PŘEMETENÍ NA MEZISTĚNY - 2007
Návrat z dovolené nebyl tak v klidu jak jsem si přál. Podezření na mor plodu na sousedním stanovišti, čekání na vyšetření vzorku a rozhodnutí o převzetí tohoto nového stanoviště mě postavilo před mnoho nových problémů. Přestože výsledek vyšetření byl negativní rozhodl jsem podezřelá včelstva zlikvidovat radikálním způsobem. Spálení včelstev plných medu ale podle informací zkušených včelařů zase není taková legrace jak by se zdálo. Údajně to vyžaduje množství dřeva na vytvoření dostatečné teploty a velikosti ohniště. Vyřešil jsem to použitím sudu, do kterého jsem krumpáčem nadělal otvory. Vysoká teplota v ohništi vytvořila oheň s krátkým plamenem a bez kouře. I tak spálení jednoho včelstva na 4 nástavcích trvalo cca 1 hodinu. Ostatní včelstva jsem rozhodl přemést na mezistěny do nových nástavků na jinou rámkovou míru. Přemetení jsem prováděl v posledním týdnu v srpnu ještě za teplého počasí. Každý den jedno včelstvo. Do druhého prázdného nástavku jsem vložil 5 litrový kbelík s roztokem cukru a hrstí slámy. Včelstva během týdne odebrala 4 kbelíky (16 kg cukru) a zcela postavila 9 mezistěn. Při přemetení jsem roztřídil souše na určené k vyřezání, na určené k vytočení a na souše s plodem. Plodové souše jsem přidal k oddělkům a rojům na stanovišti. Po dvou týdnech budou také přemetena a vytočena. Včelstva budou mít ještě celé září na to aby si doplnila bílkovinné zásoby ze zbytků kvetoucího porostu zlatobýlu a hořčice.
Zkušenost s přemetením na konci léta mě přesvědčila o použitelnosti této metody pro použití při překládání včelstev na jinou rámkovou míru se současným ozdravením a radikálním oddělením včelstva od případně kontaminovaného díla. Včelstva dokázala, že i v pozdním létě jsou schopna vytvořit kvalitní dílo ve velmi krátké době. Jaká radost, že něco funguje a přitom tento způsob tzv. norského zimování se ve světě běžně používá.
Výsledek druhého přemetení - 2017
Po zjištění moru plodu v sousedním spolku jsem se rozhodl k přemetení jednoho stanoviště na mezistěny. Při prohlídce plodišť jsem tam narazil nejen na mrtvé včely v buňkách s deformovanými křídly, ale i na pytlíček. Zjevně třetina plodiště ročně nestačí k udržení infekce na pro mě dostatečné úrovni. Před léty jsem jednu zkušenost s přemetením udělal, ale to bylo až v srpnu a v září. Nyní jsem se rozhodl to udělat hned po posledním medobraní začátkem července. Měl jsem v plánu 3 týdny před tím vyměnit matky nejlépe za zralé začátečníky. Zdeněk Klíma mě varoval, že vyhledat matky v té době bude nereálné a to se potvrdilo. Měl jsem co dělat abych vytočil akát a na hledání matek nebylo ani pomyšlení. Matečniky jsem udal minioddělečkům vytvořených z plodových souší nalezených v mednících při odebrání akátu. Minioddělky stavím do komínů z polonástavků oddělených dvěma foliemi a očky na střídačku dopředu a dozadu.
Po vytočení lípy jsem hned přistoupil k přemetení. Plánovaná spotřeba času půl hodiny na včelstvo je čas pouze na vlastní přemetení. Je třeba počítat i s časem na zpracování odebraných souší. To je odebrané suché souše z medníků, souše s medem z medníků i z plodišť a nakonec také souše s plodem. To vše v době kdy už včely nemají do čeho "kopnout". Vše je třeba pečlivě chránit před slídilkami. Stačí chvilka nepozornosti a můžete se vším skončit. I tak jde udělat přemetení po ránu maximálně u 4 včelstev a to samé ještě jednou navečer. Denně tedy max. 8 - 10 včelstev. Problém s plodem se dá řešit různé. Od okamžité likvidace až k využití v jiných včelstvech. Začátkem července po snůšce z lip byla plodiště plná zavíčkovaného plodu. Část jsem použil na posílení těch několika oddělků, které jsem letos vytvořil. Z části vytvořil další oddělky s přidáním minioddělečku s již kladoucí mladou matkou. Zbytek jsem umístil nad mřížku nad včelstva, která přemetení ještě letos čeká. Následovalo vytočení medných plastů z medných komor a z plodišť. To také nebyla žádná slast. Jsem zvyklý med vytáčet z panenských souší a teď jsem musel odvíčkovat tmavé dílo. Souše plné pylu a plodu dovedou pěkně rozvážit i zakotvený medomet. Dalo by se nad tím mávnout rukou, ale dělalo to v průměru 14 kg na včelstvo. Byla to směs řepky, akátu a lípy. Víčka obsahují plno medu, který u světlých víček používám na medovinu. U víček z tmavých souší jak z plodišť, tak z medných komor jsem ale váhal. Nakonec jsem víčka zpracoval tradičně na medovinu, ale nebude určena přímo k pití ale na medovec. Nejpracnější ze všeho bylo však zpracování vosku z těch všech tmavých souší. Dělalo to 11 vysokých nástavků a 23 nízkých jen z vytočených souší. Ještě mě čeká 30 vysokých nástavků po vylíhnutém plodu. Vyvařoval jsem to celou noc, přes den by to nešlo dělat. Použil jsem kotel s 60 litry vody. Výsledek byl 25 kg vosku a 80 litrů vylisovaných košíček. Závěr práce ale byl získávání vosku z husté břečky, v kterou se proměnila voda. Nevím, jak mohou rozumně fungovat velké vyvařovací kotle, které nemají vypouštěcí kohout. Po delší práci s tmavým dílem to určitě chce vyměnit vodu.
Po týdnu krmení roztokem 1:1 dávkami 5 litrů má většina přemetených včelstev již vše více méně postaveno. Stejně jako při prvním přemetání před 10-ti lety mi vychází 90% úspěšnost. Tři včelstva z třiceti neochotně staví, stále se vyvěšují na folii a silně slábnou. Evidentně dochází k migraci do sousedních úlů. Dnes ještě musím provést ošetření Varidolem, protože se blíží zavíčkování prvního plodu.
Po dovolené se pustím do zbytku stanoviště.
 Mrakodrap z minioddělků
|
 Krmení v kbelíku
|
|
 Stavba po 10-ti dnech
|
 Mezistěna postavena až dolu, zanesena sladinou, pylem a zaplodována
|
Na vytavení souší z 30-ti přemetených včelstev jsem si pořídil výkonnější pracoviště. Práci jsem musel udělat co nejdříve, protože jsem čekal 6 týdnů na dodání kotle a plásty mi začaly v medárně "chlupatět".
 Začíná se stmívat a můžu se pustit do práce
|
 Vosk na mezistěny dezinfikuji teplem ve friťáku
|
 Všechny vytavené rámky vyvařuji v 5% louhu
|
 a toto je výsledek víkendové práce
|