURE, ROČ. 1975, t. 4, STR. 115—116.

„Aspinwall zastával názor, že úspěšnou metodu k předcházení rojení by bylo třeba hledat spíše v úle samém než v použití vhodné provozní metody." -E. R. Root.
Někdo kdysi prohlásil: „Nová myšlenka je myšlenkou starou, jejíž čas nadešel." - Rámky, na nichž se mohou tvořit chumáče včel a tedy mající schopnost tlumit rojení (The no-swarn cluster frames), které se nedávno objevily na trhu, jsou založeny na principu, že včely v plodišti se nebudou připravovat na rojení, je-li plodiště vybaveno rámky s laťkovými rošty, jež se vkládají mezi ostatní plásty plodiště nebo rámky s plásty, které obsahují po obou stranách plástu úzké svislé laťkové rošty (tam se právě může stáhnout část včel a vytvářet chomáče. - Proto označení „chumáčové rámky" -The cluster frames; pozn. překladatele). Konstrukční detaily jakéhokoliv laťkového roštu (slot-ted divider), který je pro účely tlumení rojení používán, musí vykazovat určité parametry, zvláště pokud jde o šířku mezer v roštu, ačkoliv existuje rozdíl mezi rozměry mezer u původního Aspinwallova roštu a u série, která se nyní vyrábí.
Původní navržené dřevěné modely měly mezi jednotlivými laťkami mezery o šířce 3/8"(tj. 0,95 cm) zatímco nyní vyráběné rošty z plastické hmoty, které nyní přicházejí na trh, vykazují mezery o šířce 1/4" (tj. 0,63 cm). Aspinwall sám používal dřevěné laťky o průřezu 3/8" x 1" (tj. 0,95 x 2,54 cm), upevněné k horní i dolní loučce rámku. Takto vznikl Prostor pro vytváření chumáče včel mezi každým plodovým plástem v šířce jednoho palce (2,54 cm), ovšem bez ohledu na uvedené laťky. Autor ukázal, že při použití jeho úlu se včely nevyrojí, protože mají dostatek místa v prostoru, kde nechtějí stavět plásty. Aspinwall byl úspěšným vynálezcem také jiných pomůcek, včetně stroje k sázení brambor. Původní štěrbinovité plásty: (plásty s laťkovými rošty), o kterých se Aspinwall zmiňuje, byly zhotoveny tak, aby odpovídaly standardní hloubce plodišť a nástavkových dílců. Tyto druhy rámků, jejichž úkolem je tlumit rojení, se vyrábějí z plastických hmot pro standardní hloubku, avšak také pro střední hloubku u nástavků, tj. 6 a 5/8 SI palce = 16,8 cm.
L. A. Aspinwall z Jacksonu ve státě Michigan (USA) demonstroval poprvé svůj úl na včelařském kongresu státu Michigan v roce 1905. Poprvé se o tomto jedi- nečném úlu zmínil E. R. Root v časopise Gleanings in Bee Culture v r. 1906 po svém návratu z uvedeného michiganského včelařského kongresu, kde vynálezce svůj úl vystavoval. Později dubnové číslo Gleianings z r. 1906 otisklo článek z Beekeepers Rewiew, ve kterém Aspinwall popsal svůj nový úl s uvedenými rámky pro zabránění vyrojení včelstva. Aspinwall zastával názor, že úspěšnou metodu k prevenci rojení nutno hledat spíše v úle samém než v úpravě provozní metody. Zdůraznil základní principy svého úlu: roštové rámky, ale také zvýšenou možnost komunikace s úlem, tj. plodištěm a nástavky (medníky), štěrbinovité boční okraje rámků s plásty a mimoto také i využití mezistěn s trubčími základy buněk nad plodištěm. O rok později, v roce 1907, E. R. Root uvedl výsledky testu tohoto úlu. Test byl prováděn v Medině ve státě Ohio. Root popsal úl podrobně a z popisu vyjímáme některé části: „Tento úl má téměř dvojnásobný obsah proti běžně používanému se stejným počtem rámků." Dále Root pokračuje: „Úl sám je jakousi kostrou, na jejímž okraji jsou těsně zavěšeny konce plodových plástů. Dvě boční stěny vymezují prostor plodiště a včelí mezeru nad rámky až k oběma krajním rámkům. Těsně přiléhající okraje rámků brání pronikání větru a vlivu nepříznivého počasí. jedna lišta je umístěna nahoře na každém konci všech rámků, aby se uzavřela včelí mezera vpředu a vzadu. Nasadí-li se nahoru medníková přepážka, je celý úl uzavřen." Jinou docela jedinečnou zvláštností Aspinwallova úlu je konstrukce rámků pro plodiště. Místo po jedné boční loučce po každé straně má každý rámek po každé straně několik louček, čímž se utvoří na obou krajních koncích plástu (i rámku) laťkový rošt se svisle probíhajícími mezerami. Pouze krajní rámky plodiště jsou bez tohoto roštu, mají tedy po každé straně plástu pouze jedinou svislou loučku; loučky těsně přiléhají. Účelem zcela zvláštní konstrukce okrajů rámků ve tvaru lištového roštu je možnost vytváření dalšího volného prostoru kolem bočních konců plástů pro chumáč včel. Ani vynálezce úlu, ani E. R. Root neuvedli rozměry tohoto nového úlu, ačkoliv lze předpokládat, že úl musí být podstatně rozměrnější než úl Langstrothův. Zkoušky Aspinwallova úlu, jež probíhaly v Medině v r. 1906, zahrnovaly také instalaci „podněcovaných silných včelstev" u sousedního včelaře, který se specializoval na produkci plástečkového medu. Několik vynikajících včelařů tehdejší doby zkoušelo Aspinwallův úl téměř ve stejné době. O tom E. R. Root říká: „Chtěli jsme v nastávajícím létě vyzkoušet více včelstev, usazených do Aspinwallova úlu. Nyní víme, že Mr. Buřt (včelař, který také tento úl zkoušel), se snažil přimět včely, aby se vyrojily, avšak bez jakéhokoliv úspěchu."
Jako pokračování E. R. Root znovu popsal Aspinwallův úl, a to dokonce ještě podrobněji, v časopise Gleanings, v listopadovém čísle z r. 1908. Vernon Buřt, úspěšný producent plástečkového medu, provedl příštího roku dalšíÍ zkoušky. Opět neuspěl ve snaze pohnout včely k tomu, aby se vyrojily. Tento článek byl ilustrován fotografiemi detailů konstrukce Aspinwallova úlu, z nichž dvě fotografie otiskujeme v tomto článku. V roce 1908 se v časopise Gleanings objevil jiný článek, napsaný samým vynálezcem, Aspinwaliem. Beze sporu se jeho úl stal předmětem rozsáhlých diskusí mezi včelaři a Aspinwall zřejmě vystoupil na obranu svého úlu, a také aby nakonec vysvětlil podrobně principy své neortodoxní konstrukce a příčiny úspěchu při tlumení nebo potlačení rojení včelstev při použití tohoto úlu.
V ediční poznámce, která předcházela článek titulovaný samým Aspinwaliem „Aspinwallovy roštové rámky" bylo konstatováno: „Napsali jsme sami Aspinwallovi, že jsme obdrželi mnoho dopisů s dotazem, proč se roštové rámky (rozumí se s plásty) bez koncových louček se včelí mezerou nemohou používat v obyčejném Langstrothově plodišti, každý plást výměnou za kterýkoliv jiný plodový plást při zvýšení kapacity úlu přidáním zvláštních nástavků." Následující Aspinwallův článek pak začínal takto: „Mnoho včelařů se táže, proč Aspinwallovy roštové rámky se nedají použít v kombinaci se standardními rámky Langstrothovými nebo Hoffmannovými a takto vytvořit úl, ve kterém by se včely nerojily". V oné době se Langstrothův úl běžně používal. Aspinwallův úl znamenal radikální změnu, protože spodní část plodiště byla částečně otevřena. Aspinwall uvádí, že jsou dva důvody pro toto částečné otevřené zakončení: 1. prvním důvodem je zabránit v tmelení propolisem; 2. včely získávají volný prostor pro vytváření chumáče, což dále umožňuje snazší a rychlejší manipulaci s rámky. Dále uvedl jiné charakteristické zvláštnosti, kterými se jeho úl vyznačuje, jako např. nižší teplota v úlu za letních veder. Aspinwall dále říká: „Teplo je jedním z faktorů, který vyvolává rojení a jeho kontrola musí být součástí každého opatření, které má směřovat k prevenci rojení."
Po dlouhém zkoušení Aspinwallova úlu jsem si uvědomil těžké podmínky, za kterých jsou včely nuceny pracovat v běžných úlech, a to jednak za letních veder, jednak často v stěsnaném prostoru. Přirozeně, že mnozí včelaři se pokoušeli o prevenci rojení včelstev, avšak nebrali v úvahu jeden ze základních faktorů, vyvolávající rojení, totiž těsný úl.
Aspinwall popsal svůj úl jako krychli,' vyznačující se schopností udržovat teplotu včelího chumáče, je-li takový úl vystrojen plásty v rámcích s laťkovými rošty po ieiich stranách.
V žádném z uvedených článků nebyly uvedeny infor- mace nebo pokyny o zimování včel. O svých vlastních pokusech, které probíhaly po více než sedmnáct let s 35 až 50 včelstvy, Aspinwall řekl: ,'Autor nemůže zapomenout na léta neúspěchů při snaze o jejich použití (tj. při použití roštových rámků), když je co do délky přizpůsobil rámkům Langstrothovým." Aspinwall uvažoval o používání roštových rámků při současné možné alternaci (záměně) za rámky s plodem, jež byly po svých stranách také vybaveny laťkovými rošty ve svém úlu záměrně takto řešeném, kde vše představuje integrální jednotku a vyjádřil vážné pochybnosti o hodnotě jejich individuálních zvláštností, bude-li jich použito jinak. Současné úpravy a nově upravená konstrukce roštové přepážky úspěšně zabraňují rojení včelstva a zvyšují medné výnosy. Skupina spolupracovníků studovala kontrolu rojení po dobu desíti let a vyvinula nynější verzi za použití moderních technologických metod a materiálů.
V roce 1908 Aspinwall předpokládal, že bude muset bojovat za prosazení principu rozdělení plodiště pomocí roštových rámků, když řekl: „Ať jsou síly, které vytvářejí vynález jakkoliv subtilní, nemůžeme si dovolit přehlédnout ani ty, které se zdají nejméně důležité. Úspěchu docílíme jen tehdy, budeme-li se řídit neomylnými zákony přírody."
 

Přeložil lng. W. Dejmek
 

Obr. 16 Rozložený Aspinwallův úl.

Obr. 17 Plodový rámek s postranními rošty a roštová přepážka.