Ještě k medné komoře
Když v MV vyšel můj článek, který se týkal používání medné komory při ošetřování včelstev, netušil jsem jaký zájem to vyvolá u včelařů začínajících chovat svá včelstva v nástavkových úlech. Abych nemusel odpovídat na četné dotazy, rozhodl jsem se užití medné komory přiblížit více nákresy .
Co je medná komora?
Jde snad o nejčastější dotaz. Je to vlastně nástavek plný medu (u jiného to můžou být jen invertovaný cukr), který zůstává po dobu celého roku ve včelstvu. Jeden plný nízký nástavek míry 44,8 x 15,9 cm pojme cca 20 kg zásob. V přírodě se nestává, že by plodové hnízdo od zásob bylo odtrženo mateří mřížkou nebo aby byl mezi plodem a zásobami větší prostor. Zásoby jsou vždy v bezprostředním kontaktu s plodem. Dojde-li z nějakého důvodu k odtržení, včely se to snaží ihned napravit.V přírodě tvoří medné zásoby jakousi deku, která obklopuje plodové těleso. Na tom je vše založeno, resp. se tohoto poznatku využívá. To, ve spojení s přirozeným prostorem, který je včelstvu k dispozici po celý rok, způsobuje, že včelstva mohou dorůst do skutečně normální síly s normálním sociálním složením. Medné zásoby po celý rok mají zásadní vliv na kondici a připravenost včelstva vyrovnat se s různými situacemi v průběhu roku a v konečném důsledku i na výnosy medu a úsporu lidské práce. Využití medné komory považuji za důležitý prvek v tzv. volném vedení včelstev, které je základem včelaření v nástavkových úlech. Medná komora může zůstávat jako nejhořejší nástavek nebo jako nástavek, který je těsně nad plodovým hnízdem. V zásadě jde o dvě varianty, které můžeme v průběhu roku podle našich potřeb využívat a kombinovat. Tyto dvě základní možnosti jsem se snažil stručně znázornit a popsat. Ve schématech jsou pro zjednodušení zobrazeny vždy jen nejbližší nástavky kolem medné komory, nikoliv celý prostor úlu a jeho uspořádání.V mé provozní metodě nikdy nedávám MK pod plodové hnízdo. Proč ? V přírodě se také nestává, že by medné zásoby byly v blízkosti česna a byla tak vystaveny nepřátelům. Uvedené příklady rozšíření včelstva ukazují variantu, kdy se včelstvu nadstavuje nebo podstavuje prázdný nástavek se soušemi. Varianta s mezistěnami, soušovým jádrem, tedy budování produkčního včelstva je téma na jiný článek.
Dá se říci že využití medné komory vychází z přirozené organizace včelího obydlí.
I. ROZŠÍŘENÍ ÚLOVÉHO PROSTORU O NÁSTAVEK NAD MEDNOU KOMORU
Tato varianta způsobuje to, že včelstvo ukládá sladinu ze snůšky částečně kolem plodového hnízda (pod mednou komoru) a částečně nad MK. Takto lze získávat jednoduše druhový med, především květový. Dokonce lze takto do předem určených nástavků soustředit i melicitozu, jak se to stalo mně na stanovišti Bezvel v říjnu 2004. Do horních nástavků nepřenášejí včely přes MK staré zásoby nebo jen minimálně, protože včely nedělají zbytečné věci. Tento poznatek je také užitečný při zimování na medu, když v předstihu myslíme na zásobení včelstva na zimu. Vhodný je také tehdy, když máme dostatečné množství rezervních nástavků se soušemi a nechceme nebo nepotřebujeme nechávat včelstva více stavět. Rozšiřování včelstev o nástavky souší nad MK je také časově i fyzicky méně náročné. Dochází zde k rychlejšímu a většímu zanášení plodového hnízda sladinou. Proto může někdy docházet k tomu, že naše včelstva jsou poněkud slabší početně, neboť snížení rozlohy plodu se v budoucnu projeví v menším počtu narozených včel. To však nemusí být vždy nevýhoda a důležité zde jsou především genetická výbava a celková kondice našich včelstev. Je to právě kondice, kterou přirozené zásoby medu výrazně ovlivňují. Osobně dávám přednost méně plodným, ale početně relativně stálým a kondičně silným, dlouhověkým včelám. Tyto požadavky výborně splňuji např. kmeny Vigor a Lesana, které v naší ZO Mladá Boleslav chová cca 90% včelařů.
Níže uvedená schémata dokumentují, jaké standardní situace mohou nastat v závislosti na snůšce.
Obrázek č. l.Stav před rozšířením.
Obrázek č. 2. Stav po rozšíření o nástavek
nad mednou komoru.
Včelstvo ukládá zásoby do nástavku nad mednou komoru, kde můžeme tímto způsobem získat druhový med. Po určitou dobu jdou zásoby také dolů do plodového hnízda (a kolem něj), které je takto stlačováno dolů k hlavnímu česnu. Očko v medné komoře, v nástavcích nad ní je uzavřeno, stejně tak jako očko alespoň jednoho nástavku pod MK. Tímto způsobem můžeme i ovlivnit velikost plodového hnízda (zmenší se rychleji) a zásoby přímo v něm.
REAKCE VČELSTVA NA ROZŠÍŘENÍ PŘI SNŮŠCE
Obrázek č. 3. Situace při trvající snůšce
Plodové hnízdo je stlačováno dále k česnu. Je-li nad ním blok 2 zásobních nástavků, je možné dále nad ně rozšiřovat i vytočené plásty, aniž by je matka znovu zakladla. Jsou-li v MK cukerné zásoby, je nutné nástavek jasně označit, aby nedocházelo k znehodnocování medu cukrem ! Zavíčkované zásoby přitom včely obvykle nepřenášejí.
REAKCE VČELSTVA KDYŽ SNŮŠKA NENÍ
Zcela jiná situace nastane v momentě, kdy snůška není a my rozšíříme nad mednou komoru.
Včelstvo s mednou komorou hospodaří a reaguje podle svého genetického vybavení.
To ukazují níže uvedené obrázky č. 4 až 6, které jsem zařadil z důvodu znázornění přirozeného chování včelstva.
Obrázek č. 4. Včelstvo přejde i s plodováním do medné komory.
V tomto případě většinou včelstvo příliš plodování neomezí a je schopno využít následující snůšku plnou silou.
To se nestane, když včelstva hladoví (jsou bez MK, dostatečných zásob).
Je jasné, že plodové hnízdo může zůstat i pod MK (viz obr. č. 5) v bezprostředním kontaktu se zásobami.
Pokud by ve včelstvu MK nebyla, byl by výrazně omezen plod a včelstvo by začalo “šetřit“. K tomu má kraňské plemeno (zvláště alpský ekotyp) silný sklon.
Podle mého názoru bývá tato vlastnost vydávána mylně za přednost. V nástavkovém včelaření je to však výrazný nedostatek a jeho eliminace bývá spojena se zbytečně vynaloženými náklady (např. podněcováním, záměnou nástavků).
Obrázek č. 5. Plodové hnízdo zůstává v kontaktu se zásobami v medné komoře, nezasahuje však do ní.
Zde je znázorněn příklad, kdy se včelstvo do MK ještě neproplodovalo. Nastane-li snůška, většinou se o to ani nepokusí.
Obrázek č. 6. Včelstvo začíná stahovat medné zásoby dolů k plodovému hnízdu.
Tady již většinou dochází k výraznému omezení plodování, včelstvo jede na půl plynu. Následná připravenost ke snůšce bývá nižší.
Situace připomíná stav včelstva v podzimních a zimních měsících, kdy včely stahují z periferií plástové plochy zásoby, především otevřené.
Obrázek č.7. Slabé včelstvo se přesune do horního nástavku.
Početně slabé včelstvo se těsně pod strůpkem snaží vylepšit si tepelný režim. Osobně takováto včelstva zpravidla ruším, v přírodě by také nepřežila.
II. ROZŠÍŘENÍ ÚLOVÉHO PROSTORU POD MEDNOU KOMORU
Tato varianta může způsobit protažení plodového hnízda směrem nahoru. Pouze silná snůška může způsobit, že se tak nestane. V podstavených nástavcích je krom čerstvé sladiny i med, který včely přenášejí z nezavíčkovaných plástů spodních nástavků, především při jarních snůškách. Takto je vhodné rozšiřovat o nové stavební nástavky. Mezistěny takto budou rychleji vystaveny a někdy i zakladeny (také záleží na tom, zda použijeme soušového jádra nebo ne a také na snůšce).
Tuto variantu lze doporučit v případech, kdy nemáme dostatečnou zásobu souší, chceme vybudovat silnější včelstva (nebo je budujeme z oddělků), potřebujeme více včel i plodu např. pro tvorbu oddělků, do oplodňáčků apod. Včelstva v tomto případě více přenášejí otevřené zásoby do nových prostor a medné zásoby jsou zpravidla z více zdrojů. Získaný med tedy není tak druhově čistý jako v předešlém způsobu rozšiřování nad MK a podobá se svým složením více tomu, který nashromáždí včelstva ve volné přírodě. Řekl bych, že tento způsob je pro včelstvo přirozenější.
Pro včelaře to však nemusí znamenat jeho upřednostňování, protože zpravidla sleduje jen své hospodářské cíle.
Obrázek č. 8. Stav horních 2 nástavků před rozšířením
Obrázek č. 9. Stav po rozšíření o nástavek pod MK
Po rozšíření mohou nastat opět podobné varianty jako v předchozím případě. Platí zde opět zásada, že plod a zásoby musí zůstat ve spojení, jak to ukazují níže uvedení případy. Včely prázdný nástavek „vyplní“ plodem nebo sladinou. Tento způsob je vhodný i pro rozšíření stavebním nástavkem, jak je již uvedeno výše.
REAKCE VČELSTVA NA ROZŠÍŘENÍ PŘI SNŮŠCE
Obrázek č.10. Včelstvo spojí plodové hnízdo se zásobami tak, že nový nástavek zaplní sladinou
Plod je stlačován medovým zvonem k česnu. Zásoby jsou ukládány do nového nástavku tak rychle, že matka nemá šanci je zaklást.
Toto je obrázek, který je častý v případech silné snůšky.
Obrázek č. 11. Při slabší snůšce.
Část plodu se dostane do přidaného nástavku, po vyběhnutí plodu včely uvolněné místo zanesou sladinou.
Někdy se to stává, když v novém nástavku jsou vytočené plásty. Je li nový nástavek stavební, dochází zde k zakladení středních, nově vystavených plástů.
REAKCE VČELSTVA KDYŽ SNŮŠKA NENÍ
Obrázek č. 12. Plodové hnízdo se posune až k medné komoře
Nedochází k výraznému omezení plodování. Ke spojení zásob a plodu dojde tak, že včelstvo posune plodové těleso do přidaného nástavku. Plodové hnízdo se více protáhne horizontálně.
Obrázek č. 13. Včelstvo se proploduje až do medné komory
V tomto případě je plodování omezeno minimálně. Včelstvo se posune s plodem až do MK a využije ji jako „ záchrannou brzdu“. To se stává v případě delšího bezsnůškového období.
Obrázek č. 14. Včelstvo začíná stahovat zásoby k plodovému tělesu.
Zde dochází s výraznějšímu omezení plodování a následná snůška bude využita zpravidla méně.
Situace znázorněné na obr. 5 a 14 jsou nejméně vhodné pro dobrý stav včelstva.
Uvedené obrázky ukazují názorněji, jaké situace mohou ve včelstvu nastat při použití MK. V případě, že má včelstvo dostatečné zásoby, neomezuje ihned plodování a uchovává si tak velký potenciál do budoucna. Je samozřejmé, že v období bez snůšky si včely z medné komory vezmou, co potřebují, což je velice důležité. Je třeba myslet i na to, že včelstva mohou hladovět na jaře i v létě. Včelstvo hladoví již před tím, než začne spotřebovávat zavíčkované zásoby! Spotřebované zásoby však normálně vyvinuté včelstvo bohatě nahradí oproti těm, která nechá včelař hladovět. Ve své praxi jsem často zaznamenal situace, kdy takto vedená včelstva vykazovala na váze přínosy, když ostatní včelstva (podle mne hladovějící) měla na váze výrazný úbytek. Je to zřejmě způsobeno tím, že dobře zásobená včelstva vysílají do přírody i větší množství pátraček a také jsou schopna vyslat za zdroji snůšky větší počet létavek a reagovat na vnější podněty s větší vitalitou. Výše uvedená schémata zachycují základní možnosti v chování včelstva.
Pohyb plodového hnízda po vertikále je pro včelstva naprosto přirozené, jde o přirozený instinkt včelstev, která se takto chovají po miliony let. Někteří včelaři si však nedokáží představit chovat včely bez mateří mřížky.
Před časem se mi stalo, že jsem jednomu včelaři ukazoval, jak lze provádět jednoduše chov matek. Při odebírání plemeniva jsem musel jít do spodních nástavků . Okamžitě si všiml, že v jednom nástavku (č.3 od česna) je ve 3-4 plástech plod a okolo zavíčkovaný med. Podivil se nad tím, jak mohu takto včelařit. To, že nad tímto nástavkem byly kromě plné MK další 2 nástavky zavíčkovaného řepkového medu (tedy asi 40 kg ) k vytočení, si zřejmě nevšiml. Je třeba mít na paměti, že zásoby a třeba i zavíčkované musí mít včelstvo i v nástavku s plodem. Bez negativních dopadů nelze od sebe zcela oddělit zásoby a plod.
Ano každý máme radost z něčeho jiného. Je asi v přirozenosti člověka, snažit se vše ovládat, diktovat ostatnímu tvorstvu své představy o životě. To je však vždy krátkozraké a v konečných důsledcích i neefektivní. Příroda si cestu vždy najde. V případě včel to jsou právě ta překvapení, se kterými si někdy nevíme rady. Obvykle se zaměřujeme na problémy tak, že je stále atomizujeme. Podstata věci nám pak často uniká, protože problematiku nemůžeme nebo nechceme chápat v souvislostech. Důležité je mít na mysli, že včely chováme proto, abychom využívali jejich schopností a nikoli je zneužívali, či jim jakkoli zabraňovali se přirozeně projevovat. Život v přírodě je tak jednoduchý, že jej inteligentní člověk vůbec nechápe.
Doufám, že výše uvedené obrázky pomohou v počátcích těm, kteří se vydali cestou nástavkového včelaření nejen k vyšším výnosům, ale také k vyšší rentabilitě svých včelařských provozů. Rentabilita totiž nespočívá jen ve vysokých výnosech a vysoké ceně medu, ale také v nízkých nákladech, což nástavkové včelaření umožňuje. To,za jakou cenu med zhodnotíme, je již otázka naší obchodní zdatnosti.
