Dotaz č. 100:

listopad 2010

Ony to včelstvo vykrádaly celý podzim vosy, tak proto jim zásoby asi ubyly.

Odpověď:

Vosy a vlastně i slídilky jsou predátoři a proto napadají slabší organizmus. Zdravotní stav a kondice toho včelstva nebudou v pořádku.  Je pravděpodobné, že v něm bude i podstatně více roztočů než v ostatních včelstvech. Já bych takové, pokud by se  tak nestalo již dříve,  okamžitě zrušil a ukončil jeho trápení. Tak by to totiž dopadlo i v přírodě. Nemá smysl zachovávat slabý organizmus za každou cenu. To je právě ta odpovědnost nás včelařů za osud včely medonosné.  V některých případech musíme při výběru prostě přírodu umět zastoupit.

Dotaz č. 99:

listopad 2010

Jak mám včelám doplnit zásoby nyní v říjnu?

Odpověď :

Tak já bych se nejprve zamyslel, proč včely ty zásoby nemají a pak teprve řešil to, zda je dodat nebo ne. Nebylo by jednodušší a chovatelsky správnější tomu včelstvu nebo oddělku ukončit trápení?  Pokud to ale vyhodnotíte tak, že to byla jen vaše chyba, máte  již jen dvě rozumné možnosti. Dodat již zpracované zásoby nebo náhražky jako  je třeba Apiinvert apod.

Dotaz č. 98:

listopad 2010

Proč?  Hodně se o tom v poslední době mluví jako o alternativě k tvrdé chemii.

Odpověď:

Ona totiž ani kyselina mravenčí ani kyselina šťavelová nejsou žádné měkké látky, to především.  Je tedy nutné s nimi zacházet uvážlivě a s citem.  Většina odborných prací i zkušenosti včelařů svědčí o tom, že KŠ zkracuje život včelám.  Pro včelaře je nutná důkladná ochrana před vdechnutím.  Moc  vás asi neuspokojí, že sice zabijete roztoče, ale zkrátíte život vašim včelám a také sobě.

Alternativa je někde jinde než v paušálním používání látek na hubení  roztoče V.d.

Pro mne je jen zajímavé zjištění, že lidé, kteří kritizují VÚD z nepružnosti, jdou v podstatě stejnou cestou, jen  mají 30 let zpoždění při daleko větších možnostech.

Dotaz č. 97:

listopad 2010

Doporučil by jste mi ošetřováni včel kyselinou šťavelovou?

Odpověď:

Nedoporučil vám ani vašim včelám.

Dotaz č. 96:

listopad 2010

Co si myslíte o kombinovaném včelaření, tedy Dadantu?

Odpověď:

Je to věc provozní metody.  Mám zkušenosti i s tímto provozem i s provozem jen na vysokých nástavcích. Jednoznačně upřednostňuji nízkonástavkový provoz s očky v nástavcích. Umožňuje to větší variabilitu provozu, jednodušší ošetřování, chov matek, tvorbu oddělků, zásahy proti roztoči, vytáčení medu a pod. Znám včelaře, kteří úspěšně včelaří na tomto systému, znám včelaře, kteří úspěšně včelaří v nízkonástavkovém provozu.  Rozhodutí v čem budete včelařit, je tedy na vás. Zvažte všechna vaše pro a proti, nerozhodujete se jen na několik málo následujících let.

Dotaz č. 95:

říjen 2010

Je možné, že by KM v odpařovači Nassenheideru způsobila to, že včelstvo nemá nyní část zásob?

Odpověď:

Tak tady bude příčina někde jinde než v odpařovači. Mám důkladně odzkoušeno, že ani oddělek s Nasseheiderem a velkým knotem nebo dvěmi ½ deskami MG s 65% KM, který má otevřeno jen očko, očividně nijak nereaguje a je v klidu. Zkuste mu ale dát Formidol, to uvidíte úprk  včel z nástavku. Problém by mohl nastat u 85% KM. Tam by to u slabého včelstva mohlo způsobit částečnou dezorientaci včel a pak by k loupeži mohlo dojít.  Když ale včely loupí, tak to dokončí a neodnesou jen část zásob. 85% KM může ale  poškodit starší matky a také je podezření, že způsobuje neplodnost trubců. Proto se používá jen v chladnějším období jako je říjen nebo do prázdného nástavku nad včelstvo, tam se to dá v podletí akceptovat.

Dotaz č. 94:

říjen 2010

Vy ale včelstva nekrmíte, tak asi tyto starosti s V.d. tolik nemáte. Nebo se mýlím?

Odpověď:

Ano i ne. Včelstva, která omezí včas plodování při dostatečné zimní síle ,jsou na tom s V.d. skutečně o poznání lépe než ta včelstva, která mají v srpnu hodně plodu.  Celoroční hospodaření s MK (mednou komorou) v dostatečném prostoru umožňuje včelstvu mít přirozenou plodovou křivku a podle toho se pak mohu skutečně relevantně rozhodnout, jak při variantě ošetření proti V.d., tak i při selekci. To je to podstatné. Neznamená to ale zdaleka, že když by mělo včelstvo plod jen 6 měsíců v roce, že máme po varroóze. To jsme si mysleli již před 25-roky a realita je jiná. Je třeba vnímat i to, že varroóza je tak trochu jako chřipka, každý rok může mít jiný průběh. To občas přehlížíme ku škodě věci.

Dotaz č. 93:

říjen 2010

Jaké je pro vás optimální datum nasazení dlouhodobého odpařovače KM na jaře? To jste nezmínil.

Odpověď:

Není to o datu, ale  stupni rozvoje včelstva a přírody. Kdybych použil jakousi signální rostlinu, byl by to rozkvět meruněk.

Takže nyní již máte tři důležité body: 

Jaro = rozkvět meruněk.

Podletí =denní přirozený spad 3-5 samiček v období od začátku července do poloviny srpna. Nejpozdější ošetření KM v dlouhodobých nosičích by mělo být v poslední dekádě srpna. Nejčasnější jsem použil při svátku Cyrila a Metoděje.

Podzimní ošetření=druhá polovina října.

Dotaz č. 92:

říjen 2010

Ano, ale kdyby včelaři klíckovali matky, bylo by i to podzimní ošetření velmi účinné. Jenže je to pracné a proto se to nedělá. Kdo to vymyslel nebyl ani včelař.

Odpověď:

To klíckování bych neviděl tak ostře. Je třeba vycházet z toho, že se hledalo rychle spolehlivé řešení a pak se teprve  hledělo na praktickou stránku věci, náklady včelařů, možná že nedívalo, nevím. To je obecně slabina našeho včelaření, že se náklady moc nepočítají. Jistě máte pravdu, racionální to není.

Ale až i včelaři pochopí, že při dodání zásob nejpozději  do konce srpna,  udělají mnoho i pro zdraví svých včel, bude z jedné třetiny  nad V.d. vyhráno Když totiž včelař takto včely nakrmí a dá nad včelstvo síťovinu, prázdný nástavek, prostě dá včelstvu pocítit skutečně roční období, ve kterém se nacházejí, docílí také podobné situace jako při klíckování a může bez obav v polovině října  provést fumigaci. Ta jedna  by pak skutečně bohatě stačila a zbytek obstará do jara příroda sama. Vidíte, že zdánlivě stejné věci a podobné pohledy mohou mít úplně jiné praktické dopady.  Nedávno jsem navštívil u nás včelaře, kterému je 85 let. Udivilo mne, že i pro toho je včasné nakrmení naprosto samozřejmé, což  někteří protagonisté moderny nechápou ani omylem. Věděl naprosto přesně proč to dělá. Mladí se od těch tzv. „dědulů“ mohou často učit.

Změna filozofie  na ošetřování včelstev a tím i tlumení varroózy, toho je u nás nejvíce potřeba! 

Jak jednoduché a složité zároveň!

Dotaz č. 91:

říjen 2010

Tomu rozumím, ale podzimním ošetřením  se V.d. srazí na nulu a vaším doporučovaným jarním také, jaký je v tom rozdíl? V létě již velké rozdíly nevidím.

Odpověď:

Je to diametrálně odlišný přístup. 

Současná  metodika říká, že  nejdůležitější je podzimní ošetření, tam včely zachráníme. Pak se postupně přidávala  další ošetření, protože to prostě nestačilo. Zde je tedy kladen největší důraz. Zbytek, tedy  ošetření v průběhu roku je doplňkové. K tomu jsou včelaři vedeni a ti si takto plánují práci.

Já říkám, že včelařský rok je duben, květen červen, zima. Včely se rozvíjejí v aktivní sezoně, zde se rozhoduje, zda zachovají svůj druh, přežijí zimu. Proto i zde jsou zákroky neúčinnější a ne v době, když už je dávno o osudu včelstva rozhodnuto.

Uvedu některé rozdíly pramenící z rozdílných pohledů.  Ten první je, že  když včelař klade důraz na ošetření v průběhu roku, na  jaře, může ho udělat současně s jinými zákroky , není třeba specielní klimatických podmínek, může ho  kvalitně provést.

Ty 3 podzimní zásahy, jsou skutečně navíc  a často jsou prováděny v časové tísni, za nepřízně počasí.  Proto často  selhávají, protože je včelaři neprovedou důkladně z objektivních nebo jen subjektivních důvodů. Podzimním ošetření m včelařům přibylo roční období, kdy mají jen náklady a vynakládají zbytečně čas na něco, co z velké části za ně příroda v zimě stejně udělá.  Vždyť měsíčně uhyne 10-12% roztočů přirozenou cestou (neberte  to jako dogma).

Na podzim musíme mít včelstvo v kondici, aby zdárně vyzimovalo a využilo snůšku příštího roku. Snažit se v tuto dobu něco zachránít jakýmkoliv léčením , je prostě o ničem a je to v zásadě protivčelařská  filozofie.  

Až svůj přístup obrátíme a nebudeme se spoléhat hlavně na podzimní ošetření, bude lépe našim včelám i včelařům.

Dotaz č. 90

říjen 2010

Napsal  jste, že  i přes snahu používat u nás KM a dlouhodobé odpařovače u nás , panuje stále stejný přístup k řešení varroózy.  Myslím, že jste to dokonce nazval obráceným postupem. Jaký by tedy podle vás byl ten správný přístup?

Odpověď:

Ano měl jsem na mysli především metodiku ošetřování proti V.d.  U nás je to systém, kdy se na podzim snažíme roztoče vyhubit, dostat na nulu a pak z toho příští rok žít. . Postupně, jak tato metodika selhávala se přidávalo ještě jarní ošetření, které vlastně supluje neúspěšné podzimní ošetření.  Dále pak se začalo přidávat  na ošetřování v průběhu roku Formidolem (krátkodobý odpařovač KM) a Gabonem.  Nebudu to více rozebírat. Podle mne je to přesně opačně.

Za  nejdůležitější považuji ošetření na jaře. Pokud to uděláme KM v dlouhodobých odpařovačích, má to více dopadů a účinek je skutečně dlouhodobý, ošetřeny jsou generace včel, které se zúčastní snůšky a připravují generace dlouhověkých včel na zimu. Důležité je ale místo a čas, kdy zde KM nasadíme.

Druhé podletní ošetření  dlouhodobými nosiči KM je právě již zaměřeno právě na ochránění těch dlouhověkých, tzv. zimních generací. Zde je důležité, stejně jako v předchozím případě vědět, kdy KM v dlouhodobých odpařovačích nasadit. Můžeme na to použít spousty diagnostik, mezi nejrozšířenější u nás v poslední době je sledování přirozeného spadu . Zde je  často třeba zasáhnout  již při 3-5 ti samičkách V.d.  

Případné podzimní „dočištění“ by stačilo třeba fumigací koncem října nebo začátkem listopadu.

První dvě ošetření by se dala bez problémů provést současně s běžnými zásahy do včelstev a to poslední v mnoha případech taktéž.

Tímto postupem by se jednak dost ušetřilo na  času a nákladech včelařů a určitě zlepšil celkově zdravotní stav včelstev, což by se odrazilo ve vyšších výnosech medu.

Dotaz č. 89

říjen 2010

Proč se podle vás v tuto dobu (říjen) nedá použít Nassenheider klasicky vložením do včelstva?

Odpověď:

Protože tam, kam jej vkládáme není ve včelstvu již dostatečná teplota na odpařování. Zde jsou lepší různé houbičky,“ Liebig“  nebo upravený Nassenheider, který má zásobník s KM spojen s ubrouskem položeným  přímo na rámky včelstva (ten se ale u nás prozatím moc nepoužívá).

Dotaz č. 88:

říjen 2010

V jedné diskuzi jste se zmínil o tzv. Královském odpařovači. Můžete ho popsat?

Odpověď:

Není to můj vynález, proto ho nebudu popisovat. Zeptám se jeho tvůrce a bude-li souhlasit, vyfotím, zveřejním. Je ale na podobném principu jako „Liebig“. Jen působí lépe i na jaře, dá se využít dobře i na fumigaci. Podle mne je ale použitelný také více v maloporovozu, proto ho do svého provozu nehodlám zařazovat.

Dotaz č. 87:

říjen 2010

Který z odpařovačů nebo jiných prostředků, léčiv, aplikátorů považujete za nejlepší.

Odpověď:

Tak to je jednoduché. Jednoznačně MiteGone a KM. Přednosti jsou:

1 rychlé,

2) levné, dá se použít při normálních zásazích do včelstev.

3) vysoce účinné

4) nepoškozuje matky, nezpůsobuje neplodnost trubců

5) má příznivé další účinky, tlumí zvápenatění, nosematózu

Dotaz č. 86:

říjen 2010

Mohu v říjnu použít proti V.d. kyselinu mravenčí?

Odpověď:

Ano, nyní přichází doba houbiček, „Liebigů“, upravených Nassenheiderů, kdy se odpařovací plocha dá přímo na rámky a používá se 85 KM. V předchozích čtyřech měsících to bylo zbytečně pracné.

Dotaz č. 85:

září 2010

Po samostudiu mám v  hlavě zmatek. Mám se na zimu postarat o suché zimování nebo tak jak je tam doporučováno?

Odpověď:

V zimě včelám prospává sucho, je třeba  zajistit vzdušné zimování. Uvědomte si, že z 1 kg zásob je cca 0,6 l vody. Hlad, průvan a vlhko jsou v zimě největší nepřátelé včel. Jinak je tomu v období, kdy včelstvo ploduje, tedy např. na jaře. Tam k výchově plodu je třeba min. 55% vlhkosti a tam to můžete zajistit třeba neprodyšnou folií.

Vzdušné zimování je možné zajisti i ve včelstvu s neprodyšným stropem. Jen je třeba znát něco o  tzv. sestupném proudění, se kterým se včely v přírodě setkávají mnohem častěji. Popsal jsem to v článku v MV před cca 2 roky. Měl název “ Jak dýchá včelstvo v zimě“.

Dotaz č. 84:

září 2010

Má jedno velmi bodavé včelstvo. Nechal jsem jim vychovat z plodu od Vigorky novou matku. Nyní jsem ji chtěl označit (začátek září). Včely ji sevřely do klubka. Osvobodil jsem ji a dal do klícky. Za dva dny byly včely v klícce ještě zakouslé. Prohlédl jsem je, žádný matečník nebyl. Jak mám postupovat aby mi ji nezabily?

Odpověď:

Tady je každá rada drahá, je pokročilá doba. Je možné, že označením matka dostala trochu jiný pach a včely to oklamalo. Pokud matka nemá svoje včely, není nikdy vyhráno zvláště když je matka jiného genetického původu. Já bych všechny včely smetl do rojáku jako smetenec. Nástavky se zásobami a plodem dal přes mřížku nad jiné včelstvo. Na  původní místo  bych dal nástavek, který bych vybavil jen stavebními rámky, zavěsil do klícky matku a po 2 hodinách  nechal včely vžebrat a začal krmit. Včely matku přijmou, to poznáte podle toho, že staví dělničinu. Za cca týden bych nad tento nástavek dal původní nástavky, samozřejmě bez včel. Dobré by bylo, původní místo úlu posunout o cca 0,5m stranou, lze-li to provést. Ten stavební nástavek můžete odebrat klidně i na jaře. Přeji hodně štěstí.

Dotaz č. 83:

září 2010

Na konferenci uváděl př. Václavek, že chce spojit 2 včelstva, která obsedají 6 NN tak, že jim nechá 6NN a přezimuje tak velmi silná včelstva. Odpovídal jste, že zúžit včelstvo z 6-ti NN ba 3 NN je chyba. Př. Václavek sice reagoval, jak je uvedeno, ale měl jsem pocit, že jste měl na mysli něco jiného. Je to tak?

Odpověď:

Ano je to jedno, jestli zúžím jedno včelstvo z 6NN na 3NN nebo 2 včelstva v 6NN na jedno o síle 6NN. Snížení počtu jedinců bude prakticky stejné. Mám zkušenost, že včelstvo sníží svůj počet i tehdy, když se mu v lednu odebere 1 NN. Necítil jsem potřebu to dále komentovat. Zkušenosti si musí každý získat sám. Já bych ale takovému včelstvu nechal klidně 8 NN. Jsou samozřejmě včelstva, která na zmenšený prostor nereagují tak silně. U většiny kmenů kraňky je toto ale silně geneticky zakotveno.

Dotaz č. 82:

září 2010

Ďakujem za odpoveď.

Veľa odpovedí som našiel aj na Vašej stránke. Usilujem sa o včelárenie bez syntetických liečiv a samozrejme čo najjednoduchšie a najefektívnejšie. Včely sú nevyčerpatelný zdroj objavov a zaslúžia si náš obdiv a starostlivosť. Snažím sa o ne starať čo najlepšie, ale aj tak ma stále pichajú.

Ešte by som Vás poprosil o vysvetlenie postupu "prepriahanie matiek" ktorý som objavil vo Vašich odpovediach.

Ak ste zaneprázdnený, tak mi môžete odpovedať hocikedy neskôr. Určite máte takých zvedavcov ako ja.

Odpověď:

Máte pravdu, včely jsou jako život.

Musím říci, že mě žádný dotaz neobtěžuje až na ty, které se týkaly mého odchodu z PSNV. Lidé nechápali a to mi vadilo dost. Občas ale zapomenu odpovědět a to je nepříjemné pro mne i pro tazatele. Jsem ale OSVČ a času není nazbyt.

Přepřahání matek. No používal jsem a vlastně i používám několik variant. Podstata je ale stejná.Totiž před snůškou vyměnit starou matku za mladou- výnosy bývají o 100% vyšší. Nebo po v sezoně před slunečnicí nebo po spojit toto s výměnou staré matky a vybudovat silné zimní včelstvo. Je to něco zcela jiného než dvoumatečné včelaření. V mém podání je to vlastně napodobení tiché výměny ve včelstvech.

Příklad: V polovině dubna rozdělím např. včelstvo, které dobře obsedá 4NN na 2+2 síťovinou. Do části bez matky přidám matečník. Po oplození mohu spojit přes papír, dát mřížku a spojit přes papír , nechat jako dvoumatečné a pod. Mohu také udělat to, že část s mladou matkou (vychovám zpravidla v horních nástavcích) postavím na dno, dám dva nástavky souší a mám nové včelstvo s létavkami původní matky. Dá zase více medu.

Část se starou matkou mohu dát vedle na dno (to dělám když doplňuji , zvyšuji stavy již na jaře) nebo nad na místo mladé matky, co dál záleží na včelaří. V části se starou matkou je mnoho plodu a mladé včely, které např. dorostou do  další snůšky a medu je zase více, létavky se do týdne doplní téměř na původní stav, záleží i na počasí. Variant je mnoho a nechám to na vás, jak se s tím popasujete. Jak ale říkám podstata je stejná. Tak ať se vám daří.

Dotaz č. 81:

září 2010

Po použití KM objavujem u niektorých včelstiev na podložke jemné biele šupinky z plodu /asi 30% včelstiev/.

Je to znak varoatolerantných vlastností včelstva? Odstraňujú plod poškodený VD resp. virom, alebo plod poškodený výparmi KM ?

Ak sú na podložke šupinky mladých kukiel tak ich vlastne nevyniesli, ale „vysali  a zjedli?“

Odpověď:

Ono je to všechno s tou varroatolerncí  složitější. Je pravda, že když končí plodování, některá včelstva toho využijí a vyhází poškozený plod. Jenže tento mechanizmu je třeba, aby včelstvo uplatňovalo v dostatečné míře i v průběhu roku. Tento mechanizmus se v současné době považuje za nejperspektivnější. Jenže možná proto, že to můžeme dobře sledovat, testovat. Jsou ale i jiné jako třeba zkrácení vývojové fáze včely z 21 dní  na 19 jak je to např. u A.m. monticola (při 18 ti dnech by byl V.d. prakticky neutralizován). Nebo prodloužení doby, kdy samička V.d. začne pokládat svá vajíčka,  ztížení pohybu samičky v buňce nebo větší ohrožení při svlékání kukel a pod. Schválně jsem vybrat ty mechanizmy o kterých se moc nepíše. Asi proto, že je jen neumíme sledovat, testovat na ně nebo si s tím spíš nikdo nedává tu práci. No a pak tu jsou zcela evidentně různé proteiny, kterými včely omezují plodnost samiček V.d. Je toho víc, než se běžně uvádí. Samozřejmě je tu i ten hodně podceňovaný grooming, který má svoje místo už proto, že jím jsou na různých úrovních nadána prakticky všechna včelstva.

Jak vidíte, nedokáži  vám jednoznačně odpovědět, protože ta včelstva nevidím a neznám jejich chování po celý rok. Ty šupinky mohou být klidně i vosk neupotřebený při víčkování zásob, zkrystalizované zásoby.

Pokud jde ale o mechanizmu odstraňování napadených kukel, mám možnost vídat jak vyhození celých larev s roztoči tak i to, že včely kuklu, larvu vykouší do polovičky a pak po několika hodinách teprve vyhodí, vysají, jak píšete.

Myslím si, že nejspolehlivěji nám schopnost vzdorovat V.d. je to, jak dlouho včelstvo odolává invazi, tedy jak často je třeba léčit a v návaznosti na to, jak odolává virům, nosemě, nemocem plodu. Zde je taková malá pomůcka dlouhověkost včel a matek, dobrá stavba, tedy vitalita, dobrý obranný pud (nemusí to být agresivita) i čistící pud, který se projevuje i v odolnosti vůči jiný chorobám.

Nevím, jestli jsem vás uspokojil.

Dotaz č. 80:

září 2010

Omlouvám se ale ještě jsem se zapomněl zeptat jestli když mám v jedné řadě úlů spady od 0 až k 6, zda by jste léčil jen ty se spadem nebo všechny?

Odpověď:

Já bych léčil jen ta, která mají nad 2 samičky. Pak víte, že určitě přežijí zimu. Celá řada je ale jistota.

Dotaz č. 79:

září 2010

Tři roky léčím jen KM a za tu dobu (polovina srpna) jsem nikde neměl velké spady. Nyní mám v některých oddělcích ve dvou nástavcích optimalu spad i 6 roztočů za den. Zajímavé je že některé jiné oddělky mají spad 0. Jak je možný takový rozdíl? Používám odpařovače NH. Myslíte že bude stačit do dvou nástavků

Odpověď:

Příčin rozdílů může být více.

1) mravenci

2) rozdílný stupeň počátečního zamoření, zalétávání.

3) rozdílná vývojová fáze včelstev a z toho vyplývající i různý počet roztočů ve foretické fázi a reprodukční.

a pod.

V téhle zimě se KM hůře odpařuje,asi bych nasadil 2 NS nebo MG, pokud chcete mít jistotu. Důležité je, aby tam, kam odpařovač umístíte byla teplota alespoň 20°C.

6 roztočů mi ale nepřijde mnoho, ale nevidím ta včelstva, může to být opačně. Vy si to asi již vzhledem k historii uvědomujete líp. Já ale u oddělků spady velké nemívám. Tak bych to nepodcenil.

Otázka č. 78

září 2010

Krmím nižším kbelíkem, je vysoký asi jako pětilitrový kbelík, dovnitř sláma. KM jsem už léčil, tu v nástavku nemám ale je dost velký rozdíl v síle včelstev. Zřejmě bych to měl pospojovat a mít třebas polovinu. Kolem kbelíku jsem to trošku pošplíchal aby měly inspiraci jít do kbelíku. Možná je fakt příčina v té síle včelstva. Když bych je spojil natvrdo bez vyhledávání matky a bez novin, máte zkušenost jak by to dopadlo?

Odpověď:

Tak to bude asi tím kbelíkem a síle.  U nás měl podobné problémy jako vy velkovčelař A. Křovina. Odstranil to, jak jsem uvedl, některým musel dát jen prosakovací krmítka a pak teprve kbelík. Prostě je rozkrmil.  Nyní bych včelstva (srpen) nespojoval zvláště když jsou matky stejně staré. Nakrmte je, počkejte alespoň 14 dní min. do poloviny září a pak spojte třeba přes papír. Spojit je můžete klidně i začátkem října. To bude ještě lepší, bez problémů. Jinak já mám raději jedno silné včelstvo než dvě slabá, samozřejmě záleží na tom, zda si nechcete uchovat více matek na jaro.
 

Dotaz č. 77:

září 2010

Co je příčinou, že včely nechtějí brát krmení a přitom zásoby nemají. Přístup ke krmivu mají a jsou v horním nástavku. Chtěl bych aby ho naplnily ale nedaří se.
 

Odpověď:

Nemáte v nástavku KM? Jak jsou silné? To všechno mohou být příčiny. Zkuste jim krmítko, přistup ke krmivu trochu potřísnit roztokem, aby to našly. Nyní je chladněji a zvláště slabší včelstva se musí nejprve rozkmit. Také je lépe nejprve odléčit KM a pak dát krmení nebo naopak, podle situace a potřeby.

 

Dotaz č. 76:

září 2010

Myslíte si, že mohu v tuto dobu ještě použít KM?

Odpověď :

Ano, je to moje dlouhodobá zkušenost a již jsem na to mnohokrát odpovídal. Jen je třeba  správné umístění  odpařovačů.  V případě déle trvajícího studeného počasí , jako je třeba nyní, je účinnější použití 85% KM než 65% KM.  85% KM však může poškodit starší matky, s tím je třeba počítat a mít v rezervě příslušný počet oddělků. Při správném umístění KM je však poškození starších matek omezeno na minimum.

Dotaz č. 75:

září 2010

Zdá se, že jste zastáncem umělých krmiv jako je např. Apiinvert. V čem vidíte jejich přednosti?

Odpověď:

Tak to je velký omyl!  Cukerný roztok a také další umělá  krmiva považuji pouze jako náhražku přirozené potravy, tedy medu.  Přednosti vámi uvedeného krmiva a jemu podobných jsou jen v tom, že se dají včelstvu podat v pozdní dobu a některá včelstva se tak dají zachránit od hladu, což je např. v říjnu u cukerného roztoku problém.  Mám dokonce zkušenost, že jeden včelař z naší organizace takto zachránil svá včelstva před jistou smrtí hladem, když jim Apiinvert dodal začátkem listopadu. To je ale extrém. Náhražka zůstane jen náhražka a med rozhodně nenahradí. Mám také trochu obavy z falšování medu těmito novými krmivy a je zde ještě jedna nevyřešená otázka a tou jsou enzymy. Náš med má stále v Evropě dobrý zvuk, jen kdybychom ho dokázali vyprodukovat větší množství při nižších nákladech. Nemyslím si, že by se enzymy v medu vyskytovaly v takovém množství  jako je to u Apiinvertu a jemu podobných náhražek. Proto mi to nepřijde přirozené a včely na  to nemusí být ani  dostatečně připraveny.  Budeme-li včely krmit náhražkami, rozhodně nelze říci, že jsme přírodě blíže, ale právě naopak.  Znovu připomínám to, co neustále opakuji. Zkuste celý rok krmit kyselými okurkami krávu. Uvidíte kolik bude dojit a jak kvalitní potomstvo bude mít. U včel je to podobné. Je tedy otázka, jak se používání náhradní potravy z dlouhodobého hlediska projeví v genetice našich včel. Jsem tedy hodně dlouhou  dobu ne pouhým zastáncem, ale propagátorem vedení včelstev celoročně na medných, tedy přirozených zásobách. Vždyť zimuji včelstva  na medu od roku 1992 a rozhodně to nechci měnit. Náhražky se mají používat jen jako náhradní řešení a jsou výhodné především pro včelaře.  Pro včely tomu ale tak být nemusí. Používání různých náhražek se do budoucna jistě neubráníme a ani já tomu nechci bránit. Jen je třeba najít tu správnou míru pro včelaře i pro včely. Máme totiž zodpovědnost nejen za svůj život, ale také za životy našich včel.

Dotaz č. 74:

září 2010

Tento víkend (4.9.) se mi ve včelstvu vylíhla nová matička a stará tam již není. Může se ještě oplodnit a jaké má šance včelstvo na vyzimování?

Odpověď:

Matička se samozřejmě ještě může oplodnit, jsou-li ještě k dispozici trubci. Nejpozději se mi matky vracely ze snubního proletu 5.10. před dvěma roky a přezimovaly v pořádku. To byla ale specielně připravená situace. V oddělcích již byly dlouhověké včely a zásoby. Ve vašem případě proběhla asi tichá výměna a stará matka již neklade nebo již není přítomna. Záleží tedy jak velké množství dlouhověkých včel včelstvo má a také samozřejmě na tom , kolik má zásob. Pokud jim již žádné nemusíte dodávat a ve včelstvu je dostatek dlouhověkých včel , včelstvo přezimuje pravděpodobně bez problémů. Nevidím ho ale a tak to nemohu s jistotou tvrdit. Rozhodnutí  je na vás. Jen chci připomenout starou včelařskou poučku, že nejlevnější  je, když se zimní ztráty přijmou již na podzim. Jistě víte, co to znamená. Pokud ale chcete zkoušet za účelem  poznávání a ztrát se nebojíte, mohu vám jen držet palce.

Dotaz č. 73:

srpen 2010

Co je pro dobré vyzimování včelstev nejvíce potřeba?

Odpověď:

Také zde budu velice stručný i když  bych toho mohl napsat o zimování mnoho. Různé způsoby zimování a pozorování provádím  totiž od roku 1978 , tak jsem snad již něco pochopil. Co je nejdůležitější?

1)      Dostatečný počet zdravých a dlouhověkých včel. Nejlepší i izolací v zimě je totiž velké množství včel.

2)      Odpovídající kvantum kvalitních zásob (včetně pylových), které jsou ve včelstvu celý rok nebo je včas dodáme, nejlépe do poloviny srpna. Včely totiž v zimě nehynou zimou, ale hladem.

3)      Zajistit včelstvům  klidné, vzdušné a suché zimování v dostatečně velkém prostoru bez průvanu.

Jak tyto předpoklady naplníte je již na vašem včelařském umu.

Dotaz č. 72:

srpen 2010

V jaké nejnižší síle lze oddělky zdárně vyzimovat?

Odpověď:

Jednoduchá otázka, složitá odpověď.  Odpovím tedy jen to, s čím mám osobní zkušenost. Záložní matky zimuji zpravidla v 1NN nebo tento nástavek mám rozdělen na 2 části po 4 rámcích 2/3 Langstroth. Nebývá s tím problém.   Zásoby dodávám již zpracované. V menších jednotkách bych zimování nedoporučoval.

Dotaz č. 71:

srpen 2010

Jak mám dokrmit nyní, tedy v září, oddělky na zimu?

Odpověď:

Nejlepší je jim dodat již hotové zásoby . Nejvhodnější  jsou medné plásty z produkčních včelstev, pak zpracovaný cukr z produkčních včelstev. Velice dobře lze nyní i později využít např. Apiinvertu apod. Dodávání roztoku v září již oddělky příliš vyčerpává a také láká slídilky.  Samozřejmě záleží na okolnostech. Pokud je takto chcete testovat, je možno.

Dotaz č. 70:

srpen 2010

Jaký je váš názor na krmení suchým cukrem? Mohu ho v tuto dobu použít (začátek září) ?

Odpověď:

Suchým cukrem jsem krmil v 80-tých létech min. století. Dával jsem včelstvům cca 20 kg v 5 kg dávkách do podmetu a trochu zalil vodou. Začínal jsem kolem  20.7. Včelstva  nosila o cca 100% více pylu. Jinak krmení probíhalo normálně. Dalo se to použít jen u silných včelstev. Oddělkům nebo  v září to  nedoporučuji.

Dotaz č. 69:

srpen 2010

Myslíte si, že mohu v tuto dobu (konec srpna) spojit dva oddělky jen tak na ostro?

Odpověď:

Tak to bych rozhodně nezkoušel, zvláště jsou –li v nich matky stejného stáří. Lépe je oba  nakrmit a počkat do konce září nebo začátek října, až se začnou stahovat do chomáče. Pak je můžete na ostro spojit. Doporučuji „styčné“ plochy (včely)  mezi oddělky nastříkat vodou.

Dotaz č. 68:

srpen 2010

Byl jste mezi prvními, který se otevřeně k šlechtění na tzv. varroatoleranci hlásil,  psal o  testech a dalších problémech s V.d. spojených.  Nyní jsem si přečetl, že ing.  Čermák považuje za hlavní mechanizmus včel tzv. varroatorelance odstraňování kukel napadených V.d.  Co si o tom myslíte? Vážně nejsou perspektivní jiné mechanizmy?  Co brání vyšlechtění varroatolerantních včel u nás?

Odpověď:

Z hlediska budoucnosti oboru není důležité kdo byl v něčem první nebo desátý, ale jak se jeho aktivita  uchytila, má  či nemá následovníky. Proto to nebudu komentovat. Pokud jde o odstraňování poškozeného plodu, zdá se skutečně, že je to perspektivní cesta, zvláště když se také ukazuje, že tento mechanizmus doprovázejí další tzv. varroatolerantní  vlastnosti např. grooming. To mohu potvrdit z vlastní praxe. Myslím, že  ing. Čermák, když tuto cestu zřejmě upřednostňuje, nepopírá možnost dalších cest.  Čím více toho člověk ví, tím více pochybuje.  Například perspektivní se jeví i zkrácení vývojového cyklu včely, prodloužení doby kdy samička naklade první vajíčko. Zdá se dokonce, že jsou včely schopny produkovat proteiny, které zpozdí nebo dokonce zabrání  tomu, aby se z  vajíčka samičky V.d. vylíhla  protonymfa  apod.  Samička V.d. to totiž nemá v buňce nijak jednoduché.  Jsme teprve na začátku šlechtění  a vlastně i hlubšího poznání různých vztahů ve včelstvech. Budoucí varroatolerantní včela bude mít zřejmě vysoce nadprůměrně rozvinut jeden mechanizmus potlačování V.d. nebo 2-3  alespoň  lehce nadprůměrné.  Myslím si, že se nečasto soustřeďujeme jen na samotné mechanizmy, kterými včely s V.d. bojují a přitom neznáme jejich zdroj ani vzájemné vazby, prostě důvody proč se některé včely takto chovají a jiné ne nebo jen po část roku. To ale neznamená, že v této oblasti nezaznamenáváme úspěchy. Ty jsou celosvětově patrné. Dokonce se ukazuje, že někteří včelaři svoje úspěchy tají, aby jim včelstva nebyla zničena.   Než však budeme mít k dispozice včelstva , která nebudou jen částečně varroatolerantní, ale nebudou potřebovat prakticky vůbec léčit, musíme využívat všechny poznatky k potlačování V.d. Tím nemyslím chemii, ale především technologii ošetřování, tedy tzv. varroatolerantní  postupy ošetřování našich včelstev. V tom případě musíme ale alespoň částečně využívat nové poznatky a ne se držet starých postupů, které nárůstu populace roztoče V.d.  velmi nahrávají. To se týká našich zásahů zvláště kolem letního slunovratu a v podletí. V roce 2008 jsem při jednání na Mze navrhl, aby byla vypsána prémie pro chovatele, který  vyšlechtí včelstva vůči V.d. odolnější.  Bylo by to mnohonásobně levnější než ty stamiliony, které stát na hubení V.d. vynaložil a vynakládá. Prozatím to nemělo  úspěch.  Je však potřebné, aby tyto šlechtitelské snahy byly povýšeny z amatérské úrovně, která u nás převládá, na úroveň vysoce odbornou.  Je to amatérismus a nekoordinovaný přístup , často i závist, které jsou největší slabinou a brzdou našich snah.  Výzkum a vývoj u nás je finančně velmi poddimenzován a to je ohromná škoda.

Dotaz č. 67:

srpen 2010

Co si myslíte o tzv. odlehčovacích fumigacích A. Turčániho v tuto dobu, říjnu a listopadu?

Odpověď:

Pokud s tím má u svých včelstev úspěch a vyhovuje mu to, není důvodu to kritizovat. Účel je splněn.

Dotaz č. 66:

srpen 2010

Kam dlouhodobé odpařovače KM umístit?

Odpověď:

Dlouhodobě se mi osvědčuje je umístit těsně k plodu, nejlépe nad plod do nástavku.

Dotaz č. 65:

srpen 2010

Mám KM nasadit před krmením nebo po něm?

Odpověď:

Krmením se zvyšuje vzdušná vlhkost v úle a ta účinnost KM trochu snižuje navíc prospívá množení roztoče. Určitě bych Nassenheider použil spíše před krmením než po něm. Systém MiteGone byl odzkoušen i v tropech a tam by to nemělo tolik vadit. Přesto i zde je lepší KM použít před dodáním krmiva. Pokud to bude po dodání krmiva, tak asi týden po podání poslední dávky, pokud jsme nestačili odléčit před zahájením krmení.

Dotaz č. 64:

červenec 2010

Je to asi 14 dní co jsem použil kyselinu mravenčí v odpařovači Nassenheider. Spad V.d. mi  přijde stále velký. Mám nasadit pro jistotu Gabon?

Odpověď:

To, že roztoči padají ještě 14 dní až 1 měsíc po ukončení léčení KM v dlouhodobých nosičích, víme tak 10 let. Není to nic neobvyklého, protože KM všechny roztoče ihned neusmrtí. Stačí však, když jsou zasažení a nejsou schopni další reprodukce. Totéž se týká samečků. V této době (konec srpna) však v takovémto případě, kdy je spad cca 14 dní po použití KM vysoký (výše je různá podle stanovišť), doporučuji dát ještě jednu dávku. Sice tak budeme pravděpodobně hubit to, co je již odsouzeno k zániku, ale zase máme jistotu, že se samička V.d. s KM skutečně „potká“ 2x  (před vstupem do buňky a když ji opouští. O to při dlouhodobém použití KM právě jde. Pokud používáte dlouhodobé nosiče KM,  je zbytečné to kombinovat s Gabonem a kontaminovat si vosk a zásoby. Obecně se u nás ale KM i Gabon nasazují pozdě až v době, kdy poškození včelstev vidíme. To už je ale ne pět minut, ale půl hodiny po dvanácté.

Dotaz č. 63:

červenec 2010

Ve vašich článcích jsem se  dočetl  o zákonitosti 52 týdnů, na rozdíl od zákona 40 dnů. Nikde jsem to však v literatuře nenašel.

Odpověď:

O zákonu 40-ti dnů se dočtete v literatuře. Vychází ze znalosti za jak dlouho se vyvine z vajíčka létavka. Je platný pro běžný způsob včelaření, tedy včelaření, kdy jsou včely doslova drancovány a upracovány k smrti námi včelaři. Význam má právě v těch měsících, kdy včelstvo produkuje převážně krátkověké včely  (viz . 62).  Přitom právě tento přístup paradoxně snižuje často podle mne rentabilitu provozu. Já upřednostňuji přístup jiný a snažím se vidět včelstvo jako celek po celou část roku, spíše však dobu  ještě delší.  Vlastně jsem vám na vše podstatné odpověděl v odpovědi na dotaz č. 62. Samozřejmě by se to dalo více rozvést, ale to je na samostatný článek.  Jednu zkušenost vám ale předám a ta se zákonitostí 52 týdnů přímo souvisí. Chcete-li zimovat silnější včelstva než doposud, musíte přijmou  poznatek, že včelstvo má tendenci zimovat v síle v jaké zimovalo před  rokem (samozřejmě za určitých předpokladů).  Z toho vychází, že  tvale silnější včelstvo nezískáme tím, že jej budeme podněcovat třeba v srpnu, ale že k němu začátkem října připojíme oddělek s mladou matkou. Takovéto včelstvo bude mít za rok tendenci zimovat silnější než  bez oddělku i za rok.  Samozřejmě za předpokladu, že nebudete srovnávat včelstvo 1 roční s včelstvem dvouletým , bude zdravé a podobně.  Jistě  i zde existují určité hranice a omezení tohoto poznatku. Vše a tedy i toto, je třeba chápat ve vzájemných vazbách.

Dotazu č. 62:

červenec 2010

Na přednášce jste říkal, že včelařská sezóna je jen duben, květen, červen, zima. Jak tomu mám rozumět? To pak již včely v červenci nerozšiřujete? Jak je to s vaším pozdním chovem?

Odpověď:

Vezmu to postupně. Ano, je to tak, duben , květen, červen, zima. Je to trošku nadsázka, ale v zásadě vše rozhodující pro včelaře a včely je stěsnáno do těchto tří-čtyř měsíců (březen  sem také patří). V těchto měsících probíhá ve včelstvech bouřlivý rozvoj, stavba, rozmnožování, shromažďování zásoba a také příprava za zimu.   Samozřejmě to neznamená, že včelstva nevyužívají snůšku v dalších měsících jako je červenec , srpen nebo září.  Jenže zde již musíme myslet na zimu a být obezřetní, nenechat se právě tou snůškou oklamat. Kdyby to bylo potřeba, klidně nástavky přidám nebo i dám stavební nástavek, pokud včely staví a je to třeba (třeba smetenci apod.). Je také třeba vědět to, že například oddělky jsou v jiné vývojové fázi než včelstva s ročními nebo víceletými matkami. To je důležité  neopomíjet. Proto např. v srpnu mohu dát oddělku stavební nástavek jen tehdy, když  oddělek má již pravidelný příliv včel z plodu a  staví. Samozřejmě lepší je nástavek  s plásty po vytočení. Například ta obezřetnost spočívá v tom, že současně s podněcováním ke stavbě dodám zásoby ale nerozšiřuji bezhlavě. Děje-li se tak do konce srpna, lze to akceptovat.  Spočítejte si jen, kolik plodových cyklů absolvuje matky za srpen, září.

Také tvorba dlouhověkých včel má své zákonitosti a není dobře včelstva klamat (je jedno zda podněcovacím krmením nebo i jinak) a vrhat je takto znovu do rozvojové, jarní fáze, když tomu příroda a roční doba  neodpovídá. Často se tak stává, že z ohromného množství podletního plodu je jen malá část dlouhověkých včel. Včelstvo prostě tu zimu musí cítit zřetelně a včas se na ni připravit.

Podívejte se do včelstva v přírodě. Proč často bez problémů překonávají varroázu? Protože přírodní včelstvo má úplně jiný plodový rytmus a roztoč v něm nemá  často příliš prostoru.  V takovémto včelstvu se plynule prolínají a mění jednotlivé skupiny včel, tedy včely progamované již od larvičky jako krátkověké, středověké a dlouhověké  (já jim říkám železné Lady).  Prostě podle potřeby včelstvo dochovává takové jedince, které potřebuje. Samozřejmě s velice úzkou vazbou na vnější prostředí.  Dá se říci, že v přírodním včelstvu skutečně krátkověké včely, „včely na jedno použití“ (na nashromáždění dostatečného množství potravy na zimu) včelstvo produkuje právě po tu krátkou část roku, tedy březen, duben, květen a částečně červen. Pak již plynule odchovává větší počet včel dlouhověkých.  Dlouhověké skupiny jsou v něm  zastoupeny daleko více po celou část roku než je tomu u včelstev vedených v našich úlech. Poměr včel dlouhověkých a krátkověkých je v přírodním včelstvu po většinu roku zcela odlišný než u včelstev chovaných většinou včelařů.  My totiž včelstva chováme kvůli medu a svým ošetřováním způsobujeme, že včelstvo musí daleko více nahrazovat úbytek včel. Je to převážně včelami krátkověkými. To má pak samozřejmě dopady i na zdravotní stav.  I tady je třeba také  hledat naše problémy s nosematózou a varroázou . Je to na mnohem delší vysvětlování a diskuzi.  To je ale můj přístup ke včelaření, řídím se jim a dospěl jsem k němu po létech včelaření.  Je třeba však také vnímat genetické odlišnosti našich včelstev. Včela není jednolitý, neživý materiál. Takové je však včelaři často vidí a pak se diví, že je vše jinak než si představovali. Včely jsou však úžasně logické a hodně toho lze předvídat.

Znovu bych chtěl tedy připomenout, že včelstva se připravují na zimu prakticky od vyzimování  a to se všemi důsledky. My včelaři to často nevidíme a myslíme si, že včely tu jsou jen pro nás a pro náš užitek. V provozní metodě je třeba najít jistou rovnovánu mezi našimi zájmy a biologií včelstva.

Pokud jde o pozdní chov je to stejné jako s chovem  časným. Největší problém je odchov trubců. Matky můžete odchovat třeba v únoru, to umí každý, ale odchovat a udržet kvalitní trubce , je již umění a vyžaduje si speciálního ošetřování trubčích včelstev. Samozřejmě pozdní chov je trochu neobvyklý. Nicméně má své přednosti, tedy pro nás chovatele. Nejpozději se mi vracely matky ze snubních letů 5.10. před dvěma roky. Samozřejmě oddělky pro takovéto matky musíme mít připraveny předem, pokud je pak již nepřidáváme do včelstev. Vše má prostě své pro a proti. Podobné je to s chovem brzy na jaře (duben). Nejjednodušší  je  chovat matky v době, kdy by to dělaly normálně včely, tedy v květnu, červnu.  Je ale také normální, že včelstva mění matky velmi brzy na jaře nebo pozdě na podzim.

Dotraz č. 61:

červenec 2010

Na vašem webu jsem viděl, že i v zimě máte někde 7 nízkých nástavků. To nesundáváte medníky?

Odpověď:

Příteli, já v zásadě nerozeznávám medník  a plodiště, jak je to známe z dvouprostorových úlů.  Prostudujte si moje včelaření s mednou komorou a bude vám to jasnější. Jsou-li v zimě ve včelstvu 7 (a někdy klidně i více) nástavků znamená to, že 2-3  nízké nástavky jsou postaveny nad mednou komoru. Jsou to zpravidla nástavky po vytočení, které tam včelstvům znovu vrátím. Včelstvo pak zimuje v 5-ti nástavcích (nebo 4 podle síly, která závisí na podmínkách toho kterého roku) a ty 2 NN tam jsou uskladněny přes zimu. Na zimních stanovištích tyto nástavky někdy slouží i jakási přetlaková nádoba v případě  pozdní medovicové snůšky.

Dotaz č. 60:

červenec 2010

Kde sháníte kyselinu mravenčí? Já ji koupil za 140,- přijde mi to dost drahé.

Odpověď:

Nakupujeme ji pro celou základní organizaci v 50 l sudech od firmy Eurošarm s.r.o. Tam ji nakupuje i náš výrobce Formidou VÚ Dol s.r.o. Více je na www. eurosarm.cz

Dotaz č. 59:

červenec 2010

Včely mi začínají slídit. Jak tomu zabránit? Už mi vyloupily dva oddělky.

Odpověď:

Slídění a loupežím nezabráníte, lze jim ale předcházet.  Pokud chováte matky ještě později, je třeba dát oddělky stranou hlavního letu včel, nejlépe na samostatné stanoviště.

Slídivosti se předchází správným rozestavením včelstev. Náš zvyk mít včelstva v řadách zalétávání a slídivost jen podporují. Samozřejmě výrazně to přispívá i množení roztoče na stanovištích. Nejlépe je mít včelstva rozestavena  v malých skupinách s výlety na různé světové strany. Ono ale také záleží na terénu, ve kterém jsou včelstva umístěna, nelze to takto jednoduše.

Nyní bychom neměli na stanovištích mít včelstva bezmatečná nebo nemocná. Více jsou slídilkami napadána včelstva, kde je více roztoče, to mám důkladně ověřeno. Takže je důležité mít jen včelstva zdravá. To se týká i ostatních onemocnění. Slídilka je v jistém slova smyslu predátor a napadá slabší organizmus. Pozor musíme dát také na manipulaci s medem a při doplňování zásob na zimu. Kdybych to hodně zjednodušil pal lze říci, že slídění a loupežím zabrání  správná provozní metoda.

Možná jste chtěl znát takové jemnůstky, jako je  zábrana česna proti slídilkám. Pak bude ale lepší, když mi zavoláte a vyřešíme to na konkrétním případě.

Dotaz č. 58:

červenec 2010

Kdy by jste nasadil Gabon? Může jej vážně nahradit kyselina mravenčí (KM)?

Odpověď:

Gabon nepoužívám 7 let a i před tím jsem jej používal velmi omezeně v oddělcích na prodej. Je to ale dlouhodobý nosič účinné látky proti V.d. řiďte se návodem výrobce.  Má jednu velkou nevýhodu, zůstává ve vosku a snižuje tak imunitu plodu. Chcete-li srovnat účinnost Gabonu s dlouhodobými nosiči kyseliny mravenčí (předpokládám, že o to vám jde), pak je přibližně stejná. Jenže použití dlouhodobých nosičů KM umožňuje úplně odlišný postup proti V.d. i proto, že nezůstává ve vosku a KM lze nasadit, při troše obezřetnosti, prakticky od března do října.  Na kyselinu mravenčí také doposud nebyla zaznamenána rezistence kleštila. Doba, kdy se tyto látky nasazují, není závislá na datu, ale na množství V.d.  ve včelstvech a hlavně  na stupni poškození včelstva, resp. na naší schopnosti toto poškození včas odhadnout a podle toho zakročit. Jsem přesvědčen, že účinných látek  proto V.d. používáme nadměrně. Stačilo by mnohem méně, jen ve správný čas.  Již jsem to mnohokrát zveřejnil, asi to nemá smysl opakovat. Současná  metodika boje proti V.d. je postavena na úroveň nejhorších včelařů. Sice s tím nesouhlasím, ale když čtu některé příspěvky na internetových konferencích, ani se nedivím, že nedoznává větších změn.

Dotaz č. 57:

červenec 2010

Navazuji na dotaz č. 56. Můžete mi to konkretizovat, abych si pod tím uměl něco představit?

Odpověď:

Pokud jde o prostor, ponechávám produkčním včelstvům (tedy včelstvům min. 1 rok starým) stejný počet nástavků jako v sezoně, nejméně však 5 NN. Včela medonosná a kraňka zvlášť je velice citlivá na prostor a samozřejmě také množství zásob v úle.

Zásoby u mne dostávají prakticky jen oddělky nebo včelstva, která pro oddělky zásoby připravují.  Nestor nástavkového včelaření u nás pan Volejník říká, že kdo dodává na zimu včelstvu zásoby 10 kg cukru a více, je prostě jen lajdák. On zimuje v 5-ti NN 39-17cm * 9 rámků a u svých 200 včelstev využívá také principu medné komory, to vše ve svých 81 letech.

Zásoby by měly být při takovéto síle včelstva DOPLNĚNY ihned po ukončení poslední snůšky. Čím déle, tím by těch zásob mělo být doplňováno méně a tím více by jim mělo zůstat v podobě přirozených zásob (tedy medu) z předchozích snůšek. Před doplněním bychom měli upravit česno a již s ním přes celou zimu nemanipulovat.

Kvalitní matka a zdravotní stav je samozřejmostí. Kvalitní matku však můžeme včelstvu zajistit jen tehdy, když jich na své včelnici budeme mít k dispozici v oddělcích více, než skutečně potřebujeme. V tuto dobu (červenec) na stanovištích nemají již co dělat včelstva slabá, neduživá, nemocná a bezmatečná.

Pouze zdravé včelstvo může dobře přezimovat a dát odpovídající výnos v příští sezoně. Jen chci připomenout, že největší škody na včelstvech způsobuje nosemová nákaza a varroáza. Jak se s těmito onemocněními vypořádat, je již dostatečně známo a jen bych se opakoval.

Dotaz č. 56:

červenec 2010

Někde jsem si přečetl, že nyní, tedy červenec je rozhodující měsíc pro kvalitní vybudování zimního včelstva. Co je podle vás v tuto dobu k vybudování takového včelstva nejdůležitější?

Odpověď:

V podstatě je to jednoduché. V tuto dobu je důležité ponechat včelstvům dostatečný prostor (nezužovat) při dostatečných zásobách. Postarat se o kvalitní matku a dobrý zdravotní stav včelstev. Nemyslím ale, že lze  říci, že je pro kvalitní zimní včelstvo rozhodující jen červenec.

Dotaz č. 55

červenec 2010

Co si myslíte o tzv.  EKO, BIOMEDU?

Odpověď:

I když se snažím jít cestou tzv. EKO, myslím si, že převážná většina takovýchto provozů slouží jen jako jakási cestička k vyššímu zhodnocení včelařovy práce. Je to ale otázka přístupu a životní filozofie každého z nás.  Mně se například stalo, že se mě jedna včelařka z naší organizace na schůzi veřejně zeptala,  ať povím proč mám lepší med než ona. Okamžitě jsem se ohradil, že jsem nikdy nic takového neřekl. Ona mi ale odpověděla:  „Vy ne, ale říkají to mí zákazníci, kteří přešli k vám a proto to chci vědět, aby se vrátili zpět.“ V tu chvíli jsem nevěděl, co odpovědět.  Svůj med  přitom prodávám za ceny, které nejsou nejvyšší ani nejnižší.

Já si totiž myslím, že každý med od našich včel, pokud v něm nejsou rezidua například z léčiv, je ekologická a velice zdravá potravina, takový povolený doping a žádný další přívlastek před svůj název nepotřebuje.

Dotaz č. 54

červen 2010

Na konferenci uvedl pan Turčáni, že pochybuje o tom, že by roztoč V.d. dával přednost trubčímu plodu před dělničím,resp. , že se trubčího plodu dá využít k diagnostice V.d.  Co si o tom myslíte vy?

Odpověď:

Musím se nyní pana Turčániho  trochu zastat. I já jsem zjistil, že jsou materiály, u kterých dává roztoč více přednost trubčině nebo naopak dělničině.  Například matky z Chorvatska, které jsem měl možnost zkoušet před  12-ti roky, měly trubčinu pro V.d. velice atraktivní oproti jiným. To, že se roztoč více množí na trubčině nebude možná vždy způsobeno jen delším vývojovým stadiem trubců a můžou zde hrát roli i jiné faktory. Prostě atraktivita plodu je různá, tedy toho dělničího i trubčího v porovnání mezi sebou  od matek různých původů a zřejmě se mění i v průběhu roku.

Já vím, že většina apidologů i praktiků toto víceméně nebere moc v úvahu a soustřeďuje se jen na ten rozdílný vývojový cyklus dělnic a trubců. Prostě zjednodušují.  Zjednodušování problémů může být dobré a je dokonce v určitých fázích nutné. Jenže možná v tom bude jádro pudla. Třeba zevšeobecňujeme moc brzy. Tedy ještě dříve, než jsme stačili poznat to nejdůležitější ve vývoji  a množení roztoče.  Možná právě zde leží ten základní kámen k vyřešení tzv. varroatolerance našich včel.  Přesto ale z mých dosavadních zkušeností  mohu potvrdit, že včelstva s větším sklonem k varroatoleranci chovají obecně méně trubců, krom jiného. Například u mne se ten  chorvatský materiál z dalšího chovu vyřadil díky své větší vnímavosti na roztoče sám a to i přesto, že měl jinak vynikající vlastnosti. To, že jsem u „Chorvatek“ roztoče vídal na trubčím plodu mnohem více než u ostatních genotypů ale mohu potvrdit. Čili vidíte, že ten problém není vůbec jednoduchý.

Jinak ale v otázce diagnostiky platí, co jsem napsal v poslední m odstavci odpovědi na otázku č. 50. Prostě když dva dělají totéž, není to vždy totéž.

Dotaz č. 53

červen 2010

Kdysi jste se zmínil o včelích kombajnech. Co to je?

Odpověď:

Jde o včelstva, která zpracovávají zásoby pro ostatní včelstva. Není to ale moje metoda, je to známé snad 40 let (tedy alespoň pro mne). Vybraná včelstva např. na jednom stanovišti nám zpracovávají přes léto zásoby pro ostatní včelstva. Využijí se tak „nadbytečné“ včely v bezsnůškovém období a v podletí máme o jednu práci méně. Jedno takové včelstvo připraví zásoby pro 3-5 dalších včelstev nebo oddělků. Zásoby jsou velmi kvalitně zpracovány, je v nich částečně i med a více pylu.  Je to jen  další možnost,  jak vlastní provozní metodu obohatit v případě potřeby.  Já používám metodu včelaření s mednou komorou a takových „kombajnů“ využívám jen pro zpracování zásob pro oddělky v případech, kdy je medu méně.

Dotaz č. 52

červen 2010

Loni byly vaše údaje  na VMS zajímavé a asi jako jedny z mála pravdivé, něco vypovídající. Budete do něj přispívat i letos? Zatím vás tam nevidím.

Odpověď:

Promiňte, ale současné době přispívat do VMS nebudu, nejsem již ani členem. VMS nepřikročil k druhé fázi projektu a zůstal jen u propagační fáze. To je pro mě nepřijatelné a ani pro včelaře to nebude příliš přínosné. Je to škoda. Vše má ale svůj čas. I ze současných dat se dá ale ledascos vypozorovat.

Vakuum VMS se snažíme nahradit na úrovni naší ZO ČSV. Děláme to již 3 roky.  Podstatné ale je, aby výstupy dokázali naši včelaři v ZO správně uchopit. To je pro mě jako pro předsedu ZO  ČSV podstatné a ne naplňování osobních ambic. Právě proto vznikla na úrovni naší ZO tzv. varroalinka, která se snaží včelařům pomoci.

Dotaz č. 51

červen 2010

Na konferenci začínající mladíček P. Streit prezentoval metodu odstranění plodu a smetení včelstva na panenské dílo. Co si o této metodě a P. Streitovi myslíte.

Odpověď:

Pokud jde o první část otázky uvedu jen:  Relativně pracné, brutální, ale vysoce účinné, nicméně známé. Musíte si sám zvážit a rozhodnout, co pro vás ano a co ne. Zde vám příliš nepomohu.

Pana Streita nechci a ani nemohu hodnotit a nechci to dělat ani u nikoho jiného. Když se však k hodnocení někoho uchýlím, je to s velkým sebezapřením, když to nejde jinak. Každý má právo na svůj názor a čas ukáže.  Pan P. Streit je začínající včelař a má tedy VŠE on i další mladíci před sebou. Nezbývá než jim držet palce a mít s nimi trpělivost, jednou nás budou živit.

Dotaz č. 50

červen 2010

Vím, že upozorňujete na letošní  vyšší přemnožení roztoče. Činí tak i jiní (pan Klíma). Z čeho vycházíte, když SVS na větší výskyt V.d neupozorňuje? Nejde o planý poplach? Která z diagnostických metod je nejspolehlivější?

Odpověď:

To je vodopád otázek. Mohu mluvit jen za sebe. Vycházím ze znalosti situace na vlastních stanovištích, situace  u nás v organizaci, kde provádíme monitoring spadu po důvěrnících ( je jich 25). Dále vycházím z informací od včelařů a funkcionářů  v okrese a samozřejmě i zpráv včelařů z jiných oblastí, kteří se na mne obracejí. Z mé strany jde dlouhodobý zájem.

To, že SVS na nebezpečí neupozorňuje je z několika důvodů:

1)      Vychází z výsledků zimního vyšetření měli, které je někdy nepřesné (např. v případě nástavkového včelaření) a hlavně neodráží a ani nemůže odrážet  aktuální stav populace roztoče.

2)      Nemá k dispozici věrohodný jiný zdroj, protože VMS nepokročil do druhé fáze, která by měla po jeho zavedení následovat. Nechtěně tak  podporuje paušální přístupy včelařů (a také SVS) k řešení varroázy.  Proto se asi SVS omezuje jen na „osvědčený“ úřednický postup.

Myslím, že si včelaři musí poradit sami, protože jsou  zodpovědní za svá včelstva, nikdo jiný to není.  To, že nejde o zbytečné upozorňování na možné přemnožení V.d., se letos mnozí přesvědčí a nemusí to ani dlouho trvat. Nikomu to ale nepřeji.  Vývoj populace V.d. je na našem území  ale nerovnoměrný. Odhalovat právě toto, byl jedním z prvotních cílů VMS. Tak jak jsem jej chápal a propagoval já.  Lze tedy očekávat, že někde bude s varroázou vážný problém a jinde pohoda.   Někde je v tuto dobu dokonce denní přirozený spad i kolem 50-ti samiček denně. To samozřejmě nemusí samo o sobě mnoho znamenat i když takové množství zpravidla předchází velkému problému a doporučuji neprodleně zakročit. Přidají-li se k tomu ale i poškození trubci a  včely, není vážně na co čekat a je třeba nasadit dlouhodobé nosiče KM nebo 3x Formidol v týdenních intervalech, chceme-li včelstva zachránit.  Mnozí opakují, že varroáza je komplexní onemocnění, avšak  často ji jako takovou neposuzují, nepřistupují tak k ní. To, že včelstvo tímto onemocněním trpí neznamená jen, že je v něm roztoč na určité hladině, ale právě to, co způsobuje následně. To není totéž.  Pro někoho  jsou  poškozené včely, trubci „JEN“ průvodní jevy. To  plyne z nedostatku zkušeností a mělkých znalostí. Protože právě tyto „PRŮVODNÍ“  jevy  (mix různých patogenů) jsou skutečná VARROÁZA.  Proto jsem citlivý na různá zjednodušující doporučení, která vycházejí jen z pouhého a často zkresleného počítání roztočů na podložkách.

Přirozený spad  poměrně dobře ukazuje na množství roztočů ve včelstvu.  Počet roztočů na podložce však zdaleka nevyjadřuje stupeň poškození včelstva, což je podstatné pro VČASNÝ a CÍLENÝ zásah . Roztočů se včely v určitém období zbavují celkem pravidelně (samozřejmě s různou účinností) a zvládnou ho i bez pomoci včelaře. Virová onemocnění, tedy ty „pouhé“  průvodní jevy si však vyžadují pomoci včelaře vždy, protože varroáza v ten moment přechází do svého pokročilejšího, mnohem nebezpečnějšího  stadia! To znamená zasáhnout i v případech, kdy přirozený spad roztoče nenaznačuje vážný zdravotní problém.

Pokud jde o diagnostické metody, každá má své přednosti a slabiny. O vyšetření zimní měli a přirozeném spadu se nebudu zmiňovat. Je to celkem známé a včelaři již mají své zkušenosti. Své slabiny má ale také diagnostika smyvu včel  diagnostika z dělničího a trubčního plodu nebo diagnostika z včel za použití cukru apod. Zde je třeba brát  při vyhodnocování  v úvahu významný faktor. Roztoč se totiž na včelách i plodu nenachází zdaleka rovnoměrně a je to proměnlivé i v různých obdobích a také to často ovlivňují včelaři sami svým způsobem ošetřování včelstev. Zde musíme některé souvislosti teprve poznat . Něco je již ale známé a můžeme tyto i  metody využívat. Komplexnější diagnostiku prozatím ale nemáme.  Možná je to i dobře. Ne nadarmo se říká: “Mnoho psů, zajícova smrt“. Asi víte, co tím myslím.

Nejlepší způsob diagnostiky je tedy ten, který máte zvládnutý dokonale a umíte z něj relativně přesně a jednoduše  určovat momentální stav V.d. a odhadovat a vývoj varroázy, správně  určit kdy, kde, jak, a čím léčit.

Dotaz č. 49:

červen 2010

Jak přidáváte a vyměňujete matky? Který způsob je nejlepší?

Odpověď:

Tady bych nosil dříví do lesa. Podívejte se na články: Přidávání matek do včelstva a Ještě k přidávání matek. Tam najdete většinu potřebného. Na 100% není  jistého nic. Věřím, ale, že si „svůj“ způsob vyberete. Dejte vědět, jak se vám dařilo.

Dotaz č. 48

červen 2010

Jak je to nyní s tvorbou oddělků? Není na jejich tvorbu příliš pozdě?

Odpověď:

Záleží na co chcete oddělek použít. Na jaře se tvoří oddělky převážně proto, abychom zvýšili svoje počty včelstev. Je to také dobré opatření k částečnému tlumení roztoče. V červenci a srpnu je vytváříme také proto, abychom do nich přidali nové matky z vyšších chovů.

Pro tvorbu oddělků platí jedna pomůcka. Stačí-li nám k vytvoření oddělku v květnu např. jen 2 plásty se zavíčkovaným plodem a včelami, v červnu jsou to již 4 plásty a v červenci již plástů 6, chceme-li dosáhnout do konce srpna téže síly.  Nejde o počty ale o poměr a dále záleží na tom, co do oddělku dáme, zda kladoucí matičku nebo jen matečník. Jak tvořím oddělky já, jsem popsal již dříve. Nyní  (v červnu) je na tvorbu oddělků stále ještě čas, jen je musíme vytvářet silnější než v květnu, přibližně o polovinu. Pak nebude hrozit nebezpečí, že nám je včely vyloupí v srpnu.

Dotaz č. 47:

červen 2010

Jak se díváte na použití výkluzů při vytáčení? Někteří říkají, že je pak studený med a také mi to přijde jako zbytečné haraburdí, které se používá jen krátký čas v roce.

Odpověď:

Myslím, že použití výkluzů je nejefektivnější způsob odstraňování včel z medníků, zvláště u nízkonástavkových úlů. Pokud se vám výkluz zdá jako nepotřebné haraburdí, dám vám jednu maličkou radu. Oddělte nástavek s medem od včelstva neprostupnou folií a otevřete očko. Funguje to jako  výkluz. Včely z nástavku vyjedou jak po másle. Funguje to ale jen v případech, kdy včely neslídí. To by jste pak ty nástavky s medem měl jako „krmítka“.  Uděláte –li zmíněný zákrok na večer, brzy ráno můžete nástavky pohodlně odebírat a vytáčet bez včel. Samozřejmě při použití výkluzů je třeba dodržet to, aby v nástavcích s medem nebyl plod nebo matka. Pak by jste  měl udělaný slušný oddělek, ale o to vám asi nešlo.

Dotaz č. 46:

červen 2010

Jaký je podle vás současný vývoj varroózy?

Odpověď:

Ono nejde jen o současný stav, ale o vývoj z podletí  loňského roku.  Již tam se začal kleštík více šířit. V současné době je na mnoha místech patrné jeho začínající přemnožení a začíná migrovat do okolí. Začíná se objevovat nejen ve vyšším přirozeném spadu, ale jsou již také k vidění  „pochodující“ včely, včely s deformovanými křídly a pod.

 V současné době, podle mne, vrcholí jeho přirozená migrace (vím, že se mnou nebudou někteří apidologové souhlasit, ale je to moje zkušenost podložená pokusem).  Je to v důsledku jeho populační křivky, která kopíruje vývojovou křivku včely medonosné. Je to něco jiného než jeho šíření v podletí  při slídění a loupežích.  Vzhledem k tomu, že vývoj včelstev je  letos  celkem nerovnoměrný, dochází k výkyvům v plodovém rytmu, začíná se někde  více projevovat heterózní  efekt  a  kleštík  je vitálnější.

Jakmile začne zmíněné  slídění včelstev, bude to ještě horší. V některých oblastech letos včely nezvykle slídily i na jaře. To také svědčí o větším výskytu kleštíka ve včelstvech, protože v tomto ohledu je slídilka něco jako predátor.  Letošní vlhký rok mu rozhodně svědčí, stejně tak jako loňské deštivé léto. Kdo letos odléčil včely na jaře, udělal proti šíření V.d. hodně. 

Pokud chceme mít klešítka na svých stanovištích pod kontrolou, je rozhdující  současná doba, kdy se vytáčí med. Důležité je nenechat včely hladovět a pokud možno mezi snůškami použít Formidol a podle potřeby i dlouhodobé nosiče kyseliny mravenčí.  Až dojde k přemnožení kleštíka v důsledku loupeží a také následného rozplodování včelstev při krmení, těžko s jeho invazí něco naděláme a včelstvům často mnoho nepomůže ani léčení dlouhodobými nosiči. Chceme-li mít včely a med za rok, je nutné zasahovat již nyní. Důležité ale je provádět pravidelný monitoring.  Bez něj to nejde, zde není pohodlnost na místě. V tuto dobu můžeme při důsledném monitoringu ošetřovat včelstva stále individuelně s vysokou efektivitou našich zásahů. Kdo nemá čas, měl by ošetřovat všechna včelstva na stanovišti. Sice tím nic nezkazí, ale je to zbytečné. Je třeba zvážit, co je pro nás výhodnější.

Dotaz č. 45:

červen 2010

Kde získat staniolové značky?

Odpověď:

Musíte si je udělat sám.  Dnes není problém získat staniol jakékoliv barvy třeba z bonboniér.  Pak si musíte vyrobit raznici. Vezmete prázdnou kovovou náplň do propisovačky, vyčistíte, zabrousíte okraje a pak musíte opatrně vykrajovat staniol. Značky se vám často vmačknou to raznice. Ty pak musíte vytlačit ven třeba špejlí . Je to piplačka.

Dotaz č. 44:

červen 2010

Jak značíte matky?

Odpověď:

Značím je normální barevnou tužkou nebo barvou na značení matek, které si můžete koupit v každé včelařské prodejně. Ty které projdou selekcí a jsou nadějné do budoucna přeznačuji staniolem.Ty pak září jako hvězda na nebi.

Dotaz č 43:

květen 2010

Chtěl bych začít včelařit s mednou (krmnou) komorou a bez mezistěn, ale mám určité pochybnosti. Někde jsem četl, dokonce i z více zdrojů, že včelstvo nejprve odebírá med staršího data (např. loňský). Tím pádem by se dala medná komora vytočit (nebyl by tam zkrystalizovaný med, atd.) a ji nahradit po určitém čase novou s obměněným dílem. Jenže proč tedy včelaři mají strach aby se jim med nesmíchal s loňským krmným cukrem? Berou včely zásoby přednostně ty ,které jsou nejblíže plodovému tělesu? A ohledně včelaření bez mezistěn. Zajímalo by mě když přidám NN (pouze stavební rámky) mezi plod a mednou komoru jestli je včelstvo vystaví pouze trubčinou nebo zda tam bude i dělničina, prostě klasický nástavek všeho druhu.Aby se na něm dalo například zimovat. Je mi jasné, že když prázdný nástavek přidám dolů včely ho vystaví buňkami obojího typu. Mám za to, že včelstvo pokud zjistí, že má volný prostor mezi dílem, je tento prostor potřeba rychle zastavět a to trubčinou (zbořené dílo v přírodě). Psal o tom Linhart a spol. ve své práci o chovu trubců... Vím, že bych to mohl zkusit sám, ale rád bych slyšel Váš názor.

Odpověď:

Odpovědi a i vysvětlení získáte v dotazech č. 7, 13, 17 a 31.

Dál jen již malé doplnění. Pokud jde o spotřebu zásob, nemá na to rozhodně vliv jejich stáří, ale jejich umístění v úle, umístění a stáří  plodu, to zda jsou zavíčkované nebo otevřené a také roční doba, protože tendence rozvoje  (pohybu) včelstva je v různých obdobích roku různá. Podívejte se ještě na článek „Ještě jednou k medné komoře“. Z nákresů to lze pochopit.

V loňské medné komoře se na jaře nachází část zásob zkrystalizovaných podle toho, jaký je jejich původ. Včelám to však nevadí. Je dobře tuto mednou komoru, tedy tentýž nástavek používat jako mednou komoru dál a pak zkrystalizované zásoby při vytáčení nevadí. Nutné to ale jistě není právě s ohledem na obměnu díla.

Pokud jde o nástavky jen se stavebními rámky, odpověď najdete u otázky č. 7. Nikdy bych neudělal to, co navrhujete (pouze stavení rámky do nástavku). Nejjistější je dát do středu tzv. soušové jádro nebo dát do obou stran např. 3 souše a do středu např. 4 stavební rámky. Pak bude dílo v pořádku.

Stavba trubčiny či dělničiny je dána především genetickými dipozicemi a také závisí na stavu v jakém se včelstvo nachází. Jsou např. včelstva, která staví dělničinu i když není přítomna matka . Je to výjimečné, ale je to tak. Samozřejmě pokud se ve včelstvu nenachází dostatek trubčiny, včely ji budou stavě tak dlouho, až dosáhnou jimi požadovaného stavu a nám včelařům se to nemusí hodit. Včely totiž nevědí, že jim budeme nevhodně zasahovat do jejich domácnosti. Ano většina našich zásahů do včelstev není v souladu s biologickými potřebami včel. Zde asi se mnou nebudou někteří apidologové souhlasit. Já ale neteoretizuji a již 5 let nepoužívám mezistěny. Letos jsem se přesvědčil, že včely jsou schopny vychovat normální dělnice i v trubčině na plástu, kde se nacházejí oba typy buněk. Také to asi byla výjimka, ale něco to naznačuje. Tu matku stále mám a budu ji dále sledovat.

U nás je zvykem dávat včely stavět mnohem později, než toho jsou včely schopny a teorie WW to nyní ještě asi více podpoří. Je to ale velká škoda, pokud to takto čistě technicky včelaři pochopí.

Nemohu potvrdit, že včely v přírodě při zhroucení díla staví pouze trubčinu, jak uvedl Dr. Linhart. Jistě bude záležet na více věcech, například i na přílivu potravy apod. To, že se včely snaží dílo napravit, propojit je samozřejmé. Samozřejmé však není, jaké dílo to bude. V tzv. medné krávě, tedy úlu bez rámků se mi stalo právě toto začátkem září (tedy zhroucení díla). Včely sice stavěly trubčinu a jakési přechodové buňky, ale většinou  dělničinu.  Na jaře  při kontrole jsem zjistil, že dílo bylo prakticky normální (tedy dělničina) a trubčina se trochu nacházela až na pátém plástu.Ty tzv. přechodné buňky zmizely. V části volná stavba je toto včelstvo vyfoceno a  je tam vyfocený pást zhruba v 2/3 normální (současné) velikosti již po jarní „úpravě“ díla včelami. Takováto pozdní stavba ale včelstvo hodně vyčerpala, mám na stanovišti špatnou pozdní pylovou snůšku. Z jednoho případu se  nedá moc zevšeobecňovat. Tak to tak berte.

Dotaz č. 42

květen 2010

Na včelařské konferenci mě zaujal M.Václavek a svou modifikací vašeho postupu uvedeném v dotazu č. 23. Odpověděl mu ale profesionál pan G.  ve svém příspěvku z 4.6. 2010 více méně tento postup zpochybňoval. Nevím co si o tom mám myslet. Můžete se k tomu vyjádřit?.

Odpověď:

Tak to je velice složité. Schválně jsem ten příspěvek zkopíroval a budu rozebírat  jeho části. Normálně bych na něj vůbec nereagoval, proto že má v sobě hodně rozporů až protimluvů a nestojí za to s ním ztrácet čas.

Chci jen podotknout, že postup uvedený v dotazu č. 23 není můj, ale je to zlomeček včelařské abecedy. Moje reakce jsou uvedeny níže.

B.G. uvedl:

V principu jde o metodu dělení včelstev. Je to radikální a účinné protirojové opatření, účelné u včelařů, kteří zimují velmi silná včelstva nebo mají stanoviště s extrémně rychlým jarním rozvojem (např. Gusta Pazderka). Za těchto podmínek nemusí stačit mírná protirojová opatření (odběr několika rámků plodu, stavba trubčích plástů, velkorysé rozšiřování směrem vzhůru, chov nerojivých včel).

Moje reakce:

Předně chci říci, že v odpovědi č 23 je uvedeno jak dělám oddělky, tedy obnovuji a případně zvyšuji stavy včelstev. Činím tak v květnu, červnu i červenci.  Není to tedy žádné protirojové opatření v běžném roce. Protože chce-li někdo rojení předejít (je něco jiného než zabránit) v roce 2010, nemůže tak činit v uvedené měsíce tohoto roku. Samozřejmě dá se to považovat za jakési protirojové opatření, ale na rok následující, tedy rok 2011!  Pokud bych chtěl tohoto principu využít  k zamezení vyrojení včelstva, jak to dotyčný včelař pochopil, tedy v případě, kdy už včelstvo v rojové náladě je, jsou v něm matečníky, udělal bych to rozhodně jinak. Již jsem někde uvedl, že se řídím pravidlem 52 týdnů. Někteří možná neberou svá slova vážně a vzhlédli se v některých politicích, ale já to co říkám, také dělám.

B. G. uvedl:

Dělení včelstev se provádí před nástupem rojové nálady a je zvláště výhodné na stanovištích s pozdější snůškou v červnu a v červenci. Pokud máte "normální" tj. spíše slabší včelstva a jen jedinou jarní snůšku, můžete zůstat bez medu.

Moje reakce:

Tohle mi rozum vážně nebere. Bez medu jistě zůstanete, pokud se vám včelstva dostanou do rojové nálady a vy s ní budete bojovat  Tímto opatřením, tedy rozdělením včelstva např. na 2, výnos neztratíte ani při ranné snůšce, jen bude rozmělněn do dvou jednotek.  Často však bude výnos vyšší neboť včelstvo s matkou nulového stáří dosáhne vyššího výkonu a druhá část, bude muset výpadek létavek ihned nahradit přetvořením úlových včel na létavky. V konečné sumě se snůšky (jarní) zúčastní větší počet létavek. Provedete-li například radikální rozdělení (neuvádím jak, je více způsobů) 1.5. využijete  např. konec snůšky z řepky a především z aktu, malin s podstatně větším počtem létavek, než kdyby k dělení nedošlo. Toho lze ale dosáhnout i jinými způsoby, jeden z nich je např. metoda „pochodujících úlů“. Jak této skutečnosti (více létavek) využijete je jen na vás.

Když se včelstvo vyrojí, ztratí se tím právě výnos z jarní snůšky. Je-li to snůška jediná, pak tedy z jediné snůšky. Pozdní snůšku vyrojené včelstvo i roj mohou využít dobře a často i lépe než původní včelstvo, protože se vrátí do období rozvoje, obnovy energie a v tomto momentě je schopnost využít snůšku nejvyšší.

Má-li někdo jarní snůšku jako jedinou, musí mít „snůškové“ včely v úle již na podzim předchozího roku. Na jaře se toho již moc dělat nedá. Po vyzimování tedy musíte mít „normální“ silná včelstva. Toto je moje doporučení.

B. G. uvedl:

Pozor na rojení takto silných oddělků. Pokud se dělení provede pozdě, může se oddělek vyrojit s první vylíhlou matkou. Každý si musí najít svoji cestu. Já osobně preferuji výběr včel s menším sklonem k rojení.

Moje reakce:

Pokud  někdo má problémy s rojením oddělků (záměrně nepíši jak silných), pak chová všechno možné, jen ne včelstva s nízkým sklonek k rojení. Za celou dobu své praxe (47 let) jsem se nesetkal s tím, že by se mi oddělek s mladou matkou (nultého stáří) odrojil v témže roce. Přitom bylo jedno, zda jsem květnový oddělek nechal jen na 1 NN (nebo dokonce jen na 5-ti plástech 44,8x15,9 cm) nebo z něj vybudoval mladé včelstvo např. ve 3-4 NN. Nestalo se tak ani v případě, kdy byly oddělky vystaveny přespříliš slunečnímu záření. Vnější podmínky  nutné k vyrojení včelstva jsou v naší oblasti skutečně jen krátkou dobu v roce. Mimo to ale musí být také splněny podmínky vnitřní.  Pochopit toto, znamená pochopit  proč a kdy se včely mají tendenci rojit.

Já do oddělků dávám 1-2 matečníky. První matky vždy tu druhou usmrtí ještě v matečníku nebo to udělají včely samy. Oddělek není v rojové náladě, a tak to funguje jinak, než ve včelstvu se silným sklonem k rojení, kde se včely jsou schopny vyrojit tzv. do drtku. Stát by se to mohlo v případě, že bychom vytvořili oddělek s rojovými matečníky. To měl zřejmě pan G. na mysli. Vzhledem k tomu, že je snad i chovatel matek předpokládám, že by v takovém případě rojové matečníky v oddělku nahradil matečníkem ze série(tak bych to udělal já)  a oddělek patřičně vybavil prostorem, protože z roje je zase jen roj.  

Omlouvám se, že jsem musel být osobní a uvést jméno, jinak to ale nešlo. 

Dotaz č. 41

květen 2010

Druhý den po usazení roje jsem před česnem našel dvě mrtvé matky.  Je roj bezmatečný? Mám mu přidat matku novou?

Odpověď:

Byl to zřejmě druhoroj, ve kterém bývá zpravidla více neoplozených matek. Včely si přes noc  dělaly pořádek a ponechaly si jen jednu matku.  V tomto případě je vložení plástu s otevřeným plodem dobrá pomůcka a za týden zjistíte, zda matička klade nebo zda je přítomna.  Když na plástu budou matečníky, víte na čem jste.  Pokud  roj ztratí matku,  nestaví  nebo staví jen trubčinu, podle toho poznáte také spolehlivě, zda se v něm nachází matka.

Dotaz č. 40

květen 2010

Stalo se mi, že mi roj z úlu do druhého dne uletěl.  Je to tím, že jsem roj usadil ještě tentýž den do úlu?

Odpověď:

Ano to se občas může stát. Může to být tím, že roj měl málo prostoru. Také se to může stát, když má včelstvo nějaký zdravotní problém.  Například se takto včelstva zbavují i roztočů. Je známé, že  některá roztočem  více napadená včelstva mají větší  sklon k rojení. Obdobně tomu bývá i u ostatních nemocí. Je to instinktivní záležitost.  Rojení v přírodě je tedy často i jakýsi ozdravný proces.

Chcete-li roj v novém úle udržet, můžete do něj dát jeden plást s otevřeným plodem od jiného včelstva ihned vedle souše. Pak roj svůj prostor neopustí.  Má to i tu výhodu, že v případě druhoroje, kde je neplozená matka, máte jakousi pojistku, že v případě její ztráty si včely narazí matečníky. Tak poznáte, zda v roji zůstala matička nebo se ztratila při snubním letu. Je to samozřejmě časově omezeno.

Dotaz č. 39

květen 2010

Mám  letos několik rojů, jak se o ně postarat v tomto počasí? Jak správně vybavit úl pro roj?

Odpověď:

Dejte do nástavku (úlu) souš ke stěně úlu (může být i další na protilehlé straně) a pak již zbytek prostoru vybavte stavebními rámky a nechte roj stavět.  Pokud je takovéto počasí, neváhejte a začněte je krmit třeba prosakovacím krmítkem.  Na 1kg roje by měl stačit 1 nízký nástavek. Je-li roj silnější, dejte nástavky dva a jak je uvedeno vybavte oba nástavky. Pokud není snůška, krmte až do vystavění díla v celém prostoru.  Prosím ale krmte s citem a spíše se snažte využít jeho pracovní potenciál. Do nástavku pro roj nikdy nedávejte plást se zásobami (při usazování roje), plást s pylem není na škodu zvláště v takovémto počasí.

Dotaz č. 38

květen 2010

Rojení je v plném proudu. Vím, že jste na to upozorňoval. Co si myslíte o nové protirojové teorii LBV. Slyšel jsem, že jste její velký odpůrce.

Odpověď:

Vezmu to od konce. Rozhodně nejsem žádný odpůrce metody LBV.  Když jsem si ji prvně přečetl, bylo to ze zájmu a ne proto, že bych ji potřeboval využít. Co mě na ní vadilo, byl spíš způsob propagování jako jediné metody a také popírání toho, že existují včelstva, která mají k rojení minimální sklony. Přišlo mi to jako nahrazení starých dogmat dogmatem novým, bez poznání souvislostí.  Samozřejmě připomínek bych měl více, ale není to důležité.

Když jsem v r. 1963 začal včelařit, měl jsem roje jako každý jiný v naší vesnici a s tátou jsem sundávali roje snad ze všeho možného. V momentě kdy jsem se ale seznámil s Bedřichem Šrámek , který rozchovával u nás kmen  Sklenar 47, pochopil jsem, že to není nutné. Ve svých 11- ti létech jsem udělal 1. sérii Sklanarek (do dnes na ty krásné matky nezapomenu) a všechny matky vyměnil. Od té doby bylo po rojení. Mohu přidat ještě další zkušenost. Po dlouhá léta jsem nedělal nějaká cílená protirojová opatření a procento  odrojených včelstev se dlouhodobě pohybuje kolem 1-2%. V devadesátých létech min. století jsem došel k názoru, že můj chov je nerojivý a že to není správné, že degeneruje. Koupil jsem si výběrovou matku (záměrně neříkám od koho) a ta to stihla za rok 3x. Tím jsem byl vyléčen a s geny jejich trubců jsem se potýkal  na stanovišti další 2-3 roky. V tomto ohledu, tedy o sklonech k rojení různých genotypů,  bych mohl uvést více příkladů i z praxe mých kolegů.

Jsem ale přesvědčen, že 80% problémů s rojením mají včelaři proto, že prostě nezvládají svá včelstva, neví co a proč  se v nich děje. Např. letos jsem upozorňoval na to, že bude rojů více, protože pro to prostě jsou objektivně vytvořeny podmínky. To bylo koncem března, začátkem dubna. No a vidíte,  většina včelařů i v mém okolí neudělala nic a má roje. Já ani nevidím misky, natož matečníky. Víte, když se včely dostanou do tahu, nepřiměje je k rojení téměř nic a stejně tak jako k rojení se dokáží věnovat snůšce.  Na to ale musí člověk pamatovat mnohem dříve, než když se mu ve včelstvu začnou objevovat rojové matečníky. Pak je již na většinu zákroků pozdě (tedy i na vložení trubčiny) a je třeba radikální zásah. Obecně dáváme včelám málo prostoru a necháváme je pozdě stavět.  Některé „teorie“ (nemám tím na mysli LBV) k tomu přímo vybízejí.

V posledních 5-ti létech svá včelstva rozšiřuji stavebními nástavky bez mezistěn a včely si stavějí přirozené dílo. Trubčiny je tak 10-20%, přesto mám daleko méně trubců než v dobách, kdy jsem kvůli chovu nechával zakládat trubčinu podobně, jak to metoda LBV doporučuje.  Prostě asi vidím včely a včelaření trochu jinak než autoři metody LBV, vidím jiné vazby, mám jiné zkušenosti. To ale neznamená, že popírám její účinnost (ten princip odčerpávání není přeci nový) nebo že jsem něčí nepřítel. Já sice vidím význam sobeckého genu spíše v přidávání matek, ale pokud metoda LBV někomu prospívá a je s ní spokojen, nemíním ho od toho odrazovat. Obecně vítám každý  poznatek a novou zkušenost, jiný úhel pohledu.

Dotaz č. 37

květen 2010

Vím, že chováte Vigorky, ale matky se zdráháte prodávat.  Nemohl by jste udělat výjimku a neprodal mi  2-3 matičky? Rád bych je vyzkoušel. Loni jsem si sice koupil Vigorku F1, ale patří u mě k nejhorším, asi to není Vigorka.

Odpověď:

Příteli, vezmu to velice stručně.

1)      Výjimku bych skutečně udělat nemohl. Matky sice chovám od 11-ti let, ale není to proto, abych to pojímal komerčně. To bych totiž musel asi slevit ze svých chovatelských zásad a sám svůj chov považuji za jakýsi polotovar.

2)      Základ mého chovu je ve Sklenar 47 od př. Šráma , nyní  je to především Vigor, ale není to tak, že bych jen množil matky od inseminovaných  ing. Čermáka. Naopak jdu si svojí cestou, mám svá chovatelská kriteria, která se od ostatních chovatelů asi liší, proto se mezi ně nepletu a to komerčno jim rád přenechávám. Já na to nejsem zařízen.

3)      Jedna matka na odzkoušení, je žádná matka (chce to tak alespoň 5 matek), zvláště když je to F1. Chcete-li tento kmen skutečně odzkoušet, musíte to udělat s více matkami. Já když zkouším nějaký materiál, snažím se jít velice rychle v dalších létech až do generace F3-4 a teprve pak se rozhodnu, zda z původní matky budu chovat dál. To ale můžete udělat s velkým počtem včelstev.

4)      Musíte počítat s tím, že ne vše se všude hodí a také ne každý genofond vyhoví vašemu náhledu na včelaření, včely, vaším včelařským znalostem a zručnostem. Nejen pro včelaře, ale i pro samotné chovatele je někdy velice složité vidět rozdíly a pochopit, jak je lze využít v provozu. Proto bych ve vašem případě nad Vigorkami nelámal hůl, vlastně jste je nevyzkoušel. Jistě se ale vyplatí chovat z toho, co se u vás osvědčilo nejvíce, s čím umíte pracovat, co se do vaší oblasti hodí.

5)      Pokud by jste chtěl vyzkoušet matky „ode mne“, obraťte se na ing. J. Jindru z Roudnice, který Vigorky také chová a před třemi roky jsem mu přenechal celou svojí linii. Můžete se také obrátit přímo na ing. Čermáka, který vám doporučí, který z licencovaných chovatelů má k vaší oblasti nejblíže.

Dotaz č. 36

květen 2010

V několika včelstvech jsem zjistil zvápenatění plodu. Co s tím mám dělat?

Odpověď:

Ano i na toto onemocnění je letošní rok příznivý. Můžete napadené plásty odstranit a nahradit mezistěnami nebo nezasaženými soušemi. Doporučitelná je i výměna matky. Já mám ale zkušenost, že to moc nepomáhá a je to dlouhodobá záležitost. Nejjednodušší je chovat včely s dobrým čistícím pudem. U nás v Mladé Boleslavi asi 10 let rozchováváme cíleně Vigorky. Letos jich do organizace přijde 45 ks.  Proti dřívějšku se počet výskytu zvápenatění plodu snížil téměř na nulu. Nechci jim dělat reklamu, jsou i jiné materiály s dobrým čistícím pudem. Taková je ale u nás skutečnost.

Dotaz č. 35

květen 2010

Mám denní přirozený spad již asi 14 dní nad 5 samiček roztoče. Mám nasadit KM nebo rovnou Gabon? V úle ale mám i přes deštivé počasí tak 15-20 kg medu.

Odpověď:

Mohu-li radit, nedělejte prozatím nic. Počkejte pár dní a vytočte zralý med. Nevím, zda u vás pokvetou akáty, ale já bych na vašem místě ihned po vytočení  řepky a ovocných stromů nasadil Formidol  nebo jiný krátkodobý odpařovač  (doba účinnosti do 5-ti dnů).  Nenapsal jste v jakém úle včelaříte. Předpokládám, že máte nástavkový úl (když sledujete spad).  Formidol  bych umístil zcela nahoru  bez obalu. Bude působit dost razantně tak 2 dny, ale včely to zvládnou bez problémů.  Ponechte otevřeno jen spodní očko a drátěné síto přikryjte podložkou, to je důležité.  Po vytočení další snůšky, tedy koncem června bych ale již nasadil KM v dlouhodobých odpařovačích.  Možná budete muset dát KM ještě jednou začátkem srpna, podle spadu. Protože Gabon nepoužívám, také jej nedoporučuji.  Pět samiček v tuto dobu může být docela problém. V letošním roce se dá očekávat zvýšený výskyt V.d. V některých oblastech se to projevovalo již loni na podzim a letos na jaře. Také průběh letošního jara roztoči velmi nahrává a má velmi dobré podmínky pro svůj razantní nástup  zvláště v době, kdy včelaři svými zásahy rozkolísají plodové křivky u včelstev. Nebezpečné budou také viry, tak pokud chcete mít za rok med, začněte na to myslet již nyní, ale s rozvahou!  

Dotaz č. 34

květen 2010

Občas se píše, že rojení přejde v tichou výměnu. Jak si to představit?

Odpověď:

Buďte bez obav. U nás to moc neuvidíte. Mám zkušenosti s různými kmeny kraňky a dělávaly to skoro výlučně jen Sklenarky. U ostatních kmenů jsem se s tím snad nesetkal a já bych tam na TV moc nevěřil ani při nízkém počtu matečníků. Zpravidla to probíhá tak, že včely při malém počtu matečníků prostě matku zabijí nebo uhyne sama krátce po vylíhnutí nebo rozkladení mladé matky. Mladá matky pak zakládá nové plodové těleso zpravidla nad tou starou, která je u česna. Někdy to bývá ale naopak. Proč to skutečně nevím. Na jaře většinou spolu dvě matky dlouho nejsou asi proto, že k tiché výměně včely přistupují tehdy, kdy z nějakého důvodu matka náhle nestačí, ztrácí mateří feromon onemocní apod., je to prostě z nouze ctnost. Stává se to  také často u včel s malým sklonem k rojení, když vypukla náhle velice silná snůška. Tam pak rojení přejde v tichou výměnu. Je to tedy zřejmě v případech, kdy důvodem rojení je výměna staré matky. V podletí spolu dvě matky při tich výměně zpravidla žijí déle. S jarní tichou výměnou jsem se setkával velice často když jsem ještě v budečácích jako klučina podněcoval na jaře kvasnicovým těstem. Tam včely matku často vyměnily už na jaře bez ohledu na to, jak byla stará. Ale jak říkám, byly to Sklenarky od př. Šráma z Mladé Boleslavi  a také kmen Troisek od př. Marciána z Prostějova.

Pokud jde o cizí rasy je přechod z rojové nálady do tiché výměny znám u buckfastské včely, která je obecně téměř nerojivá.

Tichá výměna je ale vlastnost, která se velice dobře dědí a toho leze využít při další selekci naší kraňky.

Dotaz č. 33

květen 2010

Kde jsou ty matečníky z tiché výměny? Většina tvrdí, že jsou prostřed plástů a stejného stáří. Mohou být matečníky z TV u spodních a bočních louček?

Odpověď:

Ano je to tak, jsou uprostřed plástů, stejného stáří v počtu 1-3. Je třeba ale vědět, že to umístění uprostřed plástů se traduje z dob, kdy se včelařilo jen dvouprostorově a plod byl jen na jednom plástu, resp. v jednom prostoru.  Takové matečníky mohou být tedy i na spodní části plástů u vícenástavkových úlů, zvláště nízkých nástavků, kdy je plodové těleso přes 2-3 NN. To se mi stalo před týdnem u jednoho včelstva, nevyrojilo se. Jsou-li matečníky u boční loučky, na tichou výměnu bych rozhodně nevěřil.

Dotaz č. 32

květen 2010

Můžete mi naznačit, jak chováte matky?

Odpověď:

Vezmu to velice krátce. Sérii startuji v sádce a nechávám dochovat v nejhořejším nástavku při matce.

 Postup:

1)      Týden před tím, než chci sérii založit dám nad mřížku do nejhořejšího nízkého nástavku nástavek z plodového tělesa chovného včelstva bez matky, očko nechám otevřené.

2)      Za týden  dám do plemenáče na 5-7 plástů 1 souš s vodou, pak nechám místo na sérii, dál dám plást se zásobami a  pylem.

3)      Smetu mladušky z 2-3 otevřených plástů a 1-2 stavebních rámků  z téhož včelstva, ve kterém budu sérii dochovávat.

4)      Do hodiny udělám sérii a vložím do sádky mezi ty dva plásty,nasadím prosakovací krmítko s medovou vodou a nechám 24 hod. v klidu.

5)      Po 24 hodinách vložím sérii do nejhořejšího nástavku na místo, kde jsem den před vytvořením série odebral 1 plást uprostřed nástavku.

6)      Na včelstvo nasadím krmítko a mírně krmím medovou vodou až do zavíčkování matečníků.

7)      Po zavíčkování matečníky využiji do oddělků.

8)      Po oplození  matek oddělky využiji  k výměnám nevyhovujících matek nebo k vybudování mladých včelstev.

9)      Někdy k nastartování používám sběrný oddělek, které musí být ale vytvořen z prvotřídních včelstev.

10)  Výběr plemenného včelstva je jiné téma. Hodně úspěchů v chovu.

Dotaz č. 31

květen 2010

Chci začít využívat mednou komoru jako vy. Kdy  a jak  ji mám vytvořit?

Odpověď:

Nyní máte ideální příležitost, když například místo dvou nástavků řepkového medu vytočíte jen jeden. Věřte, že včelstva následující snůšku využijí mnohem lépe, než  kdyby  jste  je  „vyraboval“ a doufal, že je hlad donutí pracovat.  Je to totéž  jako kdyby jste chtěl po autu, aby jelo jako F1 bez dostatečného množství paliva. Za rok se vám veškeré náklady bohatě vrátí v případě, že bude alespoň průměrný rok.  Na dobrou výživu včelstva je třeba dbát po celý rok. Na ohromný vliv  výživy například i na genetiku  ukazuje nová věda epigenetika. Její  hmatatelné výsledky vědci zaznamenali teprve na začátku tohoto století.  Jenže včelaři již toto  prokázali  téměř půl století předem.  Známé jsou například výroky Q. Sklenara: „ Používání cukru při chovu matek je přímo zločin“.  Tehdy to lidé měli vypozorováno ale  nemohli to doložit vědecky, tedy podle dnešních kriterií.  Ukazuje se, že přesto ale měli pravdu. Co víc k tomu dodávat?

Ne vše „staré“ je špatné a ne vše „nové“ je moderní  nebo pokrokové.

Dotaz č. 30

květen 2010

V předchozí o odpovědi jste jednoznačně označil zabíjení matek jako protirojové opatření za nesmysl. Není to vůči těm, kteří včelaří v dvouprostorových úlech nebo mají pozdní snůšku trošku nespravedlivé?

Odpověď:

Vyjádřil jsem svůj názor podpořený tím, co ve včelách dělám. Začínali jsme včelařit s otcem v r. 1964 v budečácích, tedy v dvouprostorovém úlu. Už tehdy jsme zimovali v obou částech úlu. Proto jsme včelařili systémem 2-4-3-2. To v krátkosti znamenalo. V květu řepky udělat ze dvou včelstev 4  a s dvojnásobným počtem včelstev využít snůšku z akátu a malin. Při medovicové snůšce ze 4 udělat 3 včelstva a plně tuto snůšku využít. V srpnu a v případě, že byl vřes udělat ze 3 včelstev zase 2 a zimovat včelstva, jak se tehdy říkalo, zralá k rojení a zralá k nasazení medníků. Vidíte, že jednoduše jde včelařit i v budečáku. Samozřejmě tento systém lze hravě využívat i u nástavkových úlů. Prostě jsem již v začátcích byl veden k pochopení včelstva jako biologické jednotky a z toho vyplývajícímu jednoduchému ošetřování včelstev.  Krkolomnosti prostě v mém provozu nenajdete. Nikomu tento přístup nevnucuji.  Včelaření je i při malém počtu včelstev jistá ekonomická činnost, tedy je o rentabilitě.

Dotaz č. 29

květen 2010

Někteří včelaři mi radí, abych rojové náladě předešel tak, že zamáčknu matky , ponechal ve včelstvu jen 1 náhradní matečník a mám klid. Je to účinné?

Odpověď:

Tak to se těm kolegům moc omlouvám, ale takto může radit jen ten, kdo nechápe celou biologii včelstva nebo jen začátečník a nebo obojí.

Problém rojové nálady není zdaleka jen v tom, že nám včely uletí i s výnosem medu, ale v tom, že včelstvo, které se připravuje na rojení nepracuje (nevyužívá snůšku, nestaví) na 100% již dávno před vyrojením. Tak je tomu u kraňky. V minulém příspěvku jsem napsal, že existují včelí rasy, které pracují na plný výkon až do vyrojení nebo i potom. U kraňky tak tomu není. Má ale zase jiné přednosti, proto ji chováme, nebudu to tedy rozebírat.

Co vašimi kamarády navrhovaným opatřením dosáhnete? Jen  to, že vám včely třeba neuletí, ale na výnosu se to neprojeví. Včely až do oplození mladé matky nepracují zdaleka tak intenzivně, jako kdyby matku měly (schopnost využít snůšku výrazně klesá, to jsou dávno ověřené věci) . Navíc je zde riziko její ztráty a ten výpadek plodu se projeví na i  dalších snůškách. Prostě ten rok jste prakticky s včelařením na med  skončil. Tak že tímto opatřením vám med vlastně „ uletí“ v tom roce definitivně, jen trochu jinak.

Ztráty jsou opravdu velké. Včelař s 5 ti včelstvy to nezaznamená, protože pro něj těch 50 kg medu méně není není nic podstatného. Kdyby ale takto postupoval včelař komerčně orientovaný, nejspíš  by zkrachoval. Velice rozumným řešením je tedy dělení včelstva, které jsem popsal v předchozím příspěvku. Je možné použití i jiných opatření jako je distancování plodu , přeleták, tvorba oddělků apod. Řešit již rojovou náladu je mnohem těžší než jí předcházet. Jak oddálit nebo téměř vyloučit naplnění  všech podmínek potřebných k  vyrojení včelstva, jsem již uvedl v předchozích příspěvcích.

Já se řídím pravidlem 52 týdnů a proto s rojením nemám žádné problémy a protirojová opatření prakticky  nepotřebuji dělat. 

Dotaz č. 28

květen 2010

U několika včelstev jsem objevil zakladené mateří misky. Ale nedělá to na mě dojem klasické rojové nálady. Tyto včelstva mnohde staví dělničinu (nechávám jim volnou stavbu), mají nakladeno dost vajíček, mají dost prostoru, který celý neobsedají, matečníků je málo-max. 4 a jsou v jednom místě. Pár kolegů mi popisovalo stejnou situaci. Někteří se domnívají že jde o tichou výměnu, ale ta je v tomto období vyloučena ne? Nikdy jsem se s tímto projevem včelstva nesetkal. Nevíte o co se jedná?

Odpověď:

To, že včelstva někdy zakládají mateří misky je jakýmsi projevem včelí puberty. Někdy je dokonce i matka zaklade, avšak včely je zase zruší. Pokud včelstvo normálně staví a má dostatek prostoru, není jinak stresováno (pozor na roztoče),  nevyrojí se. Chybí-li něco z toho, je třeba to ihned napravit. Pokud se mi něco takového výjimečně přihodí, řeším to jen rozšířením prostoru o 1-2 nástavky souší. V této fázi to jde.

Pokud se však již jedná o matečníky, tedy misky, kde se z vajíček vylíhly larvičky a včely je již ošetřují, jde zřejmě o rojové matečníky i když jsou třeba jen 4. Zde je nejlepší na nic nečekat a provést rozdělení včelstva.

Rozšiřování o nástavky se soušemi se již míjí účinkem.

Pokud horlivý včelař včelstvu v rojové náladě přidá například nástavek mezistěn, může si být jist, že se včely vyrojí i kdyby začala silná snůška. To je moje zkušenost.

Bezmatečná část se dá využít velice dobře pro chov matek. Později pak můžeme obě části spojit  a provést  tak výměnu matky kmenového včelstva. Nepřijdeme tak o výnos  medu, jako kdybychom  matečníky jen rušili v pravidelných intervalech.

Samozřejmě můžete takto rozdělené včelstvo využít ke zvýšení stavu včelstev.

Nevím, odkud někteří včelaři berou tu jistotu, že na jaře včely tichou výměnu neprovádějí.  Jsou dvě období, kdy jsou tiché výměny velice časté. Samozřejmě je to  podletí. Koncem dubna a v květnu je tichá výměna také naprosto normální.  Jenže někteří včelaři to prostě nepoznají.  U mě např. letos jedna tichá výměna proběhla a matička začíná klást. Kdybych to měl  porovnat, tak u mně to je poměr 2:1 ve prospěch tichých výměn prováděných v podletí.

Matečníky z tiché výměny bývají maximálně 1-3 těsně vedle sebe, zpravidla uprostřed plástu, stejného stáří. U rojových matečníků bývá to stáří různé.

Provedou-li včelstva tichou výměnu na jaře před snůškou, jsou jejich výnosy bez problémů o 100% vyšší než u včelstev, kde tichá výměna neproběhla. V minulosti, kdy jsem včelařil jen na med , jsem toho využíval a prováděl tzv. umělou tichou výměnu a nebyl žádný problém z 10 ti včelstev získat 1 t medu. Je to něco podobného jako tzv. přepřahání matek známé včelařskými praktiky zvláště na Moravě.

Chci jen připomenout, že někdy i při malém počtu matečníků se včelstvo může vyrojit. To se může očekávat zvláště u kraňky. Naproti tomu jsou  plemena , která i v rojové náladě využívají snůšku  až do poslední chvíle a často se rojení „zvrhne“ v tichou výměnu. Dělala to i jedna z linií Sklenarek, což je kmen kraňky.

Dotaz č. 27

květen 2010

Co si myslíte, bude letošní rok rojový, již jste to několikrát zmínil.  Co rojení způsobuje?  Jak  mu předcházet?

Odpověď:

Především je třeba vědět, že rojení je přirozená vlastnost včelstva.  Jenže je rozdíl, zda se včelstvo chce rojit  5x za rok, 1 x za rok nebo  1x za 3-4 roky.  Rojení  je určitá strategie jednotlivých plemen , kmenů a linií včelstev zachovat svůj druh. Například naše původní tmavá včela byla téměř nerojivá. Protože včelaři neznali chov matek tak, jak jej známe dnes, začali se k nám dovážet na „vylepšení „ různé jiné rasy.  Nakonec zvítězila ta nejrojivější, tedy kraňka. Vzhledem k tomu, že jde o rozmnožování včelstva, musí být pro něj vytvořeny určité podmínky. To není u všech genotypů stejné.

Musíme tedy rozlišovat rojení, které je důsledkem  genetických dispozic včelstva. Rojení je pro včelstvo v přírodě  vždy riziko, zda přežije roj i původní včelstvo. Neděje se tak „bezhlavě“.

Někdy včelstva vyrojením reagují na nepříznivé životní podmínky a určitou disharmonii nebo se tak přizpůsobují prostředí (kde se kdo zrodí, tam se i hodí).

Dalším druhem je rojení včelstva způsobené , nevhodným ošetřováním včelaře, který tak  nechtěně podmínky pro vyrojení včelstva  navodí sám. To bývá v našich podmínkách nejčastější.

Proč lze mnohde očekávat rojový rok?

1)      Byl velice příznivý podzim.

2)      Od začátku února se 3x protkly  křivky otevřeného a zavíčkovaného plodu .

3)      Někde pozdější nástup stavebního pudu.

4)      Nahrává tomu počasí (to ovlivňuje hlavně chování včelařů, kteří dají pozdě včelám práci).

5)      Jsou zprávy, že mnohde dochází k rychlejšímu přemnožení V.d.

Jak rojení předcházet?

1)      Chovat včelstva s nízkým sklonem k rojení, která např. nenaráží matečníky při sebemenším pocitu přeplnění úlu nebo při špatném počasí. (je známé, že kraňka má pocit stísněnosti, když obsedá jen ¾ prostoru).

2)      Nechávat včelstvu vždy dostatek prostoru po celý rok (časté zásahy např. rozšiřováním  způsobují disharmonii ve včelstvu).

3)      Nechávat včelstva hodně a včas stavět.

4)      Nevystavovat včelstva stresům (např. hladověním , příliš častými zásahy apod.).

5)      Chovat normálně vyvinutá včelstva (mám zkušenost, že tzv. silná včelstva se rojí méně, protože není problém jim dát  již brzy na jaře  2-3 stavební nástavky tzv. dopředu).

6)      Starat se dobrý zdravotní stav, především udržet na přijatelné hladině kleštíka.

Zdá se to jednoduché, že. Jde však o velice komplexní téma. Snažil jsem se to vyjádřit jednoduše,  i když by se ke každému bodu dal napsat samostatný článek.  Jenže včelaření v podstatě jednoduché je. Stačí udělat správné věci ve správný čas. 

Dotaz  č. 26

květen 2010

Jak je to s přecházením matek z nástavku do nástavku. Je to nyní absence snůšky, či je to u vysokých nástavků (VN) obecně nespolehlivé jet bez mřížky? Zda se mi že matka nerada přechází mezi VN a že velmi ráda jede nahoru k zásobám v čemž ji chápu. Ale občas mi tím kazí plány a zvyšuje krevní tlak.

Odpověď:

To, že matky klade nejraději v plástech se zásobami není nic divného zvláště v období bez snůšky. Vychází se zde ze zákonitosti integrity plodového tělesa a zásob. Využívá toho můj systém včelaření s mednou komorou.

Včely a matky nejlépe přecházejí a znovu obsedají prostor na nízkých nástavcích, kde v případě normálních včelstev není třeba z tohoto důvodu přehazovat nástavky s plodem směrem k česnu a vše se děje plynule bez zásahů včelaře (záleží na provozní metodě).

U kombinace VN a NN je to o něco horší, zvláště u slabších a středních včelstev se matka raději drží na velkém rámku, zvláště jsou-li tam zásoby nebo v těsné blízkosti.

Nejhůře přechází z VN na VN. Tady je třeba nástavky  včas přehodit a také zde má větší uplatnění mřížka. Ale i na VN lze včelařit úspěšně bez mřížky. Až se k tomu dostanu zveřejním schéma na  webu. Někteří včelaři jej ode mne již obdrželi a včelaří tak již několik let. Jen je třeba pochopit, že zimovat včelstvo ve 2 VN je v tomto případě téměř o ničem. Nutné jsou alespoň 3VN. Pak není ve včelaření na NN a VN velký rozdíl. To vše v pojetí včelaření tak, jak jej chápu já.

Právě přechod matky a znovuobsazení nového prostoru, nástavku směrem k česnu, je spojeno se zvýšenou schopností včelstva využít snůšku (stejně tak jako převrstvení). V případě krátkodobé nárazové snůšky to může znamenat celoroční včelařův výnos. Tak je tomu u nás v posledních 3 létech. Ono u nás vždy platilo, že je nutné mít včely připraveny na 10 dní v roce, kdy je snůška. Někdy to je již v dubnu, jindy v květnu nebo červnu. Nyní je na nějaké dohánění a dobudování včelstev pozdě a v podstatě veškerá naše opatření se projeví ZÁSADNĚ až za rok.

V odpovědi na otázku č. 7 je popsáno, jak rozšiřuji stavebními nástavky a také to, který stavební nástavek „nahradí“ mřížku.

Dotaz č.25

květen 2010

Ahoj Leoši,
budu se muset s Tebou poradit, možná, že mám teoretické a trochu i praktické znalosti, ale nemůžu přijít na kloub řešení u nás ve vsi. U nás ve vsi je dost včelstev, řekl bych skoro 10 včelařů cca 150 včelstev + 2 cizí kočovné vozy, o kterých si všichni myslí, že jsou moje a nejsou. Mám jeden kočovák vedle ve vsi, kde jsme jen dva v katastru. Pak mám 4 včelstva na zahradě. Vedle ve vsi situaci zvládám, mám vyšetřený i mor vše v pořádku. U nás celé 4 roky co jsem, upozorňuji, že je někde něco špatně. Situace vygradovala na podzim, kdy roztoči padali po řádném léčení pomalu jak v podletí, jsem v cizině, tak jsem to neviděl, ale muselo dojít k řádnému slídění. Moje včely byly včas a dobře nakrmené, ale asi si něco od sousedů přinesly, když to porovnám s maringotkou vedle ve vsi. Roztoči padali i únoru a březnu třeba 5 - 10 jsem jich našel za měsíc na podložce. Ve finále jednomu ze včelařů zkolabovalo asi 9 ze 17 včelstev do března a jasný laboratorně potvrzený mor. Nikdo tady léta mor neviděl, ohniska, ale byly dost blízko i kolem 5-7km v minulých letech. Nyní se dají podložky, uvidíme, co se u koho ještě najde. Jinak úhyny u ostatních včelařů minimální, mně zkolabovalo jedno včelstvo, začali plodovat dole, trhli se od zásob, když přišlo ochlazení v březnu. Divné mi je, že byli docela pokálené ty spodní plásty se zachlazeným plodem. Vše pokálené jsem zlikvidoval. Mám vše nové, úly, rámky... Pod strůpkem jsem našel zbytek přeživšího včelstva, řekl bych klinicky v pořádku, tak jsem je spojil s pěkným loňským oddělkem. To ale není to podstatné, mám samozřejmě strach, ale samozřejmě dám vyšetřit a ev. zlikviduji pokud bude potřeba. Co by mě zajímalo je, jestli máte zkušenost od Vás s podobnou hrůzou roztočů. Co bylo příčinou takové situace, povedlo se Vám ji u Vás vyřešit? Asi dva roky zpět jsem 5.7. zachránil v jiné sousední obci včely tak silně napadené varoázou, že se líhly bezkřídlé... (nedělal bych to, ale bylo jich skoro 50 a majitel dostal leukémii..) Vlastně celé 4 roky je situace takhle špatná. natírat jsem musel 2x, letos kvůli spadu, vloni, že to bylo plošně nařízené. Většina obce je na vátině, snůška končí kolikrát koncem května, za vesnicí pak pokračují jíly, tam bývá delší snůška. Labe je asi 5 km daleko. Co udělat, aby se našlo semeniště roztočů? Já si osobně myslím, že většina včelařů nemá zasíťovaná dna, bůh ví jak sbírají měl, že mají slušné výsledky.. O chytání rojů a rojení vůbec asi nemá smysl mluvit.
Budu Ti vděčný za jakýkoliv typ, co bych mohl zkusit udělat, snad díky moru budou lidi více spolupracovat.
Jenom pro začátečníky - toho 5.7. jak jsem výše psal jsem u silně napadených včelstev varoázou nechal zlikvidovat všechny plodové plásty!!! (mimo jednoho s matkou a otevřeným plodem, který jsem odstranil po týdnu, když vystavěli první mezistěny) ze všech včelstev, včelstva byli celkem silná, přesypal jsem je na mezistěny a krmil a léčil (Gabon + jednorázově fumigace). Následující sezónu byl výsledek mého zásahu velmi kladně hodnocený.
Radek Hubač

Odpověď:

Ahoj Radku, pokusím se v bodech odpovědět na tvé otázky.

1)   Pokud jde o MVP, moc ti neporadím. U nás jsme pálili včely na mor před více než 25 roky a i to bylo tehdy s otazníky. Co ale děláme, snažíme se MVP předejít. Proto děkuji všem těm kteří propagují včely s vyšším čistícím pudem, kteří včelařům znovu připomínají veledůležitost dostatečné stavby a také těm, kteří se zasloužili o účinnou dezinfekci a samozřejmě také diagnostiku MVP. Nyní ale konkrétně co děláme u nás v ZO. Máme cca 1400 včelstev z toho cca 1000 v nástavkových úlech. Již 10 let odebíráme a rozchováváme matky s vyšším čistícím pudem. Jde jednak o inseminované matky od ing. Čermáka cca 5-10 ročně a pak F1 v počtu cca 30 matek. Matky umisťujeme k včelařským důvěrníkům, kteří mají za povinnost rozchovávat trubce a včelařům v obvodu dávat plemenivo. Na cca 105 členů máme 25 včelařských důvěrníků. Matky jsou v majetku organizace po celou dobu života, protože by je jinak důvěrníci museli zdanit jako příjem nepeněžní povahy. To nechceme, nic jim nedáváme krom práce.

2)   V organizaci máme prozatím 2 kotle na parafínování a letos přibude ještě jeden.

3)   Neustále se včelaře snažíme vychovávat opakujeme to co vědí včelaři desetiletí. Nutnost pravidelné obměny díla min. 1/3 díla ročně.

4)   Souvislost varroázy s hnilobou plodu byla v zahraničí prokázána. Lze předpokládat, že v důsledku oslabení včelstev může snadněji MVP propuknout. Má to svoji logiku a to je třeba mít na zřeteli.

5)   Pokud bychom omezili dovozy cizího medu, byli schopni zásobit trh vlastním, byl by to také krok vpřed. Tady je výzva pro celý obor.

6)   Je třeba počítat i s tendencemi rozptýlit včelstva z morových oblastí do těch dosud nepostižených. Prostě bez vzdělávání a osvětu to nepůjde.

7)   Určitě by  také do budoucna našemu včelařství prospělo, kdyby byly dotace dočasně intenzivně směrovány do obnovy úlových systémů.

8)   Na příštím výboru navrhnu, abychom pro každého včelaře zakoupili brožurku o MVP a dezinfekci od VÚD. To považuji za dobrou investici do budoucna. Nepochybuji, že to bude schváleno.

9)   Tvoje zkolabované včelstvo bylo asi roztočíkem oslabené početně i kondičně. Je možné, že se to v zimě také snažilo nahradit plodováním a proto teploty v chomáči neklesly pod těch nutných 20C Došlo tak v přeplnění výkalových vaků a kálení v úle.  Totéž se může stát, když je kleštila ve včelstvu více.

10) V roce 2002-3 jsme měli úhyny kolem 30% v roce 2007-8 cca 14%. V současné době je to do 10%, jinde jsou na tom o mnoho hůře a bylo to známo již na podzim. Včelaři se ale bojí to přiznat, aby nebyli za nepořádníky. U nás naopak o úhynech normálně mluvíme a nikoho nekriminalizujeme, jinak bychom se nedozvěděli pravdu.

11) My jsme v trochu zvláštní oblasti. Údolí Jizery má velice výhodné podmínky pro množení i šíření roztoče. Již před 10-ti léty jsem našemu veterináři navrhoval zvláštní režim diagnostiky i léčení. Nakonec to zůstalo viset na nezájmu funkcionářů okolních organizací. Ti se starají především o sebe. Já se snažím spíš ovlivnit okolí,své sousedy, protože sebe si ohlídám.

12) Včelařské důvěrníky jsme vybavili podložkami a síťovinou na sledování přirozeného spadu roztoče. Výsledky hlásí pověřenému členu výboru a ten společně s členy varrolinky navrhuje opatření, je-li to třeba.

13) Za účelem poradenství a okamžité pomoci včelařům v ZO jsme zřídili tzv. varroalinku(funguje již 3 roky), kde se může každý informovat. Využívali ji i včelaři z jiných organizací. Pro ty máme udělaný dotazník, abychom nestříleli jen tak od boku. To považuji za důležité a využívali ji i někteří veterináři. Dnes ji provozuje také Jiří Danihlík (www.mojevčely.cz) a já jsem tomu rád. Není mnoho lidí, kteří chtějí věci skutečně pomoci a v mládí je budoucnost.

14) Loni se začala již v létě ukazovat nosematóza a také letos na jaře (studené a vlhké léto=nosematické jaro). Poslední roky začínají naši včelaři stále více používat dlouhodobé odpařovače s kyselinou mravenčí (KM). Má to vysoký a multifaktoriální účinek a zkušenosti včelařů nejsou k zahození. Každý se přesvědčuje na vlastní kůži ve svých podmínkách, jak to funguje. Máme pro celou organizaci vypracovánu metodiku použití KM pro nástavkové úly i ty, kteří ještě  včelaří v dvouprostorových úlech. Každoročně k boji proti roztoči svoláváme důvěrníky a zájemce z naší ZO i dalších organizací a ukazujeme, vysvětlujeme, vzděláváme. Nejsme ideální organizace ani funkcionáři, ale snažíme se to nezabalit a do spolkového života zapojit co nejvíce lidí.

15) Loni jsme každého včelaře z naší ZO vybavili dvěma odpařovači Nassenheider na ukázku a dál už je to na včelařích. Za celou organizaci pro včelaře nakupujeme a naředíme kyselinu mravenčí.

16) Jak vidíš, zkušenosti s takovou hrůzou jako u vás máme taky a myslím si,že dnes tuto zkušenost mají všichni včelaři v ČR. My se to snažíme řešit. Není nutné mít z roztoče strach, ale je nutné domluvit se na společném efektivním postupu.

17) V roce 2006 se mi podařilo odléčit včelstvo silně poškozené virem deformovaných křídel tak, že jsem začátkem srpna 2x po sobě nasadil Nassenheidery. V následujícím roce to bylo 6 včelstev se 100% účinkem. Včelstva byla ale schopna svou sílu obnovit následným plodováním v září. To každý genotyp nedokáže.  Jen výnosy byly ale jen podprůměrné. Je tedy otázka, zda je to ekonomicky přínosné. U ostatních virů je to horší i rozpoznat už i vzhledem k tomu, že jde většinou o jejich mix. Zdá se ale, že kyselé prostředí virům moc nesvědčí.

18) Myslím si, že nějaké hnízdo roztočů nenajdeme. Je tady i tady i zůstane. Jen jde o to, jak to budou zvládat naše včely a my. Ve světě je již dávno prokázáno (Harris), že na šíření roztoče má mmj. i vliv počasí, počet tropických dnů, dnů deštivých s nadprůměrnou vlhkostí apod. U nás to někteří včelaři pozorují a říkají již 15 let, jen je nikdo neslyší, nevěří. Jsou jisté vlny, které se neustále opakují v dvou až pětiletých intervalech a mění se i v prostoru. Tohle je třeba zmapovat a začít využívat spolu s včasným varováním a odpovídajícími doporučeními pro ty včelaře, kteří to nezvládají sami.

19) Já vím, že dlouhodobé nosiče kyseliny mravenčí nejsou u nás oficielně schválené. V Evropě i jinde ve světě jsou však normální. Jsem pevně přesvědčen, že v dlouhodobých odpařovačích KM je budoucnost, tedy prozatím. Formidol, krátkodobý odpařovač ale nezavrhuji. Dá se použít např. mezi snůškami řepky a akátu, urychlení groomingu apod. I to se snažíme našim včelařum ukázat, vysvětlit. Metodika v ČR vyvinutá nebyla uzpůsobena, tedy podle mne, na včelaření v nástavkových úlech s větším prostorem v létě i zimě. Je to vlastně jen rozvinutá diagnostika používaná při prvopočátečním zavlečení roztoče k nám. Je třeba ji modifikovat na základě nových zkušeností a poznatků. My se jen u nás snažíme toto vakuum vyplnit a nečekáme, až to za nás někdo vyřeší. Kdybych měl tu moc, nařídil bych povinné jarní ošetření dlouhodobým nosičem kyseliny mravenčí. Tím by byl položen skutečně pevný základ nové metodice boje proti roztoči. U nás se o to v místních podmínkách snažíme. To mohu doporučit i vám.

20) Myslím si, že problém stále častějších úhynů bude mít na svědomí více vlivů a každý z nich může mít v různých létech různou váhu. Jedním z možných faktorů oslabování životaschopnosti včelstev je i nadmíra užívání léčiv. Když jsem v lednu  2008 v Brně vyslovil vážné podezření, že léčiva ve vosku vážně oslabují imunitu plodu, ťukali si mnozí na hlavu. No a rok na to ve Francii potvrdili Američané svými výzkumy. Také proto se snažíme použitím KM stále více nahrazovat současné léky. Vlastně bych měl říci, že my jsme doposud včelstva neléčili, roztoče jen trávili. To je správný výraz.

21) Dalším významným faktorem oslabování životaschopnosti včelstev u nás je nesmírně úzká genetická základna a alibisticky a mělce organizovaný chov matek bez důrazu na všeobecnou vitalitu. Stačí se jen podívat na hodnocení včelstev. Životaschopnost by měla být na prvním místě.

22) Velký důraz v naší metodice (naší ZO) klademe právě na jarní ošetření KM a včasné nasazení dlouhodobých nosičů v letním období. Podzimní ošetření je již jen jakási pojistka, dočištění. Zdůrazňujeme, že je lépe ošetřit včelstvo fumigací třeba jen 1x ,ale v období bez plodu, než pořádat dostihy, kdo bude mít provedeny 3 podzimní ošetření dříve, jak se to mnohde děje. Méně je někdy více.

23) Je-li v létě spad 2 samičky denně, vyhlašujeme alarm a doporučujeme nasadit dlouhodobé nosiče, především KM. To se vyplácí zvláště v létech, kdy se dají očekávat více virová onemocnění, protože máme zkušenost, že když je denní spad v červnu 2 samičky denně, včelstvo zkolabuje naprosto spolehlivě za 6-8 týdnů. To nám ukázal rok 2006 a 2007. Ještě loni se mi za to někteří smáli a dnes to sami doporučují. My to ale od nikoho nepřevzali, jsou to naše draze nabyté zkušenosti. Virová onemocnění totiž po čase začínají mít svůj život bez ohledu na další osud původce, tedy roztoče. Jsou samozřejmě včelstva, která varroáze vzdorují dlouho, ale to zde nechci rozvíjet ani nikoho přesvědčovat. Není ale jedno, kolik ošetření včelstvo k přežití potřebuje. Je rozdíl mezi nutností ošetřit včelstvo 6x a nebo třeba jen 1-2x za rok.

24) Samozřejmě velice důležité muže být při ošetření využívání plodových rytmů včelstev a také tzv. varroatolerantních přístupů v ošetřování včelstev. Není to zas až taková věda, jen je třeba vidět, jak to funguje v přírodě. Mmj. i to se snažím vysvětlovat na svých přednáškách.

25) Vím, že se mnou mnozí nemusí souhlasit. U nás v ČR je ale  teorie naprosto odtržena od praxe. Vyslyšeni jsou často jen pochlebovači bez vlastního názoru, invence a zkušeností nebo jen kariéristé. Nad praktiky a lidovými výzkumníky jako byl kdysi např.O. Brenner, u nás B. Šrám, je ohrnován nos. Přitom ti mají často vyřešeno to, co teorie ještě ani nezačala řešit. Je to škoda pro obor. Nikdo nemá právo se nad nikoho povyšovat. Můj táta mi vždy vtloukal do hlavy, že každý člověk, kterého potkám mě určitě v něčem převyšuje a můžu se od něho něco naučit i kdyby to mělo být jen z jeho chyb. Život není zas tak dlouhý, abychom si ho mohli dovolit strávit v povýšenectví, lži, přetvářce, netoleranci a neochotě řešit problémy, které se týkají nás všech.

26) Jsem přesvědčen, že hodně mohou a vlastně musí udělat pro obor funkcionáři svazu, učitelé včelařství, včelařští odborníci. Jsem vždy velice smutný z toho, když např. jeden funkcionář řekne (R. Stonjek), že se snaží, aby jeho organizace měla za rok 3 přednášky a 1 kurz a učitel včelařství mu v zápětí na to napíše, že je to zbytečné, protože stejně nepřijdou ti nejpotřebnější. Tak jsem to nedávno viděl na konferenci. Kdo to podle něj je? Neměl by se i on do této skupiny „nejpotřebnějších“ zařadit?  Fukcionář nemá právo na potřeby organizace, rezignovat. Stále přeci platí, že kdo bojuje, může sice prohrát. Kdo ale nebojuje, již dávno prohrál. Dobrý včelař se pozná podle toho, jak se chová k včelám druhého včelaře. Dobrý funkcionář se pozná podle toho, jak si dokáže vychovat nástupce, dávat lidem vizi, motivovat lidi a také včas předat žezlo. Snažil jsem se odpovědět na tvé přímé i skryté dotazy. Snad jsem se trefil. Měj se dobře. 

Dotaz č. 24

květen 2010

Dnes jsem vyndal po 14 dnech rámky s odpařovače Nassenheider z úlů. Kyselina byla komplet odpařena a ve dvou úlech byly komplet rámky až k odpařovači prostavěny trubčinou a na dně buňek byla vajíčka. Vyndal jsem je a místo nich vložil stavební rámky s proužkem mezistěny. Kolega tvrdí, že jsem je tam měl nechat a až po zavíčkování vyřezat. Udělal jsem dobře?
Jinak vůči Formidolu se mi jeví tato aplikace mnohem vhodnější, nepozoroval jsem žádné úhyny včel před úlem, na rozdíl od Formidolu loni v létě. I obsluha je lepší, nemusím do úlu, abych otevřel další otvory v destičce. V úle, kde se mi podařilo při vkládání odpařovačů vylít trochu kyseliny jsem zpozoroval  matečníkové misky, ale zároveň plod a to i otevřený. Matku jsem nehledal, holky byly vcelku ostré, ale pokud tam je plod, tak tam přeci musí být matka. Myslíte, že by ty misky mohly být předzvěstí rojové tendence tohoto včelstva?

 

Odpověď:

Pokud by jste chtěl používat trubčinu jako tzv. varroapasti, pak je názor vašeho kolegy správný. Roztoč vleze do buňky s plodem krátce před zavíčkováním. Udělal – li by jste to nyní na jaře, byl by účinek podobný jako při použití KM.

Protože jste ale použil odpařovače, myslím, že by  to byla zbytečná ztráta času. Po aplikaci KM v dubnu mnoho samiček V.d.  nepřežije a nebo jsou poškozené tak, že se nejsou schopny množit. Jarní ošetření KM je základní kámen v boji proti V.d.  Porovnávat dlouhodobý odpařovač  KM s Fromidolem je asi jako porovnávat motorku s autem. Přesto jsou však místa, kam se autem nedostanete.  Proto Formidol nezavrhuji.  Někdy je jeho krátkodobý účinek potřebný.

Neznám jaké sklony mají vaše včely k rojení. Ty misky nemusí nic znamenat. Někdy je včelstva nasazují a je to jakýsi “ pubertální“ projev včelstva, který zas odezní.  Samozřejmě může jít i o přípravu k rojení nebo na tichou výměnu matky.  Dejte včelstvu prostor, možnost stavby, práce a zajistěte mu dostatečný přívod vzduchu. Tím podmínky potřebné k rojení výrazně omezíte. Na mnoha místech se však dá letos zvýšená rojivost očekávat a někde byly první roje již před 1.5.!!! Tak bych to nepodceňoval.

Dotaz č. 23 

květen 2010

Ještě se chci zeptat, jak děláte v nízkonástavkových úlech oddělky. Loni jsem je dělal podle postupu popsaném v Moderním včelaři a přišlo mi to pracné.

Odpověď:

Ano opět to můžete dělat složitě a jednoduše, záleží i na zručnosti včelaře. Vy jste loni zvolil tu první variantu.

Já je dělám následovně:

1)      V polovině květu řepky rozeberu po nástavcích včelstvo, které je např. v 6-ti NN.

2)       Vezmu vrchní nástavek s plodem (zpravidla třetí ode dna) nebo prostřední (druhý ode dna).

3)       Před tím, než nástavek odstavím, tak do něj zakouřím, abych případně odehnal matku do spodního nástavku. Matku v žádném případě nehledám.

4)      Plodové nástavky dám na sebe nad ně dám stavební nástavek.

5)      Na těchto 6 nástavků dám mřížku. Konečně se k něčemu hodí.

6)      Na mřížku dám odebraný nástavek s plodem a včelami, otevřu očko.

7)      Mám tak oddělek, který můžu použít jako oddělek nebo k chovu při matce.

8)      Za týden bleskem zjistím, zda v odděleném nástavku č.7 není matka. To můžete udat prohlídkou nebo to poznáte podle ruchu v očku (já  provádím druhou variantu).

9)      Je-li v oddělku matka, vrátím jej a odeberu jiný s plodem.

10)  Nástavek s plodem odvezu na jiné stanoviště (můžete ho dát na mezidno s několika česínky a přepážkami rozdělit na 2-4 oddělky.To je ale lépe udělat již týden předem. Matičky pak odchováte v tomto sedmém nástavku tak, že do každé části dáte 1-2 matečníky).

11)   Dvěmi chvaty vezmu ½ plástů krycích i s plodem dám do nového nástavku na samostatné dno.

12)   Do zbytku nástavků dám stavební rámky. Takto vzniknou dva oddělky z jednoho odebraného nástavku.

13)   Do oddělků dám 2 zavíčkované matečníky.

14)  Za  2-3 týdny zkontroluji kladení matiček a oddělky zužitkuji.

15)   Samozřejmě do nástavků s oddělky můžete dát rámkové krmítko třeba s těstem. V tuto dobu to ale není nutné.

16)   Celkový čas na vytvoření jednoho oddělku je cca 5 minut, samozřejmě záleží na cviku. Nejvíce času zabere rozebrání včelstva (cca 2 minuty).

Tak ať se vám daří lépe než loni.

Dotaz č. 22

duben 2010

Jsem začínající včelař. Letos mám včelstva a oddělky hodně nevyrovnaná. Od jednoho včelařského odborníka jsem slyšel, že je dobré slabšímu včelstvu od těch silnějších přidat zavíčkovaný plod a nebo mu odebrat plod otevřený a ze silnějšího přesunout znovu zavíčkovaný. Dá se to i opakovat. Co si o tom myslíte, je to účinné? Včelařím v nízkých Langtstrothech.

Odpověď:

K vytvoření vlastní provozní  metody máte dvě možnosti.

1)      Řídit se různými podobnými doporučeními a dokázat sám sobě i okolí, že i v nástavkových úlech se dá včelařit komplikovaně. Možná se časem začnete propracovávat k jednoduchosti.

2)      Nebo se hned můžete začít učit včelařit jednoduše od praktiků a pak si jen tak pro „radost“ a poznání vyzkoušet výše uvedený způsob nebo jemu podobné. Jsou jich plné časopisy a včelařské přírůčky. Víte oni ti oborníci jsou často více teoretici. Já se  od nich nejvíce naučil z jejich chybných interpretací chování včel.

Napíši jen co bych udělal já. Chci-li vyrovnat sílu některých včelstev nebo oddělků  provedu jen záměnu stanovišť jednotlivých úlů na témže stanovišti. Tedy na místo slabého včelstva A dám silné B a na místo silného B dám to slabé A a je hotovo (např. záměna včelstva A v 3NN za včelstvo B v 5-ti NN). Záměna je vhodná v době pěkného počasí jako je tomu nyní.

Je-li včelstvo nyní v 5-ti NN, je pro takovouto záměnu přímo ideální.

Čeho tím dosáhnu?

1)      Slabé včelstvo posílím o létavky toho silného.

2)      Obě matky zvýší plodování, tedy i to slabší. Tohle je nejlepší dlouhodobé podněcování !

3)      U silného včelstva, které je oslabeno o létavky se velice rychle vytvoří armáda nových létavek z úlových včel. Za několik dnů neuvidíte rozdíl.

4)      Sílu včelstev takto vyrovnáte.

Samozřejmě dosáhnu i dalších efektů, ale tyto jsou pro vás nejdůležitější.Mohl bych to více zdůvodnit, časem na to ale přijdete sám.

Dotaz č. 21
duben 2010

Chtěl bych se Vás zeptat, zda máte pozitivní zkušenosti se vkládáním Nassenheiderů do středu plodové plochy. Je to bezpečné? Předpokládám, že při této variantě by použití 85% kyseliny asi nebylo vhodné. Je to tak? Používáte někdy 85% kyselinu v dlouhodobých odpařovačích, nebo preferujete jen 65%? Ještě by mě zajímalo jaké knoty v Nassenheiderech používáte (rozměr), kolik odpařovačů vkládáte a kam je vkládáte (poloha vůči plodovému tělesu).

Odpověď:
Nadenheidery jsem do středu plodu  nikdy nevkládal. Nemělo by to moc vadit. Včely po odpaření KM rámek zastaví a matka zaklade, to se děje často i na kraji plodového hnízda.  Když jsem Nassenheider nechal nad plodem v medné komoře (MK) i přes zimu, chomáč se přesto posunul, včely ho na jaře zastavěly, matka zakladla. 65% KM dávám proto, že má rovnoměrný odpar a to je dost důležité. Vámi navrhovaný postup může po dobu odpařování narušit celistvost plodového tělesa. Je to třeba odzkoušet. Budu vám vděčný za získané zkušenosti, rozhodnete-li se to vyzkoušet.

Na jaře se  do Nassenheiderů (NS) dávají větší knoty, v létě menší. Nic ale nezkazíte těmi většími po celý rok. Já malé knoty vůbec nevkládám. 85%  KM lze dát třeba v říjnu, kdy je teplota nižší. Část KM se ale pak neodpaří. Účel ale světí prostředky. V průběhu  roku může 85% KM  poškodit starší matky. To ale udělá i 65%, když nemají  matky kam couvnout, zde je ale minimální riziko. Mám to odzkoušeno a obětoval jsem na to několik matek.

Odpařovače NS dávám zpravidla nad plod do medné komory nebo hned vedle plodu. Na jaře 1x v létě 2x. Totéž se týká MiteGone, který je proti NS přeci jen účinnější a rychleji se s ním pracuje. To je důležité zvláště v podletí.

Dotaz č. 20 
duben 2010

Chtěl jsem se prosím zeptat na další vybavení jako jsou rojáky, oplodnáčky. Jsou na ně nějaké speciální požadavky? Můžete mi prosím napsat jak by měl správný roják vypadat?

Odpověď:

Když to vezmu kolem dokola nic, krom nástavků a dna rozděleného na 4 části s česny a větráním,  nepotřebujete. Bohatě vám nahradí plemenáče, vlastně budete takto mít 4 najednou (čtverák). Pak samozřejmě potřebujete včelotěsné přepážky do nástavku, 3 na 1 nástavek. Já je dělám ze sololitu.  Oddělky můžete dělat do nástavků, smetence taky.  Na smetence nebo roje se dají skvěle použít drátěné koše (mám jich několik), dají se i  dobře skladovat.. Místo víka poslouží miska pod květináč nebo si ho můžete udělat ze dřeva, třeba i s česínkem. Jeden plemenáč nebo roják  by ale nebyl od věci, raději na vyšší rámek než nižší. Na 5 plástů stačí. Důležité je větrání (nejlepší je ve dně), lépe více než méně. Plemenáč by měl mít také otvor pro krmení. Pokud budete chtít používat oplodňáčky, doporučuji polystyrénové, které jsou teplodržné. Takováto malá  společenství často trpí nosematózou. Zde je dobrá izolace na místě. Myslím si, že u pana Löffelmana nebo jiných obchodníků pořídíte vše potřebné.

Dotaz č. 19

duben 2010

Jak se díváte na klíckování matek, vyřezávání posledního plodu na podzim a na trubčí plásty jako na biologické pastí proti V.d..  Je to vůbec  účinné?

Odpověď:

S  klíckováním matek nemám  zkušenosti a ani s vyřezáváním plodu. Nikdy jsem to nedělal a ani nebudu. Je to pracné a zkresluje to hodnocení včelstev,  zabraňuje to poznání jejich charkteru o  plodovém rytmu  apod..  Klíckování zaručí to, že ve včelstvu není plod a následná fumigace je velmi účinná. Totéž se dá říci o vyřezávání posledního plodu na podzim a nebo prvního na jaře. Jenže u  plodu je to velice ošidné, současně se tím zbaví včelstvo velice cenných včel, které jsou programovány jako velice dlouhověké nebo jsou naopak na jaře třeba k zvýšení dynamiky plodování. Má to ale více pohledů, normální včelstvo si poradí se vším.   Tyto techniky ukazují, že se včelaři již dávno pokoušeli zkrátit plodový rytmus včelstev ,aby mohli úspěšně bojovat proti kleštíku včelímu.  Jenže není zas až takový problém chovat včelstva s přirozeně krátkým plodovým rytmem.  Moje několikaleté zkušenosti s Bond testy ale ukazují, že včelstva, která mají krátký plodový rytmus jsou sice dobře ošetřovatelná proti kleštíku,  avšak rozhodně to nestačí a o varroatoleranci se zde nedá mluvit.  Pokud nejsou  tato včelstva schopna později obnovit svou sílu plodováním v případě nutnosti, zaniknou. To mohu  potvrdit několikaletým srovnáním různých linii včel. Zvláště v létech, kdy propuknou virózy je to jednoznačné a rok 2007 to jasně potvrdil.  Ti  kteří s tímto nemají delší osobní zkušenost se na to mohou dívat samozřejmě jinak a já jim jejich nadšení neberu. Zkušenosti si musí získat sami. Vše je třeba  ověřovat delší čas na větším počtu včelstev. Pak to má nějakou váhu.

Mám dobrou zkušenost, že včelstva, která  na podzim přeruší plodování,  třeba i sníží svojí  sílu, dokáží výrazně omezit počty  kleštila. Dokáží-li později výpadek plodu a ztráty včel nahradí novým  zdravým plodem, jsou na jaře ve skvělé kondici, mají-li k dispozici dostatek zásob. Tato včelstva jsou schopna přežít bez ošetření . Takových  vídám poměrně dost a přitom by byla podle některých odborníků odsouzena jednoznačně k zániku. Ona si však poradila sama bez člověka. Pro mne cenná zkušenost.

O tzv. biologických pastech nebo varroapastech ve formě odebíraných trubčích plástů jsem toho napsal  dost a hlavně dost vyzkoušel. Znovu to tedy zopakuji.  Do roku 2002 jsem byl horlivým propagátorem. Jenže každá mince má dvě strany.

Tyto biologické pasti mají největší účinnost právě v dubnu, kdy matka trubčinu bez problémů rychle zaklade. Dá se to i dobře naplánovat na celém stanovišti , protože je to stejné prakticky u všech včelstev. Odebereme-li za cca 3 týdny po vložení trubčiny tyto pasti, zlikvidujeme tím  většinu přeživších roztočů ze včelstva. Účinek je stejný jako při důsledném jarním ošetření kyselinou mravenčí. Do poloviny června máme od roztoče klid. To je velmi důležité a pracuje to až sem spolehlivě.

Podobně se dá pracovat s trubčinou v podmetu, tam pozor na matku!

Obtížnější  je, když toto chceme praktikovat v průběhu roku a v podletí. Tam již zakladení není tak pravidelné. Závisí to na mnohých faktorech.  Například na stáří matek, snůšce, momentálních zásobách.   Je známé, že když kraňská včelstva vyženou trubce, již nerada zakládají i dělničinu o trubčině nemluvě Odvolávání se např. na zkušenosti z oblastí, kde s kraňkou nevčelaří (např. USA nebo Argentinu) je  tedy irelevantní.   Zapomeneme-li  v podletí včas trubčinu odstranit, umožníme roztoči přesunout se na  cenný dělničí plod, ze kterého se rodí dlouhověké včely.

Je zde i moment zvýšené atraktivity dělničího plodu  pro kleštíka v podletí a zvýšené migrace kleštíka slídovosti. Na jaře je tato metoda dobře a relativně levně proveditelná a také účinná. Snižuje počet kleštíka  a  oslabí  jeho populační možnosti. Neznamená to zdaleka, že odvrátí zhroucení včelstva třeba v červenci nebo srpnu. To totiž ovlivňují i jiné faktory , které k  varroáze patří a tak toto opatření nemusí mít účinek vůbec žádný. Tím vás ale od něj rozhodně nechci odrazovat. Vlastní zkušenost je důležitá. Chcete-li tohoto způsobu využívat, na jaře mohu doporučit. Později je to již s otazníky.

Pokud jde o tyto biologické pasti a dlouhodobý boj proti kleštíkovi, je třeba říci, že společně s kleštíkem likvidujeme i cenný genetický materiál právě těch trubců, kteří kleštíkem nebyli napadeni nebo jeho parazitování přežili. Mohou být tedy významnými nositeli varroatolerance.  Totéž se týká i dělničího plodu.  Protože se této problematice intenzivně věnuji, varroapasti  jsem jednoznačně opustil a včelařům jsem se za svoje dřívější propagování této metody veřejně omluvil. 

Dalším důvodem, proč tuto metodu nepropaguji  je její pracnost.  Je tedy  drahá a tyto zvýšené náklady ovlivňují provoz každého včelaře. Je jedno, zda jde o malovčelaře nebo velkovčelaře. Z tohoto pohledu tedy snižuje rentabilitu našich provozů.

Vidíte, že na jednoduché otázky nemusí být jednoduché odpovědi a vždy je třeba brát v úvahu více.

Dotaz č. 18:

duben 2010

Ještě jsem se vás chtěl zeptat na použití kyseliny mravenčí a Nassenheideru. Mám včelstvo v jednom nástavku, dám-li odpařovač za plod neoddělí odpařovač včely od zásobních plástů?. Nebude to pro včely nebezpečné?

Odpověď:

Předpokládám, že mluvíte o vysokém nástavku. Odpařovač je třeba dát vedle plodu proto, že je tam  stálá teplota potřebná pro odpařování KM. Máte-li dojem, že by to včelstvo mohlo ohrozit, dejte jeden plný zavíčkovaný zásobní plást do středu plodového hnízda. Dosáhnete tím dvojího efektu. Získáte o 1 plodový plást více a odpařovač bude vedle plodu a za 10-14 dní odpařovač jej vyndejte. Tuto fintu s vložením zásobního plástu do středu plodového tělesa můžete znovu zopakovat třeba i s  dvěma plásty. Zcela běžně jsme to dělávali v budečácích a dá se toho využít v nástavkových úlech u slabších včelstev.

Někdy se mi stane, že zapomenu odpařovač v medné komoře nad včelstvem celou zimu a na jaře je uprostřed chomáče. Nestalo se nikdy nic. Včelstvo musí mít, ale normální sílu.

Znovu podotýkám, že je důležité použít 65% KM .

Dotaz č. 17

duben 2010

Chci začít včelařit s mednou komorou. Mám ale rámkovou míru 39*24 cm. Lze mednou komoru  využít i na této míře? Mám si uschovat med a místo cukru jím včely nakrmit?

Odpověď:

S mednou komorou můžete včelařit i na vaší rámkové míře. Podmínkou ale je, zimovat na 3-4 vysokých nástavcích, pak je postup prakticky stejný. Nákresy uvedu časem ve části o provozní metodě. Prosím o trpělivost. Pokud by jste je chtěl dříve, ozvěte se mi.

Já osobně vytočený med včelám již nevracím, je to škoda práce. Je lépe již ten nástavek s medem, tedy mednou komoru, včelám ponechat již při vytáčení z řepky. Má to spoustu předností a za rok vyzimujete včelstva jaká nemají mnozí včelaři ani v létě.

Dotaz č.16
duben 2010

Včelařím v úlech rámkové míry 39 x 24 cm. Přemýšlím, že vyzkouším i nízké nástavky. Vnímáte nějaký rozdíl mezi nízkým nástavkem délky rámků 39 cm x 16 cm a typem Langstroth na 15,9*44,8 cm, který používáte nyní?

Odpověď:

Na míře 39x16 cm včelařím od r. 1970, na Langstrothech 15,9x44,8 cm 10 let. Samozřejmě mám odzkoušeny i jejich kombinace s vysokým nástavkem a také provoz na 39x24 cm.

Musím říci, že normálnímu včelstvu je jedno na jakém rámku včelaříte. Normální včelstvo je, když v tuto dobu obsedá na černo alespoň  4 NN a plod je ve 2-3NN. Mám –li srovnat uvedené míry, je rozdíl vlastně jen jeden. Ve váze vytáčeného nástavku. Odebírám-li vždy jen zavíčkovaný nástavek, pak má Langstroth o cca 3 kg více.  Celkové výnosy jsou u mne dlouhodobě ale stejné a ani síla není nijak rozdílná. V obou systémech pracuji stejně, jen u míry 39*16 cm musí být o nějaký ten nástavek víc v létě i do zimy. Je ale prokázáno, že delší rámek umožňuje včelaření se silnějšími včelstvy. Čím je ale vyšší poloha, tím má delší rámek více předností než ten kratší. V nížinách se výhoda delšího rámku vytrácí. Přesto doporučuji začátečníkům volit úly s delším rámkem.

Dotaz č. 15

duben 2010

Jak vidíte z pohledu množení kleštila letošní zimu a lze udělat nějaký výhled na zdravotní stav včelstev ale i výnosy v letošní sezoně?

Odpověď:

Pokud jde o množení kleštila, není zima rozhodující a ta letošní také ne. Na množení kleštila má vliv spoustu věcí. Uvedu několik nejpodstatnějších. Je to jeho strategie šíření se do prostoru (to stále jaksi nebereme v úvahu), vzdušná vlhkost, počty deštivých a naopak tropických dnů, možnost zalétávání, loupeže, velké výkyvy přirozených plodových křivek během sezony, způsoby jeho tlumení, technologie ošetřování a samozřejmě stupeň imunity včelstva se s ním vypořádat. Z hlediska dalších nemocí jsem vyslovil varování již loni. Šlo především o pravděpodobnost zvýšeného výskytu nosematózy a virů v loňském roce. To se mnohde potvrdilo. Vzhledem k průběhu roku 2009, lze očekávat zvýšený výskyt nosematózy i letos na jaře.Také pokud jde o  vývoj kleštila z pohledu předchozích dvou let, byl bych velice ostražitý (je tzv. třetí rok PO TÉ)

Průběh letošní zimy byl pro zimování včelstev téměř ideální a také vegetaci zima rozhodně prospěla. Podobné je to prozatím i na jaře.

Bude-li nadále podobné počasí, může být letošní jaro velice dobré na nektarovou snůšku (dostatek spodní vláhy). Podle vývoje populací producentů medovice v loňském roce (např. i pro nedostatek nepřátel), může být někde i velice dobrá medovicová snůška. To je však třeba vnímat z hlediska jednotlivých lokalit a takto na dálku  to nelze  určit. Já se ale dívám na každý rok optimisticky, a tedy i ten letošní. Samozřejmě počasí to může rychle změnit. Včely bychom ale měli mít připraveny na snůšku již na podzim předchozího roku a nyní to již těžko dohoníme. Můžeme však začít myslet na rok 2011.

Dotaz č. 14

duben 2010

Dobrý den. Na vašich stránkách jsem se přečetl, že při nasazení dlouhodobých odpařovačů KM je třeba zakrýt zasíťovaná dna. Je to opravdu nutné? Protože při poslední komunikaci jste se o tom nezmínil. Nasadil jsem totiž nassenheidery, mám zasíťovaná dna a pod nimi podložky.

Odpověď:

Pokud jsem vám to posledně nezdůraznil, že by zasíťovaná dna měla být přikryta, omlouvám se za to. Je to opravdu důležité ! O použití dlouhodobých odpařovačů jsem toho již napsal tolik, že přikrytí zasíťovaných den považuji za samozřejmost. Když např. jeden náš apidolog  na Mze ČR v roce 2008 srovnával Nassenhedery a uvedl, že zasíťovaná dna byla otevřena, okamžitě jsem na to reagoval. V žádné metodice u dlouhodobých nosičů to není uvedeno. Chce-li někdo něco porovnávat, musí  zajistit srovnatelnost mmj. i tím, že dodrží doporučenou metodiku. Pokud KM  odejde z úlu příliš rychle, roztoči jsou zasaženi, poškozeni a pravděpodobně je narušena i jejich reprodukce. Přesto však ve včelstvu jsou a hynou delší dobu, KM nemá čas působit na roztoče delší dobu i na plodu. To může mít dva dopady. Jednak se včely učí tyto zasažené roztoče chytat a poškozovat, to bychom přivítali. Na druhé straně ale může být významně zkreslen jejich přirozený spad a významně snížena účinnost. Proto by zasíťované dno mělo být přikryto po celé délce i šířce dna. Účinnost odpařovačů je pak vyšší. To, že spad roztočů po použití KM je mnohem delší než např. u Gabonu, je známé a uvádí to na svých stránkách i Bill Ruzicka z Kanady.

Pokud jde o velikost česen, při dlouhodobých odpařovačích nedoporučuji jejich zúžení více než na ½ šířky nástavku. Sám takové zúžení prakticky neprovádím.

Máte-li varroadna jako je to u Optimalu, kde je pod sítem velmi těsná zásuvka, není přikrytí dna tolik nutné, přesto se ale účinnost  jeho přikrytím zvýší. Je-li pod zasíťovaným dnem jen podložka, tj.  prostor je větratelný, doporučuji síto přikrýt z výše uvedených důvodů.

Víte ona se zasíťovaná dna začala používat tak před 35-40 ti roky převážně v zimě, protože se zjistilo, že výborně odvádějí z úlů vlhkost a včelstva zimují neporovnatelně lépe v suchu než vlhku. Dokazují to práce Corkinse (z třicátých let min. století), dále zkušenosti a výzkumy Švédů, Dánů, ale i u nás. Myslím, že prvním propagátorem u nás byl na začátku sedmdesátých let min. století př. Valent a další . Samozřejmě zasíťovaná dna mají význam při kočování a dnes také při sledování spadu roztočů.

Dotaz č. 13

duben 2010

Stále přemýšlím o LBV www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-činnost o těch schématech s přechodem na panenské dílo. Ono je to z nich jasné, jenže mi to nefunguje ani v jednom případě. Z tří (s přimhouřením oka by se dalo říci i pěti ) včelstev se včely ani v jednom případě v zimě ani na jaře na panenské dílo nepřesunuly, na zimu si přenesly zásoby dolů na tmavé dílo a žijí a plodují si vesele zde. Otázka tedy zní. Dělám něco špatně nebo to prostě obecně s tím panenským dílem moc nefunguje???

Odpověď:

Když jsem tuto metodu prvně četl, docela jsem se musel smát. Jednak proto, že částečně připomínala můj přístup a částečně proto, že tam byly věci, které bych neudělal ani kdyby mě k tomu nutili.

Panenské nekontaminované dílo, má na včelstvo blahodárný vliv. O tom není pochyb, důvody jsou dobře a dlouhodobě známé a nebudu to rozebírat. Předně chci připomenout to, že jedním ze základních zákonů v životě včelstva je zákon česna. Tam vše začíná a často i končí, to autoři zřejmě nepochopili nebo to neuvádějí. Se stavbou to má ale hodně společného. Pochopit to musí každý sám, zde na to není místo, je to na článek nebo i knížku. Co napíši není z doslechu nebo literatury, to jsem zažil, je to moje zkušenost.

Popisovaná metodika vychází ze situace roje v prvním roce jeho života. Tam s to tak zpravidla funguje. Roj staví dílo a je-li snůška jsou zásoby v panenském díle a plod postupuje dolů, je –li česno dole. V zimě se pak posouvá chomáč a případně plod od česna do zásob. Na jaře je pak plod v panenském díle, zpravidla úplně nahoře. Dílo se tak stane po celé ose „zaplodované“. V druhém roce zase přijde snůška, plod se postupně stlačován k česnu, nikdy to není opačně. Matka klade do starých plástů a do nových jen v případě, že je pod starým hnízdem místo a včely nové dílo dostaví. Je-li však česno nahoře, zakládá zde jen trubčinu a v případě nedostatku místa i dělničinu , jsou sem ukládány zásoby, zpravidla nezavíčkované (viz včelaření v košnicích na vřesovištích v Německu) . Je to vidět na mém webu v části volná stavbu. Tam dostávám roj ze stěny chaty. Česno tam bylo nad dílem, každý pozná kde.

Včely neukládají zásoby k česnu, protože by byly v dosahu nepřátel . Zásoby jsou nahoře co nejdále od česna v případě horního česna jsou zásoby na protilehlé straně česna vzadu (klidně i nahoře), zase to je na snímcích vidět. V případě velké snůšky sem, tedy k česnu, včely krátkodobě umístí sladinu, aby ji přes noc přenesly k plodu a nad něj, podle prostoru ( to v případě dolního česna) . Dlouhodobě u česna zásoby ale zpravidla nejsou a na zimu již vůbec ne. To se neustále opakuje rok, co rok. Je-li včelstvo v leženu nebo ležícím stromu, je to podobné, jen ten pohyb včel za česnem a zásobami není po svislé, ale vodorovné ose. Čili včely se vždy snaží ovládnout česno. U česna jsou zpravidla plásty nejtmavší (u víceletého včelstva, vždy).

Zásoby jsou umísťovány co nejblíže plodu a nejdále od česna. Dá se říci, že plod jako by ve včelstvu byl připoután na obou stran gumou. Na jedné straně k česnu a na druhé k zásobám. Celý rok zásoby a česno svádějí jakousi přetahovanou o plod, podle ročních období. To je ideální, zákonité a dá se toho využít v nástavkovém včelaření. Je tedy důležité znát, jak to funguje v přírodním včelstvu. Tam se včely posouvají po svislé nebo vodorovné ose, střední plásty jsou ty nejdůležitější pro plod a jsou zpravidla nejtmavší. Za dobu svého včelaření(od r. 1964) jsem viděl přírodních včelstev několik desítek a žádné cílené přesouvání v zimu na panenské dílo jsem nepozoroval s výjimkou situace v prvním roce života včelstva (to byl pouze 1 případ). Toho se snaží pravděpodobně tato metoda Dr.Linharta a kolegů využívat.

Každý zkušenější včelař vám potvrdí, že včely nerady ukládají ZIMNÍ zásoby do panenského díla. Sám píšete, že jste se o tom přesvědčil. Tak co řešit. Oddělíte li např. v srpnu plod ve spodním nástavku od zásob nástavkem s panenským dílem, máte jistotu, včelstvo se za zásobami zpravidla nepřesune. Pokud nestačí přenést zásoby k plodu na tmavé dílo, přes zimu padne. Jiné to ale bude v případě, že v tomto horním nástavku otevřete včas hlavní česno a spodní částečně nebo zcela uzavřete a včely takto nakrmíte. Ve vašem případě (myslím, že šlo o oddělek) může být důvodem nefunkčnosti metody i malá početní síla. Jiná situace by i nastala, kdyby jste do horního nástavku s panenským dílem dal doprostřed 3 tmavé plásty, resp. kdyby jste je sem dal již při přidání tohoto stavebního nástavku (soušové jádro) . Vidíte, že variant řešení je více. Autoři sami někde píší, že se včely k zimování na panenském díle musí donutit. Tím bych prostě mohl odpovědět. Včely nám ukazují samy, co je pro ně dobré. Odvolávání se na poznatky na Novém Zélandu mi nepřijdou zcela relevantní. Tím myslím nálezy MVP ve včelstvech v přírodě. Samozřejmě pokud tato práce zvýší snahu včelařů po zvýšené hygieně díla z důvodu větší stavby, zasluhuje si uznání a má rozhodně význam pro obor. To jsou ale známé věci. Např. př. Kašpar starší měnil hojně nejen dílo, ale i rámky. Nicméně jednou řečeno je neřečeno a je to včelařům třeba neustále připomínat to ta metoda dělá. Na zdravotní stav včelstev to má vlil. Prostě záleží, jak kdo ideu nebo zkušenosti druhého uchopí a převede do své praxe.

Tvrzení, že se touto metodou bojuje proti varroáze , je přinejmenším neúplné. Je sice pravda, že kratší plodová křivka dává roztoči menší šance, ale neplatí to zdaleka vždy, má to i své nevýhody a jsou i jiné levnější způsoby. Např. chovat včelstva která takový rytmus mají, avšak jsou schopna se znovu rozplodovat třeba v září, říjnu, je-li to třeba k obnově početní síly. To se u včelstev schopných se s V.d. vyrovnat, děje velice často. Tohle je ale zase jiné téma.

Osobně mě překvapilo, že autoři svojí metodu neobohatili o poznatky, které jsem výše uvedl a nevyužili metodu, princip úlů, tzv. překlopňáků. Sám jsem to využíval v 80-tých létech u nízkonástavkového provozu. Je třeba také chápat, že nástavkový úl jako je třeba Langstroth nebo Optimal, skýtá jiné možnosti než úlové soustavy, které umožňují spíše jen včelaření v nástavcích . Není to o technice, ale o pochopení souvislostí. Úlovou otázku za nás včely dávno vyřešily!

Zopakuji opět jednu známou včelařskou pravdu, stále platnou. Včelaření na roje je včelaření s horním česnem, na med s dolním česnem. I tohohle se dá v nástavkovém provozu velmi dobře využít a tedy i při stavbě a vámi zmiňované metodě.

Asi jsem vám dopověděl trochu jinak, než jste čekal, ale nechci dávat hotové návody. Chci, aby si každý včelař našel tu pravdu sám, pak to má totiž trvalou hodnotu.

Dotaz č. 12

duben 2010

Nevím, jestli jsem si to nevsugeroval, ale zimujete s prázdnými nástavky nad zásobami-mednou komorou? Doufám, že nedostanu za to pohlavek, myslím že jsem to četl od vás v souvislosti s cementovým medem, že je to přetlakový prostor. Trochu mne rozhodil na konferenci př. Stonjek a tak o tom přemýšlím zda moc neriskuji. Ale funguje to, zimoval jsem včelstva 5NN a delší zimu nepamatuji.

Odpověď:

Pohlavek ode mne nečekejte. Jen nesnáším lež a pokrytectví. Pohlavkovat vás budou třeba jiní.

Nevím, co př. Stonjek napsal na konferenci, ale je to jedno. On je zkušený včelař a dívá se na to ze svého pohledu,což mu nemůže nikdo vyčítat. Jak jsem měl možnost číst jeho příspěvky i on své včelaření hodně rozvíjí. Až to vyzkouší a bude mu to vyhovovat, změní třeba názor. Vycházejte z toho, co vám funguje, přesvědčil jste o tom, to je rozhodující. Ve vaší otázce je i moje odpověď. Ano, zimuji velice často tak, že nad zimujícím včelstvem je několik dalších nástavků bez zásob, třeba i 5NN+5NN, zvláště na odlehlých stanovištích. U normálních včelstev to není žádný problém, je-li hlavní česno dole. Pokud by česno bylo v těch prázdných nástavcích nahoře, snažily by se včely přesunout na poslední chvíli zimní sedisko sem a mohl by být problém (uspořádání nástavků by muselo být jiné) Pokud má někdo obavy, může zimní sedisko oddělit od prázdných nástavků folií, která zakrývá nástavek se zásobami z cca ¾ a u čelní stěny nedoléhá ke stěně. Nebo ta folie může mít uprostřed vyříznutý otvor třeba tak velký jako se používá při krmení prosakovacími krmítky. Opačné položení folie u mne způsobuje vyšší vlhkost a to v zimě není žádoucí. Větší prostor prostě umožňuje lépe difúzi plynů a to je celé to kouzlo.

Tímto zimováním se zabije několik much jednou ranou:

1) Uskladníte si souše na příští rok (každý to ale nepotřebuje, třeba přítel Stonjek také ne).

2) Nemusíte je ošetřovat proti zavíječi voskovému.

3) Necháváte včelám na zimu tolik potřebný prostor a tím jim umožňujete zimovat v co největší síle. Včely a zvláště kraňka jsou na prostor velmi citlivé na zimu i na jaře, přizpůsobují mu svoji početní sílu. Např. Prof. Ruttner říkal, že když na jaře kraňka obsedá ¾ prostoru, má pocit stísněnosti a řeší to často rojením.

4) Prázdné nástavky působí jako přetlaková nádoba např. právě v případě velice pozdní snůšky.

5) Včelstva zimují v suchu, to je v zimě velice důležité. Tohle věděli již naši pra, pra, pra dělové. Včely mají potřebné vody v zimě dost v zásobách. Z 1 kg zásob je cca 0,60 1 vody. Pokud včely musí v zimě dostávat vlhkost z prostoru svým přičiněním, musí zvýšit teplotu, tím zrychlí metabolismus, se více opotřebovávají, voda ve výkalových váčcích se nemůže prostřednictvím krve odpařit. Důsledek je přeplnění výkalových vaků, zvýšený výskyt nosematózy, na to dnes často navazují viry častěji než dříve apod. Je toho samozřejmě více. Ten kdo zimoval např. včely v budečácích se slaměnými nebo orobincovými rohožemi a bez nich nebo měl včely v košnici, ví o čem to je a jaký je rozdíl mezi takovými včelstvy a včelstvy zimující ve vlhku. Plísně nadělají ve včelstvu daleko více škod než je jen poškození několika plástů. Podepisují se vážně na zdravotním stavu včelstva. Loni jsem se o tom přesvědčil u několika včelstev cíleným pokusem. Jiné je to na jaře, tam včely potřebují vody více. I v tomto případě se ale voda kondenzuje zpravidla v místech lépe dosažitelných pro včely než na okraji chomáče a stěnách. Napsat by se toho dalo mnoho. Kdysi jsem v článku v MV „Jak dýchá včelstvo v zimě“, popsal základní princip jak o vypadá u včelstva v přírodě, resp. jak to napodobujeme v nástavkovém úle. Nejsou tam ale ta proudění, která jsou mimo chomáč. Je třeba vědět, že ve včelstvu funguje vzestupné (málo časté a energeticky náročné) a sestupné proudění , stejně tak jako v přírodě. Záleží na včelaři jestli toto chápe a dokáže využít. Nikdy není jen jedno správné řešení.

Tohoto poznatku (sestupné proudění) se dá využít i při léčení proti V.d. velice dobře. Léčivo pak projede chomáčem, včelstvem jako nůž po másle v místech, kde je to nejúčinnější.

Prostě na včely se nedají ve větší míře vztahnout poznatky z lidské vzduchotechniky. Včelstvo samo je totiž součástí celého prostoru, je to živý organismus a má po miliony let vyvinuté a vžité mechanizmy. Lidským představám se dokáže přizpůsobit. Je jen otázka, jak jí to prospívá. Já se snažím včelám vyhovět, ne jim vnutit svoji představu, byť by byla sebelákavější.

Samozřejmě každá technologie má svá pro a proti. V úvahu je třeba brát i naší strategii v obměně díla, možnosti skladování souší na stanovišti apod. Proto se názory vždy budou lišit a mě to nijak nepohoršuje.