Určování rozvoje včelstev bez je

Když Dr. Bretschko v r. 1978 a 1981 uveřejnil v knize Der Magazinimker zajímavé údaje o závislosti rozšiřování plodového hnízda na naměřených maximálních teplotách v únoru až květnu, věnoval tomuto důležitému zjištění málo kdo pozornost.

K této problematice se vrátil Dr. Joachim Hans Bergmann a dipl. Ing. Hermann Pechhacker, kteří Bretskovy poznatky znovu prověřili v praxi a potvrdili jejich správnost. Články uvedených autorů byly zpřístupněny naší včelařské veřejnosti v Odborných včelařských překladech (OVP) č. 1 z roku 1985. I já jsem je tehdy bral jako sice zajímavou, ale pro mojí včelařskou praxi nevyužitelnou informaci. Avšak postupem času, jak se má provozní metoda vyvíjela směrem k velkoprostorovému nástavkovému chovu, resp. volnému vedení včelstev, ukázaly se tyto informace jako velice užitečné.

Na základě výše uvedených článků jsem si připravil jednoduchou tabulku v Excelu. Údaje z uvedených článků jsem přizpůsobil svým potřebám a sledovaná data rozšířil o sloupec zachycující početní stav včelstev v období od počátku února až do konce května. Tato pomůcka se v době, kdy není vhodné včelstva rozebírat, pro mne stává velmi důležitou při hodnocení stavu včelstev a plánování dalších zásahů na období, kdy to bude třeba. Samozřejmě mi to také šetří mnoho času.

Do té doby jsem hodnocení prováděl pozorováním podložky, česna, oček a také stavu pod stropními foliemi úlů mých včelstev. Odpozorovaný stav jsem si pak ověřoval prohlídkami v několika včelstvech, která byla rozdělena podle síly do tří skupin. Návazně na to pak následovaly zákroky, které byly v zásadě stejné pro jednotlivé skupiny. I tato metoda je velice časově úsporná a hlavně neznamená pro včelstva zbytečné zásahy.

Dnes ji praktikuji, i díky zmíněné metodice, jen v době, kdy tím včelstva nijak nezatěžuji a je to bez problémů možné. Pravidelné prohlížení jednotlivých plástů a postupné rozšiřování po plástech u mne již dávno nepřichází v úvahu, což včelstvům jen prospívá. Výjimku v tomto směru tvoří jen včelstva, která jsou určena k chovu matek a pod.

Dr. Bretschko zjistil silnou závislost počtu nakladených vajíček matkou v období od prvního února do konce května na maximální venkovní teplotě. Korelační koeficient, který vyjadřuje míru závislosti počtu nakladených vajíček matkou a max. denní venkovní teploty má, dle uvedeného článku v OVP, hodnotu r =0,99.

Jde tedy o velice silnou závislost, nad kterou není jen tak možné mávnout rukou.

Tedy žádné podněcování na jaře, ale vhodné stanoviště, dostatečné množství medných zásob, velký prostor, dobrý zdravotní stav včelstva a maximální venkovní teploty, jsou pro rozvoj včelstva v tomto období určující.

Někdy bývá v literatuře různými autory popírána užitečnost plodu, který včelstva odchovávají v zimním období. To je samozřejmě téma na mnoho diskuzí. Domnívám se, že právě zimní plodování je pro včelstva normální a prospěšné. V období, kdy se v naší organizací ( ZO Mladá Boleslav) objevil roztoč Varroa destruktor, jsem byl nucen spolu s některými přáteli ošetřit našich cca 1600 včelstev postřikem právě v zimním období. Nebyla to nijak příjemná práce a prováděli jsme ji tehdy se značnými obavami. Za tu dobu jsem si ale udělal určitou představu o tom, jaká je síla a také stav plodu ve včelstvech u nás zimovaných.

Hlavní roli v tom, v jaké početní síle jde včelstvo do zimy, jakou má plodovou křivku a rytmus plodování, mimo jiného, hraje původ včelího materiálu a provozní metoda. Včela medonosná se však na naší planetě vyvíjela mnoho milionů let před člověkem.

Kdyby plod v zimním období byl pro život včely medonosné nežádoucí, přírodní selekce

by to již dávno zařídila za člověka. Tak se však nestalo. A to také beru při výběru

Dle metodiky výše uvedených autorů jsou do tabulky zapisovány údaje o datu měření a denní maximální teplotě a z toho odvozený počet nakladených vajíček v uvedený den, počty nakladených vajíček celkem k datu, počet vyběhlých včel v uvedený den, počet vyběhlých včel k datu, okamžitý rozsah plodového hnízda a početní síla včelstva k uvedenému datu. Mimo tyto zásadní údaje v poznámce ještě sleduji údaje o prvním k proletu, fenologické údaje a další chovatelské informace jako je vložení trubčiny, první prolet trubců na stanovišti apod.

Datum březen	Max. denní teplota v C	Vajíček nakladených v tento den	Vajíček celkem	Vyběhlé včely tento den	Okamžitý rozsah plod.tělesa	Vyběhlé včely do data	Síla včelstva v počtech včel	Poznámka
1	6	296	2996	0	2996	723	30390	*)
2	5	229	3224	23	3201	746	30080
3	5	229	3224	23	3430	770	29770
4	6	296	3750	23	3726	793	29460
5	2	63	3812	23	3789	817	29150
6	2	63	3875	23	3851	840	28840
7	3	111	3986	0	3986	840	28507
8	3	111	4097	0	4097	840	28174
9	7	368	4465	23	4442	864	27864
10	13	885	5350	111	5239	975	27642	**)
11	10	610	5960	111	5849	1086	27419	1.prolet,líska
12	8	445	6405	63	6343	1149	27149
13	4	167	6572	111	6461	1260	26927
14	2	63	6635	111	6524	1371	26704
15	8	445	7080	167	6913	1538	26538
16	8	445	7525	229	7296	1767	26433
17	9	526	8051	296	7755	2063	26396	1. pyl

*) počátek úbytku dlouhověkých včel **) počátek úbytku včel nar. před 35 ti dny

Údaje o plodování a početnosti včelstev v tabulce jsou ovlivněny max. teplotami a počtem vajíček nakladených v únoru.

Březen byl jako příklad vybrán proto, že se zde již projevuje úbytek zimních včel a naopak přírůstek mladušek z vajíček zakladených matkou v předchozím měsíci a údaje jsou proto zajímavější nežli únorové.

Do tabulky se zapisují pouze max. denní teploty, všechny ostatní údaje se v tabulce dopočítávají. V programu je možné hodnotu síly včelstva k 1.2. dosadit podle odpovídající situace, další hodnoty se již pomítají tak , jak je již uvedeno.

Tímto postupem je možné s minimální časovou náročností poměrně přesně připravit zásahy do včelstev ve značném časovém předstihu. Z provozu se tak vylučují různé nahodilosti, což dále přispívá k zefektivnění včelařského provozu.

Tuto metodu jsem konzultoval s ing. K. Čermákem, CSc. z PV Zubří, který se uvedenou problematikou též zabýval. Ten tabulku doplnil tak, že při zapsání max. teploty se veškeré další číselné údaje dopočítávají a zapisují do tabulky automaticky. Při propočtu závislosti počtu nakladených vajíček na max. venkovní teplotě byla použita rovnice mocninného typu ( Y=23,482*x^1,4148, kde Y je počet nakladených vajíček v daném dni a x je maximální denní teplota). Já jsem v předchozím období používal postup výpočtů popsaný v uvedených článcích. Při porovnání je rozdíl v denně nakladených vajíček jen nepatrný.Jako příklad možného vývoje včelstva uvádím údaje v intervalech jednotlivých dekád od 1.2. do 31.5. na stanovišti v Bukovně, v roce 2003:

V tabulce jsou jen některé dny v intervalech přibližně jedné dekády. Podíváme-li se na údaje o celkovém počtu nakladených vajíček, okamžitém rozsahu plodového tělesa, počtu vyběhlých včel do data a početní síle včelstva, máme dobrý přehled o stavu včelstev. Pro upřesnění bych chtěl uvést, že k úplnému obsazení jednoho nízkého nástavku (11x39x16 cm) je třeba cca 10000 včel. Síla vyzimovaného včelstva o počtu 30000 včel dnes již představuje běžný standard plně obsazených dvou vysokých nástavků nebo tří nízkých. Takováto včelstva lze již považovat za normálně vyvinutá, schopná využít dobře nabízených zdrojů nektaru a medovice (pro uvedené stanoviště).

Včely mají výtečný smysl pro prostor, proto k vyzimování včelstva v uvedené síle je třeba je zazimovat ve větším prostoru než bylo doposud obvyklé. Některé genotypy (kmeny, linie včel) totiž i v průběhu zimování reagují na zmenšení prostoru snížením početního stavu a to někdy velice razantně.

Včelstvo by tedy mělo mít i v zimě k dispozici prostor podobný tomu, který obhospodařuje v sezóně. Má to totiž jednu obrovskou výhodu. Včely pro jarní snůšku máme v úlu a to s dostatečným prostorem.

Přitom je ale velice důležité abychom my včelaři byli v harmonickém souladu s naším stanovištěm, povahou včel , používaným úlem a také provozní metodou.

Včelstva, která přečkají zimu v normální síle, nepotřebují ze strany včelaře nic víc, než dostatečný prostor, dobrou snůšku a klid!

Druhá tabulka také ukazuje velice zajímavou křivku sílení včelstva. Je z ní patrný úbytek včel v březnu a také obrovská dynamika růstu v období od počátku druhé dekády dubna roku 2003.

Právě v tomto období, resp. před ním, je třeba činit rozhodující zásahy, nechceme-li se potýkat bezvýsledně se snahou včelstev o roj v květnu. Je známé, že se kraňka začíná připravovat na rojení již v době, kdy obsedá cca ¾ daného prostoru ( F Ruttner). Nechci zde udělovat žádné rady, kdy a jak rozšiřovat, ale jen z letmého pohledu na údaje v tabulce je zřejmé, že rozšiřování včelstev po jednotlivých rámcích by znamenalo prakticky denní zásahy do včelstva.

To je samozřejmě zcela neefektivní. Dostatečný prostor pro rozvoj, stavbu díla a ukládání nektaru a také pro přiměřené množství plodu, můžeme dosáhnout mnohem jednodušeji než týdenním otevíráním a rušením našich včelstev.

Pro období rozvoje platí, že k úspěšnému zvládnutí dynamiky včelstva je nutné mít ve včelstvu alespoň o jeden nástavek více než méně!

Tabulka také umožňuje dosadit různou sílu zimovaného včelstva. Můžeme pak provádět nejrůznější odhady nebo dokonce simulace a grafy (např. poměr plodu k celkové síle apod.) a ty pak použít při našem plánování zásahů do včelstev i k vývoji provozní metody.

Samozřejmě velice zajímavé informace získáme i při porovnávání údajů ve vtahu k předchozím létům a také hodnocením vývoje počasí i rozkvětu signálních rostlin na stanovištích.

Nabádání k paušálnímu přejímání závěrů někoho, kdo včelaří na jiném stanovišti v jiných podmínkách, jinou provozní metodou a možná i s odlišně geneticky založeným včelím materiálem nebylo smyslem tohoto článku. Chtěl jsem jen ukázat, že i zdánlivě pouze teoretické vědecké poznatky lze často velmi dobře využít pro denní včelařskou praxi. Nezapomínejme však, že žádný, byť sebe zajímavější údaj na papíře, nemůže nahradit naše oči, cit a praktické znalosti při konečném posuzování a ošetřování včelstev. Např. sílu včelstev také ovlivňuje dlouhověkost včel, jež je dána výživou, genofondem, a svojí roli hraje i počasí apod. Je třeba však upozornit, že tuto metodu ověřuji a používám u včelstev, která mají po celý rok dostatek prostoru i zásob. U včelstev ošetřovaných tzv. tradiční metodou, kde včelař včely neustále nějak omezuje je pravděpodobné, že tendence bude sice stejná, avšak číselné hodnoty (počty vajíček a z toho plynoucí další data) potom mohou být nižší.

Pochopitelně i já sleduji velice pečlivě např. předpovědi počasí. Není to však proto, abych lamentoval nad tím, že včeličky nebudou moci ven a podobně. Pro mě je mnohem důležitější připravit si včas potřebné zákroky, které včelkám umožní normálně se vyvíjet a chovat. Mně to pak přináší radost z dosažených výsledků a někdy i pocit dobře vykonané práce. Právě toto považuji, spolu s poznáváním nového, za smysl svého včelaření i v dnešní tvrdé ekonomické realitě.

Datum	Max. denní teplota v C	Vajíček nakladených v tento den	Vajíček celkem	Vyběhlé včely tento den	Okamžitý rozsah plodového tělesa	Vyběhlé včely do data	Síla včelstva v počtuh včel	Poznámka
1.2.	3	111	111	0	111	0	30000	cca 2,7 kg včel
11.2.	1	23	770	0	770	0	30000
21.2.	3	111	1260	111	1149	111	30111
1.3.	6	296	2996	0	2996	723	30390
11.3.	10	610	5960	111	5849	1086	27419	1.prolet, líska
21.3.	5	229	9824	296	9528	2996	25996	jíva.
1.4.	12	790	20100	445	19655	6405	25269
11.4.	10	610	22927	296	22630	10121	25280
21.4.	20	1627	37416	790	36626	20100	31000	r.třešně
1.5.	21	1743	54858	610	54247	22927	28385	řepka,1.serie
11.5.	25	2231	75850	1627	74223	37416	35891	16.5.-kleny
21.5.	24	2106	95833	1743	94089	54858	43549	22.5.-akát
31.5.	22	1862	116233	2231	114002	75850	53639