Proč jsem odešel z PSNV-CZ

 

22. března 2010

 

         Když v MV č 1/2010 bylo vedením PSNV oznámeno, že jsem opustil Radu PSNV, začal jsem dostávat velké množství dotazů proč se tak stalo. Předně musím říci, že tato informace byla, podle mého názoru, záměrně zkreslená, polovičatá. Pravda je ta, že jsem k 1. 12. 2009 odešel z celé PSNV-CZ. Proto bylo logické, že jsem odešel z RR MV a tedy i z Rady PSNV-CZ, kam jsem byl zvolen na sněmu PSNV-CZ v r. 2009. Protože jsem považoval tuto skutečnost za uzavřenou, požádal jsem v lednu  člena R-PSNV a redaktora e-věstníku  ing. K. Jiruše o zveřejnění jednoduché větičky v něm. Ta  zněla: “Na žádost ing. L. Dvorského  oznamujeme, že k datu 1. 12. 2009 ukončil svoje členství v PSNV-CZ.“ Nic víc, nic méně. Bylo mi řečeno, že to není žádný problém. Nový e-věstník vyšel před několika dny. Ačkoli je toho skutečně hodně, co je třeba včelařům říci a na co je upozornit, byl jen velice jednoduchý, vlastně to byla jen pozvánka na akce PSNV. Rozhodl jsem se  tedy, že prolomím svoje mlčení a uvedu stav věcí na pravou míru.

         Nikdy jsem neměl potřebu vstupovat do jiné včelařské organizace než byl ČSV. Naše organizace ZO Mladá Boleslav pracovala a pracuje ku spokojenosti včelařů. Nástavkově jsem začal včelařit již v roce 1970, tedy o více než dvacet let dříve, než nynější protagonisté Langstrothů, kteří se k nástavkovému včelaření teprve propracovávají. Úl přeci zdaleka není vše. Př. Boháč měl krátce před svou smrtí v naší ZO přednášku. Po diskusi s našimi členy mne vyzval abych do PSNV vstoupil. Dal jsem si čas na rozmyšlenou a po jeho smrti jsem  do PSNV skutečně vstoupil. Když už někde jsem, chci být prospěšný. Proto jsem se v RR MV vyjadřoval k aktuálním otázkám v oboru, bylo-li to třeba. Psal jsem odborné články, dával návrhy na změny v koncepci MV, prosazoval zveřejnění odborných článků autorů, které do  té doby v MV nevyšly. Jednalo se např. o velmi důležité překlady Corkinse od ing. Čermáka a Farrara od doc. Ptáčka. Spolu s naší organizací jsme dali ČR a PSNV možnost vzniknout tzv. VMS ( nazýval jsem to  varroamapami a navrhoval jsem je již v roce 2007, viz  web Fascinovaný včelař). Při jednání na Mze ČR v r. 2008 jsem navrhnul způsob, jak financovat výzkum a šlechtění na varroatoleranci v době, kdy ostatní zástupci PSNV o tom neměli nejmenší představu a soukali ze sebe nesouvislá souvětí. Vypracoval jsem koncepci Etického kodexu včelaře prodávajícího ze dvora a navrhl systém pečetí za jednotlivé stupně kvality. Vždy jsem zdůrazňoval, že PSNV musí mít svůj vzdělávací systém, výzkum a také své cíle v oblasti šlechtění, zajišťovat pro své členy získávání dotačních titulů na SZIF u  i jinde. Prosazoval jsem i moderní komunikaci mezi členy vedení PSNV. Mezi mé aktivity jistě vždy patřilo usměrňování řízení PSNV, které bylo pod vedení jeho dřívějšího předsedy absolutně bezkoncepční a připomínalo spíše pohyb prvoka, odnikud  nikam.  Zřejmě i proto jsem byl na minulém sněmu zvolen do Rady PSNV s největším počtem hlasů (spolu s ing Černým), ačkoliv jsem na něm nebyl přítomen, žádnou kampaň za zvolení nevedl, ani se o žádnou funkci neucházel. Teprve nyní mám možnost účastníkům sněmu za důvěru veřejně poděkovat. Bylo to však již v době, kdy zrálo mé rozhodnutí z PSNV odejít.  Za vrchol arogance vůči členům PSNV jsem považoval to, když se její dřívější  předseda bez souhlasu členů PSNV a  kohokoliv v tehdejší Radě sám dosadil do tehdy neexistující placené funkce ředitele. Sněm tuto svévoli potvrdil schválením bianko stanov, které také se členy PSNV ani členy Rady před tím  nikdo neprojednal, nekonzultoval, neinformoval, ačkoliv by to u tak závažného kroku bylo logické. Pokud se v minulosti v PSNV mluvilo o profesionalizaci, bylo to o funkci redaktora MV.

         Vždy jsem se snažil žít tak, aby se za mne rodiče nemuseli stydět. Proto jsem nikdy nic neukradl ani nezpronevěřil, snažil se jednat čestně, přímo a dodržoval jistou etiku a morálku v jednání s druhými, i když nevládnu jazykem zrovna vytříbeným. Proto jsem si např.  mohl dovolit v období před r. 1989 vyhodit z kanceláře  ideologického tajemníka  KSČ, který mne žádal o porušení zákona v jeho prospěch. Stejně tak jsem učinil s náčelníkem městské policie i přednostou okresního úřadu po 17. listopadu 1989, kteří po mne žádali prakticky o totéž. Vždy jsem svůj postup dokázal obhájit svou odborností a morálním přístupem, bezúhonností. Zdá se, že dnes jsou takové hodnoty jako je pravda, čest, etika, morálka, svoboda a další, pro některé pojmy archaickými, NEMODERNÍMI, zvláště brání-li osobním ambicím těch, kteří jsou pro své zájmy schopni učinit cokoliv. Pro slušného člověka však jsou  zmíněné hodnoty vším. Toto jsem v posledních letech v PSNV skutečně cítil, stejně tak jako pocit zneužívání, pokrytectví a nekoncepčnosti.

         Situace, kdy jsou náměty a nápady jedněch nechávány zapadnout nebo hanobeny jen proto, aby je pak později někdo jiný tahal jako králíky z klobouku  a vydával je za své, podepisoval se pod práci druhých, není můj šálek kávy. Pro jiné to ale může být životní krédo.

Po svém zvolení do Rady PSNV jsem se snažil tuto společnost obrátit směrem k ekologii, blíže k přírodě, alternativnímu ošetřování včelstev, tedy k tomu, co léta  sám praktikuji, zdokonaluji, čemu dávám téměř vše. Zjistil jsem ale, že ve vedení PSNV jsou lidé, kterým jde především o prezentaci sebe samých než o skutečná řešení a práci pro obor. Můj poslední pokus o změnu filosofie PSNV byl na zasedání rady PSNV v říjnu 2009. Tam byl zvolen nový šéfredaktor MV, předseda PSNV a nový jednatel. Přislíbeno bylo zveřejnění účetní závěrky za  rok 2008. Byl to příslib do budoucna a také proto jsem funkci v Radě nesložil. Jak se však ukázalo i toto byla předem připravená konstrukce. Nebyl jsem tehdy sám, kdo tak chtěl z Rady PSNV odejít a měl stejné pocity jako já.

         Když jsem koncem listopadu tyto naše závazky (zveřejnění závěrky r. 2008) a svoje názory znovu v Radě ventiloval, dozvěděl jsem se od některých členů, že vykrádání myšlenek druhých je pro ně normální. Byl jsem napadnut, že hájím ČSV, který má údajně v hospodaření nepořádek, ale že my máme vše v pořádku.  K tomu musím říci to, že to byla lež. PSNV neměla až do závěru roku 2009 nikdy v pořádku evidenci členských příspěvků členů. Je to zarážející, neboť se jednalo o cca 200 příspěvků členů á 200,-- ročně. Stávalo se tak, že byli o příspěvky žádání ti, kteří je již dávno zaplatili, některým členům se naopak  přidělovaly nezařazené platby, jiní měli letité nedoplatky apod. Přitom tuto agendu by zvládnul snad tučňák, natož vysokoškolsky vzdělaný člověk. Pořádek v tomto směru udělal po letech až ing. Přidal a profesionální účetní. Pokud jde o závěrku roku 2008, ani ta není v pořádku. I když pod ní byl podepsán daňový poradce a podklady jistě předložila profesionální účetní, nevěřím, že ji v závěru zpracovávali. Profesionál totiž ví, že občanská sdružení jsou povinna vést účetnictví tak, aby byla oddělena hlavní a hospodářská činnost. Totéž je třeba dodržet i ve výkazech. Tak tomu však nebylo, hospodářská činnost ve výkazu zisků a ztrát nebyla vyčíslena. Je však zřejmé, že např. inzerce a prodej časopisu nečlenům PSNV jsou klasickým příkladem hospodářské činnosti, která má být oddělena a vykázána. Jsem přesvědčen, že členové PSNV mají právo vědět, jak společnost hospodaří i s jejich penězi a mají právo se k hospodaření vyjádřit například na ročním zasedání PSNV nebo i písemně, jak je to běžné v zahraničí.

Závěrka nebyla zveřejněna do dnešního dne. Otázka je, proč měl někdo zájem na takovémto nepřehledném smíchání údajů dohromady. Tak je totiž závěrka PSNV roku 2008 sestavena. To již nemluvím o tom, že Radě nikdy nebyla předložena věrohodná vyúčtování akcí. Tím není totiž jen seznam bodů, ke kterým je připsána částka zaokrouhlená na tisíce, či desetitisíce, ale vše musí být doloženo doklady. Pokud vím nestalo se to nikdy.

         Kladu si otázku, jak by vypadalo vyúčtování dotací včelařům v ČR, kdyby je prováděla PSNV-CZ se svým současným přístupem. Kam by se ty, možná stovky milionů, poděly? Zřejmě i proto někteří členové PSNV proti dotacím vehementně pokrytecky bojují (tím nechci říci, že to někdy nemá racionální jádro) a na druhé straně o ně jinou formou usilují. Sám pro sebe se ptám, kolik placených funkcionářů by musel mít ČSV se svými téměř 47.000 členy, když PSNV si  se svými cca 200 členy může dovolit placeného ředitele, jehož agendu by zvládla maminka na mateřské dovolené? Jaký je dluh finanční i morální vůči dřívějšímu zakladateli časopisu Moderní včelař  Mgr. Protivínskému? Nechci veřejně odpovídat na tyto otázky, není to již na mně. Svět vždy rozhodne o pravdě. Je tedy jen na současných členech PSNV, co s ní společně udělají.

Ti, co mne znají více, jistě nemohou říci, že jsem věřící člověk. Přesto však věřím, že jednou všichni předstoupíme před nejvyšší autoritu ve vesmíru a je jedno, jak ji budeme nazývat. Tam ale neobstojí tvrzení, že jsem něčemu nesprávnému nemohl zabránit, protože jsem byl jen jakýmsi pěšákem na šachovnici, musel jsem plnit příkazy, někdo se mnou manipuloval nebo že na morálku nebyl ten správný čas. To totiž také tvrdili váleční zločinci při Norimberském procesu. Dáváme jim snad za pravdu?

         Kdo mlčí, ten souhlasí. Já jsem nemlčel, tedy nesouhlasil. Naopak, snažil jsem se vše uvést do kolejí, které považuji za dobré a potřebné pro obor a považoval jsem je za správné i pro PSNV. Protože jsem svůj přístup a názory nemohl v PSNV prosadit neboť tam dlouhodobě převládají názory a způsoby jednání s nimiž nesouhlasím, považoval jsem za čestné odejít a nepropůjčovat nadále této společnosti svoje jméno. Nutné to bylo zvláště poté, co někteří členové  PSNV jasně řekli, že se právě v této atmosféře, tedy atmosféře nekoncepčnosti, zneužívání, obcházení, polopravd a manipulací,  pod vedením ing. XY cítí šťastní a svobodní.

         Jsem životní optimista. Proto jsem odešel, s pocitem splacení dluhu př. Boháčovi. Současnému vedení PSNV jsem však nikdy nic nedlužil a ani nedlužím.