Ještě  k výměnám matek

 

Když byl v MV č 3/2009 zveřejněn článek Množení a přidávání matek myslel jsem si ,že další vysvětlení či doplnění nebudou potřeba. Skutečnost mne však přesvědčila o opaku.

Mnozí včelaři si vyzkoušeli popsanou  metodu, kdy je k mrtvé matce do klícky přidána mladá matka.  Většina z těch , kteří se mi ozvali nebo dokonce své zkušenosti zveřejnili na internetu, měla  zkušenosti kladné. Byli však i takoví, kteří měli úspěch jen  z 50% . Vždy když jsem se ptal na situaci ve včelstvu a na stanovištích u těch méně úspěšných  (po hříchu  byli jen dva), vyplynulo z toho vždy jedno a to samé. Včelaři pochopili techniku, ale nebrali na zřetel  další podmínky,  uvedené v článku a také článku Dr. Přidala s názvem Technika přidávání a výměny matek. To je podle mne z těch článků ale nejdůležitější.

Některé poznatky však mají obecnější povahu a proto je ještě jednou připomenu nebo doplním.

 

 

Co zpravidla vede k neúspěchu  při výměnách a přidání matek.

 

1)      Nevhodná doba. Tou je období s příliš silnou snůškou, nebo když je včelstvo v rojové náladě. Nevhodným okamžikem je  i bezsnůškové období.  V období bez snůšky je lehká pomoc. Před přidáním a v průběhu navodíme slabou snůšku.

      Za nejvhodnější dobu k přidání považuji měsíce duben, srpen, září. Proto se také

      snažím výměny do těchto období směrovat. Chce to ovšem  brát včelstvo  jako      

     partnera a opustit styl myšlení: „Poručíme větru dešti/. V jiných obdobích včelařského                                      

     je třeba vycházet z konkrétní situace a případně včelstvo na výměnu či přijetí matky

     připravit.

 

2)      Včelstvo se nachází v nepříznivému stavu např. je vystaveno různým stresům. Např. při nadměrné slídivosti je přidání také rizikové.

 

3)      Dlouhodobá bezmatečnost. Nikdy nepřidávám nové matky včelstvům, která jsou delší dobu bez matky a plodu. Velice jsem byl překvapen, když mi jeden včelař zdůvodňoval motiv takovéhoto přidání tím, že včely musí přeci v tomto případě po matičce přímo toužit.   To je může být pravda pouze v případě krátkodobé nepřítomnosti matky, když je ve včelstvu ještě  plod.   U dlouhodobé osiřelosti včelstva však dochází k takovým změnám v sociální struktuře včelstva, že  se včely v úle stávají nové matce konkurentkami. Tzv. polidšťování si situace ve včelstvu vede často k mylným závěrům a nepříznivým výsledkům

 

4)      Špatný zdravotní stav včelstva v kombinaci se zootechnikou. Nikdy např. nepřidávám matky do včelstev, kde je větší výskyt roztočíka včelího nebo když  je včelstvo v léčení. S tím mám velmi bohaté zkušenosti a mohl bych popsat několik scénářů.  U včelstva, kde je velký výskyt V.d. je jen jedna pomoc. Zrušit nebo oddělek. Vše ostatní je naprosto neekonomické, kontraproduktivní. V případě léčení je třeba vyčkat s přidáním min. 1 týden po ukončení léčení.

 

 

  

Náprava včelstev, která jsou déle bez  matky, plodu, jsou v nich trubčice nebo vykazují vysoký spad V.d.

 

1)      Včelstva, kde je trubcokladná matka nebo v něm kladou trubčice lze  úspěšně napravit jediným způsobem. Zrušit a nahradit oddělkem nebo smetencem. Nic jiného nikdy nedělám a nedoporučuji to nikomu.  Totéž doporučuji u včelstva, které je delší dobu bez matky a plodu. Možné je provádět ledascos, ale za jakou cenu a s jakým výhledem na úspěch.

 

2)      Včelstvu ve kterém je např. kyselina mravenčí /KM / nikdy matky neměním, je to příliš velké riziko. To raději  včelstvo odléčím, počkám několik dni na uklidnění. K tomu přispěje  např. mírný příliv potravy. Pak  lze matku vyměnit s daleko menším rizikem. To lze ovšem provést jen v případě, že včelstvo ještě v dobré kondici a nejsou v něm vlivem V.d. příliš narušeny sociální vztahy.

 

3)      Pokud chováme včelstva s vysokým sklonem k varroatolernaci, můžeme včelstvo silně napadené  V.d. nebo dokonce i kolabující včelstvo napravit oddělekm z takových včelstev a po cca 3-4 týdnech ošetřit KM. Vzhledem k tomu, že u nás drtivý  podíl na trhu matek mají  chovy varroasenzitivní (VS) , může si toto snad dovolit jen hrstka včelařů shromážděná kolem šlechtitelské sekce PSNV a i k tomu je třeba jistých zkušeností, které se nenabudou přes noc.

 

 

 

Malé nástavkářské desatero – výměny matek a napravování včelstev pomocí oddělků.

 

Na konec jsem si nechal tuto základní technologii výměny matek, která je stěžejní pro nástavkové včelaře. Byl jsem dost překvapen internetovou diskuzí a tím, že někteří nástavkáři mají s touto absolutně nejjednodušší technologií  problémy. Když jsem se pídil po literatuře, zjistil jsem, že o tom skutečně moc napsáno nebylo a včelaři, kteří to velice úspěšně praktikují neříkají jak výměny provádějí. Detaily ale dělají velké věci. Prostě to, co někdo považuje za samozřejmost, jiný nezná a při tom je pro něj stěžejní informace. Pokusím se tedy nejdůležitější zásady připomenout. Chceme-li docílit obvyklou cca 80% ní úspěšnost, berme v potaz níže uvedená doporučení.

 

1)      Nikdy nespojujeme včelstva či oddělky s matkami přibližně stejně kvalitními, tj matkami stejného stáří.

 

2)      Nikdy nespojujeme zdravý oddělek s nemocným včelstvem (s vzácnou výjimkou, uvedenou výše).

 

3)      Včelstvo a oddělek musí být přibližně ve stejném stadiu vývoje. Nikdy nepřipojujeme např. oddělek, který je rozplodovaný včelstvu, kde již není plod nebo je ho velmi málo.

 

4)      Nejlépe se oddělek k hlavnímu včelstvu za účelem  výměny matky připojuje v době, když jsou obě spojované části již v zimním klidu. Taková doba může nastat začátkem září, zpravidla ale  koncem září, počátkem října. V takovém případě starou matku nehledáme ani nedáváme mezi včelstva proděrovaný novinový papír. Můžeme  však  části chomáčů, kde dojde k bezprostřednímu styku včel postříkat mlhovkou se studenou vodou.

 

5)      Oddělek nasazujeme nad včelstvo, ponecháme mu až do počátku zimy (zpravidla polovina listopadu) otevřené očko. V takovém případě můžeme najíš na česnech staré matky za cca 14 dní, ale i až za 2 měsíce, těsně před vánocemi.

 

6)      Mezi oddělkem a včelstvem nesmí být prázdný nástavek s panenskými soušemi, ale nejlépe  plný nástavek se zásobami. Prázdný nástavek může často působit jako překážka.

 

 

7)      V průběhu včelařské sezony je lépe v produkčním včelstvu starou nebo vadnou matku vychytit a spojit s oddělkem s mladou matkou přes papír. Očko ponecháme zase otevřené a uzavřeme jej cca po 2 týdnech (až začnu včelstva nosit pyl do spodních oček).

 

 

8)      V létě nespojujeme početně stejně silný oddělek a včelstvo (např. 2NN + 2NN). Geneticky odlišné materiály (kraňka alpského a karpatského typu) spojujeme raději co nejpozději  na podzim.

 

9)      Pokud nechceme v průběhu roku starou matku vychytávat, musíme ke spojení použít novinový papír. Můžeme  také využít následující fintu. Oddělek musí  být  silnější, než spojované včelstvo. To můžeme udělat následovně, aniž oslabíme ostatní včelstva a přijdeme o výnos. Použijeme totiž plod a včely ze včelstva, kde chceme matku vyměnit. Kmenovém včelstvu se odebere nástavek plodu (nejlépe zavíčkovaného) bez včel a 1 nástavek kde jsou včely a medné zásoby, ne plnou mednou komoru . Nad oddělek (je v 1NN) dáme  a tento  NN s plodem, nad tento nástavek dáme výkluz. Ideální je dvoucestný. Na výkluz dáme nástavek se včelami a zásobami (můžeme i dva). Přes noc je oddělek posílen bez bojů, po té výkluz v klidu odebereme. Tuto metodu můžeme třeba zopakovat znovu za týden, podle potřeby a síly původního včelstva.  Pak je již v starém včelstvu jen matka s létavkami , trochou plodu a mladušek zpravidla v 1-2NN. Oddělek jsme takto převedli rychle na produkční včelstvo, je velmi silný a kompaktní v cca 4-5 ti NN. Na určitou dobu tak získáme dvě  včelstva, která se věnují snůšce s větším množstvím létavek než původně. Nesmíme však zapomenout na otevření dostatečného množství oček nebo můžeme pro nové včelstvo využít mezidno. Nasadíme-li na silnější oddělek (nyní vlastně již produkční včelstvo) krmítko s dostatkem tekuté potravy a mezi včelstva dáme papír, proběhne výměna staré matky za novou a spojení  velice rychle a zpravidla podle našich předpokladů i v bezsnůškovém období. Toto  však můžeme udělat kdykoliv později, nejlépe opět v září, říjnu s menším rizikem a nižší potřebou času.

 

10)  Tento trik s výkluzem můžeme samozřejmě využít vždy, když to potřebujeme například při zesilování včelstev a ne jen výměnách matek. Vždy však zvažujeme ekonomičnost našeho počínání.

 

Ve výše uvedených řádcích jsem se pokusil doplnit můj předchozí článek a naznačit jak postupuji já osobně. Není to stoprocentní návod na úspěch, ale dodržování uvedených bodů  procento úspěchu při výměně a přidávání matek značně zvýší. Doufám, že  to včelařům opět trochu pomůže v jednoduchém včelaření.