Otázky a odpovědi účastníků a příznivců hnutí Šance pro včely
(ŠPV)
Téma: Biotechnické postupy
Prosinec 2020
Otázka č. 400
Leoši, jsem začátečník. Nevím, co je to metoda falešného hnízda. Nemohl by
jste uvést odkaz?
Odpověď:
Nemohl. Mnohokrát jsem uvedl, že nejsem opisovač opisovačů. Vše co
uvádím také dělám, mám ověřeno svojí praxí, pokusy, testy, tedy žádné
fabulace a dojmy. Pokud někde najdu nějakou inspiraci, snažím
se to uvést ale především ověřit. I když se mi nějaká hypotéza nepotvrdí u mne,
neznamená to, že nevěřím tomu, že druhému to v jiném prostředí
s jinou filozofií funguje. Každá mince má vždy dvě strany.
Jdu jinou cestou než je u nás
propagována. Tedy v případě kleštíka jsem od samého začátku říkal, že
cesta je tzv. varroatoleranní metoda včelaření než jen čistě selekce na
toleranci vůči V.d. Přiroda má vždy tendenci dlouhodobě dávat vše do rovnováhy.
Jeden ze základních přírodních zákonů je právě zákon rovnováhy. To ale
neznamená vůbec nějaký konstatní, neměnný stav. Naopak. Kdysi jsem
uváděl příklad jak si to představit. Představ si, že jdeš po provaze. Rovnováhu
udržuješ tak, že když se vychýlíš částí těla (třeba rukou) na jednu stranu,
musíš se zákonitě vychýlit na stranu druhou. On i ten provaz není neustále
nehybný. Pokud to dokážeš, jdeš a tu vzdálenost přejdeš. Pokud ne, spadneš. No a pak záleží na tom, jak
vysoko je ten provaz nad zemí. Podle toho budeš mít následky. Buď si jen
vyvrtneš kotník nebo budeš na placku.
Na své cestě jsem se prakticky neměl u koho inspirovat a dnes jsem tomu rád. Ale vrána k vráně sedá, a tak se dnes
našlo po celé Evropě pár lidí, se kterými souzním. Snažíme se o
komplexní pohled, jako se to děje v přírodě. Den se také
neoddělitelně skládá ze světla a tmy, 24 hodin, 1440 minut….. Tedy celistvost,
to je podstata tohoto přístupu.
Ony i ty sdílené informace
nejsou zdaleka vše. Vždy je to naopak, protože obecně platí. Pravdě jsi vždy blíže, když nemáš žádné
informace než když máš zkreslené informace.
No a to je v případě sdílených informací vždy.
Nasbírané zkušenosti druhých mohu být pouze znalostmi, ale nikdy ne
vědomostmi. Těmi se stávají teprve, až když si je osvojíš vlastní praxí. Když
dva dělají totéž, není to vždy totéž. Přejímání sdílených informací je dnes
běžné. Jenže to vede právě k té povrchnosti, kterou se lidé opíjejí a také k tomu, že se lidé čím dál více odklánějí
od reality , aniž to třeba i chtějí.
Prostě pro každou informaci musí člověk dorůst. Hrát si se slovíčky nemá
smysl, pokud nevnímám jejich význam, obsah. Když jdu neprošlapanaou cestou,
musím nejprve věci poznat. Pak si je pro sebe definovat. No a pak tu definici mohu
koncentrovat do pojmenování,
které je té definici nejblíže. O tom to
je. Stejně tak jsem mohl tu metodu nazvat nepravé plodové hnízdo, klamavé
plodové hnízdo, distancované plodové hnízdo,
dočasně izolované, znovu založené….. Vše by to vyjadřovalo stejný
princip, ale trochu jiné provedení.
Způsobů provedení jsou desítky.
Vše má ale svůj algoritmus.
Plodové hnízdo víme, co
je. Co je falešné taky.
Z toho tedy vyplývá, že vytvořím nebo umožním včelám uvořit to
falešné plodové hnízdo v jedné části
dutiny, abych jim pak umožnil, utovřit to pravé. Zase to mohu prvést různě.
Jen pro představu. Mohu
to učinit tak, že dám matku do 3 rámkového izolátoru a nechám vystavět 3 plásty
(tím navíc využiji více mechanizmů, kterým včely tlumí kleštíka a i různé
patogeny). Zpravidla co nejdále od
česna. Tím jsem vytvořil to falešné hnízdo, na které se stahne převážná část
kleštíka. V té zbývající jsem tak naředil jeho populaci. No a nyní včelám
umožním utvořit to pravé plodové hnízdo. Kde normálně je? No přeci u česna. Tak
co udělám? Matku pustím a ten vlastně vytvořený oddělek odstraním. Nepíši záměrně jak. To neznamená
vůbec nebo jen likvidaci těch plástů a včel. Zase způsobů může být
desítky. Nebo mohu pracovat ne
s izolátorem, ale celým modulem (nástvkem), podle toho, jaké mám úly,
rámky, zda mám či nemám matří mřížku,
očka, mezidna……, pochopitelně ne každý způsob je vhodný pro tu kterou roční dobu
a situaci ve včelstvu. Nakonec to mohu udělat i tak, že nemusím včelstvo vůbec
rozebírat, což se hodí včelařům včelařících v úlech (kláty, brtě) s nerozbrným dílem.
Ono by těm klasicky, průmyslově
včelřícím včelařům často tačilo jen jednotlivé zákroky zharmonizovat se
zákonitostmi života včelstva. Tím by velmi omezili, ne-li zcela vyloučili,
používání chemie. Chce to je poskládat celou metodiku do správné poslopnosti,
algoritmu.
Včelaření je o pochopení vztahů ve včelstvu a jen málo o
technice. Vím, že tohle je pro začátečníka těžké, nevyčítám ti to. To je ale to
nejdůležitější při jiném úhlu pohledu, změně myšlení a přejití
na včelaření podle tezí ŠANCE PRO VČELY.
Bez toho to bude jen předstírání a budeš pořád na něčem, někom závislý. Bez toho se nebudeš přibližovat realitě.
Téma: Chov matek,
večerní páření.
Prosinec 2020
Otázka č. 401
Príjemné sviatky pán Dvorský- No čo už, prepáčte že Vás
otravujem len by som potreboval pomocť ,poradiť ako na to, mám problém
zrejme s virozami už dva roky sa to stupnuje,naprieč rôznym procedúram ako
Ekopol jar leto, gabon V 7 mesiaci .. mám pocit, že to mám
zasvinené riadne minul. rok mi padlo 6-z ,30 teraz počítam že ich bude 15
z 30 tich. K tomu več. páreniu- zistil som, že na jednom
vzdialenejšom stanovišti 800m od domu mám trudie zhromaždištie pár
10 metrov vedla včelnice. Chcel by som toho využiť a
obmedziť druhých trúdov resp. mám dve rodiny ktoré sa mi za posledné 2-3 roky
,,vyhli ,,problémom sú slušné v sile ,málo mrtvoliek -proste využiť tieto včely
na rozchov aj matiek cez ich trúdy - myslím že najkratšia cesta je,bude Vaša.
ďakujem aj za prípadné dodatky rady ako sa s tejto pre mňa kalamity dostať von,
Jan.
Odpověď:.
Také vám přeji ,jak se říká ,šťastné a veselé. Nakousl jste téma, které se
nedá jen tak odbýt pár větami, ale zkusím vás alespoň trochu nasměrovat.
Samozřejmě neznám podrobněji situaci na vašem stanovišti, ale jsem
přesvědčen, že odpověď najdete na mém webu v popisu mé metodiky http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Moje_provozni_metoda_a_jak_se_vyvijela.pdf
Podle mne jsou včelaři na hony vzdáleni realitě a myslí si, že za vše
může kleštík, potažmo viry. Jenže to je pravda jenom někdy. U CCD (já ho
označoval jako varroázu typu C) je to zcela jinak a jedná se o multifaktoriální
jev, kde hraje kleštík většinou vlastně jen vedlejší roli. To i obyčejná
Nosema apis působí větší škody, o N. caranae ani nemluvě. Nakonec existuje
jedna studie s několika tisíci včelstev, která prokázala, že ve zdravých
včelách a plodu je více virů nežli v těch, které jsou poškozeny deštíkem.
Je to tedy více o imunitě. Ten problém je komplexnější a jako takový se musí
řešit. Tedy tak to dělám já a funguje to. V posledních sedmi rocích mám
ztráty 20:1, na dvacet přeživších jedno nepřežije. To vše bez jakékoliv chemie.
To ale neznamená, že se nevěnuji selekci nebo šlechtění. Naopak u mě je to
velmi tvrdé, ale ony to jsou takové spojité nádoby. Vlastně jich je hned
několik. Víc o tom asi nebudu psát, je to v článku. Večerní páření využívám od 11 let. Ono to ale není zase tak
snadné nebo alespoň u mě. Procento úspěšnosti je něco přes 40%. Dokonce se mi
povedlo i bratr x sestra, ale výpadek plodu je šílený (cca 50%, spíš přes 50).
Letos jsem jednu takto vybranou matku použil k dalšímu rozchovu, ale
vůbec to neznamená, že z toho něco bude. Já v to vlastně ani
nedoufám, jen zase něco zkouším a uvidí se. Příbuzenská plemenitba je
skutečně cestou do pekla, jak říkával Br. Adam. Někdy se ale dá použít, jen si
člověk nesmí myslet, že to bude fungovat hned a na 100%. To samé se týká i
večerního páření. Ono se dá dělat tak 1,-1,5 měsíce v roce a někdy vůbec
ne. Ta změna klimatu je fakt šílená. Když se dívám do starých záznamů, ani se
mi nechce věřit. Příbuzenská plemenitba může sice některé vlastnosti zesílit,
ale zafixují se i ty nevhodné. To je jeden z problémů. Včely, které
se dokáží přizpůsobit nikdy nevyužívají jediný mechanizmus a to dokonce ani ne
jen jeden z těch speciálních ( jako je například grooming, VSH, zkrácení
vývoje…). Zpravidla to jsou 2-3 v kombinaci v určitých algoritmech
s těmi základními (sociálním)i mechanizmy (ředění patogenů, koncentrace
případné utlumení). Tedy tak tomu říkám já. Vše je to v článku. Problém
je, že se včelaři musí vrátit ke kořenům. Nebo jste v posledních 20 rocích
slyšel od nějakého chovatele něco o plemenných včelstvech, o chovných a
trubčích? Já tedy rozhodně ne, jen se mluví o technice množení, ale o tom
nejdůležitějším ne. Nevím, zda je to záměrně. To by nějakou logiku sice mělo,
ale včelařům, hlavně těm začínajícím, to
nepomáhá. Jsem ale přesvědčen, že trubce neumí odchovávat skoro nikdo. Je to
velice choulostivá záležitost a mít skutečná trubčí včelstva by si nedovolil
mít skoro nikdo. Letos jsem měl na 3 stanovištích 4 trubčí včelstva o síle 9-10
NN, přičemž tak 1/3 byli trubci. Do okolí jsem tak vyslal odhadem
120-150000 trubců, kteří prošli silným infekčním tlakem. Tak já ovlivňuji své
okolí, protože přes matky to jde pomalu a včelaři to spíš pokazí především proto, protože jsou hladoví. To je
zkušenost z mého okolí. Nedá se spolupracovat s někým, kdo vám
v polovině června řekne, že veškerou trubčinu ze včelstev odstranil (už
jen to je psychiatra), protože se ty „jeho“ matičky už s těmi „jeho“
trubci oplodnily a nepotřebuje je! To svědčí o absolutním nepochopení
úlohy trubců ve včelstvu. Mne to šokovalo tak, že jsem s tou
partou skončil definitivně. Proto zvažte, jak postupovat dál. Rozhodně je
lepší a rychlejší metoda jít přes vhodnou změnu metodiku vedení včelstev. Ono
to jde vždy ruku v ruce se šlechtěním. Začnete-li nějak chovat včely,
automaticky tomu přizpůsobíte selekci a případně šlechtění, ať chcete nebo ne.
Víte ,když se před cca 15-20 ti roky silně začalo tlačit na VSH, tak jsem svému
kolegovi ze zahraničí, říkal, že je to nesmysl, že to takhle přírodě
nefunguje, protože je to vlastnost, která je energeticky nejnáročnější a
to není pro včely výhodné. Je to vlastnost okrajová, ale jako snad každý
mechanizmus v určitý moment může být důležitá. Ale stavět na to
strategii??? To je jen a jen další uměle vytvářená nerovnováha ve včelstvu.
Tvrdil mi tehdy, že to vymysleli vědci……. a tak dále. Dnes už ví,
že včelstva bez kleštíka hynou stejně tak rychle, jako ta s ním. Přitom je
to fakt zkušený chovatel, jenže je obklopen těmi ,co my všichni a jen podlehl
dojmům druhých, kterým na včelách zase až tak moc nezáleží a výzkum je jejich
povoláním, nikoliv posláním. Současné
metody ošetřování včelstev můžeme klidně nazvat inumosupresivními.
Koukám, napsal jsem toho hodně a nevím, jestli vám to pomůže. Myslím ale,
že z fleku můžete začít včelařit bez chemie, když jen trochu upravíte
metodiku včelaření. Nevěřte tomu, že nebudete mít med, jen to musíte začít
dělat jinak. Ale možná taky ne. Takových včelařů je mnoho, ale děsí se
změny. S tím jim ale nikdo nepomůže. Pohyb je změna a změna je život.
Alespoň se to říká. Je ale otázka, zda tomu někdo doopravdy věří. Pokud
ale věří, tak to i dělá a nemluví o tom. Tak se na to dívám já a
netvrdím, že je to nejsprávnější . Lidem chybí pokora. Pokorní jsou jen tehdy,
když mají problém. Jenže pokora je základem k respektu k druhým, tedy
i včelám, přírodě. Možná, že řešení i vašeho problému začíná právě zde. To
neberte, prosím, jako výtku. Také si to musím neustále připomínat, protože naše
EGO je jen koncentrovaná hloupost. S tou se sice asi nedá vyhrát, ale musí
se s ní neustále bojovat (Jan Werich).
Téma: Volná stavba
Otázka č. 402
Dobrý den. Na nějaké přednášce jste nám říkal, že některá vaše včelstva
dokázala vyklidit 2 plásty 2/3
Langstroth mrazem usmrceného plodu do 24 hodin. Vyklizeno zůstalo jen
pár desítek buněk. Říkal jste, že musíte přesně propočítat procenta na skutečný
počet buněk a při té příležitosti jste ukazoval propočet, jak se počítá
počet buňěk na plástu v závislosti na velikosti buněk. Nemůžu ho najít
nebo jsem si ho nepoznamenal. Mohl by jste mi ho poslat?
Odpověď:
Ano to bylo v přednášce o volné stavbě. Tak tady máte příklad.
Pro velikost buňky 5,4 mm.
Jedna buňka je 5,4 x 5,4 x 0,866 (sinus
60°) = 25,25 mm2.
1 dm2 = 10 000 mm2.
Na obou stranách to je 20 000 mm2.
Na 1 dm2 je to 20000 / 25,25 = 792 buněk oboustranně.
V případě velikosti buněk 4,9 mm je to následovně:
4,9 x 4,9 x 0,866 = 20,79 mm2.
Na 1 dm2 je to 20000 /
20,79 = 962 buněk oboustranně.
Propočet například u trubčiny by byl následovný.
V případě, že velikost trubčí buňky je 6,8 mm.
6,8 x 6,8 x 0,866 = 40,04 mm2.
Na 1 dm2 je to 20000 /
40,04 = 499 trubčích buněk
oboustranně.
Velikost buňek zjistíte tak, že si například označíte 10 buňěk na šířku,
změříte a vydělíte deseti. Je to takto jednodušší. U volné stavby jsou na
jednom plástu zpravidla buňky více velikostí, kategorií. Ale to už asi nosím
dříví do lesa.
Téma: Obecně, kyselina mravenčí
Leden 2021
Otázka č. 403
Leoši používáš vůbec někdy kysleinu mravenčí? Já ji používám někdy
k usmercení včel.
Odpověď:
Ne! Jirko, kyselinu mravenčí jsem
začal používat někdy v r. 2002. Když k nám přijel v r. 2006 Bill
Růžička, bylo mi ale už tehdy jasné, že to takto nejde dál. Začal jsem používat
jeho odpařovače ale na dvojnásobný prostor poloviční dávku a jen jednou proti
jeho 2 dávkám na jaře a v srpnu. No a hlavně jsem ji používal jen bodově. To
jsem popsal i v tom článku o metodice, který na mém webu a webu ŠPV.
To znamenalo třeba jen ošetřit 1 včelstvo z 20 ti, ale ve správnou dobu. KM nejen že leptá dýchací a
zažívací ústrojí, ale také způsobuje neplodnost trubců, narušuje mateří hormon
a hlavně ničí celou mikroflóru v úle. Těch pokusů jsem s ní nadělal dost.
Vždy jsem říkal, že s KM se musí jako se skalpelem, umět vědět kdy a kam
„říznout“. Ale ono se tak musí
s každou chemií (jedem) ale i každým třeba i biotechnickým opatřením. Byly doby, kdy jsem použil se svými 100
včelstvy ani ne 1/10 KM, co jiní včelaři
s 10 ti včelstvy. Nyní se propaguje
kyselina šťavelová. Není to žádná novinka a používala se už před 30 ti roky.
Vím dobře, co je to za svinstvo. Pouze nevčelař ji může používat. Navíc ještě
více zkresluje selekční kritéria. To je ale můj názor, nemusíš se jím řídit.
Ale všimni si, že ti, kteří propagovali pokam KŠ v prosinci přešli na
používání v únor. Proč asi?
Včely, kterým patřím ,neviděly žádnou chemii, tedy ani KM za posledních 7 let ani bodově ani kapičku a úhyny mám na 5% i
bez jakékoliv chemie. Jak jsou na tom ti
„léčitelé“?
S tím se dá už docela dobře
žít. Jenže to chce se snažit včelám porozumět a to je pro lidi ten problém. Každý ti přikývne, že to
chápe a že jako jo, …… ,ale skutek
utek. Pýcha, lež a faleš se u nás
staly normou. Je to bolševický přístup
snažit se vše přizpůsobit člověku, měnit
v jeho prospěch, nejlépe nějakou revolucí, třeba chemickou.
Naopak konzervativní, pravicový
přístup je právě ve snaze poznat, porozumět. Vidíš, jak vše se vším
souvisí. Ono každé plošné opatření
je drahé, neefektivní a hlavně hloupé.
Náš systém je postaven pro hlupáky. Je
to jako nyní s tím Covicem-19. Opakujeme stejnou hloupost jako to
dělají „včelaři“ se včelami po celá
desítiletí a někdo, kdo by se normální prací, podnikáním neuživil, si na té hlouposti mastí kapsu.Plošná opatření
jsem opustil již před patnácti roky.
Posledních 7 let včelařím bez jakékoliv
chemie.
Téma: Volná stavba, architektura díla
Leden 2021
Otázka č. 404
Dobrý den. Často jsem vás slyšel, jak mluvíte o architektuře včelího díla.
Nikde na VF jsem ole o tom nečetl. Mohl
by jste mi uvést zdroj? Já myslel, že když se včely nechají stavět jak chtějí,
že to stačí a je to dobře. Nebo jsem tento
některá videa např. DávidaPrievalského (Včelár novej doby) nepochopil
dobře?
Odpověď:
Uvedu jen moji zkušenost. Odkaz uvést nemohu a ty na VF už vůbec ne.
Každý roj, včelsto mají při hledání prostoru k vybudování hnízda určitou
vizi. Ta je závislá na síle roje, zdravotním
stavu, nabídce potravy, nabídce vhodných dutin, výskytu nepřátel a tak dále. Důležitou roli
zde hraje i geneticky daná strategie přežití. V závislosti na tom si
včelstvo hledá obydlí. To se po celý jeho život zásadně nemění a pokud ano,
mívá to fatální následky pro život takovéhoto roje. Například, když se třeba
zlomí strom, ve kterém včelstvo sídlilo. Rázem se ze stojanu stane ležan a to
včelstuvu nepropívá. Zpravidla to přežijí jen některé roje. Roje to mají v přírodě těžké. Podle
mých statistik jich přežije do dalšího roku tak 25%. Některým se ztratí
matička na snubním letu, jiné nezvládnou tichou výměnu staré matky, další si
nenajdou vhodnou dutinu ale především nestačí nahromáždit dostatek zásob
k vybudování dostatečně spočetné
populace a k přežití zimy. Může se
zdát divné, ale takováto včelstva nehynou zpravidla tím, že by je zničil nějaký
škůdce nebo nemoc a žijí v dutině zpravidla po mnoho let. Je paradoxem, že jejich
konec většinou zapříčiní jejich nejvtší nepřítel , kterým je
člověk. Lidské metodiky ošetřování včel
jsou přímo na stresování a hubení včel založené, protože nerespektují ani
základní potřeby a podmínky jejich života. Tohle by nahrávalo
dojmu, že stači dát včely do nějaké dutiny a to stačí. Tak to samozřejmě není.
Také tihle , jak já říkám,
dušičkáři způsobují nesmírné škody alternativnímu včelaření stejně tak,
jako současní chovatelé matek, kteří vůbec nemohou používat zásady
přírodní selekce a to je druhý
největší zločin, kterého se na člověk na včelách dopouští. Tedy alespoň
většina z nich. U nás takového ale neznám. Proč ti tzv. dušičkáři nedělají
dobře? Především proto, že nevědí, jestli prostor, který roji nabídnou, je to,
co odpovídá jeho vizi prostoru. To není vůbec žádná maličkost. On totiž ani
nemusí odpovídat právě té strategii přežití a to je zásadní skutečnost. Včelaři by měli rozeznávat mininálně 2
základní strategie přežití . Další chyby
se dopouštějí dušičkáři (ale i klasici) tím, že nejsou orientování na řetězce
nepříznivých vlivů, nevnímají je a tak je ani nemohou nijak vykompenzovat sami
nebo to umožnit včelám. Já vím, o tom se asi nikde nedočteš, ale to jen proto,
že naše vědomosti jsou povrchní a lidé mají včely jako výrobní prostředek,
spíše jako otroky, kteří pro něho nemají velkou cenu, a lidé po takovém
poznání ani netouží. Někdy podezírám
lidi, že včely nenávidí a jen to maskují svou účastí v různých
spolcích. Tímto předstíraným zájmem
ospravedlňují členské příspěvky, dotace, grandy…. Ty ale využívají
stejně jen někteří, především funkcionáři. To jsem ale odbočil.
Jak to vypadá v roji,
který najde vhodné hnizdiště a má příznivé vnější podmínky pro život, snůšku.
Zásadní pro to, jak bude jeho architktura vypadat je poloha česna.
Podle toho se orientuje především směr a
sklon stavby. Velikost a tvar dutiny dále ovlivňují délku plástů a šířku
uliček. Samozřejmě v tom hraje roli i
síla roje.
Předpokládejme, že dutina je ve stojícím stromě, síla roje a velikost
dutiny jsou v souladu a česno, je dole uprostřed.
Roj začne ihnet stavět.
Uprostřed stropu začne stavět plásty, které jsou zpravidla dělničina,
kterou matka ihne zaklade, je-li oplozená.
Tím se dílo také zpevňuje.Takové
plásty jsou zpravidla 3. Kolem začne roj stavět kombinované plásty. Ty
obsahují zpravidla dělničí buňky uprostřed plástu (nebo u česnové strany) a kolem jsou buňky o
něco větší s větším sklonem . Ty jsou určeny pro zásoby. Dále to
jsou trubčí buňky (plásty). Ty jsou vždy na okraji hnízda a také na
děničích plástech zpravidla na protilehlé straně od česna. Často však mají tyto
kombinované plásty i trochu jinou podobu, ale ty dělničí, trubčí a zásobní
buňky na něm jsou pźpravidla vždy, jen v různém uspořádíní. První rok
je pro roj existenční úkol vystavět dílo
a ovládnout co nejvíce dutiny, zesílit a nahromadit zásoby na zimu. Roj
zpravidla vystaví tolik, kolik obsedne. Jen v případvě velmi dobrých
podmínek staví více a také více zesílí. Na konci plástů jsou zpravidla
nezakladené buňky, kterým říkáme přechodové. Je to něco mezi trubčinou a
dělničinou. Ty včely na jaře přestaví na to, co potřebují. Z někerých bude
dělničina, trubčina a nebo buňky primárně určené pro zásoby. Zase ale ty
střední pláty jsou téměř vždy dělničina.
Samozřejmě předpokládám, že znáš rodíl mezi jednotlivými buňkami a jejich
velikostí. Tím se nezdržuji. Takováto architektura, kdy je trubčina a posléze
rubčí plod na okraji plodového hnízda, má zásadní význam pro zdravotní stav a
vlastně i pro selekci trubců. Na okraji je totiž největší infekční tlak.
V případě kleštíka se zde kleštík více množí, dává trubčině přednost.
Proč? Těch důvodů je více. Podstatné je ale to, že pokud má takovéto včelstvo
dostatek zásob po celý rok, rozvíjí se jinak nežli v našich úlech,
kde jsou včely neustále stresovány hladem, změnami prostour a také změnami
architektury díla. Nestačí si vytvořit třeba s kleštíkem rovnovážný
stav, což se normálně v přírodě
děje. To mám odzkoušeno i v našich úlech. Takováto včelstva
nepotřebovala po mnoho let žádné opatření proti kleštíkovi. To je ale jen na
okraj. Kleštík není největší problém ani na něj navazující viry. Viry a parazité byli vždy a budou, včelstva
s nimi umí žít v rovnovážném stavu. Ne tak v našich úlech. Problém nejsou úly samotné, ale problém jsou
metodiky ošetřování, které naprosto programově oslabují imunitu včestva a včel
(krátkodobou i dlouhodobou).
Když se nad tím trochu zamyslíme,
tak je to porávě neustále měnění prostoru, záměny nástavků, záměny plodu, jeho
zebrování a hladovění včelstev, spolu s nesmyslným paušálním používáním
chemie, je právě příčinou oslabování sociální a posléze i buněčné imunity
včelstev. Proto včelstva hynou stále více a více a to i přes to, že se
vynakládá stále více a více prostředků třeba právě na hubení kleštíka, který je
účelově považován za nejvěší zlo. Jsou
to každoročně státem vyhozené peníze oknem za dotace. Zlo je ale tento přístup, ne kleštík. Obecně
se dá říci, že včelaři s klasickou metodikou ošetřování v květnu
kleštíka množí záměnami nástaků s plodem a nevhodným vytáčením, resp. tím, že nechávají včelstva
hladovět. Včelstvo začne hladovět už 14 dní před tím, než začne spotřebovávat
zavíčkované zásoby a přechází na takový „sporo“ režim. Samozřejmě to oblivňují
i další faktory, podporující nerovnovážný vnitřní stav. Například je velmi
důležitý způsob rozšiřování. To se dělá obecně zcela špatně
v protikladu s tím, co je včelám přirozené. Důsledek je ten, že se
kleštík ve včelstvu množí více, než by to bylo u obdobného včelstva
v přírodě. Ti tzv. lepší včelař kleštíka v létě pak bubí. Jenže
pak jej zase následně začnu množit tím, že v podletí rozplodují včelstva.
Ta začnou znovu produkovat více krátkověkých včel a na více plodu se kleštík
zase více množí. No a pokud ve včelstvu není trubčí plod na vhodném místě, tedy
na okraji, který by na sebe kleštíka stahoval, je na jeho nekontrolovatenou
explozi zaděláno. To by se v přírodě u včelstva, keré si přinese dostatek
zásob již v dubnu, květnu a červnu, které se nevyrojí, nestalo a nestane
se tak ani v případě, že vedeme naše včelstva podobným způsobem. Vyrojené včelstvo má zase trochu jiný režim.
Kleštík není parazit, který zabije
svého hostitele, protože by tak zahubil i sebe. To by musel přežívat
v nějaké latentní podobě. To se ale neděje. Není v jeho
strategickém zájmu, vlastně existenčním, včelstvo zahubit. Do prostoru se
rozšiřuje především roji
v květnu. Tato přírodní pravidla ale člověk zásadním
způsobem změnil tím, že v době
rozvoje včelstva ještě více rozplodovává a mění uspořádání i kvalitu (dané
výživou) plodu. V podletí včelstvům navozuje znovu stav rozvoje. Tím
klame nejen včelstva, ale i kleštíka. Ten se znovu začne množit více ,
protože mu instinkt říká, že po takovém vrcholu přijde rojení a on se bude expandovat do protoru. No a to je ten
problém, který klasičtí včelaři vůbec nevnímají. Včelaři hubí včely, ne
kleštík! Přitom je to tak
jednoduché. Jen začít včelařit trochu jinak, v souladu s přirozeným
biorytmem včestev. Snažit se na život včel dívat jejíma očima. Prostě mít včely
rád, toto je základ. Samozřejmě je to také podle jednotlivých strategií
přežití, ale tím se, snad krom mne, u nás nikdo vůbec nezabývá, tak s tím
nebudu obtěžovat. Údajů o tom mám ale plné laboratorní sešity. Snad jsem to
vysvětlil pochopitelně. Ono vše se vším souvisí. Je snad z toho ale i
patrné, proč říkám, že včelařská sezóna je duben, květe, červen, zima. To
není žádná slovní hříčka, ale určitá definice.
Samozřejmě u jinak položených česnech a velikosti je architektura zase
trochu jiná, ale to už by bylo na knížku.
Videa Dávida Privaského neznám a nerad
bych se k tomu vydřoval, protože neznám celé souvislosti a tak by okamžité komentování něčeho, o čem nemám komplexnější
informace, mohlo být kontraproduktivní. V každém případě fandím těm, kteří
podobný způsob včelaření, jako je ten můj, propagují. Já se však nezabývám propagací, ale jen
pouhým včelařením, které se snaží naslouchat včelám a brát v potaz všechny
souvislosti. Myslím si, že se člověk má orientovat na svou práci a nepodléhat
vlivům svého okolí. V tomto
přístupu je ohromný kus svobody. L.D.
Téma: Zdravotní stav – virózy.
Leden 2021-01-24
Otázka č. 405
Dařilo se mi včelařit bez chemie
čtyři roky, jen tvorba oddělků, nějaká plodová pauza a bylo vystarané. Pak
přišel rok, kdy kromě kleštíka se dostavily i virozy a šlo to jedno za druhým a
byl jsem na hlavní včelnici bez včel, zůstalo mi jendo včelstvo na jiném
stanovišti. Takže snaha včelařit "jinak" tady je, ale zkušenosti
chybí (ono i ty úhyny jsou dobrá škola), občas to chce nějakou berličku a tady
asi většina tápe, po jaké berličce sáhnout a kdy. Můžete poradit?
Odpověď:
Ano, to ale problém 99,9999% lidí, kteří si právě toto nepřipouští. Snad
1000x jsem napsal, jak k tomu přistupuji já. Ne proto, abych se chlubil, ale
proto, aby si lidé uvědomili, jaké banality je dohánějí a včely, za které mají
zodpověnost. Ono to vypadá jako obecná vyjádření, ale tím to právě začíná.
PŘÍSTUPEM . Ony ty viry byly u vás přítomny vždy (snad jen v jiném mixu). Od
nikud nepřišly. Změnilo se ale něco v tom řetězci okoností, ovlivňují neříznivě
imunitu včelstva. Objevilo se něco, co narušilo tu ustálenu rovnováhu (to není
nic statického) u vašich včelstev. Včelstvo
nebo včelař to nedokázali včas (pokud vůbec) vykompenzovat eliminací
jiného nepříznivého vlivu v tom řetězci. O tom to je, umět tohle poznat nebo
odhadnout. To bez praxe a učení nelze, nelze to vyčíst z knížek. Praxe je
celoživotní vzdělávácí program každého z nás. V tom článku o "mé"
metodice se zmiňuji o principu očkování a markerové selekci, které už léta
používám. No a z tohoto pohledu jsem vám v lednu 2020 v Turnově dal jen burtálně zjednodušený návod na to, jak tvůj
problém řešit. Využít jen to , by jistě z 80% podobné prolémy, jako se vyskytly
nejen u vás,řešilo. Tohle mám hodně
prošlapané a proto nemusím padat na takové dno, jako je eliminace všeho
chemií. Obávám se ale, že ani to nikdo nedokázal využít. Ony zkušenosti se moc nedají předat, pokud
není vůle nebo není v pravý čas. Dá se jen dát příklad. Je to jistá paralela, ale právě proto včely
hynou, protože lidé nedokáží vystoupit z toho bludného kruhu, kterým je
současné myšlení včelařů a k tomu měly
sloužit i ty loňskoé semináře, protože
jinde autentické info prostě není. Co jsem tím ale chtěl říci.
Právě to umění posoudit, vydedukovat a pak následně včelám umožnit nebo, když
to nestačí, zasáhnout, je podle mne to, co za nikoho nikdo neudělá. Ani já ne. Z mého místa těžko vyřeším situaci
u vás.. Já rozimím tomu, v jaké situaci jste byl nebo jsou začátečníci. Proto
to chce se setkávat kdekoliv protože v diskuzi se člověk nejvíce dozví. Tady na
fórech diskutovat moc nejde, je to zkratkovité a proto i zavádějící. Pro mne a
myslím, že i pro vás, je stěžejní diagnostika. U mne je zase na prvním místě
diagnostika podle poškozených včel. Teprve pak jsou ty doplňující, kteřé řeší
především vliv kleštíka a proto selhávají a selhávat budou, pokud včelaři
nepochopí, že problém úhynů je mnohem komplexnější. Moje rada tedy je, osvojte
si mou diagnostickou metodiku a třeba i
upravit svým podmínkám. V kažém případě se naučíte vznikající problémy
rozpoznávat a řešit včas. To znamená již
květnu nebo červnu. Pokud jde o ty pomocné berličky, nezavrhuji je. Jde jen o
to, nepoužívat je plošně, ale chytře
bodově a hlavně u nich nezůstat. Tohle
je ale hodně o zodpovědnosti každého z nás vůči přírodě.
Téma: Zdravotní stav – virózy
Leden 2021-01-24
Otázka č. 406
Tak jsem včera procházel ještě nějaké staré poznámky z roku 2019, kdy
jsem měl dost podzimních úhynů. A některé moje pozorování zapsané v mobilu mně
dodnes vrtají v hlavě. Třeba úl na 3 VN v pohodě přezimoval, jen v okolí nebyla
moc snůška a tak moc nenanosil. To je první podezřelá indicie. Pak následují
poznámky:
13. 5. včely čistit mednik. Zatím poloprázdný. Dost trubců.
27. 5. žádný plod nestaví asi není matka
- NENAŠEL JSEM. Vložen plast s 3denimi vajíčka 2. 6.budou víčkovat
31. 5. pár otevřených matečníků na vlozenem plastu a nezavickovany plod
9. 6. vyběhly dva matečníky. Tři zavičkovany dány do oddělků 7L a 7P a 8. Půl
medniku plný.
20. 6. zavickovany plod na vedlejším
ramku. Jak je to možné?
24. 6. Normálně lítají.nosí pyl.
20. 7. Dost plodu. Klid. Zásoby jsou. Cisty med v 3VN
6. 8. nosi pyl.
19. 8. nosi pyl.
31. 8. Sito nahoru. Dost vos v okolí proto zadna uprava. Nosí pyl
4. 9. prolet mladušek. Vše ok.
10. 9. jsou pryč. Zůstal jen plod i otevřený. pár mladušek.a zásoby. Taky plast
s pylem. Musely odletět dnes. Včera zima a dnes ještě ani nezacaly vosy
rabovat. Pyl však s jedním zavijecem.
ZRUŠENO.
V úlu musela být toho 27.5.matka i když jsem ji nenašel a nebyl tam ani plod.
Jinak by 20.6 nemohl být v úlu na jiném než přidaném rámku zavíčkovaný plod.
Proč však 10.9. z úlu zmizely, když já si dál už žádného podezřelého chování
nevšiml?
Bylo už to, že původní matka neklade známka nějakého problému? Proč se
rozkladla po přidání plástu s vajíčky když před tím nic. Nekladla proto, že
chtěla plodovou pauzou vyřešit nějaký problém? A já jí tím přidáním vajíček tu
pauzu zrušil a dovedl jsem včelstvo ke kolapsu?
Odpověď:
Mirku, z toho skoro nic, co jsi uvedl se ti pokusím nastínit 3
nejpravnděpodobnější varianty.
Nosema cerana.
Akutní paralýza
Tzv. hladový roj, kterým včelstvo řešilo nevhodné podmínky nebo zdravotní
stav. To, že to bylo v září není vůbec podstatné, i to se děje.
Pro všechny varianty v tom uvedeném minimu něco svědčí. Všechny 3 varianty
však jsou nezávislé na kleštíkovi, ten by byl jen vysloveně doprovodný jev.
Nakonec ho ani nezmiňuješ jeho přemnožení, tak z toho i trochu vycházím.
Samozřejmě favoritem je č 1). Ale je tady pár maličkostí, které bych
potřeboval VIDĚT, abych odpověděl s větší jistotou.
Jinak. Jestli v květnu není plod, je to krajně podezřelé a hodno
zvýšeného zájmu už proto, že se to může na tvé včelnici projevit následně. To
se vlastně stalo. Zřejmě to ale mělo původ už v roce před tím. Tohle se po
úhynovém roce objevuje, ale je to dost zrádné.
Můj pohled je následující:
Ve včelstvu buď byla stará matka (tím myslím i třeba jen 1 rok stará),
která mohla utrpět nějakou újmu buď vlivem chemie, nebo i jiné memoci, ale i
při zimování.
Ve včelstvu mohla být již nová matička z TV, kterou jsi nepostřehl. Ty
matečníky nasadily, protože ještě někladla.
Ten zavíčkovaný plod je toho trochu důsledek. Cizí plod motivuje matku
k tomu aby se tzv. „ukázala“. Je to reakce na hormon plodu, v tomto
případě cizího. Zde je jedno, jestli tam byla stará nebo mladá matka.
Bohužel víc informací neuvádíš. Jen klid, nosí pyl, létají normálně. Ani
jedno určitě nebylo pravda. U každé z variant se to nějak projeví . Jak
nosily pyl, jaký byl obraz toho plodu
v červenci, ale také při tom prázdném úlu….. Pokud tam byl problém (a to
zřejmě byl), nemohlo to být tzv. normální. Neuvádíš ani reakce včel, chování na česně, čelní stěně,
okolí. Nakonec i ta situace před rokem je významná. Neuvádíš predátory v průběhu
roku. Škoda, že jsi ten úl odstranil, protože následně by se více projevilo to,
jaké případné patogeny byly přítomny.
Pro příště. Pokud je něco mimo normu, je třeba se tím zbývat a nenechat to
být. Na 80% to značí problém do budoucna s fatálními následky (úhynem).
Nechat to být si mohu dovolit já nebo někdo, kdo má více včelstev. Ti co mají
včelstev tak do 20-30ti, ale i ti velcí najdou vysvětlení i řešení
v tabulkách v mém článku o
provozní metodě na mém webu . Je to sice
ve zkrácené podobě, ale dostčujcí i pro začátečníky a profesionály. Zbystřit by jsi měl vždy, když před úlem
uvidíš první poškozenou včelu. Toz bývá do kolapsu včelstva cca 4-10 týdnů.
Pouze v prvním měsíci máš šanci něco napravit tak, aby to včelstvo
přežilo a nebyly s tím spojeny zbytečně vysoké náklady. Dál už by to bylo
nošení dříví do lesa.
Téma: Volná stavba – konstrukce rámů
Leden 2021-01-28
Otázka č 407:
Díval jsem se na váš web a konstrukci rámků. Je nutné, aby horní loučka
rámku byla do trojúhelníku? Nestačilo by tam nalepit proužek z mezistěny?
Odpověď:
Pro to, aby byla volná stavba volnou stavbou je důležité, aby byla spodní
loučka úzká. Já mívám 1x1 cm. Také je důležité, aby horní loučka byla užší a ne
vysoká. Doporučuji, aby šířka byla 20-25 mm. Tvar do trojúhelníku je vynikající
pomůcka. Volnou stavbu jsem zavedl u 100 včelstev v roce 2005. Takto
upravené rámky jsem neměl. Tak jsem na horní loučku nalepoval voskem třeba jen
špejli nebo dřevěný břit z odřezků od truhláře. Dobré také bylo udělat jen
voskovou hranu. K tomu stačí mokré prkénku a rozehřátý vosk. Rámky, kde je
horní i dolní loučka úzká umožní včelám, aby postavily plásty i po stranách
louček a prostavovali více jednotlivé nástavky. Vzniká tak vlastně takový
jedeln vysoký plást s galeriemi mezi rámky. Podobně je to u včelstev
v přírodě. Proužek z mezistěny jsem nepoužíval nikdy.
Téma: Prostor, umístění včelstev na stanovišti
Leden 2021-01-28
Otázka č. 408
Mám poměrně malou zahrádku, kam
chci umístit svá včelstva. Přílet je pouze z jedné strany zahrady. Četl
jsem, že zalétávání může být problém při šíření nemocí. Můžete mi dát nějaké
doporučení?
Odpověď:
Tak zalétávání je významným
faktorem k šíření různých nemocí a parazitů. Kdo to popírá, mýlí se. Pokud
je včelstvo normálně zdravé, jedině zalétáváním (slíděním a loupežemi) se do
něho mohou dostat různé patogeny. V přírodě je tento faktor částečně
eliminovám většími vzdálenostmi i v případě, že se na jednom místě
soustředí více včelstev, jako je tomu napříkladu u včel Apis cerana, cerana
nebo Apis dorzata, Apis laboriosa, ale i u druhu Apis melifera. Na našich
stanovištích jsme ale tutu výhodu včelám vzali. Můžeme to samozřejmě napravit.
Já osobně mám umístěna včelstva v počtu 2-3 na jedné paletě. Snažím se mít
i umístěna česna vždy na opačnou stranu (například východ x západ) a dále mám
umístěna česna do různých výšek. K tomu využívám prázdné nástavky, kerých
mám dost, protože již mívám polovinu včelstev , než jsem míval. Snažím se, aby
se jednotlivé letová dráhy včelstev nekřížily . Těmito opatřeními sice
nezabráním zcela zalétávání, ale vytvořím takovou situaci, která je pro všechna
včelstva přibližně stejná. Pro selekci je to velmi důležité. Normálně na našich
stanovištích , kdy jsou včelstva v jedné řadě, trpí nejvíce zalétáváním
krajní a prostřední včelstva. Zpravidla tam také najdete nejvíce kleštíka.
Záleží na tom, z které strany včely přilétají. To u mne prakticky není a
usnadňuji si tím honocení včelstev. Samozřejmě ideální je situace, když včely
mohou přilétat na stanoviště ze všech stran. Při příletu z jedné strany by
bylo ideální, kdyby jste včelstva umístil třeba po třech na paletu. Krajní by
mohlo být ve výši cc 30 cm nad zemí, prostřední 45 cm a další krajní opět 30
cm. Další paleta o cca 1m dál a opět stejné uspořádání. Já k tomu využívám
ty prázdné nástavky. Dobré je také umísti včelstva po čtyřech s výlety na
všechny světové strany. Na svém stanovišti v Mladé Boleslavi mám včelstva
umístěna tak, že mají výlety na všechny strany a také je to doplňeno různou
výší česna. Na zalétávání lze také dobře selektovat a pokud tomu člověk
porozumí na svém stanovišti, dají se navodit různé modelové situace, o kterých
si jiní šlechtitelé mohou nechat jen zdát. Je třeba vědět, že například Včela
buckfastská nebo Včela italská mají k zalétávání daleko větší sklon a tím
i k přenosu nemocí. Například Včela kraňská zalétává více v horních
částech úlu. Obecně se dá říci, že nejméně zalétává Včela tmavá (Ruttner). I
zalétávání je téma na celou knížku. Snad vám těchto pár řádek pomůže.
Rozhodnout se nakonec musí sám.
Téma: Plodové těleso, plodový rytmus, podněcování.
Leden 2021-01-28
Otázka č. 409
Dobrý den. Jak se díváte na jarní podněcování a podněcování včelstev vůbec?
Odpověď:
Myslím, že je třeba si uvědomit,
co podněcováním sledujeme, zda máme velmi časnou nebo pozdnější snůšku apod. Já
patřím do generace včelařů, která ještě vnímala to, že lze včelstva na hlavní
snůšku připravit a využívala toho, kdy je maximální připravenost včestva
k snůšce. To se dnes ani nevnímá a je to ku škodě včelařů. Podněcování na
jaře má význam tehdy, pokud je k dispozici v přírodě pyl. To bylo
prokázáno pokusy už dávno. Pak se plochy plodu skutečně zvětšují. Například ale
pan Volejník na jaře podněcuje ale jen vodou asi tak 1 měsíc. Dosahuje tím
rovnoměrěnějšího rozvoje a také šetří včely, které nemusí ven pro vodu.
Nesimuluje tedy snůšku, která láká včely ven v každém počasí, ale šetří
včely. Na druhou stranu je to velmi pracné. Záleží ale i na konstrukci úlů a
způsobu včelaření. Včely mohou mít v úle dostatek t zv. metabolické vody a
nemusí se rušit dodáváním vody nebo roztoku. Toto si musí každý zhodnotit sám.
Musíme si uvědomit i to, že podněcováním můžeme urychlit i populační křivku
kleštíka, protože je prokázáno, že jeho množství je přímo závíslé na množstvím
plodu, na kterém se množí. Více generací plodu = více kleštíka. Je třeba ale
trochu komplexnější pohled, na který tu není čas. Je více vlivů, kterépopulaci
kleštíka ovlivňují tím, či oním směrem. Naše včelstva ale pociťují nedostatek
pastvy po celý rok. Nejvíce asi té pylové, hlavně v podletí. Někteří včelaři se
pomalu vracejí k podněcování bílkovinými těsty právě na podzim. Já osobně
preferuji spíše pylovu pastu zvětšovat výsadvou pylodárnych stromů a rostlin.
Pyl nejde ničím nahradit. Obecně lze říci, že na jaře je vhodnější tekuté
podněcování. Je zase ale náročnější na prostor i čas. Proto včelaři stále
častějí sahají pro různých těstech. Opotřebování včel je však větší. Samozřejmě
vytvořené odělky je nutné podněcova dlouhodobě, než dosáhnou určité síly.
Osobně se ale řídím tím, že létavka, která bude využívat snůčku na jaře musí
ležet v buňce jako vajíčko již v podletí roku předcházejícího.
Téma: Hnutí Šance pro včely , podstata a filozofie
Leden 2021-01-31
Otázka č. 410
Nešlo by po celé republice zřídit několik buněk, kde by se členové mohli
vzdělávat?
Odpověď:
Petře, ŠPV není žádné občanské
sdružení, zapsaný spolek, sro-čko a pod. Nejde nám o peníze, ale včely a tuhle
planetu.
Zakladatelům nešlo o profit, ale cestu, tedy doopravdový zájem o včely a
potažmo tuhle planetu.
Je to skutečně jen sdružení, hnutí, svobodných, svobodomyslných a především
samostatných lidí, kteří chápou, tuší, že stávající včelařská klasika je
špatně. Neprospívá ani včelám, ani lidem, ani této planetě.
Proto ,každý, kdo se přihlásí a nechá se zaregistrovat, je nejprve ÚČASTNÍK.
Členství je chápáno jako subjektivní vědomí toho, že naplňuji na 100% teze ŠPV,
tedy i včelařím zcela bez chemie.To samozřejmě nevylučuje ani to, že to někdo
chápe trochu jinak, naplňuje teze jen částečně. Za to mu nikdo hlavu neutrhne a
neutrhnul. Jen je prostě někdo trochu jinde, příznivec. Je na něm, zda se hnutí
bude účastnit, nebo svobodně odejde.
Takových lidí je většina a s tímto vědomím jsme hnutí zakládali.
Tahle organizace má své nesporné samočistící účinky, výhody. Umožňuje
zakladatelům a aktivním účastníkům (tedy vlastně členům) investovat čas pouze
tam, kde to dává smysl. Nemáme žádné členské příspěvky a mými ústy jsme na MZE
už před 6 ti roky deklarovali, že se nebudeme ucházet o žádné dotace a grandy.
Vlastně to říkáme celých 9 let, co tento projekt vznikl.
Proto ani buňky ŠPV nemohu být zřízeny, ale mohu pouze vzniknout. To
předpokládá především vlastní inciativu. Ona totiž vnější motivace vydrží jen
chvilku a zakladatelům nejde o to někoho přesvědčovat, ale ohalovat zákonitosti
života včelstva, což klasické včelaření zcela opomíjí.
Počty nejsou důležité. Účastníků bylo kolem 500. Dnes to mohu napsat. Tím, že
jsme i kvůli GDPR vyhlásili přeregistraci se z větší části očistilo zrno od
plev. To není vůči nikomu žádná urážka, ale jen přirovnání, co se stalo.
Nakonec i plevy nemohou být bez zrna a opačně. Jsme všichni spojité nádoby.
Na fóru ŠPV píše Martin Smutný o případně připravovaných akcích. Když nebude
zájem, nebudou žádné. Ti, kteří spolu souzní se budou scházet i tak, protože je
spojuje společný zájem, ne mamon, maskovaný zájmem o osud ostatních. Hnutí je
od slova hýbati se a to musí každý sám.
Z minulosti vím, že po uskutečněných akcí, se najednou objeví spostu lidí,
kteří říkají, že kdyby o nich věděli, tak by se zúčastnili. To je ale jen
sebeklam. Kdo dopravdy hledá, najde.
Realizace tezí (včelaření podle nich) se předává tak nějak jako bojová umění.
Od mistra k žákovi, od úst k ústům. Toho "mistra" si ale každý musí
najít sám. Já vím, v dnešní době internetu je to zvláštní strategie.
Zase ze zkušenosti vím, že když něco chci, tak vždy něco musím, jinak to nejde.
Čas nejsou jen peníze, jak se říká, ale především život, který nám utíká.
Jenže pro ty, kteří mají skutečný zájem a mají včely a včelaření doopravdy
rádi, to umožňuje daleko hlubší a komplexnější pohled na včely, včelaření, lidi
i tuto planetu, kterou ti klasičtí "včelaři" pomíhají ničit. Je mi
líto, že to říkám, ale tak to skutečně vidím.
Včelaření podle tezí ŠPV není nijak kompatibilní s tím tzv. klasickým,
prosáklým chemií a strnulými pohledy na život včel.
Ano nejsme příliš vidět, ale o to přeci vůbec nejde. Nakonec tím, že jsme
ukázali jinou cestu, jsme už dávno splnili jakýsi pomyslný cíl, smysl hnutí a
mohli bychom už jen klidně včelařit pro svojí radost a hnutí ukončit.
To, že se tak neděje, je jen bonus navíc. Neviditelného vesla se pomalu chápou
mladší a bude záležit i na tobě, jaký bude osud hnutí a jak bude fungovat. Vše
dobré. Ld
Téma: Množení včelstev, oddělky.
Únor 2021-02-02
Otázka č. 411
Chci se zeptat. Začátkem července jsme si přivezli oddělky. Do zimy ale
všechny uhynuly. Jaká mohla být příčina?
Odpověď:
Co byla příčina nemohu posoudit
a asi nikdo krom vás. Uvedu jen, jak se chovám k oddělkům já. Sna d si
z toho něco pro sebe vezmete, když to porovnáte se svým ošetřováním.
Nejprve pár zásad.
Oddělek není hotové včelstvo,
dospělec, ale takové děcko v předškolním věku. Podle toho je třeba jej
ošetřovat.
Teprve v následujícím roce
doroste do dospělého včelstva.
Na vytvoření oddělku stačí
v květnu použít 1 plást se zavíčkovaným plodem a včelami a 1zásobní plást
se včelami.
Na vytvoření oddělku
v červnu je třeba 2 plástů zavíčkovaného plodu se včelami a 2 zásobních
plástů se včelami.
Na vytvoření slušného oddělku
v červenci je třeba 4 plástů zavíčkovaného plodu se včelami a 4 zásobních
plástů se včelami. Já v tuto dobu používám vždy jen celý nízký nástavek
2/3 Langstroth.
Jeden zásobní plást by měl mít
1-1,5 kg zásob.
Oddělek je hotov a připraven
k dalšímu rozvoji nebo kdy je matka v něm přijata, je doba, kdy už se
vylíhne první plod od mladé matičky.
Do doby než se vylíhne plod od
nové matičky oddělek zeslábne o 25-30%.
Důležité je neustálé
podněcování. Ideální jsou malé dávky pravidelně.
Opatrně se stavbou. Na tu je
třeba příliv zásob, hodně včel a teplo, přesně v tomto pořadí. Já dávám
oddělku vždy jen 1 stavební rámek a někdy později další jeden nebo dva. Záleží
na době utvoření oddělku. Je třeba si uvědomit, že na stavbu spotřebují včely
hodně bílkovin, které jsou důležité pro tvorbu dlouhověkých včel. Stavba by měla
být ukončena každopádně do konce srpna. Jinak je již velká pravděpodobnost
jisté bílkovinné podvýživy a tím i náchylnosti na nemoci, respektive oslabení
sociální imunity. Mluvím o svých stanovištích.
Donutit včely stavět mohu
prakticky kdykoliv, ale ty důsledky!
Připomeňme si, že v přírodě
první rok vystaví roj tolik díla, kolik ho sám obsedne. Jen zřídka kdy více a
to musí být skutečně velmi dobré podmínky.
Přibližně normální sociální
složení včel nastane po vyběhnutí 2 generací včel od mladé matky.
U červnových oddělků, které jsou
dostatečně silné (obsedají 6 plástů), je velmi dobré odzdravné opatření odebrat
první zavíčkovaný plást od mladé matičky. Na ten se stáhnou prakticky všichni
přítomní roztoči. Běžný včelař, který se nezabývá selekcí, by tohoto měl využít
vždy. Větší efekt je, když se do oddělku přidá matečník a plodá pauza může být
dlouhá i l1 měsíc.
Květnové a červnové oddělky
nechávám dorůst do síly 2 NN 2/3 Langstroth.
Červencové oddělky nechávám na
1NN a stavět dostanou jen 1 stavební rámek.
Zimní zásoby oddělkům dodávám
ponejvíce již hotové zásoby nejpozději do konce září.
Dále je dobře vědět, že viry,
Nosema ceranae a Nosema apis se nejvíce a nejrychleji rozšiřují orálně. Tedy
dodáváním a zpracováním zásob.
Kolem slunovratu bývá je většina
kleštíka na zavíčkovaném plodu.
Kdy hynou v současné době
včelařům nejčastěji včely? Do 6 týdnů po nakrmení a někdy stačí i týden.
Na co jim ponejvíce hynou? Na
patogeny uvedené v bodu 18.
Pozor na kupované oddělky .
Nikdy nevíte, jak vznikl, což je důležité. Normální oddělek je tehdy, když už
v něm jsou včely nové matky.
Zvláště komerční včelaři bod 19
přehlížejí a prodají ho ihned po té, co mladá matička začala klást nebo byla
přidána. Často se pak stává, že vystresované včely při převozu matičku zabijí
nebo poškodí a vy jste vyhodili jen peníze z okna. To že takové oddělky
jsou někdy plné roztoče i dalších patogenů, je zřejmé.
Zažil jsem i situaci, kdy mi
volal začínající včelař celý zoufalý, že si koupil několik desítek oddělku od
známého včelaře a všechny mu uhynuly ještě do zimy.
Příčina byla v tom, že on
si koupil vlastně oddělky ozdravné, kde byl nakoncentrován V.d. (viz bod 23).
Kdyby odebral z oddělku první zavíčkovaný plást od nové matičky, tento
oddělek by V.d. prakticky zbavil. Naproti tomu se od dotyčného včelaře jen
dozvěděl, že není třeba nic dělat, že jsou varotolerantní. Ano i takovou úroveň
někteří profíci mají a podstatné pro ně je jen profit. Problémy takto přesunou
na kupujícího. Toto seriozní včelař nebo podnikatel nikdy neudělá a podá vám
přesnou informaci. Každý ale svého štěstí strůjcem. Pýcha, lež a faleš se u nás
staly normou, kdo nevěří, zaplatí.
Pozor je třeba si dát i na
doporučení prodávajícího, že máte oddělek ošetřit proti V.d. chemicky. Ten si
velmi dobře uvědomuje, co vám prodal a alespoň vás na to takto upozornil.
Oddělky u mne minimálně 20 let
nijak neošetřuji chemií. Je to i takový test vitality. Pokud vydržtel oddělek
bez chemie 1 rok, byl již jen krůček k tomu aby byl bez chemie 2 roky a
tak dále. Je to taková testovací kaskáda. Využívám ale i jiné, jinak
uspořádané. V přírodě jsou včelstva také denně podrobována testům na
přežití. Z toho jsem se poučil a dělám to také tak. To je moje
nejdůležitější práce se včelami. Uvedený postup je poměrně jednoduchá cesta jak
imunizovat svá včelstva, protože jen pod infekčním tlakem se mohou skutečně
ukázat v celé škále geny a případně i probudit tzv. spící geny,jimiž
včelstvo disponuje, což se při ostatních klasických způsobech šlechtění na
odolnost vůbec nedá navodit a je to spíš takový pohyb prvoka. Tedy od nikud
nikam.
Do produkčních včelstev jdou
matky z oddělků až když prožily minimálně 1 rok bez podpůrných berliček
nebo dorostly do dospělého stavu samy.
Asi se vám ta odpověď bude zdát
rozvláčná. Můžete v ní ale najít, co jste udělal jinak než to dělám já a
možná i v tom najdete příčinu vašich úhynů. Příčiny by měl každý hledat
nejprve u sebe a pak teprve druhých nobo dokonce včel. Ty jsou v tom
zpravidla nevinně.
Téma : Chov matek, selekce.
Únor 2021-02-04
Otázka č. 412
Podle toho co o vás čtu máte asi varroarezistentní včely. Proč je
neprodáváte ? Mohl bych si od vás nějaké matky koupit abych měl od chemie a
roztoče také klid?
Odpověď:
Tak to mne sice těší, ale není
to pravda. Nikdo na světě nemá rezistentní včely na V.d. a nemohu je mít ani
já. Podle mne ani kleštík není nejdůležitějším faktorem při úhynech. Mohl bych
toho napsat spousty ze svých pozorování a různých experimentů, které to
jednoznačně prokázaly, to mi věřte.
Jenže žijeme v době
v jaké žijeme. Stačí se ale jen podívat na dotace na chemické přípravky,
které se u nás vynakládají na tlumení V.d. Za posledních 10 let vzrostly
minimálně 10x a úhyny již mají v jednotlivých oblastech plošný charakter
každoročně. Něco je velmi špatně.
Nyní k tomu materiálu. Ano
selektuji na odolnost velmi tvrdě od roku 1996. Přesto si dovolím říci, že to,
že nepoužívám žádnou chemii a mám proti těm klasickým chemikům nepatrné ztráty,
ovlivňuje genetika jen z cca 20%. Zbytek je dáno vedením včelsev, tedy
tím, jak včelstva ošetřuji, jak jim umožňuji žít podle zákonitostí, které jsou
v přírodě. Podívejte se na teze hnutí Šance pro včely. To je zcela odlišný
přístup proti tomu, co se běžně praktikuje. Ano, musel jsem si projít nějakou
cestou a jdu po ní dále. Nevěřte tomu, že když si pořídíte nějaký odolnější
genofond, že máte vyřešeny všechny problémy. On to je teprve začátek. Ten
materiál se selektoval v nějakých podmínkách, prostředí, provozní metodě.
Tak to u vás nemusí vůbec fungovat. Čím více bude přibývat do řetězu
nepříznivých vlivů článků (další chemie, neskprávné praktiky v ošetřování,
snůškové podmínky…….), tím více bude nabývat na významu chovat genetický
materiál, který je již nějak přizpůsoben dané lokalitě. Začátečníkovi bych ani
žádný takový genofond nedoporučoval kupovat, stejně to nedocení a očekává
zázraky, které se skutečně nekonají. Ano jsou i velmi odolná včelstva, ale musí
žít v podobných podmínkách a musí být vedeny velmi blízkou provozní
metodu. Ano dnes již vím, že včelstva, která mne vlastní, přežijí i beze mne.
Musí ale být vedeny stejnou metodikou. V opačném případě tomu tak již být
vždy nemusí. Mám zkušenost, že jakýkoliv dovezený materiál měl u mne vždy
značné problémy a trvalo vždy několik generací, než se adaptoval na mé
podmínky, prokřížil se mými turbci. Proto každému doporučuji, aby si
nepořizoval hned matky, ale třeba jen plemenivo (vajíčka, larvičky). Za stejnou
cenu jako za oplozenou výběrovou matku si může odchovat klidně 100 matek
generace F1. Je tedy o krok dál. Nakonec se na ten výdaj mohou včelaři i složit.
To bych doporučoval i já vám. Pokud by jste měl skutečný zájem, můžete se ozvat
na soukromou emailovu adresu. Vše dobré. Ld
Téma:
Včelaření podle tezí ŠPV.
Únor 2021
Otázka č. 413
Dobrý den. Chci včelařit podle zásad ŠPV. Jenže jsem začátečník a vaše teze
jsou pro mne prozatím nekonkrétní. Nešlo by někde ty teze rozvést třeba do
nějakého desatera, kterého bych se mohl držet. Bylo by to jakési vodítko
především pro nás začínající.
Odpověď:
Dovolil jsem si tedy pro začátečníky trochu rozvinout naše teze. Snad vám
to někomu pomůže.
Shrnutí zásad vedení včelstev dle tezí ŠPV:
1) Zajisti včelám vhodné obydlí s relativně stálým prostorem ( to nevylučuje
rozšiřování, ale důležité je kdy a kterým směrem a jak) z vhodného materiálu .
2) Podporuj sběr a ukládání propolisu v úle (jde o prastarý způsob včel tlumit
a omezovat různé patogeny).
3) Nech včely přirozeně stavět a dále dodržuj jimi vybudovanou architekturu
včelího díla. Stavbu neomezuj. Ber ale v úvahu poskytnutý prostor. Jeho
neustálým měněním včely dezorientuješ a ony tak nevystaví dílo
s přirozenou architekturou, kterou pak dokáží plně využívat.
4) Nepoužívej mezistěny ! Rozšiřuj vždy celým stavebním nástavkem se soušovým
jádrem (2-3 plásty dělničiny) uprostřed.
5) Nepřehazuj nástavky, nezaměňuj ani nijak netrhej plodové těleso, dbej o
harmonický rozvoj. Plodové těleso je svatyně.
6) Pokud máš nástavkové úly, pracuj v modulech.
7) Budeš-li včelstvu přidávat prostor, čiň tak v souladu s tendencemi rozvoje
daného období.
8) Neomezuj včelstva v rojení a využívej rojový pud k ředění patogenů.
Zkušenost starých včelařských mistrů je, že silná včelstva se nerojí.
9) V případě, že se ti včely rojí málo, nahrazuj jej pravidelně vhodnou metodikou
(přeleták, smetenec, oddělek….). Nauč se ihned množit včelstva a matky, bez
toho nebudeš nikdy soběstačný!
10) Rozchovávej a množ genetiku, která se dlouhodobě uplatňuje v tvém okolí.
11) Posuzuješ-li cizí genetiku, suď ji až po aklimatizaci (tedy ideálně v
generaci F4,F3). Jinak je hodnocení spíše irelevantní.
12) Ponechávej včelám takové množství medu, aby na něm byly schopny kdykoliv
přezimovat, tedy i již od kteréhokoliv letního měsíce.
13) Je-li nutné doplnit zásoby náhražkou, učiň tak co nejdříve. Zásadou by mělo
být do poloviny – konce července. Pro záložní včelstva nech zpracovat zásoby
včelstvům pro to určeným.
14) Med odeber a ihned včelstvo připrav na zimu. Můžeš přebytky odebrat až
těsně před zimou nebo na jaře při rozšiřování.
15) Česna uprav ještě před přidáním zásob a již s nimi nemanipuluj.
16) Pamatuj, že včely nejsou jednotný materiál a také tak s nimi pracuj. Ti, co
si to myslí se dopouštějí největšího zločinu na včelách.
17) Dodržuj zásady přírodní selekce, rozchovávej jen to, co je schopné přežít.
18) V přírodě je každé roční období, každý den pro včelstvo testem přežití.
Nezapomeň na to a dělej to také tak.
19) Do své metodiky zahrň a pravidelně používej základní test vitality, tj.
test na přežití, nejlépe v kaskádách. Imunizuj postupně svá včelstva.
20) K tlumení parazitů používej schopnosti včelstev nebo biotechnické postupy
avšak také bodově. Bodově znamená, že se zasahuje jen u těch včelstev, která to
potřebují.
21) Pamatuj si , že každé včelstvo má slabé místo ve svém vývoji. Některá ho
překlenou sama, jiná ne. Ty která to nezvládají, těm pomoz, ale s ohledem na
negativní důsledky (následné výměny matek a tp.).
22) Zbav se u nás vžitého koloritu, kdy včelaři na jaře kleštíka množí,
následně ho ti tzv. lepší ho v létě hubí, by jej opět v podletí množili pozdním
krmením a rozplodováním včelstev. No a pak jej zase hubí na podzim a v zimě. Je
to úžasné perpetum mobile pro dodavatele jedů, které narušují imunitu včel i
plodu. Je to taková snaha o domestikaci divokého tvora, kterým včela stále je.
23) Nepoužívej žádnou chemii, není to nutné. Osvoj si biotechnické postupy a
zásady vedení včelstev v souladu s jejich biorytme. To tzv. klasické
ošetřování dělá prakticky vše opačně, než se děje v přírodě.
24) Dbej na dodržování biologie včelstva . Jen slepý a hluchý „včelaří“ v době,
kdy má včelstvo v přírodě klid . Například variol v zimě nebo kyselina
šťavelová. To jsou pro imunizaci kleštíka doslova dary z nebes.
25) Prvním rokem je úkolem nového roje zajistit přežití (včas vystavět dílo, zajisti
zásoby). Vystaví zpravidla jen tolik díla (plástů), které stačí obsednout.
26) Druhým rokem včelstvo dospívá a lze mu již částečně odebrat „nadbytečné“
zásoby.
27) Teprve třetím rokem je z roje dospělec, zde by bylo žádoucí vyrojení
včelstva nebo nahrazení vyrojení včelařem, pokud včelstvo nemá nastavenu
strategii přežití, tj . zachování druhu, jinak ( například vyšším nebo nižším
sklonem k rojení). Pochopitelně to může být i 4tý nebo 5tý rok. Ideální by
bylo, kdyby se za života matky (3-6 let) včelstvo 1x vyrojilo (nebo rojení bylo
uměle napodobeno- prosím uvědomit si, co se při rojení se včelstvem děje).
Samozřejmě častější rojení se nevylučuje, ale zde je třeba brát ohledy právě na
strategii, která je pro daný genetický materiál stěžejní.
28) Nauč se včelstva ošetřovat podle skupin. Například podle jednotlivých
strategií přežití nebo také síly apod. Ušetříš tím spousty času a stresu sobě i
včelám. Josef Bretschko, známá rakouský včelař si včelstva dělil podle síly na
3 skupiny.
29) Nestresuj včelstva hladověním a zbytečnými zásahy v průběhu roku.
Snesitelné jsou pro dospělá včelstva 2-3 zásahy za rok. Stres je nejhorší nemoc
!
30) Postarej se o dostupnost nezávadného zdroje vody v blízkosti stanoviště
(voda z polí a gutační voda často obsahuje nežádoucí chemikálie).
31) Postarej se o dostupnost nezávadného pylu, protože pyl z hospodářských
plodin (řepka, kukuřice..) bývají také kontaminovány chemií využívané v
zemědělské výrobě. Proto vysazuj do okolí pylodárné rostliny například vrby,
kaštanovníky, různé keře a také rychle rostoucí byliny jako je např. hořčice,
svazenka. Dbej o pestrost zdrojů.
32) Nepodceňuj výběr stanoviště i včely v přírodě si je také vybírají pečlivě.
33) Body 29 až 31 pouze doplňujeme to, co jsme svým působením včelám vzali.
34) Zajisti včelám včas ochranu před nepřáteli, hlodavci a ptáky.
35) Využívej při ošetřování přírodní zákonitosti jako je např. zákon česna,
zákonitost integrity plodového hnízda a zásob, zákonitosti prostoru a včelí
architektury díla, tendence zimovat v určité síle apod.
36) Snaž se všemi prostředky eliminovat narušování vnitřní ustálené rovnováhy
včelstva až jej dosáhne.
37) Vzorem by ti mělo být včelstvo v přírodě, snaž se jeho život pochopit a
vytvořit v tzv. moderních úlech takové podmínky, které jsou co nejbližší
včelstvu žijícím v přírodě.
38 Uč se chápat co se ve včelstvu děje, jakou má náladu.. ...především
z chování na česně , před ním .
39) Každý pohyb včely, včelstva má svůj význam. Včely jsou úžasně logické
bytosti. Umí se smát i zlobit…. a také lenošit.
40) Pamatuj, že včelařská sezóna (jen s malou nadsázkou) je duben, květen,
červen, zima. Zde by měly být provedeny téměř všechny rozhodující zásahy,
opatření. Neber to doslova, ale z 80% je to skutečně tak.
41) Uč se především od včel a důvěřuj jim. Jejich instinkty fungují mnohem
spolehlivěji než tvůj intelekt !!!
Ld
Téma:
Volná stavba, buňky pro med.
Únor 2021-02-14
Otázka č. 414
Říkáte, že včely
v přírodě staví nejprve v horní části buňky, které jsou určeny pro
med a teprve pak buňky pro plod, trubčinu. Já jsem viděl v přírodě roj,
který měl uprostřed plásty s dělničími buňkami a
teprve kolem ty s vyšším sklonem, tedy podle vás ty ,keré
jsou určeny pro med. Ale i ty byly tmavé, byl v nich plod. Není to jinak?
Odpověď:
Ano i ne. To je jen část toho co
, jak píšete, říkám. Také říkám, že včely jsou organizovány centrálně po
uličkách. Proto jsou dělničí buňky vždy uprostřed hnzda.
Ano roj, který má oplozenou matku se snaží nejprve stavět ty děničí a matky je ihned zaklade. Proto v připadě
tohoto roje byly i zcela nahoře. To je normální a je tomu tak zhruba z 80%
případů. Vše ale záleží i na tvaru dutiny a také snůšce a podobně. Tím, že
matka buňky zaklade a vylíhne se v nich plod, se plásty i zpevňují.
Jinak tomu bývá i
v případě, že je v roji je neoplozená matka (druhoroj). Tam včely
příliš snahy stavět nemají a tak někdy staví první přechodové buňky i
uprostřed. Velikostně jsou něco mezi trubčinu a dělničinou. Zde stavební pud
plně propukne až když začne mladá matička klást vajíčka. Když je ale snůška,
včely do právě vystavěných buněk ihned uloží nektar, medovici. Zůstávají
nezakladené do té doby, než se plodové těleso dostane až k nim, vlastně
rozšíří se do nich a matka je zaklade. To se často stane až na jaře příštího
roku,kdy se včely s plodovým tělesem do zásob jako by vnoří. Jak vidíte,
matky zakládají zcela pravidelně i buňky, které postavily primárně pro zásoby,
jak píšete. Protože jsou zpravidla vyšší, včely je zhoblují, sníží a matka do
nich může klást. Pokud se z nich vylíhl plod, včely je již znovu
nezvyšuji, pokud nejsou rozrušeny okraje buněk. To se v přírodě moc
nestává, snad jen v případě zhroucení díla nebo když ty plásty vykouše
třeba myš a ony tu stavbu obnovují. Dále je dobré vědět, že včely staví
rozdílně v normálním případě, kdy se rozvíjejí a v případě, kdy se
zhroutí dílo. I to se v přírodě často děje. Znát oba tyto motivy je
důležité pro včelaře, protože pak může lépe respektovat tendenci stavby
v dané situaci. Je to právě rozšiřování včelstev, kterým včelaři okamžitě
poruší ustálenou rovnováhu ve včelstvu, což se vždy projeví i v oslabené
imunitě včelstva a jeho schopnosti vyrovnat se s parazity a různými
patogeny. Nedivím se, že pak včelaři musí používat chemii, čímž ale ustálenou
rovnováhu ve včelstvu nikdy nenastolí. Jenže kdo si to je ochoten připustit?
Vidíte, že včelař včelařící podle ŠPV toho musí znát a především vědět mnohem
víc, než pouhý klasik, který toto ani nevnímá, protože vlastně ani nemůže.
Navozuje včelám jakési laboratorní, velmi omezené podmínky, kterým se včely
snaží nějak přizpůsobovat. Jene než se stačí přizpůsobit, už jim člověk zase
mění jejich prostředí v úle a kolotoč začíná znovu. Včely by to řešily
zcela jinak. Je to jedno z vysvětlení, proč včelstva v přírodě nebo
včelstva vedená podle zásad blízkých životu včel v přírodě, žijí a
prosperují bez chemie. Je to zcela jiný pohled, který je nekompatibilní
s tím klasickým. Já mu říkám průmyslově apokalyptickým.
Vidíte, že informace, která je
vytržena z kontextu nebo nemůže být v danou chvíli zcela úplná, může
být dost zavádějící. To je třeba mít na paměti. Včely jsou živý tvor a je třeba
chápat vše ve vzájemných souvislostech, jako v přírodě. Je třeba odlišovat věci
obecné a jednotlivé. Lidé jsou v zásadě stejní, ale ty rozdíly nám
zpravidla dělají radost. Také každý nemáme v zásadě stejná obydlí, ale
upravujeme si je podle svého, svých možností. U včel je to podobné. Rozdíl je,
že stavba má pro včely zásadní význam. Je součástí celého organismu. Přirovnávám
to kostře v našem těle. Bez ní bychom také byli jen placka, nemyslíte? To
co jsem nyní popisoval ale vychází z dutiny stojícího strumu, tedy
v našem případě, úlu stojanu. U ležanů (ležícího
stromu) to je zase trochu jinak. Vidíte, že platí, co říkám neustále. Je třeba
pochopit vztahy ve včelstvu, jeho zákonitosti s ohledem na prostředí.
Informace genderově chápané, chápané staticky, nám
mohou dát jiný obrázek a odpověď, než kterou měl autor na mysli a mohou nás
zavést do slepé uličky. Ne nadarmo se říká, že když dva dělají totéž, není to
vždy totéž nebo, že zkušenosti jsou nepřenositelné. Já vím, dnes chce každý blbuvzdorné informace, ale život takhle černobílý rozhodně
není. Pokud ale člověk pochopí základní zákonitosti života včel ( a samozřejmě
nejen jich), nemá problém se vyrovnat s jakoukoliv situací proto, že
správně chápe podstatu problému, je schopen rozeznat věci důležité a věci
okrajové a to i ve správném pořadí, v určité posloupnosti. Chcete –li se
vydat na nějakou cestu, musíte se na ni zeptat jen toho, kdo po ní již šel.
Jedině tak dostanete autentické informace. Není rozumně se ptát toho, kdo o ní
jen mluví nebo to předstírá. To je jedna ze zásad včelaření podle tezí Šance
pro včely. ld
Téma: Chov matek, šlechtění
na odolnost.
Březen 2021-03-21
Otázka č. 415
Co si myslíte o způsobu
šlechtění, který předpokládá v izolovaném prostředí vyšlechtit varroatolerantní včely a pak postupně ten materiál
rozšiřovat dál a dál. Přijde mi to jako rozumné a proveditelné. Pak by se
nemusela měnit žádná metodika včelaření, jak propagujete vy.
Odpověď:
Upřímně řečeno jsem o takovém záměru neslyšel a mysím,
že by to ani nikdo nemyslel vážně.
Mohu vám odpovědět jen z vlastní zkušenosti. Předně v izlolovaném prostředí se nic vyšlechtit nedá. Nedá se
šlechtit bez patřičného infekčního tlaku. To snad pochopí i malé děcko a není
to třeba dále rozvádět. V izolovaném prostředí nelze vytvořit dostatečný
infekční tlak tak, aby jste vůbec získal relevantní vstupní informace o imunitě
a rezistenci daného genofondu, případně o jednotlivých vlastnostech, strategii
přežití.
V případě, že by se vám něco takového povedlo, budete začínat znovu
jakmile tento genofond přenesete do jiného prostředí. To je realita. Tuhle
praktickou zkušenost má za sebou již 16 let. Nakonec máme i mezinárodní
příklady, kdy se třeba na ostrově utvořila populace, která byla na první pohled
odolná vůči V.d. Jenže při převozu na pevninu do
jiného prostředí kolaboval stejně tak rychle nebo i rychleji, nežli materiál
nešlechtěný.
Podobné zkušenosti mám i s nekomplexním přístupem při šlechtění na
vyšší odolnost vůči nemocem, včetně kleštíka. Jenže
právě tento nekomplexní přístup je nám dáván za příklad. Proto ale ti, kteří ho
provozují nemají žádné výsledky proti těm, kdo se nebojí používat vlastní rozum
a zkušenosti z vlastní práce. U PC nevyšlechtíte nic. Něco jiného je
prezentovat názory někoho jiného nebo názor podložené vlastní zkušeností.
V izolovaném prostředí můžete jen uchovávat určitý genetický materiál,
který však časem degeneruje vlivem příbuzenského páření. Včela medonosná je
obecně velmi náchylná na příbuzenskou plemenitbu.
Tím vlastně odpovídám i na závěr vašeho dotazu. Tvrzení , že někdo šlechtí
na stávající zootechniku, je dost protimluv. Víte ona každá nemoc je
především informace o tom, že jsme žili tak, že jsme nemocní. Ne jinak je
tomu i u včel. Je to právě stávající pohled na včely, který je má za pouhý
výrobní prostředek, hospodářské zvíře. Ten je zodpovědný za nedobrý zdravotní
stav včelstev.
Včely jsou podle mne PŘÍRODNÍ BOHATSTVÍ a tak bychom k nim měli přistupovat.
To, čemu se říká šlechtění u nás , považuji za jakýsi behaviorální
apartheid, který má své neodvratitelné důsledky. Vyzdvihují se vlastnosti
okrajové ale ty hlavní se zamlčují. Ano zamlčují, protože já již nevěřím, že
současná situace není záměrně vytvářena určitými kruhy, které z toho
profitují. Důsledkem ale jsou, mimo jiné, neustále se zvyšující dávky jedů do
včel a neustále oslabující imunitou našich včelstev a zbytečné vícepráce ve
včelách. Vždyť dnešní chovatelé matek a držitelé včel si ´vůbec nedokáží
představit, že se dá celkem dobře včelařit bez jakékoliv chemie nebo i jiných
berliček. Za zdravotní stav svůj i včelstev si zodpovídá každý sám.
Nechápu jak někdo může tvrdit, že fatálně selhává například SVS nebo
zdravotnictví jako celek. To jsou hlasy slabých a nezodpovědných lidí.
Státní veterinární správa je, podle mého soudu, to nejlepší, co ještě
v oboru včelařství funguje nebo fungovalo. Co nefunguje, jsou včelaři
a jejich včelařské organizace. Filozofie prvorepublikových včelařských spolků ,
která byla zaměřená na včely , byla postupně nahrazena něčím, co ani nechci
pojmenovat. Dotační KORUPCE zde nese své trpké plody. Dnes jsem například
mluvil s jedním velice zkušeným chovatelem matek, který mi říkal, jak
v jejich okolí (i jemu) kolabovaly včely na podzim a jak jim mizí nyní.
Vůbec jsem mu to již nevěřil, protože to již prakticky neznám a tento člověk
mne mohl následovat již dávno. Neznám to poroto, že podobné situace jsem poznal
před více než dvaceti léty. Dokázal jsem se ale poučit a nečekal jsem na to, že
mi někdo pomůže Jak se ale říká: „Každý svého štěstí strůjcem.“
Ld
Téma: Včelařská praxe, práce
v březnu.
Březen 2021-03-21
Otázka č. 416
Co je podle vás
nejdůležitější nyní v březnu? Můžete mi to říci nějak stručně?
Odpověď:
Záleží jak pro koho.
Pro včely je nyní nejdůležitější teplo, dostatek zásob, prostoru, vody,
pylu a také klid.
Pro včelaře je to jeho včelařská empatie a trpělivost. Vím, zní to
jednoduše, ale chtěl jste stručně.