Fakta o pěnovém polystyrenu

Úvodem

Rok co rok je v České republice vyrobeno přes 2,5 milionů kubických metrů tepelně izolačních materiálů, z nichž téměř 50 % představuje pěnový polystyren EPS. Pěnový polystyren je tvarově stálý, není citlivý na vlhkost, je odolný proti hnilobě i proti stárnutí, dobře se zpracovává a nabízí výborný poměr mezi cenou a užitnou hodnotou.  Tam, kde je potřeba hospodárně izolovat, nachází pěnový polystyren stále větší uplatnění. Pěnový polystyren je izolační materiál podléhající pravidelné kontrole. Jeho kvalita je v ČR pravidelně dozorována ze strany autorizovaných orgánů v rámci certifikačního procesu. Členové Sdružení zpracovatelů zpěňovatelného polystyrenu ČR provádějí navíc interní kontrolu kvality.  Pěnový polystyren je v ČR nejrozšířenější tepelně izolační hmotou používanou při výstavbě budov.

  1. Jaký je příspěvek izolací z pěnového polystyrenu pro utváření životního prostředí? Pěnový polystyren šetří energii. Izolace z pěnového polystyrenu jsou používány téměř 50 let a plní v milionech bytů a domů na celém světě svou funkci izolace proti chladu, teplu a hluku. Polystyren má velký přínos v úsporách energie a v ochraně životního prostředí. Každá tepelná izolace budovy totiž snižuje emise škodlivých látek z komínů a spoří důležité suroviny. Méně již je známé, že primární energie spotřebovaná při výrobě pěnového polystyrenu je prostřednictvím jeho použití pro tepelnou izolaci uspořena za velice krátké období - od dvou měsíců do jednoho roku.  Jak je vidět, přispívají polystyrenové izolace téměř 50 let nemalou měrou k ochraně životního prostředí.
  2. Je pravda, že pěnový polystyren v konstrukcích po časech "mizí"? Ne, není to pravda. Tato pověra vznikla v začátcích užívání tohoto izolačního materiálu v důsledku prohřešků vůči jeho užitným vlastnostem. Pěnový polystyren odolává teplotám trvale se pohybujícím do 80 °C, ale neodolává působení organických rozpouštědel. Použití pěnového polystyrenu pod černé či tmavě modré opakní sklo v prvních typech meziokenních vložek, stejně jako užití lepidel, která obsahovala organická rozpouštědla při položení hydroizolací způsobovalo zmíněné "mizení" pěnového polystyrenu. Ještě nedávno mělo obdobné důsledky přílišné zvýšení teplot při urychlování výroby vrstvených obvodových panelů proteplováním spolu s užíváním nevhodných prostředků při odbedňování ocelových forem bočnic panelů. Pozoruhodné je, že k dílčí likvidaci pěnového polystyrenu došlo během velmi krátkého času výroby obvodových panelů. Po jejich zabudování do "paneláků" se s ním již nic nedělo. Následné kontroly ukázaly chybějící polystyren a laicky vznikla výše uvedená pověra.  Platí tedy zásada - chováme-Ii se k pěnovému polystyrenu slušně, je jeho trvanlivost srovnatelná s trvanlivostí ostatních stavebních materiálů.
  3. Všichni chceme zdravě bydlet. Mají izolace z pěnového polystyrenu v tomto smyslu požadované vlastnosti? Ano, pěnový polystyren pomáhá vytvářet zdravou prostorovou pohodu bytu.  Izolace z pěnového polystyrenu mají mnoho dobrých vlastností, které často nejsou všeobecně známé. Protože jsou biologicky neutrální, nepoškozují ani zdraví, ani životní prostředí.  Jako materiál pro zdravé bytové tepelné a protihlukové izolace pomáhá polystyren šetřit drahou energii pro vytápění a snižuje šíření hluku konstrukcí budovy. Správně použitý udržuje polystyren příznivou a zdravou pohodu bytu. Každý z nás se pak může cítit ve svých čtyřech stěnách příjemně.  Izolace z polystyrenu nepřijímají také prakticky žádnou vlhkost. Je důležité vědět, že případné plesnivění není způsobeno tepelnou izolací, ale její absencí. Častou příčinou bývá nevhodné technické řešení konstrukcí, popřípadě nedostatečné větrání apod.
  4. Jaké jsou nároky izolací z pěnového polystyrenu z hlediska recyklace? Pěnový polystyren je z hlediska recyklace bezproblémový materiál a je pro ni velmi vhodný. Nejčastější způsoby recyklace:

Při uložení na skládce se z EPS neuvolňují žádné látky ve vodě rozpustné, které by mohly znečišťovat spodní vody. Granulovaný odpad z pěnového polystyrenu se proto používá v zemědělství i zahradnictví pro vylepšení těžkých půd a jako kypřící prostředek. To dokazuje, že polystyren může také v této formě přispívat našemu životnímu prostředí.  Odpad vznikající přímo ve výrobě pěnového polystyrenu se z větší části znovu použije opět ve výrobním cyklu, dále se užívá jako přísada do betonu a izolačních omítek. Větší využití např. použitých obalů z pěnového polystyrenu není otázka technologická, ale otázka organizace sběru a shromaždování těchto materiálů.

  1. Je pravda, že k vypěňování polystyrenu jsou používány freony? Není to pravda. Pěnový polystyren není vypěňován pomocí freonů. Výroba pěnového polystyrenu probíhá v jednoduchých výrobních krocích, při kterých je výchozí surovina - tuhé polystyrenové perličky obsahující nadouvadlo - ohřátá vodní párou. Vlivem ohřevu dojde ke zplynění nadouvadla rozptýleného ve hmotě perlí. Polystyren tím zvětší svůj objem 20x až 50x a uvnitř perlí se vytvoří uzavřená buněčná struktura. Polystyren je pak v uzavřeném prostoru - formě - vypěněn do potřebného tvaru. Jako nadouvadlo je používán pentan - nízkovroucí uhlovodík s bodem varu okolo 37 °C, který nemá žádné účinky na ozónovou vrstvu - jako například freony. Není proto správné dávat do souvislosti poškozování ozónové vrstvy naší planety freony - hnacími plyny různých sprejů - a pěnový polystyren. Ani při výrobě, ani při aplikacích pěnového polystyrenu nejsou freony používány, ani nejsou přítomny a nemohou proto unikat do okolí.
  2. Jak je to s výskytem formaldehydu, styrenu, případně radioaktivity v pěnovém polystyrenu? Pěnový polystyren je v ČR z hlediska obsahu zdravotně závadných látek velmi přísně sledován. Za prvé - není žádná souvislost mezi formaldehydem a pěnovým polystyrenem. Polystyren je látka, která neobsahuje formaldehyd! Za druhé - mizivě nízké stopy styrenu byly zjištěny u čerstvě vyrobeného polystyrenu. To se podařilo změřit po vyvinutí zvlášť přesných a citlivých analytických metod. Tyto mizivé koncentrace lze od nepaměti nalézt také v mnoha potravinách, například v jahodách, fazolích, pivu apod.  A za třetí - ani v souvislosti s radioaktivitou není u pěnového polystyrenu žádný důvod k obavám. Ani alfa, beta a gama záření, ani výskyt radonu nebyly u polystyrenu zjištěny.
  3. Když je pěnový polystyren tak nezávadný pro lidské zdraví i pro životní prostředí, jistě existuje možnost jeho použití v mnoha dalších oblastech... Ano, pěnový polystyren má široké uplatnění. Pěnový polystyren nacházíme v mnoha oblastech našeho každodenního života. Květináče z EPS jsou známy téměř 50 let. Vločkovitý granulát z polystyrenu je dnes samozřejmou součástí keramických nádob pro pěstování květin - slouží jako drenáž a zajišťuje zdravou výživu a rychlý vývoj rostlin. Také při zřizování tzv. zelených plochých střech, v zemědělství i v zahradnictví hraje pěnový polystyren důležitou roli. Velké uplatnění nachází jako výborný ochranný a fixační obal pro balení nové elektroniky, bílého zboží a mnoha dalších křehkých, či citlivých výrobků.  Zdravotní nezávadnost pěnového polystyrenu dokazuje i to, že je používán jako obalový materiál pro potraviny. Od nádob přenosných chladniček až po bedny pro dopravu ryb a zeleniny - to ukazuje na rozsah možnosti použití této hmoty.
  4. Co je pravdy na tom, že při požáru domu izolovaného pěnovým polystyrenem se uvolňují "jedovaté výpary"? Pěnový polystyren neuvolňuje při požáru o nic větší množství škodlivých látek než řada ostatních běžně používaných stavebních materiálů organického původu.  Především je známo, že při hoření přírodních i synteticky vyráběných materiálů vznikají látky s určitými škodlivými účinky. Provedené pokusy ukazují, že pěnový polystyren nemá v tomto směru žádné výjimečné postavení. Při hoření polystyrenu vzniká téměř výhradně kysličník uhelnatý, a to v tak nízkých koncentracích, že krysy vystavené působení těchto zplodin hoření v celé řadě pokusů přežily, zatímco při stejných pokusech při hoření dřeva zahynuly. Alternativní izolační látky - jako korek a vlákna ze dřeva - mají ve zplodinách hoření podstatně větší koncentrace CO než polystyren. To platí také pro téměř všechny bytové zařizovací předměty - nábytek, záclony i koberce.  Nebezpečí požáru izolací z pěnového polystyrenu snižuje i to, že v České republice dodávají členové Sdružení do stavebnictví pěnový polystyren pouze ve samozhášivé úpravě.
  5. Je třeba při práci s EPS používat ochranné osobní prostředky? Ne není potřeba. Na rozdíl od tepelných izolací na bázi minerálních vláken není třeba při práci s EPS používat ochranné osobní prostředky, jako např. ochranný oděv, ochranné brýle, rukavice, respirátory apod.
  6. Je nutné aby tepelná izolace použitá ve stavbě dýchala? Nejprve je třeba si uvědomit, že například stěnami dochází pouze k cca 4 % výměně vzduchu a tím i vlhkosti. Většinu vlhkosti je třeba odvést (vyvětrat) jiným způsobem (okna, komíny, digestoře apod.) Pokud by se tato 4% hodnota snížila například na 2 %, nepředstavuje to pro klima běžného domu žádný problém. Z tohoto důvodu po celém světě bezproblémově fungují milióny dřevostaveb, kde je parozábrana součástí stěnové konstrukce.
    Pro konstrukce větrané je příznivější nízký faktor m tepelné izolace, naopak pro konstrukce nevětrané (jednoplášťové střechy, kontaktní fasádní zateplovací systémy) je vysoká paropropustnost (nízké m) méně příznivá, protože nad tepelnou izolací bývá zpravidla materiál s výrazně vyšším difuzním odporem (stěrky a omítkoviny, hydroizolace). Tyto materiály rychle pronikající vodní páru zadrží v chladné části konstrukce, a ta poté často ve zvýšené míře kondenzuje. Například pro jednoplášťové střechy je nejvýhodnější použít tepelně izolační materiál pro vodní páru co nejuzavřenější, vysoce difuzní materiály s nízkým m jsou z tohoto hlediska méně výhodné a vyžadují téměř vždy provedení kvalitních parozábran. EPS patří k materiálům se střední propustností pro vodní páru (faktor m= 20 - 50) a je nejvíce používán v nevětraných konstrukcích, jako jsou vnější kontaktní zateplovací systémy a jednoplášťové ploché střechy.