Otázky a odpovědi účastníků a příznivců hnutí Šance pro včely (ŠPV)

Téma: Biotechnické postupy

Prosinec 2020

Otázka č. 400

Leoši, jsem začátečník. Nevím, co je to metoda falešného hnízda. Nemohl by jste uvést odkaz?

Odpověď:

Nemohl. Mnohokrát jsem uvedl, že nejsem opisovač opisovačů. Vše co uvádím také dělám, mám ověřeno svojí praxí, pokusy, testy, tedy žádné fabulace a dojmy. Pokud někde najdu nějakou inspiraci, snažím se to uvést ale především ověřit. I když se mi nějaká hypotéza nepotvrdí u mne, neznamená to, že nevěřím tomu, že druhému to v jiném prostředí s jinou filozofií funguje. Každá mince má vždy dvě strany.

Jdu jinou cestou než je u nás propagována. Tedy v případě kleštíka jsem od samého začátku říkal, že cesta je tzv. varroatoleranní metoda včelaření než jen čistě selekce na toleranci vůči V.d. Přiroda má vždy tendenci dlouhodobě dávat vše do rovnováhy. Jeden ze základních přírodních zákonů je právě zákon rovnováhy. To ale neznamená vůbec nějaký konstatní, neměnný stav. Naopak. Kdysi jsem uváděl příklad jak si to představit. Představ si, že jdeš po provaze. Rovnováhu udržuješ tak, že když se vychýlíš částí těla (třeba rukou) na jednu stranu, musíš se zákonitě vychýlit na stranu druhou. On i ten provaz není neustále nehybný. Pokud to dokážeš, jdeš a tu vzdálenost přejdeš. Pokud ne, spadneš. No a pak záleží na tom, jak vysoko je ten provaz nad zemí. Podle toho budeš mít následky. Buď si jen vyvrtneš kotník nebo budeš na placku.

Na své cestě jsem se prakticky neměl u koho inspirovat a dnes jsem tomu rád. Ale vrána k vráně sedá, a tak se dnes našlo po celé Evropě pár lidí, se kterými souzním. Snažíme se o komplexní pohled, jako se to děje v přírodě. Den se také neoddělitelně skládá ze světla a tmy, 24 hodin, 1440 minut….. Tedy celistvost, to je podstata tohoto přístupu.

Ony i ty sdílené informace nejsou zdaleka vše. Vždy je to naopak, protože obecně platí. Pravdě jsi vždy blíže, když nemáš žádné informace než když máš zkreslené informace. No a to je v případě sdílených informací vždy. Nasbírané zkušenosti druhých mohu být pouze znalostmi, ale nikdy ne vědomostmi. Těmi se stávají teprve, až když si je osvojíš vlastní praxí. Když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Přejímání sdílených informací je dnes běžné. Jenže to vede právě k té povrchnosti, kterou se lidé opíjejí a také k tomu, že se lidé čím dál více odklánějí od reality , aniž to třeba i chtějí. Prostě pro každou informaci musí člověk dorůst. Hrát si se slovíčky nemá smysl, pokud nevnímám jejich význam, obsah. Když jdu neprošlapanaou cestou, musím nejprve věci poznat. Pak si je pro sebe definovat. No a pak tu definici mohu koncentrovat do pojmenování, které je té definici nejblíže. O tom to je. Stejně tak jsem mohl tu metodu nazvat nepravé plodové hnízdo, klamavé plodové hnízdo, distancované plodové hnízdo, dočasně izolované, znovu založené….. Vše by to vyjadřovalo stejný princip, ale trochu jiné provedení. Způsobů provedení jsou desítky. Vše má ale svůj algoritmus.

Plodové hnízdo víme, co je. Co je falešné taky. Z toho tedy vyplývá, že vytvořím nebo umožním včelám uvořit to falešné plodové hnízdo v jedné části dutiny, abych jim pak umožnil, utovřit to pravé. Zase to mohu prvést různě.

Jen pro představu. Mohu to učinit tak, že dám matku do 3 rámkového izolátoru a nechám vystavět 3 plásty (tím navíc využiji více mechanizmů, kterým včely tlumí kleštíka a i různé patogeny). Zpravidla co nejdále od česna. Tím jsem vytvořil to falešné hnízdo, na které se stahne převážná část kleštíka. V té zbývající jsem tak naředil jeho populaci. No a nyní včelám umožním utvořit to pravé plodové hnízdo. Kde normálně je? No přeci u česna. Tak co udělám? Matku pustím a ten vlastně vytvořený oddělek odstraním. Nepíši záměrně jak. To neznamená vůbec nebo jen likvidaci těch plástů a včel. Zase způsobů může být desítky. Nebo mohu pracovat ne s izolátorem, ale celým modulem (nástvkem), podle toho, jaké mám úly, rámky, zda mám či nemám matří mřížku, očka, mezidna……, pochopitelně ne každý způsob je vhodný pro tu kterou roční dobu a situaci ve včelstvu. Nakonec to mohu udělat i tak, že nemusím včelstvo vůbec rozebírat, což se hodí včelařům včelařících v úlech (kláty, brtě) s nerozbrným dílem.

Ono by těm klasicky, průmyslově včelřícím včelařům často tačilo jen jednotlivé zákroky zharmonizovat se zákonitostmi života včelstva. Tím by velmi omezili, ne-li zcela vyloučili, používání chemie. Chce to je poskládat celou metodiku do správné poslopnosti, algoritmu.

Včelaření je o pochopení vztahů ve včelstvu a jen málo o technice. Vím, že tohle je pro začátečníka těžké, nevyčítám ti to. To je ale to nejdůležitější při jiném úhlu pohledu, změně myšlení a přejití na včelaření podle tezí ŠANCE PRO VČELY. Bez toho to bude jen předstírání a budeš pořád na něčem, někom závislý. Bez toho se nebudeš přibližovat realitě.

Téma: Chov matek, večerní páření.

Prosinec 2020

Otázka č. 401

Príjemné  sviatky pán Dvorský-  No čo už, prepáčte že Vás otravujem len by som potreboval pomocť ,poradiť ako na to, mám problém zrejme s virozami už dva roky sa to stupnuje,naprieč rôznym procedúram ako Ekopol jar leto, gabon V 7 mesiaci .. mám pocit, že to mám zasvinené riadne minul. rok mi padlo 6-z ,30 teraz počítam že ich bude 15 z 30 tich.  K tomu več. páreniu- zistil som, že na jednom vzdialenejšom stanovišti 800m od domu mám trudie zhromaždištie  pár 10 metrov  vedla včelnice.  Chcel by som toho využiť a obmedziť druhých trúdov resp. mám dve rodiny ktoré sa mi za posledné 2-3 roky ,,vyhli ,,problémom sú slušné v sile ,málo mrtvoliek -proste využiť tieto včely na rozchov aj matiek cez ich trúdy - myslím že najkratšia cesta je,bude Vaša. ďakujem aj za prípadné dodatky rady ako sa s tejto pre mňa kalamity dostať von, Jan.

Odpověď:.

Také vám přeji ,jak se říká ,šťastné a veselé. Nakousl jste téma, které se nedá jen tak odbýt pár větami, ale zkusím vás alespoň trochu nasměrovat. Samozřejmě neznám podrobněji situaci  na vašem stanovišti, ale jsem přesvědčen, že odpověď najdete na mém webu v popisu mé metodiky http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Moje_provozni_metoda_a_jak_se_vyvijela.pdf

Podle mne jsou včelaři na hony  vzdáleni realitě a myslí si, že za vše může kleštík, potažmo viry. Jenže to je pravda jenom někdy. U CCD (já ho označoval jako varroázu typu C) je to zcela jinak a jedná se o multifaktoriální jev, kde hraje kleštík  většinou vlastně jen vedlejší roli. To i obyčejná Nosema apis působí větší škody, o N. caranae ani nemluvě. Nakonec existuje jedna studie s několika tisíci včelstev, která prokázala, že ve zdravých včelách a plodu je více virů nežli v těch, které jsou poškozeny deštíkem. Je to tedy více o imunitě. Ten problém je komplexnější a jako takový se musí řešit. Tedy tak to dělám já a funguje to. V posledních sedmi rocích mám ztráty 20:1, na dvacet přeživších jedno nepřežije. To vše bez jakékoliv chemie. To ale neznamená, že se nevěnuji selekci nebo šlechtění. Naopak u mě je to velmi tvrdé, ale ony to jsou takové spojité nádoby. Vlastně jich je hned několik. Víc o tom asi nebudu psát, je to v článku. Večerní páření využívám od 11 let. Ono to ale není zase tak snadné nebo alespoň u mě. Procento úspěšnosti je něco přes 40%. Dokonce se mi povedlo i bratr x sestra, ale výpadek plodu je šílený (cca 50%, spíš přes 50). Letos jsem jednu takto  vybranou matku použil k dalšímu rozchovu, ale vůbec to neznamená, že z toho něco bude. Já v to vlastně ani nedoufám, jen zase něco  zkouším a uvidí se. Příbuzenská plemenitba je skutečně cestou do pekla, jak říkával Br. Adam. Někdy se ale dá použít, jen si člověk nesmí myslet, že to bude fungovat hned a na 100%. To samé se týká i večerního páření. Ono se dá dělat tak 1,-1,5 měsíce v roce a někdy vůbec ne. Ta změna klimatu je fakt šílená. Když se dívám do starých záznamů, ani se mi nechce věřit. Příbuzenská plemenitba může sice některé vlastnosti zesílit, ale zafixují se i ty nevhodné. To je jeden z problémů.  Včely, které se dokáží přizpůsobit nikdy nevyužívají jediný mechanizmus a to dokonce ani ne jen jeden z těch speciálních ( jako je například grooming, VSH, zkrácení vývoje…). Zpravidla to jsou 2-3 v kombinaci v určitých algoritmech s těmi základními (sociálním)i mechanizmy (ředění patogenů, koncentrace případné utlumení). Tedy tak tomu říkám já. Vše je to v článku. Problém je, že se včelaři musí vrátit ke kořenům. Nebo jste v posledních 20 rocích slyšel od nějakého chovatele něco o  plemenných včelstvech, o chovných a trubčích? Já tedy rozhodně ne, jen se mluví o technice množení, ale o tom nejdůležitějším ne. Nevím, zda je to záměrně. To by nějakou logiku sice mělo, ale včelařům, hlavně těm začínajícím, to nepomáhá. Jsem ale přesvědčen, že trubce neumí odchovávat skoro nikdo. Je to velice choulostivá záležitost a mít skutečná trubčí včelstva by si nedovolil mít skoro nikdo. Letos jsem měl na 3 stanovištích 4 trubčí včelstva o síle 9-10 NN, přičemž tak 1/3 byli  trubci. Do okolí jsem tak vyslal odhadem 120-150000 trubců, kteří prošli silným infekčním tlakem. Tak já ovlivňuji své okolí, protože přes matky to jde pomalu a včelaři to spíš pokazí především proto, protože jsou hladoví. To je zkušenost z mého okolí. Nedá se spolupracovat s někým, kdo vám v polovině června řekne, že veškerou trubčinu ze včelstev odstranil (už jen to je psychiatra), protože se ty „jeho“ matičky už s těmi „jeho“ trubci oplodnily a nepotřebuje je!  To svědčí o absolutním nepochopení  úlohy trubců ve včelstvu. Mne to  šokovalo tak, že jsem s tou partou skončil definitivně.  Proto zvažte, jak postupovat dál. Rozhodně je lepší a rychlejší metoda jít přes vhodnou změnu metodiku vedení včelstev. Ono to jde vždy ruku v ruce se šlechtěním. Začnete-li nějak chovat včely, automaticky tomu přizpůsobíte selekci a případně šlechtění, ať chcete nebo ne. Víte ,když se před cca 15-20 ti roky silně začalo tlačit na VSH, tak jsem svému kolegovi ze zahraničí, říkal, že je to nesmysl, že to takhle přírodě  nefunguje, protože je to vlastnost, která je energeticky nejnáročnější a to není pro včely výhodné. Je to vlastnost okrajová, ale jako snad každý mechanizmus v určitý moment může být důležitá. Ale stavět na to strategii??? To je jen a jen další uměle vytvářená nerovnováha ve včelstvu. Tvrdil mi tehdy, že to vymysleli vědci…….  a tak dále.  Dnes už ví, že včelstva bez kleštíka hynou stejně tak rychle, jako ta s ním. Přitom je to fakt zkušený chovatel, jenže je obklopen těmi ,co my všichni a jen podlehl dojmům druhých, kterým na včelách zase až tak moc nezáleží a výzkum je jejich povoláním, nikoliv posláním. Současné metody ošetřování včelstev můžeme klidně nazvat inumosupresivními.

Koukám, napsal jsem toho hodně a nevím, jestli vám to pomůže. Myslím ale, že z fleku můžete začít včelařit bez chemie, když jen trochu upravíte metodiku včelaření. Nevěřte tomu, že nebudete mít med, jen to musíte začít dělat jinak. Ale možná taky ne.  Takových včelařů je mnoho, ale děsí se změny. S tím jim ale nikdo nepomůže. Pohyb je změna a změna je život. Alespoň se to říká. Je ale otázka, zda tomu někdo doopravdy věří.  Pokud ale věří, tak to  i dělá a nemluví o tom. Tak se na to dívám já a netvrdím, že je to nejsprávnější . Lidem chybí pokora. Pokorní jsou jen tehdy, když mají problém. Jenže pokora je základem k respektu k druhým, tedy i včelám, přírodě. Možná, že řešení i vašeho problému začíná právě zde. To neberte, prosím, jako výtku. Také si to musím neustále připomínat, protože naše EGO je jen koncentrovaná hloupost. S tou se sice asi nedá vyhrát, ale musí se s ní neustále bojovat (Jan Werich).

Téma: Volná stavba

Otázka č. 402

Dobrý den. Na nějaké přednášce jste nám říkal, že některá vaše včelstva dokázala vyklidit 2 plásty 2/3 Langstroth mrazem usmrceného plodu do 24 hodin. Vyklizeno zůstalo jen pár desítek buněk. Říkal jste, že musíte přesně propočítat procenta na skutečný počet buněk a při té příležitosti jste ukazoval propočet, jak se počítá počet buňěk na plástu v závislosti na velikosti buněk. Nemůžu ho najít nebo jsem si ho nepoznamenal. Mohl by jste mi ho poslat?

Odpověď:

Ano to bylo v přednášce o volné stavbě. Tak tady máte příklad.

Pro velikost buňky 5,4 mm.

Jedna buňka je 5,4 x 5,4 x 0,866 (sinus 60°) = 25,25 mm².

1 dm² = 10 000 mm².

Na obou stranách to je 20 000 mm².

Na 1 dm² je to 20000 / 25,25 = 792 buněk oboustranně.

V případě velikosti buněk 4,9 mm je to následovně:

4,9 x 4,9 x 0,866 = 20,79 mm².

Na 1 dm² je to 20000 / 20,79 = 962 buněk oboustranně.

Propočet například u trubčiny by byl následovný.

V případě, že velikost trubčí buňky je 6,8 mm.

6,8 x 6,8 x 0,866 = 40,04 mm².

Na 1 dm² je to 20000 / 40,04 = 499 trubčích buněk oboustranně.

Velikost buňek zjistíte tak, že si například označíte 10 buňěk na šířku, změříte a vydělíte deseti. Je to takto jednodušší. U volné stavby jsou na jednom plástu zpravidla buňky více velikostí, kategorií. Ale to už asi nosím dříví do lesa.

Téma: Obecně, kyselina mravenčí

Leden 2021

Otázka č. 403

Leoši používáš vůbec někdy kysleinu mravenčí? Já ji používám někdy k usmercení včel.

Odpověď:

Ne! Jirko, kyselinu mravenčí jsem začal používat někdy v r. 2002. Když k nám přijel v r. 2006 Bill Růžička, bylo mi ale už tehdy jasné, že to takto nejde dál. Začal jsem používat jeho odpařovače ale na dvojnásobný prostor poloviční dávku a jen jednou proti jeho 2 dávkám na jaře a v srpnu. No a hlavně jsem ji používal jen bodově. To jsem popsal i v tom článku o metodice, který na mém webu a webu ŠPV.

To znamenalo třeba jen ošetřit 1 včelstvo z 20 ti, ale ve správnou dobu. KM nejen že leptá dýchací a zažívací ústrojí, ale také způsobuje neplodnost trubců, narušuje mateří hormon a hlavně ničí celou mikroflóru v úle. Těch pokusů jsem s ní nadělal dost. Vždy jsem říkal, že s KM se musí jako se skalpelem, umět vědět kdy a kam „říznout“. Ale ono se tak musí s každou chemií (jedem) ale i každým třeba i biotechnickým opatřením. Byly doby, kdy jsem použil se svými 100 včelstvy ani ne 1/10 KM, co jiní včelaři s 10 ti včelstvy. Nyní se propaguje kyselina šťavelová. Není to žádná novinka a používala se už před 30 ti roky. Vím dobře, co je to za svinstvo. Pouze nevčelař ji může používat. Navíc ještě více zkresluje selekční kritéria. To je ale můj názor, nemusíš se jím řídit. Ale všimni si, že ti, kteří propagovali pokam KŠ v prosinci přešli na používání v únor. Proč asi?

Včely, kterým patřím ,neviděly žádnou chemii, tedy ani KM za posledních 7 let ani bodově ani kapičku a úhyny mám na 5% i bez jakékoliv chemie. Jak jsou na tom ti „léčitelé“?

S tím se dá už docela dobře žít. Jenže to chce se snažit včelám porozumět a to je pro lidi ten problém. Každý ti  přikývne, že to chápe a že jako jo, …… ,ale skutek utek. Pýcha, lež a faleš se u nás staly normou. Je to bolševický přístup snažit se vše přizpůsobit člověku, měnit v jeho prospěch, nejlépe nějakou revolucí, třeba chemickou.

Naopak konzervativní, pravicový přístup je právě ve snaze poznat, porozumět. Vidíš, jak vše se vším souvisí. Ono každé plošné opatření je drahé, neefektivní a hlavně hloupé. Náš systém je postaven pro hlupáky. Je to jako nyní s tím Covicem-19. Opakujeme stejnou hloupost jako to dělají „včelaři“ se včelami po celá desítiletí a někdo, kdo by se normální prací, podnikáním neuživil, si na té hlouposti mastí kapsu.Plošná opatření jsem opustil již před patnácti roky. Posledních 7 let včelařím bez jakékoliv chemie.

Téma: Volná stavba, architektura díla

Leden 2021

Otázka č. 404

Dobrý den. Často jsem vás slyšel, jak mluvíte o architektuře včelího díla. Nikde na VF jsem ole o tom nečetl. Mohl by jste mi uvést zdroj? Já myslel, že když se včely nechají stavět jak chtějí, že to stačí a je to dobře. Nebo jsem tento některá videa např. DávidaPrievalského (Včelár novej doby) nepochopil dobře?

Odpověď:

Uvedu jen moji zkušenost. Odkaz uvést nemohu a ty na VF už vůbec ne. Každý roj, včelsto mají při hledání prostoru k vybudování hnízda určitou vizi. Ta je závislá na síle roje, zdravotním stavu, nabídce potravy, nabídce vhodných dutin, výskytu nepřátel a tak dále. Důležitou roli zde hraje i geneticky daná strategie přežití. V závislosti na tom si včelstvo hledá obydlí. To se po celý jeho život zásadně nemění a pokud ano, mívá to fatální následky pro život takovéhoto roje. Například, když se třeba zlomí strom, ve kterém včelstvo sídlilo. Rázem se ze stojanu stane ležan a to včelstuvu nepropívá. Zpravidla to přežijí jen některé roje. Roje to mají v přírodě těžké. Podle mých statistik jich přežije do dalšího roku tak 25%. Některým se ztratí matička na snubním letu, jiné nezvládnou tichou výměnu staré matky, další si nenajdou vhodnou dutinu ale především nestačí nahromáždit dostatek zásob k vybudování dostatečně spočetné populace a k přežití zimy. Může se zdát divné, ale takováto včelstva nehynou zpravidla tím, že by je zničil nějaký škůdce nebo nemoc a žijí v dutině zpravidla po mnoho let. Je paradoxem, že jejich konec většinou zapříčiní jejich nejvtší nepřítel , kterým je člověk. Lidské metodiky ošetřování včel jsou přímo na stresování a hubení včel založené, protože nerespektují ani základní potřeby a podmínky jejich života. Tohle by nahrávalo dojmu, že stači dát včely do nějaké dutiny a to stačí. Tak to samozřejmě není.

Také tihle , jak já říkám, dušičkáři způsobují nesmírné škody alternativnímu včelaření stejně tak, jako současní chovatelé matek, kteří vůbec nemohou používat zásady přírodní selekce a to je druhý největší zločin, kterého se na člověk na včelách dopouští. Tedy alespoň většina z nich. U nás takového ale neznám. Proč ti tzv. dušičkáři nedělají dobře? Především proto, že nevědí, jestli prostor, který roji nabídnou, je to, co odpovídá jeho vizi prostoru. To není vůbec žádná maličkost. On totiž ani nemusí odpovídat právě té strategii přežití a to je zásadní skutečnost. Včelaři by měli rozeznávat mininálně 2 základní strategie přežití . Další chyby se dopouštějí dušičkáři (ale i klasici) tím, že nejsou orientování na řetězce nepříznivých vlivů, nevnímají je a tak je ani nemohou nijak vykompenzovat sami nebo to umožnit včelám. Já vím, o tom se asi nikde nedočteš, ale to jen proto, že naše vědomosti jsou povrchní a lidé mají včely jako výrobní prostředek, spíše jako otroky, kteří pro něho nemají velkou cenu, a lidé po takovém poznání ani netouží. Někdy podezírám lidi, že včely nenávidí a jen to maskují svou účastí v různých spolcích. Tímto předstíraným zájmem ospravedlňují členské příspěvky, dotace, grandy…. Ty ale využívají stejně jen někteří, především funkcionáři. To jsem ale odbočil.

Jak to vypadá v roji, který najde vhodné hnizdiště a má příznivé vnější podmínky pro život, snůšku.

Zásadní pro to, jak bude jeho architktura vypadat je poloha česna. Podle toho se orientuje především směr a sklon stavby. Velikost a tvar dutiny dále ovlivňují délku plástů a šířku uliček. Samozřejmě v tom hraje roli i síla roje.

Předpokládejme, že dutina je ve stojícím stromě, síla roje a velikost dutiny jsou v souladu a česno, je dole uprostřed.

Roj začne ihnet stavět. Uprostřed stropu začne stavět plásty, které jsou zpravidla dělničina, kterou matka ihne zaklade, je-li oplozená. Tím se dílo také zpevňuje.Takové plásty jsou zpravidla 3. Kolem začne roj stavět kombinované plásty. Ty obsahují zpravidla dělničí buňky uprostřed plástu (nebo u česnové strany) a kolem jsou buňky o něco větší s větším sklonem . Ty jsou určeny pro zásoby. Dále to jsou trubčí buňky (plásty). Ty jsou vždy na okraji hnízda a také na děničích plástech zpravidla na protilehlé straně od česna. Často však mají tyto kombinované plásty i trochu jinou podobu, ale ty dělničí, trubčí a zásobní buňky na něm jsou pźpravidla vždy, jen v různém uspořádíní. První rok je pro roj existenční úkol vystavět dílo a ovládnout co nejvíce dutiny, zesílit a nahromadit zásoby na zimu. Roj zpravidla vystaví tolik, kolik obsedne. Jen v případvě velmi dobrých podmínek staví více a také více zesílí. Na konci plástů jsou zpravidla nezakladené buňky, kterým říkáme přechodové. Je to něco mezi trubčinou a dělničinou. Ty včely na jaře přestaví na to, co potřebují. Z někerých bude dělničina, trubčina a nebo buňky primárně určené pro zásoby. Zase ale ty střední pláty jsou téměř vždy dělničina. Samozřejmě předpokládám, že znáš rodíl mezi jednotlivými buňkami a jejich velikostí. Tím se nezdržuji. Takováto architektura, kdy je trubčina a posléze rubčí plod na okraji plodového hnízda, má zásadní význam pro zdravotní stav a vlastně i pro selekci trubců. Na okraji je totiž největší infekční tlak. V případě kleštíka se zde kleštík více množí, dává trubčině přednost. Proč? Těch důvodů je více. Podstatné je ale to, že pokud má takovéto včelstvo dostatek zásob po celý rok, rozvíjí se jinak nežli v našich úlech, kde jsou včely neustále stresovány hladem, změnami prostour a také změnami architektury díla. Nestačí si vytvořit třeba s kleštíkem rovnovážný stav, což se normálně v přírodě děje. To mám odzkoušeno i v našich úlech. Takováto včelstva nepotřebovala po mnoho let žádné opatření proti kleštíkovi. To je ale jen na okraj. Kleštík není největší problém ani na něj navazující viry. Viry a parazité byli vždy a budou, včelstva s nimi umí žít v rovnovážném stavu. Ne tak v našich úlech. Problém nejsou úly samotné, ale problém jsou metodiky ošetřování, které naprosto programově oslabují imunitu včestva a včel (krátkodobou i dlouhodobou).

Když se nad tím trochu zamyslíme, tak je to porávě neustále měnění prostoru, záměny nástavků, záměny plodu, jeho zebrování a hladovění včelstev, spolu s nesmyslným paušálním používáním chemie, je právě příčinou oslabování sociální a posléze i buněčné imunity včelstev. Proto včelstva hynou stále více a více a to i přes to, že se vynakládá stále více a více prostředků třeba právě na hubení kleštíka, který je účelově považován za nejvěší zlo. Jsou to každoročně státem vyhozené peníze oknem za dotace. Zlo je ale tento přístup, ne kleštík. Obecně se dá říci, že včelaři s klasickou metodikou ošetřování v květnu kleštíka množí záměnami nástaků s plodem a nevhodným vytáčením, resp. tím, že nechávají včelstva hladovět. Včelstvo začne hladovět už 14 dní před tím, než začne spotřebovávat zavíčkované zásoby a přechází na takový „sporo“ režim. Samozřejmě to oblivňují i další faktory, podporující nerovnovážný vnitřní stav. Například je velmi důležitý způsob rozšiřování. To se dělá obecně zcela špatně v protikladu s tím, co je včelám přirozené. Důsledek je ten, že se kleštík ve včelstvu množí více, než by to bylo u obdobného včelstva v přírodě. Ti tzv. lepší včelař kleštíka v létě pak bubí. Jenže pak jej zase následně začnu množit tím, že v podletí rozplodují včelstva. Ta začnou znovu produkovat více krátkověkých včel a na více plodu se kleštík zase více množí. No a pokud ve včelstvu není trubčí plod na vhodném místě, tedy na okraji, který by na sebe kleštíka stahoval, je na jeho nekontrolovatenou explozi zaděláno. To by se v přírodě u včelstva, keré si přinese dostatek zásob již v dubnu, květnu a červnu, které se nevyrojí, nestalo a nestane se tak ani v případě, že vedeme naše včelstva podobným způsobem. Vyrojené včelstvo má zase trochu jiný režim. Kleštík není parazit, který zabije svého hostitele, protože by tak zahubil i sebe. To by musel přežívat v nějaké latentní podobě. To se ale neděje. Není v jeho strategickém zájmu, vlastně existenčním, včelstvo zahubit. Do prostoru se rozšiřuje především roji v květnu. Tato přírodní pravidla ale člověk zásadním způsobem změnil tím, že v době rozvoje včelstva ještě více rozplodovává a mění uspořádání i kvalitu (dané výživou) plodu. V podletí včelstvům navozuje znovu stav rozvoje. Tím klame nejen včelstva, ale i kleštíka. Ten se znovu začne množit více , protože mu instinkt říká, že po takovém vrcholu přijde rojení a on se bude expandovat do protoru. No a to je ten problém, který klasičtí včelaři vůbec nevnímají. Včelaři hubí včely, ne kleštík! Přitom je to tak jednoduché. Jen začít včelařit trochu jinak, v souladu s přirozeným biorytmem včestev. Snažit se na život včel dívat jejíma očima. Prostě mít včely rád, toto je základ. Samozřejmě je to také podle jednotlivých strategií přežití, ale tím se, snad krom mne, u nás nikdo vůbec nezabývá, tak s tím nebudu obtěžovat. Údajů o tom mám ale plné laboratorní sešity. Snad jsem to vysvětlil pochopitelně. Ono vše se vším souvisí. Je snad z toho ale i patrné, proč říkám, že včelařská sezóna je duben, květe, červen, zima. To není žádná slovní hříčka, ale určitá definice.

Samozřejmě u jinak položených česnech a velikosti je architektura zase trochu jiná, ale to už by bylo na knížku.

Videa Dávida Privaského neznám a nerad bych se k tomu vydřoval, protože neznám celé souvislosti a tak by okamžité komentování něčeho, o čem nemám komplexnější informace, mohlo být kontraproduktivní. V každém případě fandím těm, kteří podobný způsob včelaření, jako je ten můj, propagují. Já se však nezabývám propagací, ale jen pouhým včelařením, které se snaží naslouchat včelám a brát v potaz všechny souvislosti. Myslím si, že se člověk má orientovat na svou práci a nepodléhat vlivům svého okolí. V tomto přístupu je ohromný kus svobody. L.D.

Téma: Zdravotní stav – virózy.

Leden 2021-01-24

Otázka č. 405

Dařilo se mi včelařit bez chemie čtyři roky, jen tvorba oddělků, nějaká plodová pauza a bylo vystarané. Pak přišel rok, kdy kromě kleštíka se dostavily i virozy a šlo to jedno za druhým a byl jsem na hlavní včelnici bez včel, zůstalo mi jendo včelstvo na jiném stanovišti. Takže snaha včelařit "jinak" tady je, ale zkušenosti chybí (ono i ty úhyny jsou dobrá škola), občas to chce nějakou berličku a tady asi většina tápe, po jaké berličce sáhnout a kdy. Můžete poradit?

Odpověď:

Ano, to ale problém 99,9999% lidí, kteří si právě toto nepřipouští. Snad 1000x jsem napsal, jak k tomu přistupuji já. Ne proto, abych se chlubil, ale proto, aby si lidé uvědomili, jaké banality je dohánějí a včely, za které mají zodpověnost. Ono to vypadá jako obecná vyjádření, ale tím to právě začíná. PŘÍSTUPEM . Ony ty viry byly u vás přítomny vždy (snad jen v jiném mixu). Od nikud nepřišly. Změnilo se ale něco v tom řetězci okoností, ovlivňují neříznivě imunitu včelstva. Objevilo se něco, co narušilo tu ustálenu rovnováhu (to není nic statického) u vašich včelstev. Včelstvo nebo včelař to nedokázali včas (pokud vůbec) vykompenzovat eliminací jiného nepříznivého vlivu v tom řetězci. O tom to je, umět tohle poznat nebo odhadnout. To bez praxe a učení nelze, nelze to vyčíst z knížek. Praxe je celoživotní vzdělávácí program každého z nás. V tom článku o "mé" metodice se zmiňuji o principu očkování a markerové selekci, které už léta používám. No a z tohoto pohledu jsem vám v lednu 2020 v Turnově dal jen burtálně zjednodušený návod na to, jak tvůj problém řešit. Využít jen to , by jistě z 80% podobné prolémy, jako se vyskytly nejen u vás,řešilo. Tohle mám hodně prošlapané a proto nemusím padat na takové dno, jako je eliminace všeho chemií. Obávám se ale, že ani to nikdo nedokázal využít. Ony zkušenosti se moc nedají předat, pokud není vůle nebo není v pravý čas. Dá se jen dát příklad. Je to jistá paralela, ale právě proto včely hynou, protože lidé nedokáží vystoupit z toho bludného kruhu, kterým je současné myšlení včelařů a k tomu měly sloužit i ty loňskoé semináře, protože jinde autentické info prostě není. Co jsem tím ale chtěl říci. Právě to umění posoudit, vydedukovat a pak následně včelám umožnit nebo, když to nestačí, zasáhnout, je podle mne to, co za nikoho nikdo neudělá. Ani já ne. Z mého místa těžko vyřeším situaci u vás.. Já rozimím tomu, v jaké situaci jste byl nebo jsou začátečníci. Proto to chce se setkávat kdekoliv protože v diskuzi se člověk nejvíce dozví. Tady na fórech diskutovat moc nejde, je to zkratkovité a proto i zavádějící. Pro mne a myslím, že i pro vás, je stěžejní diagnostika. U mne je zase na prvním místě diagnostika podle poškozených včel. Teprve pak jsou ty doplňující, kteřé řeší především vliv kleštíka a proto selhávají a selhávat budou, pokud včelaři nepochopí, že problém úhynů je mnohem komplexnější. Moje rada tedy je, osvojte si mou diagnostickou metodiku a třeba i upravit svým podmínkám. V kažém případě se naučíte vznikající problémy rozpoznávat a řešit včas. To znamená již květnu nebo červnu. Pokud jde o ty pomocné berličky, nezavrhuji je. Jde jen o to, nepoužívat je plošně, ale chytře bodově a hlavně u nich nezůstat. Tohle je ale hodně o zodpovědnosti každého z nás vůči přírodě.

Téma: Zdravotní stav – virózy

Leden 2021-01-24

Otázka č. 406

Tak jsem včera procházel ještě nějaké staré poznámky z roku 2019, kdy jsem měl dost podzimních úhynů. A některé moje pozorování zapsané v mobilu mně dodnes vrtají v hlavě. Třeba úl na 3 VN v pohodě přezimoval, jen v okolí nebyla moc snůška a tak moc nenanosil. To je první podezřelá indicie. Pak následují poznámky:
13. 5. včely čistit mednik. Zatím poloprázdný. Dost trubců.
27. 5. žádný plod nestaví asi není matka - NENAŠEL JSEM. Vložen plast s 3denimi vajíčka 2. 6.budou víčkovat
31. 5. pár otevřených matečníků na vlozenem plastu a nezavickovany plod
9. 6. vyběhly dva matečníky. Tři zavičkovany dány do oddělků 7L a 7P a 8. Půl medniku plný.
20. 6. zavickovany plod na vedlejším ramku. Jak je to možné?
24. 6. Normálně lítají.nosí pyl.
20. 7. Dost plodu. Klid. Zásoby jsou. Cisty med v 3VN
6. 8. nosi pyl.
19. 8. nosi pyl.
31. 8. Sito nahoru. Dost vos v okolí proto zadna uprava. Nosí pyl
4. 9. prolet mladušek. Vše ok.
10. 9. jsou pryč. Zůstal jen plod i otevřený. pár mladušek.a zásoby. Taky plast s pylem. Musely odletět dnes. Včera zima a dnes ještě ani nezacaly vosy rabovat. Pyl však s jedním zavijecem.
ZRUŠENO.
V úlu musela být toho 27.5.matka i když jsem ji nenašel a nebyl tam ani plod. Jinak by 20.6 nemohl být v úlu na jiném než přidaném rámku zavíčkovaný plod. Proč však 10.9. z úlu zmizely, když já si dál už žádného podezřelého chování nevšiml?

Bylo už to, že původní matka neklade známka nějakého problému? Proč se rozkladla po přidání plástu s vajíčky když před tím nic. Nekladla proto, že chtěla plodovou pauzou vyřešit nějaký problém? A já jí tím přidáním vajíček tu pauzu zrušil a dovedl jsem včelstvo ke kolapsu?

Odpověď:

Mirku, z toho skoro nic, co jsi uvedl se ti pokusím nastínit 3 nejpravnděpodobnější varianty.

Nosema cerana.

Akutní paralýza

Tzv. hladový roj, kterým včelstvo řešilo nevhodné podmínky nebo zdravotní stav. To, že to bylo v září není vůbec podstatné, i to se děje.

Pro všechny varianty v tom uvedeném minimu něco svědčí. Všechny 3 varianty však jsou nezávislé na kleštíkovi, ten by byl jen vysloveně doprovodný jev. Nakonec ho ani nezmiňuješ jeho přemnožení, tak z toho i trochu vycházím.

Samozřejmě favoritem je č 1). Ale je tady pár maličkostí, které bych potřeboval VIDĚT, abych odpověděl s větší jistotou.

Jinak. Jestli v květnu není plod, je to krajně podezřelé a hodno zvýšeného zájmu už proto, že se to může na tvé včelnici projevit následně. To se vlastně stalo. Zřejmě to ale mělo původ už v roce před tím. Tohle se po úhynovém roce objevuje, ale je to dost zrádné. Můj pohled je následující:

Ve včelstvu buď byla stará matka (tím myslím i třeba jen 1 rok stará), která mohla utrpět nějakou újmu buď vlivem chemie, nebo i jiné memoci, ale i při zimování.

Ve včelstvu mohla být již nová matička z TV, kterou jsi nepostřehl. Ty matečníky nasadily, protože ještě někladla.

Ten zavíčkovaný plod je toho trochu důsledek. Cizí plod motivuje matku k tomu aby se tzv. „ukázala“. Je to reakce na hormon plodu, v tomto případě cizího. Zde je jedno, jestli tam byla stará nebo mladá matka.

Bohužel víc informací neuvádíš. Jen klid, nosí pyl, létají normálně. Ani jedno určitě nebylo pravda. U každé z variant se to nějak projeví . Jak nosily pyl, jaký byl obraz toho plodu v červenci, ale také při tom prázdném úlu….. Pokud tam byl problém (a to zřejmě byl), nemohlo to být tzv. normální. Neuvádíš ani reakce včel, chování na česně, čelní stěně, okolí. Nakonec i ta situace před rokem je významná. Neuvádíš predátory v průběhu roku. Škoda, že jsi ten úl odstranil, protože následně by se více projevilo to, jaké případné patogeny byly přítomny.

Pro příště. Pokud je něco mimo normu, je třeba se tím zbývat a nenechat to být. Na 80% to značí problém do budoucna s fatálními následky (úhynem). Nechat to být si mohu dovolit já nebo někdo, kdo má více včelstev. Ti co mají včelstev tak do 20-30ti, ale i ti velcí najdou vysvětlení i řešení v tabulkách v mém článku o provozní metodě na mém webu . Je to sice ve zkrácené podobě, ale dostčujcí i pro začátečníky a profesionály. Zbystřit by jsi měl vždy, když před úlem uvidíš první poškozenou včelu. Toz bývá do kolapsu včelstva cca 4-10 týdnů. Pouze v prvním měsíci máš šanci něco napravit tak, aby to včelstvo přežilo a nebyly s tím spojeny zbytečně vysoké náklady. Dál už by to bylo nošení dříví do lesa.

Téma: Volná stavba – konstrukce rámů

Leden 2021-01-28

Otázka č 407:

Díval jsem se na váš web a konstrukci rámků. Je nutné, aby horní loučka rámku byla do trojúhelníku? Nestačilo by tam nalepit proužek z mezistěny?

Odpověď:

Pro to, aby byla volná stavba volnou stavbou je důležité, aby byla spodní loučka úzká. Já mívám 1x1 cm. Také je důležité, aby horní loučka byla užší a ne vysoká. Doporučuji, aby šířka byla 20-25 mm. Tvar do trojúhelníku je vynikající pomůcka. Volnou stavbu jsem zavedl u 100 včelstev v roce 2005. Takto upravené rámky jsem neměl. Tak jsem na horní loučku nalepoval voskem třeba jen špejli nebo dřevěný břit z odřezků od truhláře. Dobré také bylo udělat jen voskovou hranu. K tomu stačí mokré prkénku a rozehřátý vosk. Rámky, kde je horní i dolní loučka úzká umožní včelám, aby postavily plásty i po stranách louček a prostavovali více jednotlivé nástavky. Vzniká tak vlastně takový jedeln vysoký plást s galeriemi mezi rámky. Podobně je to u včelstev v přírodě. Proužek z mezistěny jsem nepoužíval nikdy.

Téma: Prostor, umístění včelstev na stanovišti

Leden 2021-01-28

Otázka č. 408

Mám poměrně malou zahrádku, kam chci umístit svá včelstva. Přílet je pouze z jedné strany zahrady. Četl jsem, že zalétávání může být problém při šíření nemocí. Můžete mi dát nějaké doporučení?

Odpověď:

Tak zalétávání je významným faktorem k šíření různých nemocí a parazitů. Kdo to popírá, mýlí se. Pokud je včelstvo normálně zdravé, jedině zalétáváním (slíděním a loupežemi) se do něho mohou dostat různé patogeny. V přírodě je tento faktor částečně eliminovám většími vzdálenostmi i v případě, že se na jednom místě soustředí více včelstev, jako je tomu napříkladu u včel Apis cerana, cerana nebo Apis dorzata, Apis laboriosa, ale i u druhu Apis melifera. Na našich stanovištích jsme ale tutu výhodu včelám vzali. Můžeme to samozřejmě napravit. Já osobně mám umístěna včelstva v počtu 2-3 na jedné paletě. Snažím se mít i umístěna česna vždy na opačnou stranu (například východ x západ) a dále mám umístěna česna do různých výšek. K tomu využívám prázdné nástavky, kerých mám dost, protože již mívám polovinu včelstev , než jsem míval. Snažím se, aby se jednotlivé letová dráhy včelstev nekřížily . Těmito opatřeními sice nezabráním zcela zalétávání, ale vytvořím takovou situaci, která je pro všechna včelstva přibližně stejná. Pro selekci je to velmi důležité. Normálně na našich stanovištích , kdy jsou včelstva v jedné řadě, trpí nejvíce zalétáváním krajní a prostřední včelstva. Zpravidla tam také najdete nejvíce kleštíka. Záleží na tom, z které strany včely přilétají. To u mne prakticky není a usnadňuji si tím honocení včelstev. Samozřejmě ideální je situace, když včely mohou přilétat na stanoviště ze všech stran. Při příletu z jedné strany by bylo ideální, kdyby jste včelstva umístil třeba po třech na paletu. Krajní by mohlo být ve výši cc 30 cm nad zemí, prostřední 45 cm a další krajní opět 30 cm. Další paleta o cca 1m dál a opět stejné uspořádání. Já k tomu využívám ty prázdné nástavky. Dobré je také umísti včelstva po čtyřech s výlety na všechny světové strany. Na svém stanovišti v Mladé Boleslavi mám včelstva umístěna tak, že mají výlety na všechny strany a také je to doplňeno různou výší česna. Na zalétávání lze také dobře selektovat a pokud tomu člověk porozumí na svém stanovišti, dají se navodit různé modelové situace, o kterých si jiní šlechtitelé mohou nechat jen zdát. Je třeba vědět, že například Včela buckfastská nebo Včela italská mají k zalétávání daleko větší sklon a tím i k přenosu nemocí. Například Včela kraňská zalétává více v horních částech úlu. Obecně se dá říci, že nejméně zalétává Včela tmavá (Ruttner). I zalétávání je téma na celou knížku. Snad vám těchto pár řádek pomůže. Rozhodnout se nakonec musí sám.

Téma: Plodové těleso, plodový rytmus, podněcování.

Leden 2021-01-28

Otázka č. 409

Dobrý den. Jak se díváte na jarní podněcování a podněcování včelstev vůbec?

Odpověď:

Myslím, že je třeba si uvědomit, co podněcováním sledujeme, zda máme velmi časnou nebo pozdnější snůšku apod. Já patřím do generace včelařů, která ještě vnímala to, že lze včelstva na hlavní snůšku připravit a využívala toho, kdy je maximální připravenost včestva k snůšce. To se dnes ani nevnímá a je to ku škodě včelařů. Podněcování na jaře má význam tehdy, pokud je k dispozici v přírodě pyl. To bylo prokázáno pokusy už dávno. Pak se plochy plodu skutečně zvětšují. Například ale pan Volejník na jaře podněcuje ale jen vodou asi tak 1 měsíc. Dosahuje tím rovnoměrěnějšího rozvoje a také šetří včely, které nemusí ven pro vodu. Nesimuluje tedy snůšku, která láká včely ven v každém počasí, ale šetří včely. Na druhou stranu je to velmi pracné. Záleží ale i na konstrukci úlů a způsobu včelaření. Včely mohou mít v úle dostatek t zv. metabolické vody a nemusí se rušit dodáváním vody nebo roztoku. Toto si musí každý zhodnotit sám. Musíme si uvědomit i to, že podněcováním můžeme urychlit i populační křivku kleštíka, protože je prokázáno, že jeho množství je přímo závíslé na množstvím plodu, na kterém se množí. Více generací plodu = více kleštíka. Je třeba ale trochu komplexnější pohled, na který tu není čas. Je více vlivů, kterépopulaci kleštíka ovlivňují tím, či oním směrem. Naše včelstva ale pociťují nedostatek pastvy po celý rok. Nejvíce asi té pylové, hlavně v podletí. Někteří včelaři se pomalu vracejí k podněcování bílkovinými těsty právě na podzim. Já osobně preferuji spíše pylovu pastu zvětšovat výsadvou pylodárnych stromů a rostlin. Pyl nejde ničím nahradit. Obecně lze říci, že na jaře je vhodnější tekuté podněcování. Je zase ale náročnější na prostor i čas. Proto včelaři stále častějí sahají pro různých těstech. Opotřebování včel je však větší. Samozřejmě vytvořené odělky je nutné podněcova dlouhodobě, než dosáhnou určité síly. Osobně se ale řídím tím, že létavka, která bude využívat snůčku na jaře musí ležet v buňce jako vajíčko již v podletí roku předcházejícího.

Téma: Hnutí Šance pro včely , podstata a filozofie

Leden 2021-01-31

Otázka č. 410

Nešlo by po celé republice zřídit několik buněk, kde by se členové mohli vzdělávat?

Odpověď:

Petře, ŠPV není žádné občanské sdružení, zapsaný spolek, sro-čko a pod. Nejde nám o peníze, ale včely a tuhle planetu.
Zakladatelům nešlo o profit, ale cestu, tedy doopravdový zájem o včely a potažmo tuhle planetu.
Je to skutečně jen sdružení, hnutí, svobodných, svobodomyslných a především samostatných lidí, kteří chápou, tuší, že stávající včelařská klasika je špatně. Neprospívá ani včelám, ani lidem, ani této planetě.
Proto ,každý, kdo se přihlásí a nechá se zaregistrovat, je nejprve ÚČASTNÍK.
Členství je chápáno jako subjektivní vědomí toho, že naplňuji na 100% teze ŠPV, tedy i včelařím zcela bez chemie.To samozřejmě nevylučuje ani to, že to někdo chápe trochu jinak, naplňuje teze jen částečně. Za to mu nikdo hlavu neutrhne a neutrhnul. Jen je prostě někdo trochu jinde, příznivec. Je na něm, zda se hnutí bude účastnit, nebo svobodně odejde.
Takových lidí je většina a s tímto vědomím jsme hnutí zakládali.
Tahle organizace má své nesporné samočistící účinky, výhody. Umožňuje zakladatelům a aktivním účastníkům (tedy vlastně členům) investovat čas pouze tam, kde to dává smysl. Nemáme žádné členské příspěvky a mými ústy jsme na MZE už před 6 ti roky deklarovali, že se nebudeme ucházet o žádné dotace a grandy. Vlastně to říkáme celých 9 let, co tento projekt vznikl.
Proto ani buňky ŠPV nemohu být zřízeny, ale mohu pouze vzniknout. To předpokládá především vlastní inciativu. Ona totiž vnější motivace vydrží jen chvilku a zakladatelům nejde o to někoho přesvědčovat, ale ohalovat zákonitosti života včelstva, což klasické včelaření zcela opomíjí.
Počty nejsou důležité. Účastníků bylo kolem 500. Dnes to mohu napsat. Tím, že jsme i kvůli GDPR vyhlásili přeregistraci se z větší části očistilo zrno od plev. To není vůči nikomu žádná urážka, ale jen přirovnání, co se stalo. Nakonec i plevy nemohou být bez zrna a opačně. Jsme všichni spojité nádoby.
Na fóru ŠPV píše Martin Smutný o případně připravovaných akcích. Když nebude zájem, nebudou žádné. Ti, kteří spolu souzní se budou scházet i tak, protože je spojuje společný zájem, ne mamon, maskovaný zájmem o osud ostatních. Hnutí je od slova hýbati se a to musí každý sám.

Z minulosti vím, že po uskutečněných akcí, se najednou objeví spostu lidí, kteří říkají, že kdyby o nich věděli, tak by se zúčastnili. To je ale jen sebeklam. Kdo dopravdy hledá, najde.
Realizace tezí (včelaření podle nich) se předává tak nějak jako bojová umění. Od mistra k žákovi, od úst k ústům. Toho "mistra" si ale každý musí najít sám. Já vím, v dnešní době internetu je to zvláštní strategie.
Zase ze zkušenosti vím, že když něco chci, tak vždy něco musím, jinak to nejde. Čas nejsou jen peníze, jak se říká, ale především život, který nám utíká.
Jenže pro ty, kteří mají skutečný zájem a mají včely a včelaření doopravdy rádi, to umožňuje daleko hlubší a komplexnější pohled na včely, včelaření, lidi i tuto planetu, kterou ti klasičtí "včelaři" pomíhají ničit. Je mi líto, že to říkám, ale tak to skutečně vidím.
Včelaření podle tezí ŠPV není nijak kompatibilní s tím tzv. klasickým, prosáklým chemií a strnulými pohledy na život včel.
Ano nejsme příliš vidět, ale o to přeci vůbec nejde. Nakonec tím, že jsme ukázali jinou cestu, jsme už dávno splnili jakýsi pomyslný cíl, smysl hnutí a mohli bychom už jen klidně včelařit pro svojí radost a hnutí ukončit.
To, že se tak neděje, je jen bonus navíc. Neviditelného vesla se pomalu chápou mladší a bude záležit i na tobě, jaký bude osud hnutí a jak bude fungovat. Vše dobré. Ld

Téma: Množení včelstev, oddělky.

Únor 2021-02-02

Otázka č. 411

Chci se zeptat. Začátkem července jsme si přivezli oddělky. Do zimy ale všechny uhynuly. Jaká mohla být příčina?

Odpověď:

Co byla příčina nemohu posoudit a asi nikdo krom vás. Uvedu jen, jak se chovám k oddělkům já. Sna d si z toho něco pro sebe vezmete, když to porovnáte se svým ošetřováním. Nejprve pár zásad.

Oddělek není hotové včelstvo, dospělec, ale takové děcko v předškolním věku. Podle toho je třeba jej ošetřovat.

Teprve v následujícím roce doroste do dospělého včelstva.

Na vytvoření oddělku stačí v květnu použít 1 plást se zavíčkovaným plodem a včelami a 1zásobní plást se včelami.

Na vytvoření oddělku v červnu je třeba 2 plástů zavíčkovaného plodu se včelami a 2 zásobních plástů se včelami.

Na vytvoření slušného oddělku v červenci je třeba 4 plástů zavíčkovaného plodu se včelami a 4 zásobních plástů se včelami. Já v tuto dobu používám vždy jen celý nízký nástavek 2/3 Langstroth.

Jeden zásobní plást by měl mít 1-1,5 kg zásob.

Oddělek je hotov a připraven k dalšímu rozvoji nebo kdy je matka v něm přijata, je doba, kdy už se vylíhne první plod od mladé matičky.

Do doby než se vylíhne plod od nové matičky oddělek zeslábne o 25-30%.

Důležité je neustálé podněcování. Ideální jsou malé dávky pravidelně.

Opatrně se stavbou. Na tu je třeba příliv zásob, hodně včel a teplo, přesně v tomto pořadí. Já dávám oddělku vždy jen 1 stavební rámek a někdy později další jeden nebo dva. Záleží na době utvoření oddělku. Je třeba si uvědomit, že na stavbu spotřebují včely hodně bílkovin, které jsou důležité pro tvorbu dlouhověkých včel. Stavba by měla být ukončena každopádně do konce srpna. Jinak je již velká pravděpodobnost jisté bílkovinné podvýživy a tím i náchylnosti na nemoci, respektive oslabení sociální imunity. Mluvím o svých stanovištích.

Donutit včely stavět mohu prakticky kdykoliv, ale ty důsledky!

Připomeňme si, že v přírodě první rok vystaví roj tolik díla, kolik ho sám obsedne. Jen zřídka kdy více a to musí být skutečně velmi dobré podmínky.

Přibližně normální sociální složení včel nastane po vyběhnutí 2 generací včel od mladé matky.

U červnových oddělků, které jsou dostatečně silné (obsedají 6 plástů), je velmi dobré odzdravné opatření odebrat první zavíčkovaný plást od mladé matičky. Na ten se stáhnou prakticky všichni přítomní roztoči. Běžný včelař, který se nezabývá selekcí, by tohoto měl využít vždy. Větší efekt je, když se do oddělku přidá matečník a plodá pauza může být dlouhá i l1 měsíc.

Květnové a červnové oddělky nechávám dorůst do síly 2 NN 2/3 Langstroth.

Červencové oddělky nechávám na 1NN a stavět dostanou jen 1 stavební rámek.

Zimní zásoby oddělkům dodávám ponejvíce již hotové zásoby nejpozději do konce září.

Dále je dobře vědět, že viry, Nosema ceranae a Nosema apis se nejvíce a nejrychleji rozšiřují orálně. Tedy dodáváním a zpracováním zásob.

Kolem slunovratu bývá je většina kleštíka na zavíčkovaném plodu.

Kdy hynou v současné době včelařům nejčastěji včely? Do 6 týdnů po nakrmení a někdy stačí i týden.

Na co jim ponejvíce hynou? Na patogeny uvedené v bodu 18.

Pozor na kupované oddělky . Nikdy nevíte, jak vznikl, což je důležité. Normální oddělek je tehdy, když už v něm jsou včely nové matky.

Zvláště komerční včelaři bod 19 přehlížejí a prodají ho ihned po té, co mladá matička začala klást nebo byla přidána. Často se pak stává, že vystresované včely při převozu matičku zabijí nebo poškodí a vy jste vyhodili jen peníze z okna. To že takové oddělky jsou někdy plné roztoče i dalších patogenů, je zřejmé.

Zažil jsem i situaci, kdy mi volal začínající včelař celý zoufalý, že si koupil několik desítek oddělku od známého včelaře a všechny mu uhynuly ještě do zimy.

Příčina byla v tom, že on si koupil vlastně oddělky ozdravné, kde byl nakoncentrován V.d. (viz bod 23). Kdyby odebral z oddělku první zavíčkovaný plást od nové matičky, tento oddělek by V.d. prakticky zbavil. Naproti tomu se od dotyčného včelaře jen dozvěděl, že není třeba nic dělat, že jsou varotolerantní. Ano i takovou úroveň někteří profíci mají a podstatné pro ně je jen profit. Problémy takto přesunou na kupujícího. Toto seriozní včelař nebo podnikatel nikdy neudělá a podá vám přesnou informaci. Každý ale svého štěstí strůjcem. Pýcha, lež a faleš se u nás staly normou, kdo nevěří, zaplatí.

Pozor je třeba si dát i na doporučení prodávajícího, že máte oddělek ošetřit proti V.d. chemicky. Ten si velmi dobře uvědomuje, co vám prodal a alespoň vás na to takto upozornil.

Oddělky u mne minimálně 20 let nijak neošetřuji chemií. Je to i takový test vitality. Pokud vydržtel oddělek bez chemie 1 rok, byl již jen krůček k tomu aby byl bez chemie 2 roky a tak dále. Je to taková testovací kaskáda. Využívám ale i jiné, jinak uspořádané. V přírodě jsou včelstva také denně podrobována testům na přežití. Z toho jsem se poučil a dělám to také tak. To je moje nejdůležitější práce se včelami. Uvedený postup je poměrně jednoduchá cesta jak imunizovat svá včelstva, protože jen pod infekčním tlakem se mohou skutečně ukázat v celé škále geny a případně i probudit tzv. spící geny,jimiž včelstvo disponuje, což se při ostatních klasických způsobech šlechtění na odolnost vůbec nedá navodit a je to spíš takový pohyb prvoka. Tedy od nikud nikam.

Do produkčních včelstev jdou matky z oddělků až když prožily minimálně 1 rok bez podpůrných berliček nebo dorostly do dospělého stavu samy.

Asi se vám ta odpověď bude zdát rozvláčná. Můžete v ní ale najít, co jste udělal jinak než to dělám já a možná i v tom najdete příčinu vašich úhynů. Příčiny by měl každý hledat nejprve u sebe a pak teprve druhých nobo dokonce včel. Ty jsou v tom zpravidla nevinně.

Téma : Chov matek, selekce.

Únor 2021-02-04

Otázka č. 412

Podle toho co o vás čtu máte asi varroarezistentní včely. Proč je neprodáváte ? Mohl bych si od vás nějaké matky koupit abych měl od chemie a roztoče také klid?

Odpověď:

Tak to mne sice těší, ale není to pravda. Nikdo na světě nemá rezistentní včely na V.d. a nemohu je mít ani já. Podle mne ani kleštík není nejdůležitějším faktorem při úhynech. Mohl bych toho napsat spousty ze svých pozorování a různých experimentů, které to jednoznačně prokázaly, to mi věřte.

Jenže žijeme v době v jaké žijeme. Stačí se ale jen podívat na dotace na chemické přípravky, které se u nás vynakládají na tlumení V.d. Za posledních 10 let vzrostly minimálně 10x a úhyny již mají v jednotlivých oblastech plošný charakter každoročně. Něco je velmi špatně.

Nyní k tomu materiálu. Ano selektuji na odolnost velmi tvrdě od roku 1996. Přesto si dovolím říci, že to, že nepoužívám žádnou chemii a mám proti těm klasickým chemikům nepatrné ztráty, ovlivňuje genetika jen z cca 20%. Zbytek je dáno vedením včelsev, tedy tím, jak včelstva ošetřuji, jak jim umožňuji žít podle zákonitostí, které jsou v přírodě. Podívejte se na teze hnutí Šance pro včely. To je zcela odlišný přístup proti tomu, co se běžně praktikuje. Ano, musel jsem si projít nějakou cestou a jdu po ní dále. Nevěřte tomu, že když si pořídíte nějaký odolnější genofond, že máte vyřešeny všechny problémy. On to je teprve začátek. Ten materiál se selektoval v nějakých podmínkách, prostředí, provozní metodě. Tak to u vás nemusí vůbec fungovat. Čím více bude přibývat do řetězu nepříznivých vlivů článků (další chemie, neskprávné praktiky v ošetřování, snůškové podmínky…….), tím více bude nabývat na významu chovat genetický materiál, který je již nějak přizpůsoben dané lokalitě. Začátečníkovi bych ani žádný takový genofond nedoporučoval kupovat, stejně to nedocení a očekává zázraky, které se skutečně nekonají. Ano jsou i velmi odolná včelstva, ale musí žít v podobných podmínkách a musí být vedeny velmi blízkou provozní metodu. Ano dnes již vím, že včelstva, která mne vlastní, přežijí i beze mne. Musí ale být vedeny stejnou metodikou. V opačném případě tomu tak již být vždy nemusí. Mám zkušenost, že jakýkoliv dovezený materiál měl u mne vždy značné problémy a trvalo vždy několik generací, než se adaptoval na mé podmínky, prokřížil se mými turbci. Proto každému doporučuji, aby si nepořizoval hned matky, ale třeba jen plemenivo (vajíčka, larvičky). Za stejnou cenu jako za oplozenou výběrovou matku si může odchovat klidně 100 matek generace F1. Je tedy o krok dál. Nakonec se na ten výdaj mohou včelaři i složit. To bych doporučoval i já vám. Pokud by jste měl skutečný zájem, můžete se ozvat na soukromou emailovu adresu. Vše dobré. Ld

Téma: Včelaření podle tezí ŠPV.

Únor 2021

Otázka č. 413

Dobrý den. Chci včelařit podle zásad ŠPV. Jenže jsem začátečník a vaše teze jsou pro mne prozatím nekonkrétní. Nešlo by někde ty teze rozvést třeba do nějakého desatera, kterého bych se mohl držet. Bylo by to jakési vodítko především pro nás začínající.

Odpověď:

Dovolil jsem si tedy pro začátečníky trochu rozvinout naše teze. Snad vám to někomu pomůže.

Shrnutí zásad vedení včelstev dle tezí ŠPV:

1) Zajisti včelám vhodné obydlí s relativně stálým prostorem ( to nevylučuje rozšiřování, ale důležité je kdy a kterým směrem a jak) z vhodného materiálu .
2) Podporuj sběr a ukládání propolisu v úle (jde o prastarý způsob včel tlumit a omezovat různé patogeny).
3) Nech včely přirozeně stavět a dále dodržuj jimi vybudovanou architekturu včelího díla. Stavbu neomezuj. Ber ale v úvahu poskytnutý prostor. Jeho neustálým měněním včely dezorientuješ a ony tak nevystaví dílo s přirozenou architekturou, kterou pak dokáží plně využívat.
4) Nepoužívej mezistěny ! Rozšiřuj vždy celým stavebním nástavkem se soušovým jádrem (2-3 plásty dělničiny) uprostřed.
5) Nepřehazuj nástavky, nezaměňuj ani nijak netrhej plodové těleso, dbej o harmonický rozvoj. Plodové těleso je svatyně.
6) Pokud máš nástavkové úly, pracuj v modulech.
7) Budeš-li včelstvu přidávat prostor, čiň tak v souladu s tendencemi rozvoje daného období.
8) Neomezuj včelstva v rojení a využívej rojový pud k ředění patogenů. Zkušenost starých včelařských mistrů je, že silná včelstva se nerojí.
9) V případě, že se ti včely rojí málo, nahrazuj jej pravidelně vhodnou metodikou (přeleták, smetenec, oddělek….). Nauč se ihned množit včelstva a matky, bez toho nebudeš nikdy soběstačný!
10) Rozchovávej a množ genetiku, která se dlouhodobě uplatňuje v tvém okolí.
11) Posuzuješ-li cizí genetiku, suď ji až po aklimatizaci (tedy ideálně v generaci F4,F3). Jinak je hodnocení spíše irelevantní.
12) Ponechávej včelám takové množství medu, aby na něm byly schopny kdykoliv přezimovat, tedy i již od kteréhokoliv letního měsíce.
13) Je-li nutné doplnit zásoby náhražkou, učiň tak co nejdříve. Zásadou by mělo být do poloviny – konce července. Pro záložní včelstva nech zpracovat zásoby včelstvům pro to určeným.
14) Med odeber a ihned včelstvo připrav na zimu. Můžeš přebytky odebrat až těsně před zimou nebo na jaře při rozšiřování.
15) Česna uprav ještě před přidáním zásob a již s nimi nemanipuluj.
16) Pamatuj, že včely nejsou jednotný materiál a také tak s nimi pracuj. Ti, co si to myslí se dopouštějí největšího zločinu na včelách.
17) Dodržuj zásady přírodní selekce, rozchovávej jen to, co je schopné přežít.
18) V přírodě je každé roční období, každý den pro včelstvo testem přežití. Nezapomeň na to a dělej to také tak.
19) Do své metodiky zahrň a pravidelně používej základní test vitality, tj. test na přežití, nejlépe v kaskádách. Imunizuj postupně svá včelstva.
20) K tlumení parazitů používej schopnosti včelstev nebo biotechnické postupy avšak také bodově. Bodově znamená, že se zasahuje jen u těch včelstev, která to potřebují.
21) Pamatuj si , že každé včelstvo má slabé místo ve svém vývoji. Některá ho překlenou sama, jiná ne. Ty která to nezvládají, těm pomoz, ale s ohledem na negativní důsledky (následné výměny matek a tp.).
22) Zbav se u nás vžitého koloritu, kdy včelaři na jaře kleštíka množí, následně ho ti tzv. lepší ho v létě hubí, by jej opět v podletí množili pozdním krmením a rozplodováním včelstev. No a pak jej zase hubí na podzim a v zimě. Je to úžasné perpetum mobile pro dodavatele jedů, které narušují imunitu včel i plodu. Je to taková snaha o domestikaci divokého tvora, kterým včela stále je.
23) Nepoužívej žádnou chemii, není to nutné. Osvoj si biotechnické postupy a zásady vedení včelstev v souladu s jejich biorytme. To tzv. klasické ošetřování dělá prakticky vše opačně, než se děje v přírodě.
24) Dbej na dodržování biologie včelstva . Jen slepý a hluchý „včelaří“ v době, kdy má včelstvo v přírodě klid . Například variol v zimě nebo kyselina šťavelová. To jsou pro imunizaci kleštíka doslova dary z nebes.
25) Prvním rokem je úkolem nového roje zajistit přežití (včas vystavět dílo, zajisti zásoby). Vystaví zpravidla jen tolik díla (plástů), které stačí obsednout.
26) Druhým rokem včelstvo dospívá a lze mu již částečně odebrat „nadbytečné“ zásoby.
27) Teprve třetím rokem je z roje dospělec, zde by bylo žádoucí vyrojení včelstva nebo nahrazení vyrojení včelařem, pokud včelstvo nemá nastavenu strategii přežití, tj . zachování druhu, jinak ( například vyšším nebo nižším sklonem k rojení). Pochopitelně to může být i 4tý nebo 5tý rok. Ideální by bylo, kdyby se za života matky (3-6 let) včelstvo 1x vyrojilo (nebo rojení bylo uměle napodobeno- prosím uvědomit si, co se při rojení se včelstvem děje). Samozřejmě častější rojení se nevylučuje, ale zde je třeba brát ohledy právě na strategii, která je pro daný genetický materiál stěžejní.
28) Nauč se včelstva ošetřovat podle skupin. Například podle jednotlivých strategií přežití nebo také síly apod. Ušetříš tím spousty času a stresu sobě i včelám. Josef Bretschko, známá rakouský včelař si včelstva dělil podle síly na 3 skupiny.
29) Nestresuj včelstva hladověním a zbytečnými zásahy v průběhu roku. Snesitelné jsou pro dospělá včelstva 2-3 zásahy za rok. Stres je nejhorší nemoc !
30) Postarej se o dostupnost nezávadného zdroje vody v blízkosti stanoviště (voda z polí a gutační voda často obsahuje nežádoucí chemikálie).
31) Postarej se o dostupnost nezávadného pylu, protože pyl z hospodářských plodin (řepka, kukuřice..) bývají také kontaminovány chemií využívané v zemědělské výrobě. Proto vysazuj do okolí pylodárné rostliny například vrby, kaštanovníky, různé keře a také rychle rostoucí byliny jako je např. hořčice, svazenka. Dbej o pestrost zdrojů.
32) Nepodceňuj výběr stanoviště i včely v přírodě si je také vybírají pečlivě.
33) Body 29 až 31 pouze doplňujeme to, co jsme svým působením včelám vzali.
34) Zajisti včelám včas ochranu před nepřáteli, hlodavci a ptáky.
35) Využívej při ošetřování přírodní zákonitosti jako je např. zákon česna, zákonitost integrity plodového hnízda a zásob, zákonitosti prostoru a včelí architektury díla, tendence zimovat v určité síle apod.
36) Snaž se všemi prostředky eliminovat narušování vnitřní ustálené rovnováhy včelstva až jej dosáhne.
37) Vzorem by ti mělo být včelstvo v přírodě, snaž se jeho život pochopit a vytvořit v tzv. moderních úlech takové podmínky, které jsou co nejbližší včelstvu žijícím v přírodě.
38 Uč se chápat co se ve včelstvu děje, jakou má náladu.. ...především z chování na česně , před ním .
39) Každý pohyb včely, včelstva má svůj význam. Včely jsou úžasně logické bytosti. Umí se smát i zlobit…. a také lenošit.
40) Pamatuj, že včelařská sezóna (jen s malou nadsázkou) je duben, květen, červen, zima. Zde by měly být provedeny téměř všechny rozhodující zásahy, opatření. Neber to doslova, ale z 80% je to skutečně tak.
41) Uč se především od včel a důvěřuj jim. Jejich instinkty fungují mnohem spolehlivěji než tvůj intelekt !!!

Ld

Téma: Volná stavba, buňky pro med.

Únor 2021-02-14

Otázka č. 414

Říkáte, že včely v přírodě staví nejprve v horní části buňky, které jsou určeny pro med a teprve pak buňky pro plod, trubčinu. Já jsem viděl v přírodě roj, který měl uprostřed plásty s dělničími buňkami a teprve kolem ty s vyšším sklonem, tedy podle vás ty ,keré jsou určeny pro med. Ale i ty byly tmavé, byl v nich plod. Není to jinak?

Odpověď:

Ano i ne. To je jen část toho co , jak píšete, říkám. Také říkám, že včely jsou organizovány centrálně po uličkách. Proto jsou dělničí buňky vždy uprostřed hnzda. Ano roj, který má oplozenou matku se snaží nejprve stavět ty děničí a matky je ihned zaklade. Proto v připadě tohoto roje byly i zcela nahoře. To je normální a je tomu tak zhruba z 80% případů. Vše ale záleží i na tvaru dutiny a také snůšce a podobně. Tím, že matka buňky zaklade a vylíhne se v nich plod, se plásty i zpevňují.

Jinak tomu bývá i v případě, že je v roji je neoplozená matka (druhoroj). Tam včely příliš snahy stavět nemají a tak někdy staví první přechodové buňky i uprostřed. Velikostně jsou něco mezi trubčinu a dělničinou. Zde stavební pud plně propukne až když začne mladá matička klást vajíčka. Když je ale snůška, včely do právě vystavěných buněk ihned uloží nektar, medovici. Zůstávají nezakladené do té doby, než se plodové těleso dostane až k nim, vlastně rozšíří se do nich a matka je zaklade. To se často stane až na jaře příštího roku,kdy se včely s plodovým tělesem do zásob jako by vnoří. Jak vidíte, matky zakládají zcela pravidelně i buňky, které postavily primárně pro zásoby, jak píšete. Protože jsou zpravidla vyšší, včely je zhoblují, sníží a matka do nich může klást. Pokud se z nich vylíhl plod, včely je již znovu nezvyšuji, pokud nejsou rozrušeny okraje buněk. To se v přírodě moc nestává, snad jen v případě zhroucení díla nebo když ty plásty vykouše třeba myš a ony tu stavbu obnovují. Dále je dobré vědět, že včely staví rozdílně v normálním případě, kdy se rozvíjejí a v případě, kdy se zhroutí dílo. I to se v přírodě často děje. Znát oba tyto motivy je důležité pro včelaře, protože pak může lépe respektovat tendenci stavby v dané situaci. Je to právě rozšiřování včelstev, kterým včelaři okamžitě poruší ustálenou rovnováhu ve včelstvu, což se vždy projeví i v oslabené imunitě včelstva a jeho schopnosti vyrovnat se s parazity a různými patogeny. Nedivím se, že pak včelaři musí používat chemii, čímž ale ustálenou rovnováhu ve včelstvu nikdy nenastolí. Jenže kdo si to je ochoten připustit? Vidíte, že včelař včelařící podle ŠPV toho musí znát a především vědět mnohem víc, než pouhý klasik, který toto ani nevnímá, protože vlastně ani nemůže. Navozuje včelám jakési laboratorní, velmi omezené podmínky, kterým se včely snaží nějak přizpůsobovat. Jene než se stačí přizpůsobit, už jim člověk zase mění jejich prostředí v úle a kolotoč začíná znovu. Včely by to řešily zcela jinak. Je to jedno z vysvětlení, proč včelstva v přírodě nebo včelstva vedená podle zásad blízkých životu včel v přírodě, žijí a prosperují bez chemie. Je to zcela jiný pohled, který je nekompatibilní s tím klasickým. Já mu říkám průmyslově apokalyptickým.

Vidíte, že informace, která je vytržena z kontextu nebo nemůže být v danou chvíli zcela úplná, může být dost zavádějící. To je třeba mít na paměti. Včely jsou živý tvor a je třeba chápat vše ve vzájemných souvislostech, jako v přírodě. Je třeba odlišovat věci obecné a jednotlivé. Lidé jsou v zásadě stejní, ale ty rozdíly nám zpravidla dělají radost. Také každý nemáme v zásadě stejná obydlí, ale upravujeme si je podle svého, svých možností. U včel je to podobné. Rozdíl je, že stavba má pro včely zásadní význam. Je součástí celého organismu. Přirovnávám to kostře v našem těle. Bez ní bychom také byli jen placka, nemyslíte? To co jsem nyní popisoval ale vychází z dutiny stojícího strumu, tedy v našem případě, úlu stojanu. U ležanů (ležícího stromu) to je zase trochu jinak. Vidíte, že platí, co říkám neustále. Je třeba pochopit vztahy ve včelstvu, jeho zákonitosti s ohledem na prostředí. Informace genderově chápané, chápané staticky, nám mohou dát jiný obrázek a odpověď, než kterou měl autor na mysli a mohou nás zavést do slepé uličky. Ne nadarmo se říká, že když dva dělají totéž, není to vždy totéž nebo, že zkušenosti jsou nepřenositelné. Já vím, dnes chce každý blbuvzdorné informace, ale život takhle černobílý rozhodně není. Pokud ale člověk pochopí základní zákonitosti života včel ( a samozřejmě nejen jich), nemá problém se vyrovnat s jakoukoliv situací proto, že správně chápe podstatu problému, je schopen rozeznat věci důležité a věci okrajové a to i ve správném pořadí, v určité posloupnosti. Chcete –li se vydat na nějakou cestu, musíte se na ni zeptat jen toho, kdo po ní již šel. Jedině tak dostanete autentické informace. Není rozumně se ptát toho, kdo o ní jen mluví nebo to předstírá. To je jedna ze zásad včelaření podle tezí Šance pro včely. ld

Téma: Chov matek, šlechtění na odolnost.

Březen 2021-03-21

Otázka č. 415

Co si myslíte o způsobu šlechtění, který předpokládá v izolovaném prostředí vyšlechtit varroatolerantní včely a pak postupně ten materiál rozšiřovat dál a dál. Přijde mi to jako rozumné a proveditelné. Pak by se nemusela měnit žádná metodika včelaření, jak propagujete vy.

Odpověď:

Upřímně řečeno jsem o takovém záměru neslyšel a mysím, že by to ani nikdo nemyslel vážně.

Mohu vám odpovědět jen z vlastní zkušenosti. Předně v izlolovaném prostředí se nic vyšlechtit nedá. Nedá se šlechtit bez patřičného infekčního tlaku. To snad pochopí i malé děcko a není to třeba dále rozvádět. V izolovaném prostředí nelze vytvořit dostatečný infekční tlak tak, aby jste vůbec získal relevantní vstupní informace o imunitě a rezistenci daného genofondu, případně o jednotlivých vlastnostech, strategii přežití.

V případě, že by se vám něco takového povedlo, budete začínat znovu jakmile tento genofond přenesete do jiného prostředí. To je realita. Tuhle praktickou zkušenost má za sebou již 16 let. Nakonec máme i mezinárodní příklady, kdy se třeba na ostrově utvořila populace, která byla na první pohled odolná vůči V.d. Jenže při převozu na pevninu do jiného prostředí kolaboval stejně tak rychle nebo i rychleji, nežli materiál nešlechtěný.

Podobné zkušenosti mám i s nekomplexním přístupem při šlechtění na vyšší odolnost vůči nemocem, včetně kleštíka. Jenže právě tento nekomplexní přístup je nám dáván za příklad. Proto ale ti, kteří ho provozují nemají žádné výsledky proti těm, kdo se nebojí používat vlastní rozum a zkušenosti z vlastní  práce. U PC nevyšlechtíte nic. Něco jiného je prezentovat názory někoho jiného nebo názor podložené vlastní zkušeností.

V izolovaném prostředí můžete jen uchovávat určitý genetický materiál, který však časem degeneruje vlivem příbuzenského páření. Včela medonosná je obecně velmi náchylná na příbuzenskou plemenitbu.

Tím vlastně odpovídám i na závěr vašeho dotazu. Tvrzení , že někdo šlechtí na stávající zootechniku, je dost protimluv. Víte ona každá nemoc je především informace o tom, že jsme žili tak, že jsme nemocní. Ne jinak je tomu i u včel. Je to právě stávající pohled na včely, který je má za pouhý výrobní prostředek, hospodářské zvíře. Ten je zodpovědný za nedobrý zdravotní stav včelstev.

Včely jsou podle mne PŘÍRODNÍ BOHATSTVÍ a tak bychom k nim měli přistupovat.

To, čemu se říká šlechtění u nás , považuji za jakýsi behaviorální apartheid, který má své neodvratitelné důsledky. Vyzdvihují se vlastnosti okrajové ale ty hlavní se zamlčují. Ano zamlčují, protože já již nevěřím, že současná situace není záměrně vytvářena určitými kruhy, které z toho profitují. Důsledkem ale jsou, mimo jiné, neustále se zvyšující dávky jedů do včel a neustále oslabující imunitou našich včelstev a zbytečné vícepráce ve včelách. Vždyť dnešní chovatelé matek a držitelé včel si ´vůbec nedokáží představit, že se dá celkem dobře včelařit bez jakékoliv chemie nebo i jiných berliček. Za zdravotní stav svůj i včelstev si zodpovídá každý sám. Nechápu jak někdo může tvrdit, že fatálně selhává například SVS nebo zdravotnictví jako celek. To jsou hlasy slabých a nezodpovědných lidí. Státní veterinární správa je, podle mého soudu, to nejlepší, co ještě v oboru včelařství funguje nebo fungovalo. Co nefunguje, jsou včelaři a jejich včelařské organizace. Filozofie prvorepublikových včelařských spolků , která byla zaměřená na včely , byla postupně nahrazena něčím, co ani nechci pojmenovat. Dotační KORUPCE zde nese své trpké plody. Dnes jsem například mluvil s jedním velice zkušeným chovatelem matek, který mi říkal, jak v jejich okolí (i jemu) kolabovaly včely na podzim a jak jim mizí nyní. Vůbec jsem mu to již nevěřil, protože to již prakticky neznám a tento člověk mne mohl následovat již dávno. Neznám to poroto, že podobné situace jsem poznal před více než dvaceti léty. Dokázal jsem se ale poučit a nečekal jsem na to, že mi někdo pomůže Jak se ale říká: „Každý svého štěstí strůjcem.“

Ld

Téma: Včelařská praxe, práce v březnu.

Březen 2021-03-21

Otázka č. 416

Co je podle vás nejdůležitější nyní v březnu? Můžete mi to říci nějak stručně?

Odpověď:

Záleží jak pro koho.

Pro včely je nyní nejdůležitější teplo, dostatek zásob, prostoru, vody, pylu a také klid.

Pro včelaře je to jeho včelařská empatie a trpělivost. Vím, zní to jednoduše, ale chtěl jste stručně.