Dotaz č.200

Květen 2012

Téma: Oddělky, smetence, roje, TV

Děkuji Vám moc za rychlou radu. Zařídil jsem se podle ní, dal jsem doprostřed stavební rámek na kterém včely přes noc již vystavěly srdíčko díla, po stranách souše z rojáku a doplnil stavebními rámky bez drátkování. Bohužel na nich nemám ani hranu jako vy, nestihl jsem je nechat vyrobit. Snad to ale včelky zvládnou i tak. Snůška zatím trvá včely jsou na okraji lesa, takž v lese malina a jahoda, louky a snad něco málo řepky za kopcem. Velikost roje bohužel nejsem schopen odhadnout, ale v rojáku na 6 rámku jich bylo plno. Uvidím jak zítra budou vypadat  v nástavku. Že roj vyletí z úlu jsem již vyzkoušel loni, ale to jsem neměl žádné včely ani zkušenosti, takže mě to hodně překvapilo. Jak jsem ale už psal před rokem jsem ještě včely neměl takže jedu všechno poprvé.

Ještě jsem se chtěl zeptat jestli doporučuje v této fázi nějakým způsobem roj přeléčit proti VD.

 

Odpověď:

 

Nechte je až vyběhne první plod, pak můžete odléčit.  Stačit by mělo ale i  v srpnu. Rojením se včely též zbaví částečně V.d.

 

Dotaz č. 199:

Květen 2012

Téma: Šance pro včely. Oddělky,smetence, roje, TV

S velkým zájmem sleduji iniciativu Šance pro včelu, které jste duchovním otce a ke které jsem se také jako začínající včelař připojil. Teze této iniciativy jsou mi poměrně blízké a rád bych ji přivedl do praxe. Jak jsem již psal, jsem začínající včelař, včely jsem přezimoval 1 z loňského roje. Takže informace a zkušenosti spíš sbírám než rozdávám. Byl jsem i na Vaší přednášce v Přerově, která mě rovněž velmi zaujala. Letos jsem pořídil 5 nových včelstev, momentálně jsem ve fázi sběrného oddělku který má vložen chovný rámek.

Nicméně loňské včely se mi včera vyrojily a chtěl bych na nich zkusit metodu šance pro včely. Bohužel jsem ale nenašel žádnou metodiku, jak by bylo možné postupovat. Chtěl bych Vás tedy poprosit, jestli by jste nebyl tak laskav a alespoň v hrubých rysech mi poradil jak postupovat. Momentálně jsou včely v chladu v rojáku na rámkové míře Optima 42x17. V rojáku jsou vloženy 2 souše a 2 stavební rámky bez drátkování a dalších úprav.

 

Odpověď:

 

Dobrý den,samozřejmě si na vás pamatuji.

Karel Crha všem  zájemcům o toto hnutí posílal metodiku ošetřování letošních oddělků. Chtěl jsem udělat ještě na roj a smetenec. No ale nestihl jsem to. Ono je to ale v zásadě jednoduché.

Dejte do nástavku na stranu 1 souš a zbytek vystrojte stavebními rámky. Pokud je roj silný, dejte nástavky dva a souš do každého z nich opět na stranu pozice 1. Pokud není snůška, krmit lehce, aby vystavěly co nejvíce. Někdy se stane, že roj úl znovu opustí. Tomu se dá předejít tak, že  se při přidání dá 1 r. otevřeného plodu. Sice se toto v přírodě neděje, ale účel světí prostředky.

Souše se také můžou dát doprostřed nástavku a ne na stranu.

 

Vy už to máte ale v rojáku připraveno, tak to jen přeložte do nástavku a nezapomeňte na to krmení.

Další rozšiřování je vlastně stejné jako u oddělku.

Tu metodiku pro roje určitě udělám a pošlu Karlovi Crhovi.. Postup ale skutečně v zásadě stejný jako u oddělku.

 

Dotaz č. 198

Březen 2012

Téma: Varroáza

Co si myslíte o současné metodice ošetřování proti roztoči a jak by s dala vylepšit?

 

Odpověď:

Myslím, že moje názory jsou již dostatečně známy. Metodika vznikla v době, kdy se toho roztoči moc nevědělo a bylo situaci třeba rychle řešit. To se stalo a vyvinulo se z toho, co máme. Když, se dodržuje, je poměrně spolehlivá. Je stavěna tak, že funguje i u těch „nejzaneprázdněnějších“ včelařů nebo majitelů včel. Těm, kteří se včelami zabývají hlouběji to ale nemusí vyhovovat. Samozřejmě bych ji upravil tak, aby se více používala KM nebo jen. To ale asi není možné a je třeba nalézt určitý kompromis přijatelný pro většinu včelařské veřejnosti. Totéž je třeba brát v úvahu s diagnostikou v.d. Myslím, že docela době to vystihl MUDr. Hubač ve Včelařství č.3  2012.

Takové ty nářky na přístup SVS a podobně jsou k ničemu. Zákony a nařízení se změní tehdy, až si to vynutí praxe. Jenže je velmi jednoduché čekat, až tu práci udělá nebo začne někdo jiný. Nikdy ale pokrok nenastal tak (nebo jen zřídka u osvícených panovníků), že někdo změnil zákony. Vždy se tak ale stalo, až když si to vyžádala praxe, prostě život, někdy i dost drsnými způsoby. Chcete měnit metodiku? Tak začněte u sebe a od zdola, pak přesvědčíte své okolí svými výsledky, to přesvědčí orgány v okresech atd…….. no a to si vynutí změnu metodiky nebo přístupu státu, SVS. Žádný stát a jeho úředník si nebude komplikovat život tím, že bude podporovat něco, co není v životě úspěšné nebo to nemůže dělat dlouhodobě. Byl by totiž sám proti sobě, úředník nechce komplikace. Samozřejmě změně metodiky může přispět i konkurence. Ta u nás již je. Např. pan Löffelmann nežvanil a staral se. Výsledek je, že „jeho“ výrobek z thymolu je na trhu a schválen. To praxi a metodiku nepochybně začne ovlivňovat mnohem více, než nějaké výlevy na internetu. Totéž ale mohou udělat ostatní výrobci jiných prostředků na hubení V.d.

Z vašeho dotazu tuším, že vám vadí monopol na  prostředky proti varroáze u nás. To může mít dva dopady. Jednak monopol může vyrábět levně a jednak může, v případě absence konkurence, působit na odlišnou cenu výrobku, než by ji stanovil skutečný trh. Může tedy působit i v prospěch včelařů i v jejich neprospěch. Záleží na managementu toho, kterého ekonomického subjektu. Samozřejmě konkurence nutí subjekty na trhu uvažovat více tržně. Můžu ale uvést situaci na trhu s amitrázem. Náš výrobce dodává variol do Maďarska za cca 4 EUR, v Maďarsku se ale tentýž výrobek prodává za cca 12 EUR, tedy 3x dráže. Vidíte, že situace i na volném trhu jako je v Maďarsku může být jiná, než bychom očekávali. Cenu totiž ovlivňuje více faktorů a základem je vztah nabídky a poprávky, nikoliv to, co by si kdo představoval nebo považoval za správné.

 

Dotaz č. 197

Únor 2012

Téma: Včelařské pomůcky

Chci se vás zeptat na mezistěny z umělé hmoty. Koupil jsem si mezistěny z umělé hmoty od našeho obchodníka. Krom toho, že byly levné, stály necelých 30,--, jsem na nich neviděl nic dobrého. Mají takovou žluto-hnědou-zelenou barvu. Včely na nich špatně stavěly a zdály se mi i nějaké neduživé.  Může na to mít ta mezistěna vliv:

 

Odpověď:

Upřímně řečeno já nepoužívám již 8 roků ani voskové mezistěny, resp. vstupuji do osmé sezony. Také mi na některých voskových mezistěnách včely špatně stavěly. Ty důvody, proč jsem je ale opustil, byly jiné. Upřímně řečeno těch 30 Kč není zas až taková láce, jak uvádíte. Musíte k nim přičíst i cenu rámku. Rámky s různými vychytávkami a mezistěnami od pana Žáka z Jablonce stojí cca 40 Kč a máte je na věky. Kdyby takové rámky někdo dělal ze dřeva, bral bych je hned. Pokud máte pochybnosti o kvalitě, vyžádejte si od výrobce nebo toho obchodníka zdravotní atest. U mezistěn bych to viděl jako důležitou věc, protože tyto plasty přicházejí do přímého styku s medem a také plodem včel. Víte, já říkám, že rezidua z léčiv ovlivňují imunitu plodu, což prokázali Američané  a u nekvalitních plastů to bude podobné. Barevné plasty často znamenají to, že jsou vyrobeny z recyklátů někde v Asii. V televizi každou chvíli vidíte, že jsou některé hračky z umělé hmoty vyráběné a distribuované přes třetí země, stahovány z trhu, protože by zdravotně ohrozily naše děti. Hygienik vám takové látky nedovolí použít ani na podlahu v bytě. Např. firma Pierco v USA vyrábí také plastové mezistěny, ty mají ale přírodní barvu, spíš bych řekl, že jsou bezbarvé. Mou odpověď ale berte tak, že já plasty nepoužívám ani nedoporučuji. Mohu být tedy zaujatý. Na tom hygienickém atestu pro potraviny bych ale trval.  

 

Dotaz č. 196

Únor 2012

Téma: Obecné

Nechápu proč jste odmítl RNDr. Švamberkovi účast v předsednictvu ČSV a pomoc Ing. Maníkovi jste ale spolupráci před tím neodmítl. Mgr. Sciskalovi by jste jistě neodmítl. To vás musí vítězství V. Švamberka pěkně štvát.

 

Odpověď:

Tak příteli, tohle musím vzít pěkně od počátku. Před IX. Sjezdem mne oslovili a o spolupráci požádali Ing. Mandík, Mgr. Sojka, Mgr. Stiskala a RNDr. Švamberk. Nikomu z nich jsem nic neslíbil. Jen to, že podpořím toho, kdo přijde a lepší vizí a také jsem všem jasně řekl, že pomáhat mohu aniž bych měl ve svazu nějakou funkci. To, že mne ing. Mandík navrhl do předsednictva mne překvapilo a měl jsem tak 1 minutu času na rozhodnutí zda přijmu nebo ne U stolu se mnu seděli Ing Cimala a doc. Šenkýř. Když jsem chtěl odmítnout, V. Šenkýř mou neúčast v PRV považoval téměř za zradu a Ing. Cimala řekl, že nejvíce mohu něco ovlivnit, když přijmu. Tak se i stalo.

Na srpnovém zasedání RV 2011 jsem veřejně prohlásil, že na konci roku zhodnotím svojí dosavadní činnost zvážím zda v PRV zůstanu. Nebyl jsem spokojen s prací poloviny PRV, kteří byli naprosto pasivní a ke každé práci jsme je museli dokopat a stejně se to nedařilo. V té době to bylo 50:50ti.

Sám jsem pracoval jako předseda ekonomické komise  a navrhl jsem i spoustu věcí, které se týkaly práce jiných komisí např. IT nebo pro vzdělávání. Ty ale nezrealizovaly skoro nic. EK pracovala na mnoha úkolech. Některé se podařilo dokončit do konce září, jiné již ne, protože ing. Mandík rezignoval a nebyla pro další práci již dobrá atmosféra a vůle přijímat zásadní rozhodnutí. Ještě jsem vypracoval kompletní návrh plánu práce na r. 2012 z pohledu EK jak pro tajemníka, tak pro EK, PRV a RV. Je v něm podrobně co kdy má být předloženo a komu. To jsme již nestačili v PRV schválit a nové PRV to neprojednalo. Tím ovšem je zablokována práce EK do březnového zasedání RV a opomine se i dost dalších důležitých úkolů, což by ti někteří  „staří“ v PRV měli vědět, jenže jim je to asi jedno. Ti úplně noví to vědět nemohou, ale manažera by to napadlo i bez mého návrhu plánu.

RNDr. Švamberkovi jsem odmítl spolupráci již v e-mailové korespondenci před 14.1. 2012  a po té opakovaně několikrát po jeho volbě. Důvody jsem před všemi na RV 14.1. 2012 oznámil. Osazení nového PRV totiž neskýtá záruky tvůrčí práce a práce pro včelaře vůbec. Zůstali v něm ti, kvůli kterým bych z PRV koncem roku 2011 odešel a dnes jsem přesvědčen, že pro jejich nečinnost a neschopnost rezignoval i ing. Mandík. Dále mi vadí že se ve vedení ČSV vlastně sešla stará parta z Předboje. Jen doufám, že to s ČSV nedopadne stejně.  Mám ale i jiné důvody. Mgr. Sciskalovi jsem také opakovaně odmítal nabídku dělat mu místopředsedu. Tak, že ve vedení svazu bych nebyl na 99,9% tak, či onak. Těch 0,1% jsem si nechával pro případ nouze, že by to bylo potřebné. Podle mne to potřebné nebylo.

RNDr. Švamberkovi jsem ale spolupráci neodmítl, jen nejsem ochoten dělat vše s každým. Záleží více na něm než na mne, zda budeme spolupracovat. Já mám o své činnosti naprosto jasno už dávno.

To, že byl RNDr. Švamberk zvolen mne tedy rozhodně neštve, to mne velmi špatně znáte. Jsem ekonom a tak přijímám věci jaké jsou a bez emocí. Není to tak, že bych někoho nenáviděl a druhého miloval. Nikdo není černý nebo bílý. Lidé rozhodli a já to plně  respektuji.

 

Dotaz č. 195

Únor. 2012

Téma: Varroáza

O víkendu má být teplo, mohu nasadit už kyselinu mravenčí?

 

Odpověď:

Ať vás to ani nenapadne, počkejte tak minimálně týden, dva po proletu.

 

Dotaz č. 194

Únor 2012

Téma: Chov matek, šlechtění

Na  fóru jste psal, že jste loni selektoval na odolnost proti virům. Můžete tu metodu popsat a jaké byly výsledky?

 

Odpověď:

Ano to je pravda. Promiňte, že vám tu metodu nepopíši ani náznakem. Nebyla totiž nikde publikována a tak si prozatím nechám jen pro sebe. Její základy jsem vymyslel loni, když jsem byl hospitalizován v nemocnici a měl jsem trochu času na přemýšlení. Chytlo mne to tak, že jsem hned následující den felčarům utekl a vrhl se do toho. Výsledky byly a jsou  skutečně velmi,  zajímavé a zase mi to otevřelo oči v náhledu v šlechtění na varroatoleranci, ale i obecně mne to posunulo ve včelařině dál. Kam, to se ještě uvidí, může se to ukázat i jako slepá ulička. Kdo nic nedělá nemůže ale nic zkazit.

 

Dotaz č. 193

Únor 2012

Téma: Varroáza, oddělky

Na přednášce jste říkal, že měníte matky na podzim oddělky a že i tak revitalizujete včelstva zdecimovaná varroázou. Ve škole nám však říkali, že je to nesmysl, protože si tak rozšiřujete nepříbuzné roztoče. Můžete mi k tomu něco říci?

 

Odpověď:

Víte já nevím, kdo vám to říkal, ale nevěřím, že to byl zkušený včelař, výzkumník a chovatel. Možná jen nějaký teoretik. Smutné jen je, že učí. Praktikuji to již minimálně 20 let a tak o tom něco vím. Výsledky jsou jednoznačné a mluví pro tuto praxi.Nepříbuzní roztoči? To je s oddělky  na jednom stanovišti docela vtip. Jsou zde ale i další faktory, které působí přesně opačně, než jak vás učil dotyčný člověk. Pravda ale je, že ke zvýšení infekčního tlaku na stanovišti používám ale i oddělky ze zcela jiných stanovišť. Tady o nepříbuzné roztoče jde. To je přesně co potřebuji. Snažím se selektovat na varroatoleranci a neteoretizuji o tom. Mám pak dost roztočů k dispozici už na jaře. Promiňte nechci autoritu vašeho učitele nijak snižovat, budete jeho názorům muset naslouchat. Jen vaše budoucí praxe vám ukáže správnou cestu, ne přednáška jednoho teoretika, s tím se smiřte.

 

Dotaz č. 192

Leden 2012

Téma: varroáza

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat jestli léčíte pouze KM nebo i jinými léčivy. Začal jsem včelařit loni se  třemi včelstvy bohužel mým zaviněním mám už jen dvě. Nejsou to žádný siláci jedny jsou na jednom nástavku druhé na dvou. Chtěl bych letos vyzkoušet léčení KM pomocí královského odpařovače s tím, že bych v létě ještě aplikoval pro jistotu formidolovou desku. Jen se bojím že neodhadnu správné množství KM a přijdu i o poslední včelstva. Když sem nakoukl na váš web. První co mě zaujalo byl královský odpařovač. A tak sem si řek že bych ho vyzkoušel. Koukal jsem tedy i na odpařovače MiteGone a Nassenheider. Dalším podnětem byla zmínka o léčení KM na výroční schůzi naší ZO. Podle čeho tedy určím jaké množství KM mám nalít do odpařovače?? A jak je to se zasíťovaným dnem musí se opravdu pečlivě utěsnit?? Mám v plánu si vyrobit nová dna a chci je zasíťovat. A pokud se zadaří tak chci rozšířit chov na cca 10 včelstev, a to by mi pak přišlo léčení KM jako nejméně pracné a jednoduché řešení. Když si představím, že bych měl do každého z deseti včelstev dávat Gabon, Formidol, na podzim fumigovat i když ta fumigace by šla zase vyřešit pomocí královského odpařovače. Předem děkuji za odpověď.

 

Odpověď:

Normálně na jaře se dává cca 200-240 g KM o koncentraci 65% na 3NN Langstroth nebo 2 nástavky 39x24x11. Toto je velmi důležité a včelaři, kteří s KM nemají úspěch, často na  toto zapomínají. Zapomínají na to ale i ti, kteří včelařům radí a propagují  KM, což je dost smutné.

Na jaře tedy stačí náplň jednoho Nassenheideru nebo dvou polovičních desek MiteGone. Na vaše včelstva bude na jaře stačit klidně 100 g KM 65%. Je celkem jedno, zda ji použijete v odpařovači Nassenheider, MiteGone nebo Královském odpařovači. Důležité je i umístění. Zpravidla dávám odpařovače nad plod nebo ob 1 plást vedle plodu (mezi plodem a KM je 1 souš, měla by být před vložením KM obsazená včelami).

 

Další samozřejmou podmínkou  při použití KM je, že očka i drátěné dno musí být uzavřeny.

 

Pokud chcete v létě aplikovat Formidol  40g  85%, můžete to učinit. Jste ve podobné snůškové oblasti jako já. Doporučuji dát Formidol ihned po vytáčení řepky na nejhořejší nástavek. To budete mít včelstva tak na 5ti NN. Nemusíte se bát a vytáhněte jej zcela z obalu.  V tu dobu bývá plod velmi omezen a tak bude mít dobrý účinek. Zde platí zásada, že mezi Formidolem a plodem musí být 1NN díla. Samozřejmě se tak dá Formidol využít vždy při každém vytáčení, tedy i 2-3x. I to je dobrá terapie v létech, kdy je výskyt roztoče na průměrné úrovni.

 

Je-li  ale situace kritická, jako loni a včelstva je nutné skutečně odléčit, nebo je léčit chcete, použijte vždy dlouhodobý odpařovač, který se odpařuje alespoň 12 dnů. Optimum je dvojnásobná doba, to je pak skutečné léčení. To splňuje vlastně jen MG 360 g (3 poloviční desky) nebo 2 Nassenheidery, to se MG celkem vyrovná.

 

Udělejte to vždy když je denní spad 3 a více samiček denně.  Většinou vám toto ošetření přijde do podletí, tedy do konce července, první dekády srpna. Pokud ale zjistíte první včelu s poškozenými křídly před úly, učiňte tak neprodleně klidně koncem června. Varroáza totiž přechází do své vyšší fáze díky vyššímu výskytu virů. Zase nezapomeňte na uvedený prostor. Je to důležité, chcete-li svůj zákrok skutečně považovat za léčebný!

 

Když budete mí svá včelstva silnější (a to bezpochyby budete mít) udělejte to tak, že nechte ve spodních 3- 4NN plod a matku. Tam umístěte i KM. Na tyto nástavky dejte folii, která není doražena k čelní (nebo zadní stěně) asi o 3cm a dejte zbývající nástavky, třeba i se zásobami. Jde to zvládnout velmi rychlým zásahem za 2 minuty.

 

Dosáhnete tím toho, že:

a) prostor, kde bude KM, bude mít odpovídající teplotu a bude tam odpovídající koncentrace KM a vy nebudete muset zvyšovat množství KM při vyšším počtu nástavků.

b) nemusíte mít obavy o zásoby nad folií, KM se jich téměř nedotkne.

c) neomezíte včelstvo v prostoru a ono nesníží svůj počet.To je pro dobré využití snůšky v následujícím roce velmi důležité.

 

Použiti KM na podzim použijte buď před nakrmením (pokud nevčelaříte s mednou komorou) nebo tak týden po nakrmení. Jinak si prostudujte veškeré mé příspěvky na webu, týkající se varroázy a použití KM. Je v nich vše co potřebujete a je to jen z praxe, žádná teorie. Je to vlastně takový dálkový rychlokurz. Při jakýchkoliv pochybnostech se klidně ozvěte, rád pomohu.

Je pravdou, že Bill Růžička, náš krajan z Kanady, používá jen dva léčebné zákroky KM v odpařovačích MG, jak je výše uvedeno a nic jiného nepoužívá. Přitom infekční tlak v okolí, kde svá včelstva má, není rozhodně nižší, než je tomu u nás, ba právě naopak. Tento nebo jiný postup jen KM není u nás oficielně schválen, ačkoli i u nás jsou výsledky při použití KM velmi dobré a naprosto srovnatelné s oficielní metodikou. Bio včelaři mají ale výjimku. Důležité ale je, dodržovat při použití KM bezpečnostní opatření. To ale platí při použití všech ostatních přípravků.

 

Dotaz č. 191

Leden 2012

Téma: Oddělky

Měl bych dotaz k výměně matky pomocí přidání nástavku na podzim. Pokud  přidám nástavek plný plástů obsednutými včelami, dojde ke spojení a včely si (zřejmě) vyberou mladší (atraktivnější) matku z přidávaného nástavku. Druhý mezní stav by byl, pokud by v přidávaném nástavku byla pouze matka (hypoteticky). To je jako bych ji rovnou vpustil do úlu a včely by ji zcela jistě nepřijaly. Z matematického hlediska musí existovat hranice v množství doprovodných včel, od které původní včelstvo novou matku přijme. Samozřejmě hranice není přesná, jsou to živé organismy, ale. Bezpečná hranice je jeden, dva, tři, pět ... plástů včel? Kam tím směřuji. Včelnici nemám u baráku, ale vzdálenou cca 10 km. Jezdit tam "obden" krmit oddělky (chtěl bych květnové) a hnát je do síly, když by mi na podzim stačil třeba pětiplástový oddělek, se mi z ekonomických důvodů nechce. Hlídat je samozřejmě budu a hladovět nenechám. Jako začínající včelař plásty nemám, tak si budou muset vše postavit. To je bude v rozvoji brzdit. Pro informaci, snůška na stanovišti je jistě řádově do první dekády července. 

 

Odpověď:

Mám zkušenost, že oddělek o síle 1NN je pro výměnu matky na podzim optimální. Samozřejmě včely obsedají třeba jen 8 plástů, ale čím silnější, tím lépe. I počtem včel  prokazuje matka svoje kvality. 5 obsednutých plátů v říjnu by stačilo, ale to musí být ten nástavek začátkem září plný. Myslím, že na vybudování oddělku není dobré šetřit. Pokud uděláte oddělky včas, ještě v době snůšky z řepky, je dobrý předpoklad toho, že si oddělky vystaví celý nástavek a ještě se dobře zásobí.

 

Dotaz č. 190:

Leden 2012

Téma: Varroáza

Považujete termín začátek květu meruněk pro vložení kyseliny mravenčí za jakýsi zákon? Nebude třeba dát KM letos dříve?

 

Odpověď:

Ty meruňky berte jako dobrý orientační bod. Odpařovače na jaře umisťuji tak, aby tam byla záruka teploty. Na tu vnější se zase až tak moc nespoléhám. Medné komory nad plod nebo ob uličku vedle plodu. Při jeho vložení by ta ulička měla být včelami plně osazena. Ono když se venku ochladí, včely se stáhnou. KM se přestane odpařovat, roztoči mají  radost (jak říká Bill Růžička), ale při zvýšení se to rychle napraví, žádný problém.

 

Dotaz č. 189:

Leden 2012

Téma Varroáza

Nemám odpařovače MG, ale Nassenheider. Když se mi z nich na jaře odpaří KM, mám znovu doplnit těch 100g, aby se to vyrovnalo účinku MG?

 

Odpověď:

Já bych to nedělal. Raději ho včelám dejte ihned po prvním vytáčení nebo ještě lépe krátkodobý odpařovač jako je klasický Formidol. Ten dejte na nejhořejší nástavek zcela bez obalu. Za dva dny je odpařen, svou práci vykoná a včely to nebude rušit od následné snůšky. Toto je osvědčený postup.

 

Dotaz č. 188 :

Leden 2012

Téma:Zimování

Test na nosemu si dělám sám.  Pokud bude  letos pozitivní, co bude pro včelky nejlepší? Opět dát folii mezi vysoké dno a spodní nástavek kvůli tepelnému režimu jako loni? Velmi se mi to u oddělků osvědčilo.

 

Odpověď:

Ano, já bych ty folie u oddělků asi na vašem místě využil. Včely to neomezí  v prostoru a přesto zlepší tepelný režim. Nosema se musí na jaře uvařit.

 

Dotaz č. 187:

Leden 2012

Téma: Zimování

Jak velké bývají pravděpodobnosti, že se včelky budou držet a vyhřívat v zimě plod a nepřetáhnou se za zásobami?

 

Odpověď:

Pravděpodobnost, že včely zůstanou na plodu a neposunou se za zásobami v zimě je téměř stoprocentní v případě, že včelstvo obsedá jen nástavek s plodem a  zásoby jsou v nástavku druhém, do kterého chomáč již nezasahuje a přijde náhle velké ochlazení. Tomu se dá předejít jen velkým  množstvím včel do zimy. Pokud má včelstvo, které má tendenci zimovat slabší, v zimě plod a nastane nepříznivá situace, zpravidla na zásobách padne. U včelstev zimujících ve velké síle to nehrozí. Přitom taková včelstva mívají plod v určitou část zimy i přes 2 nástavky. Záleží hodně na selekci. U nás se této otázce chovatelé nevěnují nebo jen povrchně. Je to o včelařské filozofii, vše má své pro a proti.

 

Dotaz č. 186

Leden 2012

Téma: Varroáza

Kde je možné sehnat odpařovače MG, jen u Vás?

 

Odpověď:

U firmy Vast-oil.

 

Dotaz č. 185:

Leden 2012

Téma : Zimování

Vyháněl jsem z jednoho úlu myš (nebo jsem si alespoň myslel podle trusu na podložce že tam je). Navíc včelstvo vždy když jsem kontroloval podložky či se jinak ometal kolem úlu vždy působilo velmi rozrušeně, nechtělo se uklidnit, tak jsem boj proti myši spojil i s prohlídkou. V prostředním nástavku plod, cca na třech uličkách, našel jsem i čerstvá vajíčka, takže matička byla v úlu. Mám teď strach, když už se včelstva nestala obětí varroózy, aby v klidu dožila jara. Mám cca pět plástů zpracovaných zásob v garáži, ale kdo ví jestli to bude nakonec stačit. Kdybych se později snažil ne snad ani podnítit, ale dodat zásoby, jaký je podle Vás nejvhodnější způsob? (krom zmiňovaných zásob v plástech) - a snad i krom samotného medu. Moc mi ho totiž nezbylo

 

Odpověď:

Myši jsou pěkný prevít, to znám. Letos jich je požehnaně. Já myslím, že se zásobami vydržíte. Pokud máte obavy, dejte nad to včelstvo zásobní plást pod folii na ležato. Včely budou moci k medu ve všech uličkách. Tak překlenete nejhorší dobu. Pokud nemáte zásobní plásty ani med (od jiného včelaře bych to neriskoval), tak si připravte na březen invert, to nejméně zatíží včely. V lednu ani únoru bych nic jiného než zásobní plást nedával. Prosím dejte ale pozor. Podle zpráv z různých kontrol se v našem medu začínají zjišťovat různé enzymy, což je právě důsledek krmení invertem na zimu.

 

Dotaz č. 184

Leden 2012

Téma:  Varroáza

V naší ZO začínají včelaři mít větší úhyny a to se ještě mnozí nechlubí. Myslíte, že to bude obecný jev a co můžeme ještě očekávat?

 

Odpověď:

Tak o možných úhynech informuji včelař již o června 2011, kdy byly příznaky velkého populačního skoku V.d. velmi patrné. Někdo to bral váženě a zachránil si včely, jiní věřili jiným a včely nemají. Komu není rady…...

 

Dotaz č. 183

Leden 2012

Téma Varroáza

I přes všechno to loňské  léčení je  u pár včelstev  stále spad. Nic dramatického, ale přece jen např. tři roztoči během dvou týdnů. Mám důvod se znepokojovat?

 

Odpověď:

Sledujte spad a hlavně zda v něm nejsou poškozené včely, plod. To vám ukáže více než spad roztočů, ten nemáte katastrofický. Kritické hranice by vaše včely měly dosáhnout cca v červenci, tak to zvládnete dát do pořádku jarním ošetřením.

 

Dotaz č. 182

Leden 2012

Téma: Varroáza

Vím že jste to už mnohokrát opakoval, ale můžete mi krátce napsat, jak mám používat  KM a odpařovače MiteGone a Nassenheider v průběhu roku?

 

Odpověď:

Na jaře  dávám 1 NS nebo 2MG, což je kolem 200g KM. Druhé ošetření (když na něj dojde), 2NS nebo 3 MG., tedy cca 350 g KM. Nassenheder vydrží cca 10 dní, MG  skoro 3 týdny, záleží na teplotě. Berte to tak, zákrok musí pokrýt min. těch 12,5 dne kdy je plod zavíčkován. U MG je to splněno skoro 2x. To je ten rozdíl proti ostatním odpařovačům.

 

Dotaz č. 181

Leden 2012

Téma:Oddělky. Smetence, roje.
Není to tak dlouho, co jsem se ptal a už mám na mysli další dotaz. Týká se postupu při rozšiřování při současném vytváření oddělku. Při ovocných
stromech bych udělal rotaci, stavební nástavek nad plod, úplně nahoru souše pro med. Další rozšiřování bych provedl cca v půlce květu řepky dalším stavebním nástavkem. Tady se ale dostávám do problému. Vy doporučujete, při tvorbě oddělku odebrat NN s plodem nad mřížku úplně nahoru a místo něj vložit stavení nástavek. Tady se mi ale tyto dva termíny sbíhají. Nevím si s tím moc rady, pravděpodobně bych se přiklonil k variantě rozšířit poprvé, poté udělat oddělek a až ke konci řepky rozšířit posledním stavebním nástavkem. Mohlo by to tak být? Chci letos hlavně v oddělcích produkovat matky.

 

Odpověď:
Víte nedejte jen na to co doporučuji. Já to vidím ze svého pohledu a nemusím vnímat problémy toho druhého. Celý svůj včelařský život bojuji proti dogmatikům a jimi vytvářeným dogmatům. Nerad bych se mezi ně zařadil. V zásadě vždy, když dělám oddělek, dávám stavební nástavek, krom června. To už tady včely nestaví. Jinak dělám oddělky v dubnu, květnu a červnu. 4. a 5. měsíc dávám stav. nástavky. V květnu se často termín tvorby oddělku shoduje s termínem vytáčení a dalšího rozšiřování stavebním(i) nástavky. Často dávám první st. nástavky i začátkem dubna, tedy hodně před započetím snůšky. Tak jak jste to popsal je to jistě možné. Záleží ale na snůšce.

 

Dotaz č. 180

Prosinec 2011 

Chtěl bych začít včelařit a rozhodl jsem se pro langstroth  2/3. Jsem truhlář a tak si nástavky a rámky vyrobím sám. Narazil jsem ale na různých diskusních fórech na různé názory na úpravu rámků. Jde mě o výšku horní loučky, jestli jí dělat dle originálu plánku 19 mm nebo jako pan Nerad 10 mm. /což je výrobně i materiálově jednodušší/. Jde hlavně o prostavování horizontální mezery mezi rámky, kterou by loučka 19 mm měla zamezit. Na vašich web stránkách jsem viděl foto volné stavby a zdá se mě, že také máte horní loučku slabší než těch 19 mm. Mohl byste poradit, jak je to u Vás v praxi.

 

Odpověď

Víte včely žily po desítky milionů let ve dřevě a ne na dřevě. Já mám horní loučky jen 1 cm nebo má trojúhelníkový profil (nepoužívám mezistěny). Spodní zúženou. To je to, co vám mohu doporučit. Pan Nerad (tedy pokud je mi známo) začíná používat plastové rámky, tam je horní síla 3mm a spodní jen 1mm.

 

Dotaz č. 179

Prosinec 2011

Rád bych Vás požádal o radu. V následující sezoně bych chtěl spářit matky pomocí časové izolace. Budu moc rád pokud mi sdělíte Vaše zkušenosti, abych se vyvaroval chyb. V kterou dobu je nejlepší vyndat plemenáče ven, jak je situovat aj.? Když se tato metoda udělá dobře, je spolehlivá? Létají matky na bližší shromaždiště, když na snubní prolet "mají méně času"?

 

Odpověď:

Chápete-li časovou izolací časný chov matek v dubnu a  v září, pak to není časová izolace jako taková. Ano tady matičky nelétají příliš daleko, jsou-li na stanovišti trubci. Zvláště na podzim mi přijde, že létají v kruzích od stanoviště než se oplodní. Tady je úspěšnost cca 70%. To na mém oplozovacím stanovišti. Nejpozději jsem zaznamenal návrat matičky ze snubního letu 5.10.

 

Pokud ale myslíme klasiku, tedy vynášení oplodňáčku s matičkami k páření ve večerních hodinách je to něco jiného (večerní oplozování, měsíční).

 

1) Úspěšnost je nižší od 40%- 70%, tedy opět u mne v Bukovně.

2) Dřív jsem dával 20 trubců do každého oplodňáčku, nyní používám trubčí oddělek.

3) Dříve jsem je skutečně vynášel po 16 té hodině nyní po 19 té.

4) Oplodňáčky nenechávat na místě, ale vždy do sklepa a pak vynést na stejné místo po 19.00 hod. ve 23.00 zase do sklepa.

5) Matky jsou velmi kvalitní, záleží hodně na trubcích.

6) Matky se mi páří někde poblíž nebo na stanovišti, což jsem i viděl. Nemyslím ale, že létají na klasické shromaždiště, ale kdo ví.

7) Letos to byla katastrofa, ale jinak se to dá použít v červnu i červenci. Zde byl červen a červenec srážkově silně nad normálem a teplotně o 2°C pod normálem.

 

Dotaz č. 178

Prosinec 2011

V listopadu jsem spojoval dvě včelstva přes papír. 2 + 1 NN. Ted jsem se díval pod víko a pod folií je hodně vody. Včel bude docela dost. Papír se objevuje v měli, takže předpokládám že ho stále postupně rozrušují... a myslím, že je také důvodem k vlhkosti, asi brání proudění vzduchu... Myslíte, že mám tuto situaci nějak řešit? Nebo bude lepší nechat je takto. Ostatní včelstva jsou "suchá".

 

Odpověď:

Koncem září, říjnu listopadu a později spojuji oddělky zásadně bez novinového papíru. Jen v včely trochu porosím vodou z rozprašovače a to je vše. Na vašem místě bych opatrně nástavek nadzvedl a odstranil papír, alespoň z věší části. Je ale možné, že to již nebude třeba. Víte, trochu jste donutil včely v zimě pracovat (prokousat papír), to není dobře. Ony musí zvýšit tělesnou teplotu, tak proto ta vlhkost pod folií. Je také velice pravděpodobné, že včely začaly plodovat.

 

Dotaz č. 177

Listopad 2011

Můžete nějak vysvětlit letošní situaci s roztočem? Zdá se, že všichni zůstali zaskočeni a nikdo nás včelaře nevaroval. Přitom situace na jaře vypadala velice nadějně.

 

Odpověď:

Roztoč se nenamnožil jen tak od sebe. Příčiny je třeba hledat již v roce 2009, kdy byl pro vývoj roztoče příhodný podzim. V roce 2010 byla na většině území poměrně slabá jarní snůška díky vlhkému a studenému jaru. Tehdy se roztoč začal objevovat více již v červnu a situace se někde stávala kritickou. Někteří včelaři zaznamenali ztráty i 40%. Pak přišlo datum 1.7 a s ním 10-ti denní tropická vedra. Ta roztoče zcela eliminovala a také nosematózu. Včelaři přestali být ostražití a vynechali letní ošetření i při zvýšených příznacích varroázy. Jenže koncem července a celý srpen bylo velmi deštivo, což podmínky pro množení roztoče velmi vylepšilo. Někteří včelaři dokonce zaznamenali v září ztráty včelstev. Byli to ti, kteří se nechali ukolébat a svá včelstva neměli pod kontrolou. Letošní rok byl na jaře pro včely velmi příznivý a včelaři opět situaci podcenili pod tíhou přeplněných medníků. Pak ale od Medarda pršelo a přišel srážkově velmi nadprůměrný a teplotně o 2 stupně podprůměrný červenec a část srpna. Tak tomu bylo téměř na celém území ČR. Pro roztoče ideální podmínky na množení. Navíc včelaři po květnových výnosech nenechali často včelstvům dostatečné zásoby. Tím se zvýšila pravděpodobnost, že se setkají v jedné buče s plodem nepříbuzné samičky, protože hladovějící včelstva omezovala plodování. Ti lepší začali svá včelstva krmit. Takto se včelstva dostala znovu do rozvojové fáze, plochy plodu se zvýšily. Včelaři byli opět spokojeni. Jenže jim nedošlo, že roztoč měl tím umocněné podmínky pro rozvoj i šíření. Ti kteří to předpokládali a včas odléčili, jsou v pohodě. Slídivost byla letos, ale i loni nad normálem, což k šíření roztoče také značně přispělo.

K úhynům pak muselo zákonitě dojít. Jestliže v roce 2007 byl rozvoj včelstev a i úhyny o měsíc dříve, letos se to zase trochu opozdilo. Ale jen tak o 14 dní.

Máte pravdu, včelaře nikdo nevaroval. VMS zcela zklamal. Protože to ani není jeho cílem, což považuji za velmi alibistické. Hračku včelaři ani SVS nepotřebují. VÚD ani svaz žádné varovní nevydal, i když jsem na sekretariát dal začátkem srpna zaslal písemné varování s návrhy na opatření proto, aby to bylo vyvěšeno na svazový web. Nestalo a je to ohromná chyba, kterou nemohu akceptovat. Včelstva padla na varroázu i tam, kde probíhal terénní kurz VMS. Prostě jedna nekompetentnost za druhou u lidí od kterých se to očekává. Ti ,kteří svá včelstva ještě ošetřili začátkem září dlouhodobými prostředky, svá včelstva zpravidla zachránili. Tady ale pomohla příroda příhodným podzimem. To dopředu nikdo nemohl očekávat. Příští jaro může být tedy katastrofické, protože krom varroázy, lze očekávat i zvýšený výskyt nosematózy. Jaké opatření přijmout? Především je třeba začít vzdělávat včelaře v používání KM a přejít na 100% ní jarní ošetření KM. Pak se dá varroáza v průběhu roku dobře zvládat. Tedy ti odpovědní to dokáží. Podzimní ošetření bych chápal spíše jako dočištění od roztoče a zjištění stavu populace roztoče za rok těmi, kteří to celoročně sledují. Rozumějte, nejsem zcela pro zrušení podzimního ošetření, ale o jeho jinou interpretaci.

Začít musí všichni u sebe v ZO a zasadit se o to musí vrcholné svazové orgány, to především. Půjdou–li příkladem funkcionáři, je naděje, že se přidá i větší množství řadových včelařů.

Do vlastního monitoringu je nutné začlenit větší množství včelařů a také zavést větší profesionalitu a odpovědnost. Prostě chce to skutečný systém a v rámci svazu si jej musíme vytvořit sami.

Není možné kázat vodu a pít víno.

V naší ZO monitoring a tzv. varroalinka funguje uspokojivě 4 roky. Letos jsme takto zachránili 4 stanoviště, první již začátkem června. Kdyby to tak fungovalo i jinde, nebyly by v očekávání žádné katastrofické scénáře.

 

Dotaz č. 176

Říjen 2011

Chtěl jsem se vás zeptat na trochu podrobnější vysvětlení, jak se vámi zmiňované plodové křivky dají využít v boji proti kleštíkovi?

 

Odpověď:

Dobrý večer. Je to celkem jednoduché, ale složitější na výklad. V podstatě jde o to, jak která včelstva reagují v určitých situacích v průběhu roku. Plodové křivky jsou poměrně pevně geneticky dány, stejně tak jako reakce včelstev na některé vnitřní i vnější podněty. Jsou například včelstva, která mají jeden plodový vrchol koncem května, pak skoro celý červen téměř neplodují nikdy a pak se znovu rozplodují skoro na květnovou úroveň a pak plod rychle klesá. Jiná mají plodový vrchol v polovině června a plod v nich klesá pozvolna do konce září. Jiná zase mají od poloviny června téměř konstantní množství plodu až do konce srpna, jiná plodují jen 6 měsíců v roce a pod. Některá včelstva při snůšce omezují plodování, jiná ho zase zvyšují.

Je tedy třeba znát přirozené plodové křivky a pak ty deformované vnitřními i vnějšími podmínkami. Dobře využitelná je tedy znalost slabých a silných míst určitých genotypů ve vztahu k varroáze. Bez správného pochopení biologie roztoče to také nejde. V postatě jde o to zasáhnout v době, kdy je to pro včelstvo nejpříhodnější a pro roztoče nejnebezpečnější. Někdy stačí jen provést určitý zootechnický zásah a chemie, včetně KM se nemusí použít. Máte-li na svém včelíně např. více genotypů, pak se může stát, že ošetření všech ve stejnou dobu nebude mít tentýž účinek. Právě nesprávná taxace varroázy společně s nesprávnou dobou ošetření je jednou z největších chyb těch včelařů, kteří při ošetřování proti kleštíkovi nechtějí používat ty tzv. paušální metodiky ošetřování, mluví o cíleném ošetřování a přitom postupují znovu paušálně. Pak je ale výsledek často méně účinný nebo stejný. To je také asi důvod, proč se tzv. alternativním způsobu ošetřování více mluví, než aby se s ním skutečně pracovalo. Je to asi jako s BIO medem.

Obecně včelaři ví, že když přenesou určitý gen. materiál z nížiny do vyšší polohy, jsou výnosy zpravidla nižší. Pokud se to provede opačně, jsou výnosy zpravidla vyšší. Málo kdo si ale uvědomuje, že když se přenese např. horská včela do nížiny, je to pro kleštíka pravé požehnání, protože ta reaguje zpravidla jinak v nížině, než by se chovala v horách. Včelař si myslí, jak krásné včely to má a přitom si neuvědomuje, že to je proto, že takovéto včelstvo je lepší jen proto, že je oklamáno vnějšími podněty, avšak vytvořilo tak kleštíkovi lepší podmínky, na což může později doplatit. To má pro vývoj kleštíka a optimální dobu ošetření velký význam. Někdy se stačí splést se zásahem o 1 týden a může to, za jistých okolností, znamenat konec včelstva. Proto říkám, že kde se kdo zrodí, tam se i hodí.

 

Dotaz č 175

Říjen 2011

A ešte jednu drobnosť by som si dovolil, teraz pravidelne pozorujem spad klieštikov a s dobrou lupou sledujem či niektoré včelstvo cielene poškodzuje klieštika tak som si všimol u jedného včelstva takú vec min.dvaja- traja z desiatich spadnutých klieštikov sú viditeľne poškodené ( stopy po hryzení alebo chýbajúca nožička). Matka toho včelstva je dvojročná a neznámeho pôvodu, znamená toto poškodzovanie niečo na čom by sa dalo stavať? U ostatných som si nič také nevšimol akurát že niektoré klieštiky sú väčšie a menšie svetlé aj tmavšie, poškodzovanie som zistil len u toho jedného včelstva
znamená

 

Odpověď:

Ano grooming je jeden ze znaků VT,resp. mechanizmů, který včely proti V.d. používají. 28.10. jsem dělal kontrolu spadu u několika včelstev pod mikroskopem. Téměř všichni roztoči byli poškození pohybovalo se to na 95-98%. Podstatné ale je, kolik jich zůstává a jak škodí. To je selekční kriterium, ne kolik jich je poškozených ve spadu. Nezapomeňte ale, že např. Apis cerana cerana využívá k omezení kleštila ve svých včelstev celekem 6 mechanizmů. Grooming je jednou z nich. Nejde však o vlastnost nepodstatnou, jak někteří dogmatici neustále opakují. Groomingem jsou nadána téměř všechna včelstva, ale ve velmi rozdílné míře. Na tuto vlastnost se a relativně velmi dobře selektuje, sestavuje chovatelský program. Každý mechanizmus má boji proti V.d. své místo.

 

Dotaz č. 174

Říjen 2011

Dúfam, že Vás s touto vecou nebudem obťažovaťod určite zaujímavejších činností.Ide o insemináciu matiek. Nedávno som dočítal knihu FENOMENÁLNÍ VĆELY (biologie včelstva jako superorganizmu), je to veľmi zaujímavá kniha. Dozvedel som sa tam veľa zaujímavých vecí ale zaujala ma jedna vec s insemináciou matiek. Pán J.Tautz na stranách 254-255 tvrdí že oplodnenie matky spermiami od jedného aj keď selektovaného trúda zvyšuje náchylnosť na ochorenia a oslabuje schopnosť reagovať na určité situácie. Vysvetľuje to tým že jeden trúd splodí včely s rovnakým prahom citlivosti na určité situácie a naopak včely z vajíčok oplodnených spermiami rôznych trúdov majú väčšiu schopnosť adekvátne reagovať na rôzne situácie, či je to obrana hniezda , regulácia teploty, hygiena atď. Tak by som sa Vás zase rád spýtal či má význam pri získavaní odolnosti voči rôznym parazitom alebo ochoreniam inseminácia matky .

 

Odpověď:

Inseminace může být velká zkratka nebo oklika. Inseminace jedním obzvlášť. Je to všechno složitější a jednoduché zároveň. Problém inseminace je, že ty nejkvalitnější trubce najdou chovatelé na mřížce mrtvé a s těmi tzv. vybranými člověkem by se žádná matka nejspíš v přírodě nespářila. Dále je třeba brát v úvahu i velkou variabilitu trubců. Trubci nejsou jednotní genetici.. Ta genetická variabilita byla potvrzena. Proto ani potomstvo matek inseminovaných jedním trubcem nebude mít zdaleka stejné vlastnosti. Tak by pan Tautz nemusel mít úplně pravdu i když se jeho závěry zdají logické. Navíc je zde i teorie, která tvrdí, že včelstvo i když je poskládáno z více podrodin (matka se páří s více trubci) se chová jako jedinec, který byl oplozen jen jedním otcem. Fakt je ten, že kříženci jsou zpravidla vitálnější než příbuzensky páření jedinci. Jenže zase záleží i na míře inbreedingu, ale také citlivosti jednotlivých genotypů na něj.Úhly pohledu na tuto problematiku se různí. Včelařství asi nejvíce škodí pohled na včely jako jednotného materiálu.
Tak to ale není. Včely přežívají právě díky své přizpůsobivosti prostředí, variabilitě.Nikdy není matka stejná jako její máma a to ani v případě velmi úzké příbuzenské plemenitby. V chovu je úzká příbuzenská plemenitba cestou do pekel, jenže se bez ní v určitý moment neobjedeme. Inseminace se dá nahradit dobře časovou izolací resp. večerním pářením.

 

Dotaz č. 173

Říjen 20101

Mám 10 včelstev v Langstrothech 2/3. Každé jsem zazimoval ve 3 NN. Začátkem srpna a ještě jednou v září jsem je léčil (houbička + 60% KM 48hod a za týden znovu). Přesto mám spad roztočů v této době je 0,6 až 1roztoče denně. Včelařím teprve rok a rád bych se vyhnul tvrdé chemii. Mám včely nechat v klidu a nasadit dlouhodobé odpařovače v předjaří, nebo mám zvolit jinou alternativu?

 

Odpověď:

Dobrý den, 0,6-1 roztoč denně znamená tak kolem 100 samiček V.d. ve včelstvu. Vzhledem k tomu, že zimujete ve 3NN, odhaduji ,že to bude tak cca 2kg včel, tj. cca 18-19 000 včel. Pokud populace roztoče v tuto dobu nepřesáhne 5% početního stavu včelstva, nevzrušoval bych se. Samozřejmě je to jen odhad vaší situace na dálku. Přesnější údaje zjistíte jinými měřeními přímo na včelách a plodu. Spad je třeba považovat jako doplňkový ukazatel, který ale v průběhu sezony dává poměrně věrohodné údaje o celkové situaci. Pokud jde o situaci v konkrétních včelstvech, už tak přesný být nemusí. Když včely ošetříte KM na jaře, budete mít cca do letní rovnodennosti od V.d. pokoj. Na jaře doporučuji dlouhodobý odpařovač 65% KM.

 

Dotaz č. 172:

Říjen 2011

Jak se díváte na použití kyseliny šťavelové? Zdá se, že má dlouhodobý účinek. Není podle vás lepší než kyselina mravenčí?

 

Odpověď:

Musím říci, že s kyselinou šťavelovou nemám osobní zkušenost. Prostudoval jsem si ale informace od jiných včelařů, především z Německa a také Slovenska. Ano KŠ má dlouhodobý účinek. Je to proto, že se zachytává na chloupcích včel a pak se dále odpařuje. Odpařuje se tedy i v době, kdy včelař již nemá ochrannou masku a její výpary vdechuje aniž to tuší. V tom je její zrádnost. Můj zdravotní stav není takový, abych si toto mohl dovolit a já ji jistě nikdy nepoužiji. Ze stejného důvodu již 8 let nepoužívám ani variol apod.. Stále tvrdím, že KM je ze současných zel pro včely i včelaře prozatím zlem nejmenším. O KŠ si to nemyslím. Je to ale můj osobní postoj, který není podepřen osobní zkušeností, tak to také tak berte.

 

Dotaz č. 171:

Říjen 2011

Dobrý den, chci zeptat, zda máte zkušenosti jako já. Mám dojem, že kyselina mravenčí krom účinku na kleštila, výrazně snižuje i nakažení na nosemózu. Mám i pocit, že zvyšuje aktivitu včel a čistící pud.. Myslím si, že ale použití KM je docela problematické kvůli nízkým teplotám. Dá se kyselina použít i v tuto dobu nebo i později? Které odpařovače KM preferujete?

 

Odpověď:

V zásadě s vámi souhlasím ve všem. Je vidět, že jste školený prohlížitel. Jen si také dovolím pár malých doplnění a pohledu na věc.

Použití KM a její dopad na nosemózu beru spíše jako vedlejší produkt. K teplotám při použití KM chci jen uvést následující zkušenost. Již v roce 2002 jsem začal podzimní ošetření nahrazovat KM, tehdy formidolem. Po nějaké době zkoušení jsem zjistil, že existuje určitá, řekněme, vnitřní tepelná hranice, která je potřebná k tomu, aby KM účinkovala a včelstva nebyla poškozena. Tou je podle mne vnitřní teplota v úlu cca od 11-15C(tedy přibližně hranice částečné pohyblivosti včely). Když jsou včelstva v chomáči, KM na včelstva neměla takový účinek nebo zase u některých včelstev docházelo k tomu, že včely na povrchu chomáče odpadly a již se zpět nebyly schopny vrátit. To se ale dalo očekávat. Něco podobného může nastat i na jaře (i když zde je tendence opačná, tedy teploty se zvyšují.....). Proto mluvím o tzv. rozdýchání včel na jaře. Když se ale KM umístí doprostřed nad chomáč KM působí i při nižších teplotách. Tak je tomu i u ostatních léčiv (třeba fumigace). Menší dávky správně umístěné (tedy podle mne), jsou účinnější nebo stejně účinné než dávky vysoké. Proto jsem také od r. 2007 na jaře začal používat KM v odpařovači MG jinak než doporučoval Bill Růžička. Používám jen dvě poloviny místo původních třech. Podrobněji to rozebírat na to zde není místo. Souvisí to s "biologií" chomáče. Trochu podrobněji jsem o tomu mluvil před časem v Nasavrkách novým absolventům, učitelům včelařství. Tehdy jsem ale na celou přednášku měl jen 4 hodiny (ta biologie chomáče zabírala jen 20-30 minut). Snad si na to některý z nich vzpomene.

Souhlasím s tím zvýšením aktivity, čistícího pudu..... jen doplním. KM dokonce zvyšuje grooming, resp. autogrooming i allogroming. V některých případech až o 40%. I z tohoto důvodu je vhodně použít někdy formidol. Myslím si, že na nosemózu působí KM ve vyšší i nižší koncentraci. Podle mne pro použití KM není ani tak podstatná doba, kdy se použije, ale jaké jsou teploty a proudění ve včelstvu a jak toho dokážeme využít. S roztočem V.d se má bojovat v době, kdy je nejzranitelnější a kdy je to pro včely nejvíce potřebné. S roztočem se přeci nedá bojovat kampaňovitě. Je třeba si na něj zvyknout (být rezistentní a pak to přenést na včely). Metodika ošetřování by měla kopírovat více metodiku ošetřování včelstev v průběhu roku. Je to mnohem účinnější a také ekonomičtější. Využívám krátkodobé i dlouhodobé odpařovače KM. Krátkodobé v době, kdy ty 2-3 dny působení vyhovují (třeba po vytočení mezi dvěma snůškami). Dlouhodobé odpařovače jsou zase vhodné při větším napadení roztočem. Samozřejmě oba druhy se dají kombinovat. K tomu je třeba mít cit a hlavně pak systém. Velice důležité ale při tom je znát přirozené plodové křivky genofondu, se kterým včelaříme. Pak je použití KM ještě mnohem efektivnější. KM ale používám velmi střídmě jen když je to třeba. Chtěl jsem ještě připomenout i to, že KM nemocným včelám zkrátí trochu život. To ale způsobují i jiné látky.

 

Dotaz č. 170

Říjen 2011

Co si myslíte o tom, že máme u nás přešlechtěný materiál a proto jsou včely náchylné na nemoci. Naši vědci tomu také moc nepřispívají.

 

Odpověď:

Ano tvrdím, že jsme desetiletí šlechtili včely na zimování na cukru, dnes na toleranci vůči chemii a nikoliv odolnost vůči nemocem, celkovou vitalitu.

Pokud jde o vědce tak poslední žijící skuteční vědci ve včelařství u nás jsou ing. Veselý a doc. Ptáček. Jsou tu také mladí, kteří to mají před sebou a snad nám dorostou. Pak je tu skupina lidí, kteří si na vědce hrají. Těch je po světě plno. Pro jejich tzv. vědecké přístupy je příznačné především to, že vytrhávají a řeší problémy bez souvislostí. Co si momentálně nedovedou představit nebo změřit nebo to nenapsal nikdo v zahraničí, ačkoliv to hmatatelně existuje, prostě pro ně neexistuje vnucují to ostatním ze zištných důvodů. Odbornost se neposuzuje podle praktického využití. Pokud jakýkoliv teoretický poznatek nemá využití v praxi, má nulovou hodnotu. Totéž se týká ale i šlechtění včel.

Myslím si, že současná věda vhání často lidstvo do tzv. krysího závodu. Vyřeší jeden problém, ale vytvoří současně dva další a tak to jde dál. Tohle nás prostě přivede do záhuby. Co na tom, že si mezi tím spousta lidí namastí pěkně kapsu. Na onom světě jim to bude k ničemu. Vědecký přístup je neustálé pochybování a hledání odpovědí na tyto pochybnosti, otázky. Prostě je to vysvětlování skutečnosti. Někteří si však si to však pletou se selektováním názorů na správné a nesprávné. Takových je mi líto, jen praxe je skutečným ukazatelem oprávněnosti toho, či onoho vědeckého poznatku.

 

Dotaz č. 169

Říjen 2011

Jak se vám daří na přirozeném díle, o kterém se ví, že výrazně snižuje výnosy medu?

 

Odpověď:

Osobně v použití přirozeného, resp. přirozené stavby v rámcích bez mezistěn, nevidím problém. Tento systém jsem letos použil již osmý rok a nějaké zkušenosti již. mám Nástavky vybavuji prakticky stejně jak je uvedeno v dotaz č. 7. Snad jen pár připomínek. Sice se mi stane zřídka kdy, že by včely stavěly přes rámky. Přesto doprostřed NN dávám max. 3 rámky. Dále je dobré, když na stranách NN je alespoň 1 souš (lze i 2). To ovšem záleží na záměru, kam ten nástavek dávám (viz dotaz č. 7). Jinak používám normální stavební rámky a u nových rámků je na horní loučku přišita latička do trojúhelníku (přeříznutý hranolek po diagonále) místo mezistěny. Lze tam dát i vyfrézovanou hranu (to truhláři udělají radši). Je třeba si dále uvědomit jen obecně známé pravidlo. Včely se přirozeně rozšiřují dolu, ale lepší plásty vystaví nad plodem, jsou tam lépe dostavěny k dolní i bočním laťkám. Čím více dolů a i u očka nechávají včely tzv. galerie, resp. méně dostavují např. k dolní loučce a straně rámku, kde je umístěno na přední straně otevřené očko. Jsou však včelstva, která nerada dostavují obecně. Taková vyřazuji z chovu. Za podstatné pro začátek považuji, aby prostřední 3 plásty každého nástavku byly přirozené dílo. To by měl být první cíl. Samozřejmě, že u nás běžně hladu ponechávaná včelstva, budou mít s takovou stavbou problémy. Proto bych to doporučoval jen tam, kde se používá MK nebo je zásob dostatek, pochopitelně ve snůšce. Jinak musím říci, že vybavování nástavku s těmito rámky a soušemi na přeskáčku je snad nejhorší způsob, který jsem vyzkoušel.

Pokud jde o výnosy, nevím, kde jste tyto informace získal. Na stavbu takovéhoto díla sice spotřebují více medu, ale to je bohatě vyváženo větší připraveností ke snůšce, vitalitou. Pokud mi v posledních létech něco výrazněji snížilo výnosy, pak to byl můj alternativní přístup k varoóze. Některá neléčená včelstva reagují tak, že sníží svůj početní stav na cca 1/3 původní síly. Někdy je to i kolem 15000 včel v úle. Teprve pak najdou s roztočem jistou rovnováhu. Jenže už jsem se v tomto ohledu posunul dále a začínají převládat včelstva, která mají jistou odolnost vůči V.d. a dávají nadprůměrné výnosy a i jinými parametry odpovídají mým představám.

 

Dotaz č. 168:

Červenec 2011

Pane Dvorský mám 22 včelstev v 2/3 Lagstrotech. Propásl jsem jarní ošetření KM. V polovině června jsem měl přirozený spad kolem 20ti samiček. Použil jsem podle doporučení houbičky s 65% KM a zopakoval 2x. Celkem to pomohlo. Nyní to ale začíná znovu. Tolik práce to dalo. Houbičky tam a za dva dny zase ven a výsledek je nevím kde. Můžete mi poradit co mám udělat nyní? Nechci opakovat stejnou chybu.

 

Odpověď:

Prosím zapomeňte na houbičky, utěrky a podobné hračky. Účinné to je, ale včelař s více včelstvy nemůže takto uvažovat a vlastně by neměl ani včelař ze záliby. Čas jsou peníze. Když jsem před několika roky začal kritizovat stávající metodiku ošetřování proti V.d., jeden z důvodů byla její časová náročnost, tedy drahost. Dnes někteří v dobrém úmyslu vytvářejí „metodiky“, které jsou na čas také náročné, drahé, jen k tomu používají kyselinu mravenčí. To, že je často doporučována nesprávná doba nasazení, o tom ani nemluvím. Pak člověk musí kolem včel tancovat, jen je to ve včelařské sezoně. Jak jste řekl, houbičku tam, houbičku ven a podobně. To není správné z hlediska ekonomiky provozu ani z pohledu zootechnického. Je třeba jednoduchých zákroků ve správný čas. To platí ve včelách vždy!

Já když jdu do včel, tak spojuji vždy několik zákroků dohromady, například, vytáčení, vložení stavebního nástavku, odebrání nástavku s plodem na oddělek, léčení krátkodobým nosičem KM (když to je třeba) a pod.

K takovémuto postupu se houbička nehodí. To je lepší Formidol úplně vytažený z obalu a daný nahoru na 6 NN při každém vytáčení (tedy 2-3x za sezonu. Formidol působí také dva dny, včely jej rozkoušou a vynesou nebo zatmelí. Pro žádnou houbičku jít znovu nemusím. Když nemáte Formidol, tak do tácku od piva se vejde cca 20 ml. KM. Můžete dát 1-3 a výsledek je stejný jako s houbičkou, jen si ušetříte čas a tím i peníze. Mmj. jde i o zbytečné rušení včel, zvýšení stresu, který je nebezpečnější než sám roztoč.

Dávám-li např. Nassenheider nebo MG, zůstávají ve včelstvu zase až do dalšího zákroku, někdy tedy i do jara.

 

Asi každý, z těch, kteří KM propagují a něco o tom již vědí by vám řekl, že nyní vám již může pomoci jen dlouhodobý odpařovač MG, který pojme cca 300 ml. 65% KM nebo 2 Nassenheidery s cca 360 ml. 65% KM.

 

Pokud nemáte MG doporučuji jen 1 Nassenheder s cca 100 ml. KM, ale 85% !!! do druhé uličky vedle plodu nebo do nástavku nad plod do pozice 2 nebo 3. Při dalším zásahu po nakrmení (předpokládám, že krmíte) to zopakujte (to bude asi konec srpna). Uvidíte, že včely budete mít v pořádku. Neviděl bych ale tu práci s houbičkami jako zbytečnou pokud jde o účinek proti V.d.. Pokud jde o ten čas a zbytečné vyrušení včelstev, to s vámi plně souhlasím.

 

Dotaz č. 167:

Červenec 2011

Mám nad včelami nízký nástavek melecitózního medu, co s tím?

 

Odpověď:

Máte v podstatě několik možností, protože s tímhle už moc nenaděláte a prvořadé je dobře připravit včely na zimu.

a) pod tento nástavek dejte nástavek se soušemi a včelstvo zakrmte tak, aby jej včely zavíčkovaly. Nástavek s melecitózou můžete odebrat a použít na jaře jako MK pro včelstva, která ji ještě nemají.

b) Můžete plásty s tímto medem namočit asi na 1 hod. do teplé vody, dát zpět do nástavku a ten dát na dno. Využijete tak zákonu česna. Včely začnou tyto zásoby zpracovávat a přenášet nahoru. Zúžíte-li je před tím o 1 NN můžete tak vytočit cca 30-50% pěkného medu, který včely z původní melecitózy takto „přetaví“. Zbytek včely vynesou jako písek ven. Nebo můžete zase začít intenzivně krmit a na těchto smíšených zásobách zimovat. To ale v případě, že snůška není moc intenzivní a jedná se jen o několik plástů s tímto medem. Pokud jsou včely silné např. v 4-5NN, přezimují i na takovéto směsi bez problémů. Přejděte na provoz s MK a budete mít klid resp. více možností i v melecitózní snůšce.

 

Dotaz č. 166:

Červenec 2011

Včely mi nosí melecitózu. Med nejde vytočit a trhají se mi plásty. Co s tím? Mám obavu, že dopadnu se zimováním jako mnozí včelaři v r. 2003.

 

Odpověď:

Melecitozní med je třeba vytáčet a zase vytáčet. Jakmile se na dně buňky objeví taková jiskřička jako vajíčko, musíte to vytočit jinak to ztvrdne na kámen.

Důležité je při takové snůšce udržet včelstva v plodování. Vracejte jim tedy vytočené nástavky tak, aby je matka znova zakladla, tedy nejlépe pod plodové hnízdo, blíže k česnu.

Proto došlo v některých místech republiky k úhynům. Myslím ale, že v mnoha případech se úhyny včelstev na varroázu svedly na tento kamenný med.

Pokud by jste včelařil s mednou komorou jako já, moc by vás to netrápilo. Při použití MK je takovýto med dobře oddělen od zásob, na kterých budou včely zimovat. Ve vámi uváděném roce se mi stalo, že jsem měl na zimním stanovišti na podzim takovou snůšku. Zjistil jsem to až v říjnu, když byly nad MK 2-3 plné nástavky takovéhoto medu. Včely přezimovaly bezvadně protože se k tomu medu vůbec nedostaly, vystačily si se smíšeným medem v medné komoře a okolí plodu. Pravda ale je, že plásty s melecitózním medem, které včely v menší míře uložily kolem plodu, jsem dostával ze včel další 2 roky, protože je včely nechaly na původních místech, tedy převážně v pozicích 1-2 , 9-10 nástavků umístěných ve spodní části úlu.

 

Dotaz č. 165:

Červenec 2011

 

Ještě k těm oddělkům.

Včera kontrola, 5 matek, 5 oddělků = pět matek přijato.

Č. 5 - matka klade nějak divně, má ucelený plodový plást, ale v některé buňce 2,3 a i 4 vajíčka = myslíte si že to "rozchodí" ?? Včely staví matečníkové misky = budou jí chtít měnit ?????????????
Č. 7 - dva zavíčkované matečníky ! Původně jsem myslel na tichou výměnu, ale pak jsem to kontroloval na chovatelském kalendáři (kruhovém) s tím že jsem oddělky tvořil 17.07. - tzn. musely je udělat z vajíček, která byla v okraji plodového plástu. Matečníky jsem zrušil = myslíte že budou mít snahu matku měnit ???

Těsto u všech v podstatě spotřebováno, dva oddělky celkem slušně zásobeny sladinou ze snůšky, u ostatních slabší, začal jsem krmit prosakovacími krmítky všechny, roztok 1:1 v množství cca 1/4 litru, musím určit kolik toho dávat aby vybraly všechno do rána. Oddělků jsem zúžil česínko polystyrenem, je vykousaný a česno už hlídané. Taky mateří látka určitě pomohla. Celkově se mi zdá že ty oddělky málo létají, ale to bude tím že je tam málo včel. Ale zase ty dva mají naneseno sladiny až dost, na to množství včel. Ještě mám dotaz - kdy nasadit do oddělků Formidol, pokud vůbec ? Do nového oddělku s matkou v klícce jsem si to netroufl dát, přece jen je to Vigorka mezi Singerkami. Teď už by to šlo, ale včel je málo, plod ze zdrojového
včelstva vyběhlý a plod nové matky ve stadiu larviček a vajíček.

 

Odpověď:

Dobrý den, při přidávání bývá několik momentů, kdy je možné, že včely matku vymění nebo se o to budou snažit nebo ji dokonce ihned zabijí.

1) při nakladení prvních vajíček

2) při zavíčkování plodu

3 )při líhnutí jejích prvních včel.

Je tedy možné, že včely v obou případech matku budou chtít měnit. Není to neobvyklý jev. Matečníky zrušte a za týden zkontrolujte, opatrně. Při kontrole používejte raději mlhovku s vodou. Pro mladou matku 2-3 vajíčka zpočátku je možné, srovná se to. Pokud ne, reklamujte ji. Slušný chovatel vám ji vymění.

S oddělky musíte být trpělivý, až se vylíhnou včely z prvního plodového cyklu, včely zesílí a letová aktivita se zvýší. Zatím léčení odložte a nechte to klidně na polovinu září. Použil bych ale raději nosič s 65% KM. Nyní je prvořadé, aby včely matku přijaly a aby oddělky zesílily alespoň do l (lépe dvou) nástavků. Léčení KM, když se mění matka , bych rozhodně nedoporučoval, škoda matky.

 

Dotaz č. 164

Červenec 2011

 

Oddělky jsem dělal v sobotu a udělal jsem zřejmě chybu v tom, že jsem jeden oddělek (řekněme č. 1) odnesl na nové stanoviště na druhém konci zahrady a nechal otevřené očko. Pak jsem udělal další čtyři, odnesl na stanoviště k prvnímu, pak dal matky a těsto. Oddělek č. 1 co tam už stál byl už asi cílem slídilek, byla veliká aktivita kolem očka - já ale myslel že je to projev osiřelosti. Po vložení matky to ale nepřestalo, tak to bude něco jiného. V oddělcích jsou oplozené matky od soboty vloženy v klíckách, předpokládám že už by mohly a měly být na plástech, ale uvidím až při prohlídce řekněme v neděli, nechci je moc rušit !

Věznit bych je mohl (síťovaná dna), dát stranou letu včel a na jiné místo na zahradě, jen jestli to pomůže nevím. Zahrada je velká asi 0,5 ha, ale málo stromů, je taková dost přehledná :-) Oddělky jsem umístil cca 40 metrů mimo hlavní stanoviště, severně za úly, tudíž výlet na jih mají včelstva na jinou stranu než jsou oddělky (jsou jakoby za zády včelstev). Zpracované zásoby jsem do každého oddělku dal ale zatím jiné nemám, jedině pokrmit včelstva a vybrat, to bych mohl udělat. Radili mi přidat něco včel ze včelstva které je "ostražité" ale takové asi nemám, všechna mám mírná ! Jak hlídají česno nepoznám, poznám jak hlídají mne když se v nich vrtám !? Jasné je že je už na oddělky pozdě, ale nebyly mi přislíbeny matky dřív, musím se poučit z loňska a podněcovacím krmení oddělky dovést do síly, případně bych je posílil zavíčkovaným plodem z produkčních včelstev - co myslíte ? Je to vhodné a jak na to ??

Vloni jsem ty oddělky vedl do zimy móóó slabé, ale to už letos nesmím udělat !! Příště když budu dělat oddělky tak radši dřív !

 

Odpověď:

Já když dělám za tímto účelem oddělky a nemůžu je odnést na jiné stanoviště, vězním je 3 dny , než vyběhne matka a oddělek má již zcela její feromón. Do té doby se oddělky i hůře brání. V dubnu nebo květnu je však slídivost minimální, včelstva jsou v jiném stadiu rozvoje než nyní v červenci. Jiné včely tam rozhodně nedávejte, jen posílíte loupež. Kdo vám tohle radil? To byla spíš zlomyslnost. Nyní není jaro a včely by se vrátily do původního včelstva a pak se vracely do oddělku pro zásoby. Mladušky chodí na prolety i již 2-3 den, když jim to počasí dovolí. Nyní je třeba největší opatrnosti a pokud se v oddělku nebudou líhnout včely od nové matky, není skutečně přijata a může se stát vlastně cokoliv. Po třídenním věznění (dejte i vodu) by se měly k oddělku připojit i slídilky, které se do něho dostaly a již by se neměly vracet.

 

Posilování oddělků zavíčkovaným plodem vám mohu jen doporučit, je to jednoduché. Oddělek posílíte o vyběhlé včely a také se tím podnítí matka k vyššímu kladení vajíček. To je pro vás v tuto dobu žádoucí. Ideální by bylo, kdyby jste oddělku mohl dodat nástavek se zavíčkovaným plodem a zásobami (tak půl na půl) v době, až v oddělku vyběhne první plod a oddělek dostatečně zesílí.

 

Dotaz č. 163

Červenec 2011

 

Udělal jsem (v sobotu) pět oddělků, a jeden je stále cílem zlodějek. Česno-očko zúžené na jednu včelu a stejně to česno nezvládají. Do oddělků jsem dal zásobní souše a pak ještě na horní loučky medocukrové těsto. Slídivost je značná, včera zřejmě byl vylupován další oddělek, ale po přehození pytle přes česno to ustalo. Je to těžké, mám to jen v jednom nástavku, bez dna jen na desce překližky, otevřené očko jen na jednu včelku. Ten nejvíc vylupovaný jsem druhý den i zavřel úplně, dal jsem ho na zasíťované dno a větral dnem, v noci jsem otevřel a pomaloučku potichoučku ta loupež pokračuje, není možné aby to včelstvíčko mělo samo takovou letovou aktivitu. 

Co myslíte, mám udělat přeleták se včelstvem produkčním, zlepší se to posílení oddělku?

 

Odpověď:

Nejlépe oddělky přesunout na jiné stanoviště a krmit jen kolik vezmou přes noc. Lépe roztok co stačí odebrat nebo rovnou hotové zásoby. Medocukrové těsto mmj. vyčerpává oddělek a láká slídilky po celý den.. Záleží ale na síle oddělku a také jak je již zkonsolidován.. Něco jiného je oddělek v dubnu, květnu, červnu a nyní. Čím později oddělek tvoříte, tím musí být silnější. Já mám na stanovišti několik oddělků slabých a jen se zásobami, slídivost není skoro žádná a to někde jsou neoplozené matky. Já vím, že na tvorbu oddělků jsou různé názory a začátečník často z internetových diskuzí nebo časopisu neví, že mu radí zase začátečník, který nemá cit pro situaci. Záměnu se včelstvem bych provedl jen v případě, že by k vylupování došlo u dvou včelstev a stálo to za to zachraňovat, protože ve vylupovaném včelstvu něco není v pořádku, nejčastěji zdravotní stav.

Nejlépe je loupeži předcházet, umístit oddělky stranou letu včel, třeba na jiné stanoviště a v zimě přesunout zpět. Opatrně s krmením jak je uvedeno výše. Těsto nyní jen silným oddělkům, musí obsedat dobře 1NN. Vy máte oddělky, kde nejspíš ještě není přijata matka nebo se nelíhne její plod (teprve pak je přijata). Zkuste je přemístit jinam nebo vězněte 3 dny (nezapomenout na vodu) a dát zpracované zásoby, raději ne moc a pak je znovu rozmístěte na jiné stanoviště nebo i původní.

 

Dotaz č. 162

Červenec 2011

 

Ještě bych se chtěl zeptat, včera jsem vytvořil dva smetence podle Vašich stránek, jelikož chci mít jistotu přijetí matky. Od včerejšího odpoledne jsou ve sklepě, ale roztoku se doposud ani netkly. Asi mám vydržet, oni si ho začnou brát, že? Nebo mám udělat nějaký zásah? Pokud jsem je vytvořil včera, tak bych je měl umístit na stanoviště v úterý večer? Píšete, že 4 dny jsou velmi podstatným faktorem pro stmelení včelstva.

 

Odpověď:

Dobrý den,já bych se podíval, zda je pod krmíkem chomáč včel a mají možnost odebírat roztok, to je důležité. Mohlo by se vám nějakým nedopatřením stát, že by klícka s matkou byla hodně mimo krmítko nebo nejsou otvory v krmítku ucpány? Klícku s matkou se snažím umisťovat pod láhev s medovou vodou. Včely jsou po 24 hodinách hladovění velmi vysílené a padají na dno. Ano 4 dny věznění je jistota, že se smetenec bude rychle rozvíjet a chovat jako roj. Při tvorbě smetence totiž nejde jen o přidání matky.

 

Dotaz č. 161

Červenec 2011

 

Mám loňské oddělky na r.m. 39x30 cm. Z jara jsem je začal rozšiřovat mezistěnami - po stranách plodového tělesa. Vždy je včely vystavěly a matka zakládala. Dal jsem je do dvou plodištních nástavků, po sedmi plástech a nad mřížku medník - se šesti plásty. Ale posledních asi 14dní mezistěny včely vytahnou a už do nich dávají med a hlavně hodně pylu, především ve spodním plod. nástavku.

Prosím vás, mohl by jste mi poradit, jak mám přidávat mezistěny? A jestli vůbec ještě? Dávat je přímo do plod. tělesa? Včely mezistěny doposud vystavují a stále nosí sladinu i pyl, chuť na stavbu by jako měly, ale potřeboval bych, aby do nich matka zakládala - všechny ostatní plásty jsou jinak s plodem. Potřeboval bych poradit, jak to udělat, aby matka vystavěné mezistěny spíše zakládala, než aby je včely zanášely zásobami. Jinak zásob mají v obou krajních plástech hodně, i pylu, v obou nástavcích.

 

Odpověď:

Včelařský rok je vlastně jen duben, květen, červen zima. Proto se vaše včely chovají tak, jak se chovají. Osobně bych využil stavebního pudu co to půjde. Souše i panenské se vám za rok hodí. V tuto dobu matky již do panenského díla kladou hůře a zpravidla do něho kladou jen když musí.. Zkuste dát mezistěnu mezi plod, jak jste napsal. Včely se budou snažit scelit plodové tělesa a matka tu mezistěnu ochotněji zaklade. Nemusí se tak ale stát vždy a mezistěna nebo panenský plást působí nyní jako omezovač matky v kladení vajíček.. Měl jsem dokonce včely, u kterých matka do vystavené mezistěny nekladla ráda téměř nikdy. Nyní ale již mezistěny nepoužívám a také tuto linii, resp. celý kmen jsme z mého chovu vyřadil. Pokud vytočíte panenský plást, můžete jej zase vložit mezi plod. Včely ej vyčistí a matka zase ochotněji zaklade. Jak jsem ale řekl. Nyní dávají matky přednost tmavšímu dílu. Pokud ale včely staví, využijte toho. Je to dar, který každý nemá, nemáte náhodou melecitózní snůšku? Při té staví včely dobře i v září. Pylu není v podletí nikdy dost a včely ho do zimy spotřebují. To já mám na pyl horší stanoviště. Na jaře cca 70% pylu spotřebuje plod, v podletí 70% pylu spotřebují včely. Pokud máte melecitózní snůšku, budou pyl včely potřebovat i na obnovu své energie.

 

Dotaz č. 160

Červenec 2011

Ahoj Leoši, zajímalo by mě, jestli máš představu kolik procent včelstev ti dělá tichou výměnu. Ptám se proto, že mi postupně ubývá práce s kmenovými včelstvy, mimo rozšiřování, léčení a krmení je vlastně nijak neotravuji. Po tom co jsem vybrakoval bídáky před pár lety a nechávám na zimu hodně prostoru, tak občas vyřeším nějaký problém, když se třeba nevrátí matka (zvláště v maringotce), nebo přidám nadbytečný oddělek někam, kde se mi to zdá užitečné, jinak vlastně nic s kmenovými včelstvy nedělám (zapomněl jsem na odebírání plodu na oddělky 2x v květnu a na medobraní). Matky mám od několika chovatelů a je to všechno stejné pokud mají včely dost prostoru a zásob... příští rok budu snad moct přestěhovat včely na novou zahradu a maringotku nechat třeba na oddělky, plánuji postavit včely přímo na zem jednotlivě a nechat je svému osudu pouze se základní péčí. Zahrada je velká tak toho chci využít, abych mohl dále selektovat bez vlivu zalétávání, problému s oplodňováním matek v maringotce, mravenci... 

Ještě mám jeden dotaz ohledně medné komory. Pokud vím, tak očka nemíváš otevřená u všech včelstev. Já je v maringotce taky nemám. Problém nastal, když jsem po točení květového medu nechal medné komory a nad ně dal 1-2 vytočené nástavky souší. Nevím, jestli to byl pouze můj zbytečný strach, ale včely zbytky medu vybraly a stáhly se do nižších pater a já dostal strach, že mi budou viset po švestkách, když jsem je asi po týdnu zkontroloval a v jednom našel i matečníky. Chci se zeptat, mám nechat mednou komoru jako 4.-5. NN od spodu a navrch dát 1-2 vytočené, nebo musím MK dát až nahoru jak jsem zvyklý (prázdné nástavky podstavovat hlavně samozřejmě v květnu)?

 

Odpověď:

Ahoj Radku, k matkám ti řeknu moji dlouholetou zkušenost. Když se okolí příliš nemění, budeš mít za 3-4 generace poměrně sjednocený materiál. Rozdíly budu asi jen ve způsobu využití některých snůšek . To tedy pokud jde o med. Různé materiály se chovají jinak v určitých situacích a to víkendový včelař ani nepozná. Většinu lidí zajímá jen ten med a ještě mírnost. Já s nadsázkou říkám, že včelařit na med se naučí úplně každý. Já ale od svých 11 ti let neustále něco zkouším a vyhodnocuji.

K tichým výměnám. Měl štěstí, že jsem asi po roce včelaření narazil na chovatele př. Šráma. Dával mi 3-4 leté matky a já z nich choval. Dnes i když neustále zkouším nové materiály, protože mi to prostě lidé a osud přináší, mám TV prakticky u všech starých matek. Jsou plemenné a já je nechávám dožít a včely to řeší TV. TV ale dělají i když s mladou není něco v pořádku, neřeší to rojením. Je to vzácná a silně zafixovaná vlastnost. Někdy se to ovšem nepovede a pak můžu o to včelstvo i přijít. To je ale zřídkavé, stává se to v září-říjnu. Upřímně těm diskuzím o rojení a jak toho využít vůbec nerozumím. Nemám s tím problém a myslím si, že ten, kdo má více včelstev a včelaří s roji je buď blázen nebo kaskadér. Protirojová opatření jsou práce navíc a časově skoro tak náročná jako současná metodika proti V.d.

Hodně tichých výměn u mě ovlivňuje i to, že provádím kaskádovitě uspořádané zkoušky vitality, chceš-li, Bond testy a tak je pro mě každá stará, přeživší matka cenná a každoročně mívám několik 4 a 5- ti letých matek, které včely při dožívání mění právě tichou výměnou, tedy 100% ně. Z chovu vyřazované matky se u mně stáří nedočkají. Procentuelně ti mohu říci kolik včelstev se mi ročně vyrojí. Je to tak 1-2% bez cílených protirojových opatření. V posledních létech často nevidím ve včelstvech ani misky, natož rojové matečníky.

Medná komora - Já to dělám následovně. Na jaře, kdy je tendence rozvoje nahoru nechávám MK nahoře a rozšiřuji pod ní. Včely jsou silnější. Po prvním točení dávám prázdné nástavky nad ní. Po slunovratu se ta tendence rozvoje obrací silněji k česnu a tak se stává, co jsi popsal. Např. nyní, kdy jsem některá včelstva nevytočil, stahují zásoby i zavíčkované dolů k česnu. V poslední době používám očka jen v 1- spodním nástavku. To hlavně z nedostatku času. Když chci oddělek nebo chovat při matce, hodím nahoru nad mřížku plodový nástavek a otevřu očko. Za týden vidím, zda tam je matka nebo ne. Pokud ano, dám ji dolů s celým nástavkem a dám tam jiný a včely jsou připraveny k tvorbě oddělku aniž bych vzal plást do ruky a nebo můžu chovat při matce. Nebo zapomenu a někdy se stane, že mám pak ve včelách matky dvě. Je to sice neobvyklé, ale je to někdy tak. Záleží hodně na původu, jak jsou včely přátelské a především geneticky zakotvenému sklonu k rojení. Já MK nechávám jako 4-5 tý NN. Některá včelstva ale vše snosí do 3NN k česnu a horní nástavky zůstanou s minimem zásob (to ale jen před zimou v září). Včely se sem ale nepřesunou. Jiná tu sestavu drží. Ono má vše své a já už vím, co které materiály provedou. Možná i proto jsou někdy včelaři překvapení, protože rozdíly mezi včelami nevidí a ani nečekají. Já je ale vyhledávám, byl jsem k tomu tak veden od mala. Čím dál více se ale u mne prosazují materiály, které mají tendenci ovládat česno za každou cenu a rozvíjejí se spíše od spodu nahoru. Má to svá pro a proti, jako vše. To, že včelstva, která mají MK a proti těm bez ní něco i přinesou nebo nemají úbytek, jsou neustále připravena na další snůšku, je jedna v velkých předností MK a málo lidí si to uvědomuje.. Má to i význam pro plnohodnotné posuzování schopností toho kterého materiálu v daném prostředí.

Tu zahradu a rozmístění můžeš dobře využít i k selekci na VT, protože zalétávání je min. 30% problému a velmi to zkresluje! Je často velmi složité to eliminovat. Já některá stanoviště už mám tak zmáknutá, že vím, kam včely zalétávají a kam ne. Tak toho využívám k i rychlotestům. Dříve jsem k tomu využíval přehazování plodu, toto je ale mnohem efektivnější . Tohle můžeš ale dělat, když jsi se včelami od rána do večera jako se o to snažím já v tuto dobu. Jsem u každého včelstva cíleně i 2-3x denně, dokud to stíhám. To raději nevytáčím, ale tohle je pro mě důležitá práce vidět a umět rozpoznat, zhodnotit. Navíc to můžu dělat při jakémkoliv zdravotním stavu. Chce to ale psát, protože kdo píše, zůstává.

Buď hodně zdráv a ať se ti daří.

 

Dotaz č. 159:

Červen 2011

Kdy najdu v některém včelařském časopise zase nějaký váš článek?

 

Odpověď:

Nepsal jsem články proto, abych sbíral „body“ u včelařské nebo u tzv. odborné veřejnosti, ale proto, že jsem byl o to požádán nebo jsem pociťoval potřebu něco říci. Nyní ale více pracuji. To ale neznamená, výsledky své práce nějak nezpracovávám. Až přijde čas, nějaký článek ve Včelařství třeba vyjde. Nyní bych byl ale radši, kdyby se časopis Včelařství začal graficky a obsahově měnit tak, jak potřebuje členská základna ČSV a včelařský obor v ČR. Některé informace ode mne ale najdete na tomto webu, snad je to určitá náhrada.

 

Dotaz č. 158:

Červen 2011

Jak vidíte letošní vývoj roztoče V.d.?

 

Odpověď:

Letos nemám takový přehled o jiných regionech jako loni. U nás v organizaci jsme ale začátkem měsíce již zachraňovali celé stanoviště. Na jaře bylo roztoče více a někde to vypadalo skutečně nebezpečně. Nevyskytovaly se ale virózy, tak to bylo celkem bezproblémové i při vyšším spadu.

Nástupem snůšky se roztoč jako by ztratil.

Po úspěšném Medardovi se ale podmínky pro jeho množení ve včelstvech výrazně zlepšily. Navíc včelaři pod vlivem vyšších výnosů mohou být méně ostražití a dojde jim to až pozdě.

Letos byl rozhodně ukázkový rok, kdy se daly využít skvěle krátkodobé odpařovače ihned po vytočení řepky a účinnost byla mimořádně vysoká (záměrně neuvádím procenta abych nepobuřoval).

Nyní po slunovratu, už vzhledem k počasí, přichází čas dlouhodobých odpařovačů nebo opakovaného nasazení těch krátkodobých v intervalech cca 1 týden.

Nyní rozhodujeme o výnosech příštího roku.

 

Dotaz č. 157:

Červen 2011

 

Obecně jste považován za jednoho z největších propagátorů nízkonástakvového včelaření u nás. Můžete říci proč a jakou velikost rámů bys doporučil do nízkých. Kolik rámků v nástavcích, rozteč, čtvercový půdorys apod.?

 

Odpověď:

Tak to jste méně zaskočil. Jestli jsem propagátorem něčeho, tak je to právě chápání nástavkového včelaření jako velkoprostorového systému se snahu přiblížit a uzpůsobit v takovémto systému podmínky včelám tak, aby se to co nejvíce blížilo podmínkám včelstva přírodě a přitom zachovat určitý „komfort“ pro nás včelaře (například možnost vytáčet, ale i lisovat plásty a pod). Prostě více poslouchat a chápat druhého účastníka včelaření, tedy včelu.

Nyní jedno po druhém, ale stručně, nebudu uvádět důvody, protože to je na článek. Jde ale o zkušenosti nabyté v provozu let 1970 až do dneška.

 

Výška rámku.

Optimální výška 14 cm, maximální 16 cm. Pak při každém centimetrem navíc včely berou více v potaz omezení, které jim připravuje rámek, než samotný prostor.

Pokud tedy rámek, tak buď velmi nízký nebo rovnou 27-30 cm. Při výšce např. 30 cm ale nemůžeme pracovat převážně jen s nástavky (pokud ovšem nejste Herkules).

 

Počet rámků v nástavku (rozteč).

Zkoušel jsem 10-12 r. Za optimální při použití mezistěn považuji 10 r. při využití volné stavby 9 r., ale s prostorem na 10 r (tedy vyšší rozteč).

 

Půdorys

Obdélník a 10 r. pro včelaření s jednu matkou (komínový efekt se lépe využívá v užším prostoru, s nástavkem mohou pracovat i starší a fyzicky slabší včelaři, ženy). Pro včelaření s dvěmi matkami je výhodnější čtverec (ale chudáci záda).

 

Délka rámků:

V nižších a středních polohách stačí jistě 39 cm, aniž by se nástavek musel izolovat. Při vyšších výškách je výhodnější délka 44,8 cm.

 

Uteplení střechy.

Jednoznačně ano.

 

Vysoké dno ano, či ne?

Nejlepší je stavebnice s možností kombinací. Dno je základ!

 

Dotaz č. 156:

Červen 2011

Pán Dvorsky, zdravim Vas . Chcel by som sa spytat na jednu vec.Včelarim dadant systemom,medniky pouzivam 10 ramikove s mierou 42x17 cm,všetko dielo mám panenske, vystavane z medzistien. Chcel by som začať postupně zaradovat aj volnu stavbu do tychto ramikov. Je možne vytačať taketo ramiky bez toho aby boli zaplodovane? Prip. či je lepšie ich pre istotu nadrotikovat? Vytačam v tangencialnej polohe, klasický zvratný medomet.

 

Odpověď:

Když jsem vytáčel na polozvratném medometu na 18 r. a plásty nebyly dobře dostavěny alespoň u dolní loučky, občas nějaký uletěl, zvláště u hustých medů. Nyní takové medy vytáčím na zvratném na 6 r. a není nejmenší problém.

Z dřívějška mi zůstávají i některé nadrátkované rámky a nepozoruji rozdíl. Tedy jsou pevnější, než když tam byly mezistěny, které nebyly zakladeny matkou, zaplodovány.

Můžete tedy používat stavební rámky a nechat v nich drátky, včelám to nevadí a dílo je pevnější než s mezistěnami.

 

Dotaz č. 153:

Květen 2011

Slyšel jsem, že po usazení roje je dobré přidat do úlu rámek s plodem? Pokud bych měl podezření , že není matka, vyřešilo by se to přidáním plodového rámku? (Známý mi daroval roj 30. dubna)

 

Odpověď

Ten rámek s plodem se přidává před usazením, aby roj neodlétl. Později se rámek s mladým plodem vkládá jako zkouška zda je přítomna matky. To se ovšem může udělat i ve včelstvech oddělcích, kde máme podezření na nepřítomnost matky

 

Dotaz č 154:

Květen 2011

Kdy plně otevřít česna a zasíťovaná dna?

 

Odpověď:

Já je mám česna otevřena prakticky stále na plno. Nyní loupež nehrozí. Mívám je tak otevřena i na podzim, schopnost ubránit se je velmi důležitá vlastnost a také se musí testovat. Já se nesnažím za včely přemýšlet, snažím se je pochopit a pak toho využít.

U zasíťovaných den je to jiné. Byly vytvořeny především proto, aby se včelařům lépe kočovalo se včelstvy a pak se dodatečně zjistilo, že v mnoha případech má jejich otevření v zimě blahodárný vliv na zimování včelstev. Myslím, že v sezoně je třeba včelstvu dát možnost vytvořit si potřebné mikroklima v úle. Nejen kvůli kvalitnímu odchovu plodu, ale také kvůli zásobám. Otevřené dno může paradoxně zvýšit procento vody v medu nebo úl více oteplovat než ochlazovat. Myslím ale, že zásady kdy a kde mít otevřené zasíťované dno v sezoně jsou známé a není třeba je opakovat.

 

Dotaz č. 155:

Květen 2011

V některých včelstvech u je v podmetu nahloučen široký "lalok" včel. I přes den. Přitom horní stavební nástavek není obsazen na husto. Co je toto za skupinu včel a je v tom nějaký problém? Třeba nedostatek vzduchu?

 

Odpověď:

Příčin může být několik.

a) v podmetu se vyvěšují létavky, to je normální.

b) může to být znak tísnění. Nehleďte na to, že horní nástavek není plně obsazen, záleží na tom, zda nejsou všechny buňky obsazeny plodem nebo zásobami, Pak by hrozilo vyrojení!

c) pokud by byl nedostatek vzduchu, včely by hodně větraly.

 

Tipuji variantu a) nebo b).

 

Dotaz č. 152

Květen 2011

Přidával jsem stavební nástavky (ze 2 NN). Nyní je mají včely víceméně vystavěné. Ale zásob v nich ještě moc není, možná že téměř žádné... Začíná řepka. Kdy přidávat další? Je lepší počkat až bude zaplněn ten první zásobami?

 

Odpověď:

Ne, rozšiřujte jak to jen jde, včely budou stavět ještě tak 3 týdny. Jsou-li oba nástavky obsazené včelami, dejte další. stavební nástavek. Nepropásněte vytvořit si soušový kapitál na příští rok.

 

Dotaz č. 151

Květen 2011

Obracím se na vás s prosbou o radu ohledně zimování na medu, což bude při letošním nadbytku medu, výkupních cenách a cenách cukru jistě aktuální téma i pro jiné včelaře. Zimování na medu se mi zdá být výhodné i z důvodu úspory času, vyloučení nákladů na cukr a snížení nákladů na dopravu a podstatného snížení pracnosti (vytáčení "nadbytečného medu, příprava roztoku, shánění cukru v akci, instalace krmítek a jejich odstraňování) + biologicky správnější řešení, pokud včely nikdy netrpí nouzí. Čili v této věci mám jasno, ale problém je samotné provedení. Včelařím převážně v úlech typu Dadant s vysokým rámkem 42x33,5 cm (více se nevešlo do medometu) v kombinaci s nízkými nástavky s rámky 42x17 cm. Při konstrukci jsem vycházel z úlové sestavy Optimal a cílem, přiblížit se co nevíce úlu, který tehdy propagoval Ing. Čermák. Používám zateplenou i nezateplenou verzi (a je to jedno). Pro zimování na medu vycházím z předpokladu, že v jednom nízkém nástavku Optimalu se množství medu blíží ke 20 kg, což by mělo na vyzimování stačit. Otázkou je, zda je takový úl dostatečně prostorný, aby v něm včely zimovaly v dostatečné síle a vyprodukovaly potřebné množství metabolické vody k ředění medu.

Napadají mne pouze následující řešení:

1. Ponechat mednou komoru nad plodištěm se všemi rámky

2. Ponechat mednou komoru nad plodištěm a prostor úlu ještě zvětšit podložením nízkého nástavku pod vysoký. (Ovšem jaký smysl by pak mělo vůbec
včelařit v Dadantu a nepřejít rovnou na nízkonástavkový systém?)

3. Ponechat v medné komoře pouze cca 10 kg medu a dokrmit zhruba 7 kg cukru (zbylé rámky buďto vytočit, nebo soustředit do MK pro oddělky). Ještě by mne zajímalo, jaké je riziko, že zůstane medovicový med v plodišti, pokud ponechám během sezóny MK na vysokém nástavku a na ní budou nástavky s
prázdnými rámky na ukládání medu. Několik včelstev chovám ještě na r.m. 39x24, zimovaných ve dvou nástavcích, ale zde si vůbec způsob zimování na medu nedokážu představit. Je to snad nejhloupější úlová soustava, co jsem kdy měl.

Omluvám se, že s dotazem obtěžuji zrovna v sezóně, ale budu rád, pokud mi alespoň stručně odpovíte.

 

Odpověď:

Vážený příteli, neomlouvejte se. Nejsem žádná celebrita, jen času mám málo. Myslím, že jste velmi dobře vystihl výhody zimování na medu. Pokud jde o zimování na medu, resp. včelaření na vysokém rámku i možnou ariantu na Dadantu, posílám schémata. Je to osvědčené jak u mne, tak i jiných včelařů.
I já mám stále ještě vysoké rámky Langstroth a některé využívám jako Dadant systém. Pokud se to stane, letošní oddělky zimuji 1VN+1NN nebo 3NN (tedy zpravidla). Musím říci, že i tato síla stačí k dobrému přezimování i dobré jarní snůšce. Např.loňské oddělky mají v tomto systému nyní1VN +4¨NN a to jen proto, že jsem marodil a nestačil připravit další nástavky včas. Normálně ale zimuji včelstva v 5NN nebo 1VN+2NN . Taková včelstva si hravě poradí i s případnou medovicí pozdě v létě. Stalo se mi, že takto včely přinesly okolo 40 kg a přečkaly zimu bez újmy. Sice se jim dostalo trochu medovice do okolí plodu, ale hlavně spotřebovávaly zásoby z MK (medné komory) květového medu a další, větší část uložily nad MK do prázdných nástavků, které takto někdy skladuji, abych je nemusel ošetřovat proti zavíječi. Dávám je nad MK, tedy zimní sestavu, pak folii asi 5cm nedoraženou k čelní stěně a nad ty prázdné nástavky. Fungují jako přetlaková nádoba právě pro takové případy. V roce 2003 mi to pravděpodobně zachránilo včelstva na stanovišti Bezvel.

Doporučovat zda jen vysoké, nízké nástavky nebo jejich kombinace nebudu, neuvažuji tak. Podstatné je uvažovat velkoprostorově a to nemá s rámkovou mírou nic moc společného. To je ale jen můj názor. Možnost kombinace MK a krmením cukrem nechávám na vás. U oddělků jsem to poslední 3 roky také praktikoval. Vytočený med se má ale prodat. MK však není dogma. Pokud včelař chce krmit částečně cukrem, je to také možnost. Je ale rozdíl zkrmit ročně 20-25 kg na včelstvo nebo jak píšete vy. 20 kg medu do jara, první snůšky stačí, a stačilo to i letos i když jen tak tak. Přes zimu včely od října spotřebují kolem 10 kg (říjen –únor). Pak každý měsíc cca 4 kg. Vidíte, je to tzv. na knop. Necháte-li jim o 5kg více nebo to doženete cukrem na podzim, není problém.

 

Dotaz č. 150

Květen 2011
Děkuji za rychlou odpověď. V tom případě bych se vás ještě zeptal, jestli když dáte nad MK nástavek s rámky s mezistěnami (ne se soušemi), tak vám do něj včely přinesou zásoby?

 

Odpověď:

Ano, ale do středu dávám vždy soušové jádro, tj. 2-3 souše. Musím to ale upřesnit, já nepoužívám mezistěny již 6- tý rok a dávám místo nich jen stavební rámky a včely staví přirozené dílo.

 

Dotaz č. 149

Květen 2011
Omlouvám se za hloupý dotaz. Inspiroval jsem se vašimi postupy a rozhodl se letos udělat včelkám MK. Chtěl jsem se vás zeptat úplně prakticky - jak s MK manipulujete? Její tíha je přes 20 kg, když ji máte nahoře nad zásobami, tak ji musíte sundávat?.....

 

Odpověď:

Dobrý den, není hloupý dotaz, ale odpověď. Tak se pokusím aby nebyla. Když nechávám MK nahoře to nevadí, sundávám ji jen při vytáčení.Nic ale není dogma. Letos je to u mne trochu jinak. V současné době postupuji tak, že odlehčuji včelám 1+2 NN úplně nahoře a MK je pod nimi, prázdné nástavky vracím zase nad ní. Ta MK je totiž nová z letošní snůšky, protože včely vydržely se starými zásobami do první snůšky s cca 7-8 kg zásob nad plodem. Vidíte každý rok je jiný. Tímto dosahuji toho, že včelstvo má více medu pro sebe a já budu mít med pro oddělky. Druhé vytáčení bude podle snůšky, počasí a také podle toho, jak včelstva využiji k chovu a pak eventuelně. Třetí vytáčení. Při druhém (nebo třetím) vytáčení se již včely zpravidla připraví na zimu, udělám oddělky....... Jen tak ze zvědavosti do včel nechodím, to jen když vidím na česně, že něco není v pořádku, pro plemenivo, plod, včely na smetence a pod.

 

Dotaz č. 148

duben 2011

Prosím Vás o vyjasnění jedné věci:

Bretschko píše, že 2 - 3 týdny po silném vzestupu plodování se dostaví kritická fáze (např. v Grazu to vycházelo v daném roce na první dekádu května). V tuto dobu je třeba přestavět plodové hnízdo... Jinde zase uvádí, že kritická fáze se dostaví 7 max. 8 týdnů po začátku vývoje (tj. kvetení jívy) a je třeba provést první prohození nástavků.

- Chtěl jsem se zeptat, jestli opravdu existuje určitý časový bod, kdy všechna včelstva se dostávají do nějaké kritické fáze? Očekával bych spíš že, to bude věc síly včelstva příp. nějakých vnitřních stavů, než časový interval....

- Co tato kritická fáze představuje?

- Pokud by byla opravdu 8 týdnů po kvetení jívy, tak by vycházela na cca polovinu května, což vím, že začínají pomalu roje....

Jestli mi v tom můžete udělat trochu jasno. Děkuji a přeji veselé Velikonoce.

 

Odpověď:

Stává se, ale, že za zhruba jednu generaci po proletu nemá již matka kam klást ( začátek květu ovocných stromů) nebo má málo místa. Toto je ale relativní a je to věcí včelaře. Včelstvo má v tuto dobu tendenci rozšiřovat se směrem nahoru, jde za teplem. Včelstvo by se rozšiřovalo, ale nedovolí mu to jeho síla, resp. uspořádání (plod pod strůpkem a nedostatečná síla přejít do spodního NN). Zde přehození, posun, převěšení a pod. může pomoci. Časově se to shoduje právě s květem jív. U silných včelstev se to dá udělat klidně o měsíc dříve (záměna, posun…..). Za kritickou fázi ve vývoji včelstva se považuje moment, kdy matka nemá kam klást a přestává se rozšiřovat plodové hnízdo (jedno kterým směrem). Každé včelstvo má své plodové maximum, např. 35000 plodových buněk. To může být skutečně těch 8 týdnů po jívách, ale velmi se k němu může přiblížit i za 2-3 týdny po květu jív. Zde záleží na oblasti a kondici včelstva a jeho gen. vybavení. V tzv. kritické fázi (někdy označované jako II.). Dochází k přerodu "zimního" včelstva na tzv. "letní" včelstvo. To se výrazně projevuje v sociálním složení včelstva. Začíná převládat tendence rozšiřovat se dolů a pod. Převrstvením můžeme dosáhnout toho, že se zvýší sběrací pud, dá včelstvu prostor k dalšímu rozšiřování plodu (nebo udržení) a ukládání zásob. Prostě se té tendenci "dolů" k česnu pomůže To je podstata. Když se to neudělá nebo když včelstvo nemá možnost to udělat samo (málo prostoru), což je ideální stav, začne se chystat k rojení nebo začne alespoň "lenošit". Přípravy na rojení ale začínají již min. měsíc předem ( to jsou ale ty viditelné přípravy) . Rojení je to ale často způsobeno i neharmonickým vývojem nebo si tak včelstvo řeší nevhodné životní podmínky. Např. letos se plodové křivky otevřeného a zavíčkovaného plodu od začátku února do poloviny března protkly 4x. Proto by se dal očekávat rojový rok. Těch podmínek je ale mnohem více, tato disharmonie v plodování je jen jednou z nich, někdy ale velmi důležitou..

Takže zásahy jako je záměna nástavků, zebrování, posun, převěšení plodových plástů jsou možné a někdy nutné především:

1) těsně po proletu nebo i před ním

2) při rozkvětu jív

3) při květu ovocných stromů

4) při dosažení plodového maxima

 

Včelstvu zimující ve 3NN a mající početní sílu 1-1,5 NN přehození nástavků cca v květu jívy zpravidla prospěje. Při zimování ve 4 NN a síle cca 2,-3 NN je to možné, ale nikoliv nutné. Při zimování v 5 NN a síle 3 a více NN je to naprostá ztráta času. Včelstvo které obsedá po vyzimování 3 NN zvládne prakticky cokoliv a je lépe ho nechat se rozšiřovat směrem dolů (v úzkých nástavcích se projeví tzv. komínový efekt a jde to rychleji). S takovými je hračka včelařit. Jen pozor na to, že když včelstvo dosáhne česna (dna) v nevhodný okamžik, může se zase začít chystat k rojení, má-li k tomu dispozice. Samozřejmě záměny můžete dělat od prvního proletu i zde a dosáhnete velké síly včelstva, ale co s tím když není snůška? Včelstva, která sama postupně přecházejí dolů a včas dostanou možnost stavět, dají největší výnosy a jsou v patřičné kondici, jako je tomu u včelstva v přírodě. Tato včelstva si dělají vlastně záměny sama, navíc s úplně jinou strukturou plodového hnízda. Vždy když takové včelstvo ovládne nástavek níže, projeví se to neuvěřitelnou sběrací aktivitou. Včelstvo se dostává samo do tahu a má-li i nadále dostatek prostoru pod sebou, je téměř nemožné ho přimět k rojení. My lidé jsme ale přirozené podmínky včel narušili (podmínkami v úle i mimo něj), proto to někdy musíme nahrazovat svými zásahy, aby včelstvo dalo užitek nebo dokonce i jen přežilo. To jsem chtěl předchozím říci. Včelám je třeba dát možnost , aby se všechny věkové i sociální skupiny včas zapojily do dělby práce, to je to celé. Těžko se mi to popisuje protože je třeba brát v úvahu jak vnější podmínky, tak i ty vnitřní a také "charakter" včelstva a to nelze několika slovy. Prostě včelař musí dát včelám možnost udřít se. Jinak totiž udře sám sebe a ještě z toho nic nemá.

To jsou obecné zásady "velkoprostorového" včelaření. Hezké Velikonoce.

 

Dotaz č. 147

Duben 2011

Šoklovalo mne, když jste u nás na přednášce říkal, že jste letos 1.4. zahájil chov. Je to vůbec možné? Neustále na to s kolegy myslíme. Může to přiblížit trochu více?

 

Odpověď:

To je trochu jinak. 1.4. 2011 jsem založil 1 .sérii. Chov jsem začal připravovat již loni. Problém u chovu matek není samotný odchov matek a různé techniky přelarvování, jak se včelařům často předkládá, ale odchov trubců. Trubčí včelstva musí být v prvotřídní kondici již na podzim, na jaře nebo spíše ještě v zimě se musí včas vložit trubčí plásty a motivovat matku, aby je zakladla a aby včely trubce začaly chovat a také je dochovaly. Takové včelstvo musí mít všeho nadbytek. To je celé.

 

Dotaz č. 146

Duben 2011

Myslíte si, že letošní rok bude rojový?

 

Odpověď:

Rojení je ovlivněno spousty faktorů a nejde na to tak jednoduše odpovědět. Rozvoj včelstev od začátku února je velmi překotný, nicméně velmi nevyrovnaný. Např. za tuto dobu se 5x změnil poměr otevřeného a zavíčkovaného plodu. Také stavební pud v našich podmínkách nastoupil již před 1.4. V tzv. rojových létech tomu tak zpravidla bývá. Proto bych i s ohledem na současné počasí zvýšené tendence k rojení očekával. Jistě tomu bude různě na různých stanovištích. „Lékem“ může být dostatečný prostor, ten ale včelaři svým včelstvům dávají až v době, kdy ve včelstvech mají zakladené misky nebo matečníky. To je již na takovou „léčbu“ zpravidla pozdě a pomůže jen radikální zásah, tedy dělení včelstev apod.

 

Dotaz č. 145.

Duben 2011

Ještě jsem nedal kyselinu mravenčí a meruňky již odkvetly. Je na ni pozdě?

 

Odpověď:

Ten květ meruňky pro nasazení KM je taková orientace a není to žádné dogma. Když je třeba, dávám ji třeba 1. dubna, tedy asi cca 14 dní po proletu. Ani nyní na ní není pozdě, jen to trochu sníží snůšku z třešní (někdy až o 1/3). Letošní časné a příznivé jaro namnožení kleštíka mnohde přispěje, proto bych s ošetřením neváhal. Zvažte, zda nebude lepší nyní nasadit krátkodobý odpařovač nebo mezi snůškami a ihned po vytočení (např. kolem 20.6.) dát dlouhodobý odpařovač KM.

 

Dotaz č. 144

Duben 2011

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu. Jsem začínající včelař a chystám se vyrobit si nástavkové úly Langstroth 159. Je podle Vás tak důležité z jakého materialu je vyrobím?, Chtěl bych zvolit smrk a to i na rámky.
 

Odpověď:

Smrk je dobrý. Je sice těžší, ale pevný. Mám také dost nástavků
ze smrku. Na rámky je lepší lípa, topol apod. Důležité je, aby to byl materiál, který již tolik nepracuje (tedy vysušený). V zásadě ale smrk nevadí,
prostě jen trochu těžší na rozdíl třeba od vejmutovky.
 

Dotaz č. 143

Duben 2011

Mám obavy, že moje oddělky současné nízké teploty špatně snášejí. Může jim toto počasí (ráno kolem 0 a odpoledne do 10 stupňů) uškodit?

 

Odpověď:

Myslím, že máte zbytečné obavy. Silná včelstva se s tímto vypořádají bez problém. U slabších může nastat trochu problém, s nedostatkem vody, pro kterou nemohou vyslat dostatek létavek. To se může projevit tzv. zácpou, kdy potom hynou mladušky. Poznáte to podle toho, že se shlukují do malých chomáčků před úly a hynou. Někdy na předních stěnách úlů včely zanechávají výkaly, které jsou nitkovitého tvaru (nejsou to tedy kapky,ale nitky). Rychle zde můžete pomoci postříkáním horních louček rámků teplým řídkým roztokem vody a medu. Toto počasí také uspíší rozvoj nosematózy právě u slabších včelstev. Stará včelařská pravda říká, že duben dělá roje a nebo pohřby!

Dotaz č. 142

Duben 2011

Ve svých radách na tvorbu smetence, doporučujete před přidáním matky, ošetřit včely proti klešťíku. Jakým způsobem (přípravkem) to provádíte? Musí se to předpokládám provést velmi rychle. Do přidání (vložení) matky jsou jen zhruba 2 hodiny.

Odpověď:

Do otvoru pro krmení v rojáku jsem na háček dal fumigační pásek a 1- 2 kapky varidolu a zapálil. Za ty cca 1- 2 hod. jsem vyhodil ten háček, vložil matku v klícce a nasadil krmení. Nyní se chystám využít královský odpařovač, který je dobrý i pro diagnostiku. Používám samozřejmě i kyselinu mravenčí.

 

Dotaz č. 141

Březen 2011

Silně přemýšlím o přidávání oddělků (výměna matky) počátkem října. Předloni jsem přidával silné - 2N oddělky nad produkční včelstvo, které většinou přelezlo nahoru do oddělku a opět koncem zimy při poklesu teplot problémy se zásobami. Loni jsem 2 N zimoval samostatně a přidával slabší 1N, ale některé slabší produkční včelstva, asi více poškozené roztočem a nosematózou se posunuly navrch a ignorovaly zásoby pod sebou (rámek 45/18,5). Dříve jsem zimoval oddělky nad včelstvem a spojil po 1. proletu nebo spojil přes noviny v srpnu a přidal flašku cukru a vše bylo OK. Není říjen pozdě a včely si nestačí udělat správné zimní sedisko (září úl zavři) nebo je lépe přidat oddělek pod MK? Je to pro mě klíčová otázka, rozchovávám od nadějných matek a potřebuji je otestovat při produkci. Buď se je naučím "bezchybně " přidávat nebo je budu nechávat v dalším roce dozrát. Děkuji za názor.

 

Odpověď:

U silnějších oddělků jak píšete vy tj. 2NN, jsem tu tendenci zaznamenal také, a proto to dělám dříve a česna oddělku zavírám dřív, protože se sem k mladé matce přesunou i včely z hlavního včelstva a pak ty zásoby nemusí stačit. Nebo před připojením odeberu hlavnímu včelstvu MK a dám nad oddělek. U 1NN oddělků se to nestává a ty na revitalizaci včelstva bohatě stačí. Oddělky ve 2NN už ale zpravidla zimuji. Spojování provádím v době, kdy začínají včely být v chomáči, jak já říkám „kroužkuj“. Je to někdy i začátkem září ale většinou kolem 20.9. V říjnu to už moc neřeším a nechám to radši na jaro. Při spojování včelstva s oddělkem na podzim je dobré dodržovat zásadu, že obě jednotky musí být ve stejném stavu, nejlépe bez plodu.

Na jaře ale mezi včelstvo a oddělek dávám mřížku a chvíli využívám obě matky a pak na oddělky. Tady už nemusím spěchat. Pokud chcete matky testovat, musíte je nechat více než rok. Jinak je to takové testování, netestování. Tedy matka z 5- 6/10 do 9-10/11. Pardon, nemusíte nic, to jen já to tak dělám nebo se snažím dělat. Jde mi ale o výsledek ne o prodej matky. To je rozdílný přístup.

Máte ale pravdu. Včelstvo, které z nějakého důvodu nezvládá prostor (může to být na první pohled i silné včelstvo), hledá jakousi pomoc. Zpravidla přesunem pod strůpek nebo ke stěně. Nakonec je to znázorněno i v různých situacích při včelaření s mednou komorou. K takovému „nezvládnutí“ prostoru může asi dojít tím přidáním „uskladněných“ nástavků bez toho, aniž bychom oba prostory oddělili nějakou překážkou, v tomto případě třeba folií (dotaz č. 139 a 140).

Víte současné včelařské populaci jsou vnucovány více technické a technokratické přístupy ošetřování včelstev než ty, které mají základ v přírodě, mají k ní blíže. Paradoxně je to často pod rouškou přiblížení se k přírodnímu a jednoduchém včelaření a tak není divu, že se třeba začátečníci dobře neorientují. Proto také vznikl tento web, aby včelaři, měli možnost jiného pohledu na včelaření. Nerozdávám ale zralé plody, ale pouhá semínka. Co z toho kdo udělá je již na něm samém.

 

Dotaz č. 140

Březen 2011

Ve vašich odpovědích je zajímavý váš poslední příspěvek (č 139). Při skladování NN jsem stejnou chybu udělal i já (bez použití folie), ve skladovaném díle jsem měl dosti trubčiny a koncem zimy byl plný včel a při poklesu teplot v únoru nastaly problémy se zásobami. Stejnou tendenci pozoruji u většiny včelstev, v září zmizí pod MK a v únoru se objeví pod folií a plodování odráží od zatepleného strůpku.

 

Odpověď:

S tou folií jsem to zmiňoval v souvislosti s kyselinou mravenčí a hlavně na přednáškách. Proto to možná uniklo a já to považuji celkem za samozřejmost. Uvědomil jsem si to prvně loni v Hustopečích na přednášce u pana Krušiny, když se mne ptali, jak s KM a velkým prostorem. Je to ale asi celkem důležité i kvůli tomu možnému přechodu. Proč se to může stát, to zatím nevím, ale u mně se to neděje. Asi to může souviset s celou technologií ošetřování a tím i uspořádání sediska. Dříve jsem k takovémuto oddělení včelstvo od „skladovaných“ nástavků používal přepážku na výkluzy nebo folii s otvorem uprostřed. Přechodem na léčení KM a dalšímu zjednodušení provozní metody jsem začal používat folii takto. To, že se vám včelstvo v únoru přesune do části, kde jsou zásoby je pro další ošetřování včelstva výhoda. Jsou ale včelstva, která to nedělají. Zase záleží na síle, ale i genech včelstva. I zde se ukazují velké rozdíly mezi včelstvy. Jenže my lidé odchylky od námi požadovaného stavu nevidíme rádi a snažíme se vše srovnat do roviny jako sekačka na trávu. Včely ale přežily miliony let právě díky své variabilitě.

 

Dotaz č. 139

Březen 2011

Ahoj Leoši. Někdy na podzim jsem objevil vyloupené včelstvo a díky tomu, co jsi psal, jsem neodvezl nástavky domů a rozdělil jsem je po včelstvech. Na každé jsem dal jeden, ale na zkoušku jsem na jedno včelstvo přidal dva nástavky. Je to v maringotce, kde nejsou očka. Celkem tedy včelstvo mělo 6 NN 39x17, 3. a 4. NN se zásobami. Do Vánoc vše v pořádku, ještě mezi vánoci při tom aerosolu, kvůli kterému jsi mě tak "sepsul" byly stále na zásobách a včera jsem je vymetl. Ty dva horní nástavky byly doslova plné včel mimo krajních souší, zbytek popadané dole. Nebylo to nejsilnější včelstvo, ale slabé rozhodně nebyly. Včelstva, kterým jsem přidal jen jeden nástavek spolehlivě obsazují minimálně jeden další dolů, který je plný zásob a zatím jsem problém nenašel. Jen tak pro jistotu a protože jsem chtěl nějak použít zásobní plásty jsem je rozdělil ostatním. Samozřejmě čekám na oteplení, abych pro jistotu převěsil pár zásobních rámků nahoru.... Nevím co se stalo, nosema není, alespoň viditelně. Roztočů je v maringotce málo, jsem ve vsi sám. Díky za radu.

S pozdravem z Budapešti

Radek

 

Odpověď:

Ahoj Radku, díky že ses ozval. Nejprve ti napíši, jak to dělám já. Měl jsem za to, že jsem do dost vysvětlil, ale uvědomil jsem si, že je to v mé přednášce a na webu v souvislosti s požíváním KM. Prostě co jeden považuje za samozřejmost ,je pro druhého stěžejní informace. Prosím tě neber to tak, že jsem tě za aerosol sprdnul. Tak to nebylo myšleno, spíš jen takové pobídnutí ke změně , tedy kyselině mravenčí. VÚD chystá Fromidol forte a to je 100ml KM, údajně to funguje taky velmi dobře.

V podletí při posledním zákroku do včel, když dávám KM, odebírám poslední med, uspořádám včelstvo následovně. Spodních 5NN je : 5 NN=MK+ odpařovač s KM 200-300 ml KM, 4 NN= min z ½ med a plod, 3NN= plod a trochu medu, 2-1 NN podle situace a času, pyl, někdy 1-2 plásty plodu, jinak vlastně jen souše. Na pátý NN dám folii a v přední části nebo zadní ji tak 3 cm nedorazím ke stěně.To hlavně kvůli kyselině, aby působila , kde má a já nemusel včely zužovat . Pak narovnám všechno další, tedy i vytočené nástavky, nástavky se včelami a pod. Klidně i 3-4 zase podle potřeby a plánu výměny díla. Už se mi stalo, že tato přetlaková nádoba pojala med "betoňák" v září a zachránilo mi to tak nesjpíš včely. Někdy místo té folie dám strůpek, kde je otvor na výkluz (ten tam samozřejmě není) a včely takto hospodaří zase bez problémů. Za ta léta co toto využívám (je to snad 30 let)ztráty =0 nebo si už nevzpomínám a nemám to poznamenáno. Neúspěch si ale člověk pamatuje velmi dobře. Samozřejmě takto nástavky neskladuji vždy a u všech včelstev, jen podle potřeby.

Ta kyselina, resp. odpařovač v 5 NN zůstanou do jara, nevyndávám je, až v dubnu při prvním zásahu. Slabším včelstvům , oddělkům dávám nad MK mřížku (pak je někdy odeberu), někdy folii jako předešle. Funguje to stejně, jen u té mřížky včely omezí dříve plodování. Při použití folie takový rozdíl není. Slabším včelstvům nedávám zpravidla více než 1 NN (jde zpravidla o 3NN oddělky), pokud vůbec. Jinak mám ale i oddělky v 1VN + 1NN nebo 3-4NN a horní nástavek je zcela prázdný a zásoby jsou dole a včely u česna, také naprosto bezproblémové. Ta včelstva si to ale připraví sama, zřejmě kvůli nepřátelům a poslednímu plodu sedí dole a nezavíčkované zásoby si přenesla dolů. To je přirozené. Jsou včelstva, která mají různé tendence obsazování česna. Stává se to ale také v případě jako u tebe, tedy jsou v průběhu roku bez oček. Toho si člověk ale více všímá na jaře.

Ony včely zřejmě vědí, že v úle je med podle vibrací, ale nemusí někdy poznat, kde je. To se asi stalo i u tebe, ta folie u mne jim v tom možná brání a proto se nepřesunou. Je to také selekce. Česno a plod je ale velký magnet. Někdy ale mívám i prázdné NN bez folie a také je to OK. Důležité je, že jsou včely u česna ( je tam i poslední plod a pyl) a mají dost zásob. Mám zkušenost, že včely mění polohy směrem vzhůru když z nějakého důvodu nezvládají prostor a jsou to často na první pohled silná včelstva. To mluvím hlavně o průběhu sezony. To ale tvůj případ asi nebyl, protože víš, že včelstva zimovaná ve dvou velkých nástavcích nejsou normálně vyvinutá včelstva. Vidím ale, že si také všímáš toho, že ne každé včelstvo je do komínů vhodné. Mám podobné zkušenosti, stejně tak s obsazováním nového prostoru, česna a pod. Měl jsem i včely, které byly jako mravenci a lezly mi do kalhot, jak si hájily i po zemiprostor kolem celého úlu. Byly ale náchylné na „pytlíčkovitou“ a tak jsem tento kmen vyřadil.

Ale abych se znovu vrátil k biologii včelstva a včelího chomáče. V přírodě včelám nikdo prostor nezužuje, jak to přijde přirozené hodně včelařům. Sice zásoby jsou zpravidla nahoře, ale to v případě, že je hlavní spodní česno. U horního česna je to opačně, zásoby jsou vzadu a dokonce někdy i pod. To, že se včely u tebe posunuly na ty prázdné nástavky rozhodně ale není tím, že by tam bylo teplo. Zimování se věnuji od r. 1978 a mám skoro přepravku údajů o teplotách v úle se včelami, bez něj, v chomáči, u matky, mimo úl. O tom jak reaguje na teplotní výkyvy, uspořádání včel v chomáči apod. Proto vím, že v těchto nástavcích (tebou přidaných) byly prakticky stejné teploty, jako v kterékoliv části úlu bez včel a zpravidla se příliš nelišily od venkovních teplot. Udělal jsem v tomto směru hodně pozorování s kontrolní skupinou, tak si dovolím tvrdit, že o tom něco málo za tu dobu vím. Samozřejmě nedosahuji „úrovně“ těch na konferenci, kteří ví všechno hned. Tuto informaci tam ale dávat nebudu. Některé tam spojuje jen závist, nenávist vůči někomu nebo něčemu,místo aby je spojoval zájem o včely. Na povrchní přístupy rozhodně reagovat nehodlám už jen proto, že nevím, kdo se pod příspěvek skutečně podepisuje. Tak Radku, příště nezapomeň na tu folii a hlavně kyselimu mravenčí.

Ať ti to v Maďarsku utíká.

Zdraví tě Leoš

 

Dotaz č. 138:

Únor 2011

Dobrý den pane Dvorský. Na svých stránkách jste se zmínil, že byste nejraději včelařit v úlu " Farrarův nízkonástavkový", respektive na jeho výšce rámku. Trochu jsem hledal a nenašel uspokojivou odpověď, jak je vlastně takový rámek vysoký, asi to má něco dělat i s tím, že nevládnu angličtinu. Abych to osvětlil, Váš způsob včelaření se mi velmi zamlouvá a rád bych ho napodobil. Doposud jsem včelařil na míře 39x24 x 11 v tenkostěnných, 20 mm silných dřevěných nástavcích s vysokým dnem a sítí zespod, dle metody dr. Liebiga. Tím jsem získal poznání v tom, že to lze a hlavně s daleko lepšími výsledky, než doposud, dle staré metodiky ( tzv. středoevropské). Další krok jsem učinil po přečtení Vašeho článku v časopise o používání medné komory. Toto jsem ihned použil v praxi a opět s velkým úspěchem. Akorát ta váha nástavků, proto letos hodlám přejít (alespoň částečně 10 úlů) na nízkonástavkový způsob. Po prostudování mnoha pramenů, mám takový obraz: tenkostěnné 19 mm, rámková šíře 448, alespoň 11 rámků v nástavku (dle Farrara ovlivňuje sílu včelstva) možná i 12. Doposud jsem měl na mysli výšku rámku 159, teď koukám, že by jste šel ještě níže. Mohl by jste mi udat popis, dle Vás, ideálního úlu? Podotýkám, že si budu vše vyrábět sám, materiál mám již připraven na min. 10 úlů. Chtěl bych použít volnou stavbu v rámcích. Jak se osvědčila úprava horní loučky do trojúhelníku?, je to výrazně lepší, než klasická loučka typu Langstroth?

 

Odpověď:

Dobrý den,
pokud jde o výšku rámku Farrarova úlu, tak to bylo 6 1/4 palce, což je 15,875 cm, tedy vlastně 2/3 Lanstroth 159 mm. Je však varianta i se 14 cm (13,9 cm). Tu jsem měl na mysli. Farrar používal nástavky 10, 11 a 12 rámků. Já bych právě šel na těch 12. Ne kvůli čtverci, ten tak významný není, ale proto, že na výšku to v konečné fázi dá o cca 1NN méně. Myslím na stáří a na zvedák, který bych používal. Ono není jedno zda zvedáte 25 nebo 30 kg. Samozřejmě bych ale dodržoval to co již mám, tedy horní loučku 1cm a úzkou spodní loučku jako nyní. Tedy žádná velká změna by to zase nebyla. Ono se to všechno odvíjí i od chovaného genetického materiálu. Když jsem v r. 1970 udělal svůj první NN úl na 39*16cm, zkoušel jsem různé výšky rámku. Těch 16 cm mi přišlo jako poslední výška pro skutečně nástavkový provoz. 17 a 18 cm už bylo tehdy příliš.

Na vašem místě bych se držel toho, co je standardně k dispozici a to je asi L 2/3 na 10 rámků nebo Optimal na 420 cm délky rámku. Ve vyšších a chladnějších polohách má přednost delší rámek. Včera mi to potvrdil jeden včelař, který z míry 39cm loni přešel na Optimal a napsal, že by ten delší rámek byl asi lepší (včelaří v nadmořské výšce 400 m n.m.). Tloušťku stěn 19mm běžně používají v USA. současný Langstroth 2/3 je velmi dobrým kompromisem pro včely i včelaře s výjimkou těch originálních rámků, které mají na horních loučkách zbytečně moc dřeva. Kdyby šlo se dřevem udělat to, co s plastovými rámky dělá Z. Žák z Jablonce n. N., to by bylo něco. Víte, ideální úl není. Můžeme se jen snažit, aby za ním stál ideální včelař. Nástavkový úl je hodně variabilní a to je důležité. Úl by měl mít izolovanou střechu, klidně i 5cm polystyrén. Velmi důležité je i dno, větratelné, uzpůsobené na monitoring, odběr pylu, zajištění proti škůdcům v zimě a pod. Horní loučka s trojúhelníkovým profilem se mi osvědčuje asi nejlépe (zkoušel jsem různé profily), ale využívám i staré plásty, když je vyřezávám, nechá u loučky 2cm a také není problém. Chce to samozřejmě trochu jiný pohled na včely.

 

Dotaz č. 137:

Únor 2011

Rád bych začal let na jaře včelařit v Poříně na Táborsku - nadmořská výška 550 - 650 m n.m.
Asi jako každý začátečník mapuji zdroje informací. Zakoupil jsem si knihu od Karla Weisse - Víkendový včelař. Při prohlížení internetu jsem byl velice mile překvapen Vašimi stránkami. Rád bych se zeptal:
Jakou rámkovou míru byste mi doporučil (předpokládám Langstroth 44,8 x 15,9 cm)?
Počítám s koupí 3 úlů a 3 včelstev (oddělků). Ze sousední obce na jaře pravděpodobně odkoupím 4 včelstva (pokud přezimují) od dědice po zesnulém včelaři pravděpodobně i s některým starším vybavením (pravděpodobně na r. m. 39 x 27 cm). Hlavním důvodem je předpokládaná výhodná cena.

Dále bych se rád zeptal na doporučený zdroj informací k vedení včelstev. Co byste mi, jako naprostému začátečníkovi (teoretikovi) doporučil. Přes týden pracuji v Praze a o včely se chci starat jen o víkendu.

Odpověď:
Nejprve vás vítám mezi námi a přeji hodně úspěchů. Kterou rámkovou míru bych doporučil? Pro vyšší polohy bych doporučil rámek co nejdelší. Proto 44,8 cm. Síla včelstva na této délce může být vyšší. Dá se přibližně říci, že na každých 3 cm to může dělat i 1kg včel. Síla ale nezávisí zdaleka jen na rámku, ale celkovém prostoru, zásobách, zootechnice ošetřování, genech, prostředí. To jen v krátkosti. Ale pozor, ani míra 39*27 cm není rozhodně špatná, ale nástavkově s v ní dá včelařit obtížně. Ale jak jste uvedl, doporučil bych 2/3 Langstroth. Kdybych se dnes rozhodoval pro nový úl já, zvítězil by jednoznačně nízkonástavkový Farrar. Vám ho ale nedoporučuji, protože by jste si ho musel udělat sám. Ale jak neustále opakuji, dobře včelařit lze ve všem. Včely otázku úlů i rámkových měr dávno pro sebe vyřešily. U nás lidí je to spíše otázka nákladů, ale také často obchodních aktivit. Na tom ale není nic špatného. Pokud jde o literaturu, základní díla jsou na mém webu v článcích „Ostatní“. Corkins, Farrar, Brenner, Bretschko, to je základ bez kterého se neobejdete. Pochopíte-li toto, máte skoro vyhráno. Pak to chce již jen praxi, praxi a zase praxi.

Dotaz č. 136:

Únor 2011

Dobrý den, prosím o radu k načteným informacím:
Spad trubčích larev na podložky, v jarním období - znak bezmatečnosti případně přítomnost trubčice? Z jakého důvodu se tomu tak děje, a je to dobré nějak kontrolovat, případně kdy a jak?
Co se týče den. Jak vysoké česno doporučujete? Je lepší pro zimní větrání vyšší česno (přes celou šířku dna) a na léto případně zúžit?

 

Odpověď:

Trubčí larvy na položce na jaře. Důvodů může být více. Určitě ne bezmatečnost. Velice pravděpodobné může být, že včely regulují počet trubců kvůli počasí a zásobám. Na jaře je to velmi častý je. Trubčice, tedy dělnice, které začaly klást neoplozená vajíčka při delší nepřítomnosti matky. Na první pohled skoro nerozeznáte od normálních včel. Trubčí plod je v dělničích buňkách, ale líhnou se trubci a jsou menší.

Pokud jde o česno, již jsem to někomu psal. Pro včelstvo by bylo nejvýhodnější, mít úzké (asi 2 cm) a vysoké česno (10-15 cm) na zimu. To je ale zase jiná filozofie zimování. Já používám u produkčních včelstev česna o velikosti letního, tedy po celé šířce a cca 3 cm vysoké. Otevřená jsou zpravidla 1-2 spodní očka. Oddělky mají česno vysoké 1 cm. Ale zase to závisí na filozofii zimování, zda prodyšný strop, neprodyšný a pod. Dobrých variant i vzhledem k síle včelstva je spousty.

Dotaz č. 135

leden 2011
Někteří moji kolegové mě odrazují od nízkých nástavků, které používáte. 159 mm vysoký rámek se jim jeví málo. Pak upozorňují na větší množství rámků, které bych musel použít. Navíc mě někteří zrazují od použití medné komory - prý získám víc, když med prodám a nakrmím včely cukrem. Zimují včely v takto nízkých nástavcích dobře? Je medný výnos dobrý? I za použití medné komory? Osobně se cítím jako včelař začátečník (včelařím asi 5 let),
průměrné výnosy jsem až na loňský rok neměl moc velké - okolo 20 kg medu na včelstvo. Loni mi včely udělaly radost - nevím, zda to bylo využitím Vašich metod (včasné rozšíření, stavební rámky, ponechání celého nástavku - ze dvou - medu až do posledního medobraní) jsem měl průměrný výnos 60 kg na včelstvo (měl jsem pouze dvě produkční včelstva, zimuji jich sedm). Nevím tedy, jaký průměrný výnos je hlavně pro velkovčelaře dobrý.
V současné době jsem asi rozhodnut vyzkoušet Vámi používaný nízký nástavek.
Budu Vám vděčen za Vaše vyjádření k mým "obavám".

 

Odpověď:
Vážný příteli, pokusím se odpovědět na váš vodopád otázek. Z mojí strany je to jednoznačné ve všech směrech. Je normální, že nové věci narážejí na nedůvěru. Včelařit můžete s vysokým i nízkým rámkem. Kdybych dnes znovu začínal, šel bych ještě o cca 1 cm níž na tzv. Farrarovu míru. Je-li včelstvo dostatečně silné, nechová se na nízkém rámku jako rámku, ale bere v potaz celou plástovou ploch, celý prostor.

Přednosti nízkého rámku:
1) Daleko větší možnosti udělat si svou provozní technologii uzpůsobenou na svoje podmínky snůškové i vlastní schopnosti.
2) Možnost velmi jednoduchého, skutečně velkoprovozního vedení včelstev, jednoduchá tvorba oddělků. Jednoduchý chov matek.

3) Jednoduché výměny matek oddělky, revitalizace včelstev.
4 Možnost vytáčet zralý med i dříve (vytáčejí se jen zavíčkované nástavky, např. % vody je bez problémů v normě).
5) Možnost vytáčet druhový med.

6) Menší riziko úhynu včelstva v zimě proti mírám o výšce 23-24 cm.

Nevýhody:

1) Vyšší prvopočáteční náklady na více rámků i nástavků.
2) Nebezpečí, že včelař nebude včelařit nástavkově a jen v nástavcích. Včelaři to neustále svádí pracovat s rámky i když to není nutné.

Přednosti zimování na medu:
1) Včelstvo má o cca 1/3 menší zimní spotřebu.
2) Včelstvo je neustále připraveno na snůšku, nijak v průběhu roku nestrádá, lépe a dříve reaguje na změny.
3) Jedině při celoročně dostatečných zásobách ve spojení s velkým prostorem můžete poznat přirozené plodové křivky vašich včelstev a zařídit se podle toho při boji proti V.d. a také selekci.
4) Stejný výnos medu při úspoře nákladů na cukr a hlavně čas.

5) Výrazné omezení slídivosti včel v podletí na stanovištích , čímž se může výrazně snížit možnost šíření roztoče V.d.

6) Dlouhověké, vitálnější včely, vyšší odolnost včelstva vůči nemocem.

Nevýhody:
1) Vyšší (???) počáteční náklady v prvním roce.
 

Dotaz č. 134:

prosinec 2010
Ještě se chci vrátit k těm Bond testům. Vždyť při nich přeci musí docházet k silnějšímu nakažení včelstev okolních včelařů. Nebo je to jinak?

 

Odpověď:

Jací roztoči při tzv. Bond testech rozšiřují testovaná včelstva do okolí? No přeci ty roztoče, kteří nepřišli do styku s žádnými jedy proti nim a proto jsou na ně citlivější než ti roztoči, které vyšlou do prostoru včelstva včelstev tzv. léčených. Co je horší? Krom toho lze postupovat v kaskádách a tím se dá hodně eliminovat. Jsou ale i jiná opatření, která šíření roztočů do prostoru a na stanovišti omezují. To má ale platnost obecnou jen málo se to využívá.

 

Dotaz č. 133 (pokračování dotazu č. 132):

prosinec 2010
Uvádíte, že jde o to, jakým směrem chci včelstvo vést.. Ve schématech pak přidáváte v podstatě nástavek nahoru i dolu (protirojové opatření ) najednou (před 20. 4.) při prvním rozšiřování. Jaký bude dříve vystaven? Nebo jsou stavěny zároveň? Záleží na síle včelstva? Laicky se mi zdá, že v dubnu - květnu se včelám moc chtít do studeného spodku nebude...Budou i v tom horním stavět trubčinu? Kdyby jste mi v tom mohl udělat trochu jasno, byl bych rád.

Odpověď:
Samozřejmě v tomto případě včely staví dříve zpravidla v horním nástavku , protože ho potřebují ihned pro plod a tendence rozvoje je na jaře silnější právě sem. Proto i zde bude dříve klást matka. Spodní nástavek je jakási pojistka a dává včelstvu možnost se posunout s plodem k česnu na nové dílo později. Někdy je to ale rozdíl třeba jen 1 týdne. Šetřím si práci a přitom tepelný režim včelstva nenaruším. Záleží ale na síle včelstva a jeho kondici. Dostatečně silná včelstva bez prostoru prostě nelze chovat.

Někdy včelstva staví oba nástavky současně, ale jak jsem uvedl, záleží na síle a každý nástavek má v ten moment pro včely trochu jinou důležitost a tím i přitažlivost.

Stavba trubčiny podléhá také určitým zákonitostem.
Včely staví více trubčinu:
a) když rychle potřebují o pravit dílo např. při zhroucení části díla v září ( to platí v přírodě, v našich úlech to nechtěně napodobují včelaři sami)
b) když to jsou včelstva s větším sklonem k rojení nebo se na rojení připravují.
c) raději ji staví tam, kde je více vzduchu
d) když ji nemají dostatečné množství

e) více staví trubčinu „starší včelstva“

Trubčina mi vadí v prostředních plástech nástavků, na okraji mi naopak nevadí. Mívám ji ve včelstvech zpravidla méně, než bych si přál.

 

Dotaz č. 132:

prosinec 2010
Prosím vás o názor na rozšiřování včelstva na jaře. Někteří autoři uvádějí, že včelstvo se přirozeně rozšiřuje směrem dolu. Stačí tedy už na zimu nechat dole podstavený nástavek s mezistěnami a včelstvo nemusí být na jaře rušeno. Rozšíří se dolu. Někteří zase uvádí, že včely jdou za teplem, čili nahoru. Dá se zde najít nějaké pravidlo?

Odpověď:
Těch pravidel je víc, které je dobře znát a pak si to umí dát člověk do souvislostí. Jenže spousta včelařů to ani nevnímá. Proto doporučuji nejprve prostudovat Brennera. Důležité je ale vědět že:
1) Na jaře do slunovratu je tendence nahoru
2) Od slunovratu se to silně otáčí.

Toto si dobře pamatujte a všímejte si toho. Sice to hned třeba nevyužijete, ale je to důležité. Jenže neznamená to, že včelstvo nemá touhu, potřebu na se jaře rozvíjet k hlavnímu česnu, je to ale něco jiného. Proto by bylo asi lepší říkat rozvoj k česnu než dolu. Zákon česna je ve včelstvu stěžejní a schopnost jeho ovládnutí mají včelstva různé. Kvůli této různé touze ovládnout česno je i různá dynamika posunu plodu k němu a mmj. to také ovlivňuje tvar plodového hnízda. To se dá velmi dobře využít při tvorbě oddělků, rozšiřování apod. Na česně u včel všechno začíná a často i končí. Asi jste to ode mne již slyšel.

3) Stavět tzv. dolu je sice pro včely přirozenější (je-li česno dole a je-li tam prostor), ale skutečně nad plodem jsou plásty (hlavně mezistěny) lépe vytaženy. Proč.? Tam kde je více vzduchu ( a to je u česna) včely dělají v plástech více tzv. galerie, průlezy. Asi to potřebují. Krom toho dole se odehrává spousta dalších činností důležitých pro přežití včelstva než je jen stavba.Tady se právě projevuje ta touha ovládnout česno.

 

Dotaz č. 131:

prosinec 2010
Chystám se vyrábět (pro svoji potřebu) úlová dna. Přečetl jsem dost materiálů, ale stále nejsem rozhodnutý, jakou konstrukci zvolit. Především nechápu, jak funguje zasíťované dno, když ho během sběru měli na měsíc zavřu. Není to uprostřed zimy náhlá změna? Lze to kompenzovat třeba otevřením česna? Proudění vzduchu se ale jistě změní. Nebo to už v lednu nevadí a naopak to podpoří plodování? A po sběru měli ho vyndat, nebo ponechat v úlu až do jara?

 

Odpověď:
Máte pravdu, že něco měnit na ventilaci v zimě není dobré. Zvláště můžete uškodit oddělkům. Pro včelstvo je výhodnější česno spíše po svislé ose než vodorovné. Proto se to také trochu kompenzuje očky, což si mnozí asi ani neuvědomují, proč se to tak dělá. Pokud jde o drátěná dna, záleží na jejich konstrukci. Některá mají zásuvku pod zasíťováním, tzv. varroadna a tam to není problém, pokud nejsou zásuvky příliš těsné a může tam proudit vzduch. Drátěná dna jsou dobrá pro silnější včelstva, tedy ta, která mají na zimu více než 3 NN. U takových je lépe mít neprodyšný strůpek. Já u nich nechávám zpravidla otevřeno hlavní česno a očko v prvním nástavku. Drátěná dna se také moc nehodí na větrná stanoviště, ale vše jde vyřešit vhodným umístěním. Poloha a velikost česna by se neměla měnit od momentu, kdy jsou včely připraveny na zimu. Snažím se všem včelstvům i oddělkům nechat česna otevřena v maximální výši i šíři. Zimou žádné včelstvo ještě neumřelo, ale hladem. V lednu po mrazech, které přicházení v druhé polovině, zakládají některá včelstva první nebo i druhý plodový cyklus. Když jim otevřete spodní větrání a včelstvo je silné, nic moc to neovlivní, pokud se v úle nevytvoří průvan. Raději ale v tomto smyslu experimentujte, až získáte zkušenosti. Já se tímto zabývám přes 30 let a vím, že přílišná horlivost v zimě v tomto ohledu nemusí mít očekávaný efekt. Přeci jen včelí vzduchotechnika je odlišná než ta naše lidská.To si často neuvědomujeme.

Dotaz č. 130:

prosinec 2010
Mohu se Vás prosím na něco zeptat? Jeden můj kolega po mém vzoru začal také včelařit, myslím že jsem Vám o něm již říkal. Chci se zeptat zda je povinnost se přihlásit do nějaké místní včelařské organizace? Má to nějaké výhody, kromě přístupu k léčivům? Moc děkuji a přeji ať se Vám daří

 

Odpověď:
Povinnost to není. Krom toho léčení má členství v ČSV ještě jednu výhodu a tou je svépomocný fond. Je to něco jako pojištění, když vám někdo poškodí, ukradne včely a pod.(momentálně v něm je cca 17 mil). Jinak to záleží na místních ZO, jak dále žijí, kolik dělají přednášek za rok a pod. Před chvílí mi volali ze Svitav a tam přes zimu mají vždy min. jednu přednášku měsíčně. Záleží na lidech, jak se dají dohromady. U nás nováčkovi přidělujeme včelařského patrona, u kterého se může rozkoukat a podobně.

 

Dotaz č. 129 (pokračování dotazu č. 128)

prosinec 2010
U 2. rozšíření uvádíte variantu s trubčím ( na schématu je označení „T“) nebo prázdným nástavkem jako protirojové opatření, které provádíte již před 20. 4. Znamenalo by to tedy již před prvním rozšířením podstrčit tento nástavek? Skládá se ze stavebních rámků a souší. Ty je lepší dát do středu, nebo po stranách? Jakým včelstvům tuto variantu poskytnout? Myslel jsem, že protirojové opatření je vhodné provézt u všech včelstev? Jsou to tedy jediné stavební rámky vkládané do včelstev.

 

Odpověď:
Obě varianty, tedy se soušemi doprostřed nebo po stranách jsou možné. Musíte vyzkoušet, co bude vám a vašim včelám vyhovovat lépe. Nechci To co je dobré u mne nemusí být u vás. Neberte prosím žádnou metodiku, tedy i moje schémata, jako dogma. Ve schématech nebývají často uváděny různé jemnůstky, které autor nepovažuje v daný okamžik za podstatné. Ten stavební nástavek se tam dává skutečně již v tuto dobu. Šetřím si tak čas. Označení „T“ neznamená, že jsou to trubčí plásty (ale tak to asi vzniklo), u mně je včely stejně většinou zastaví dělničinou. Trubčina mi ale tolik nevadí. Včelstva ji mívají 10-20% a to je v pořádku. „T „ je označení pro stavební rámky. Mezistěny dolů ani jinam nedávám protože je již 5 let vůbec nepoužívám. Používám právě jen st. rámky resp. rámky s trojúhelníkovým profilem horní loučky., jak je uvedeno na webu ve volné stavbě. Vám jsem poslal variantu s mezistěnami, protože tak jak včelařím já,včelaří málo lidí. Různé profily horní loučky i materiály zkouším neustále. Začněte nejprve s touto variantou s mezistěnami a až budete dále, můžete mne napodobit. I já se zákonitosti volné stavby neustále učím a ani vše nezveřejňuji, je třeba více času na to, aby se některé věci daly zevšeobecnit. Nástavek se stavebními rámky je ale dobré řešení již nyní. Dáte-li místo něj prázdný nástavek, zastaví vám ho také divočinou a tu můžete za rok na jaře jen špachtlí odstranit a máte ho znovu připravený. Tak to dělá můj kamarád J.Jindra z Roudnice. Pokud v takovémto nástavku budete mít trubčinu, máte ideální možnost toho využít při léčení jen Formidolem nebo podobným systémem na KM (ne Nassenheidery, MG a podobně). Z toho vidíte, jak nesmyslné může být používání stavebních zábran v podmetu. Také matka se bude držet více poblíž trubčiny.

Dotaz č. 128

prosinec 2010
Dobrý den, dovoluji si Vám položit několik otázek k poskytnutým schématům, za která děkuji. U 1. rozšiřování nástavkem se soušovým jádrem. Je dobré, do tohoto soušového jádra dávat souše s plodem? Případně kdy ano a kdy ne? Nebudou medné věnce tvořit barieru mezi plodem? Je zároveň vkládání mezistěn mezi plod do hnízda účinné a vhodné protirojové opatření? Za jakého počasí je možné první rozšíření provést?

Odpověď:

Odpovědi najdete na tomto webu v dotazu č. 7. Protirojové je v zásadě jakékoliv opatření, která dá včelám včas práci. Pokud budete toto dodržovat, myslím, že vás takové ty řeči o rojení ani moc zajímat nebudou a jen se jim usmějete. Samozřejmě jsou včelstva s různým sklonem k rojení. Dáte-li místo souší plod (je také uvedeno v té sedmičce) již to není soušové jádro (plodové plásty nejsou souše), ale to je jen malý detail.

 

Dotaz č. 127:

prosinec 2010
Pozorně jsem přečetl celý váš web a moc mě zaujal. Já včelařím teprve 3 rokem a mám 8 včelstev. Mám vše na 39x24, několik zateplených a několik tenkostěnných od př. Kolomého. Stále čtu na NETu všechny poznatky ohledně včelstev a snažím si udělat vlastní názor. Jak se říká, co včelař, to jiný způsob včelaření. Přesto bych rád svým včelkám nabídnul, aby s mými zásahy bylo co nejvíce spokojené. Rád bych vyzkoušel příští rok mednou komoru a stavební rámky bez mezistěn. Chtěl jsem se vás zeptat,zda mám používat mateří mřížku jako doposud či nikoli.

 

Odpověď:

Vážený příteli, já včelařím zásadně bez mřížky. Ta mi je jen pomocníkem při chovu. V příloze vám zasílám metodiku ošetřování včelstev s mednou komorou na rámkovou míru 39x24 cm.

Metodika ošetřování včelstev s mednou komorou na rámkovou míru 39x24 cm

Dotaz č. 126:

prosinec 2010
Viděl jsem na vašich fotkách, jak vám žluna zřídila úly. Našel jste nějaký spolehlivý prostředek proti nim?

 

Odpověď:

Zkoušel jsem všechno možné. Rozvěšoval CD-čka, plechovky, igelitové tašky, větrníky apod.

Podle mne jsou pouze dva spolehlivé prostředky, jak se jich zbavit nebo jim zabránit dostat se k úlům.

a) Přikrýt úly pletivem z umělé hmoty z Řempa.

b) Vzduchovka.

Pro mě je to jasné. Příští týden jedu do Řempa a kupuji dalších 100m tohoto pletiva. Cena je cca 25 Kč za 1m x 1,5m. Je to věčná věc a jak jsem se přesvědčil na stanovištích, kde jsem ho použil, je to spolehlivé. Nic lepšího neznám.

 

Dotaz č. 125:

prosinec 2010
Chtěl jsem se vás zeptat. Nechtěl by jste kandidovat na některou ze svazových funkcí?

 

Odpověď:

To je přesné, nechtěl.

 

Dotaz č 124 (pokračování dotazu č. 123):

prosinec 2010
Nejsme akátová oblast, tak je tady zřejmě silnější bezsnůškové období. Nebo včely spotřebovávají přednostně zásoby z plodiště nevím.

 

Odpověď :

Včely spotřebovávají nejprve zásoby nejblíže plodu a nezavíčkované zásoby, tedy i ty z periferií. Nezavíčkované přenesou k plodu a spotřebují. Jindy to jsou zásoby, které je nutné přenést (a částečně spotřebovat) když brání rozšíření plodu. Je třeba se dívat. U vás hraje roli i ta mateří mřížka.

 

Dotaz č. 123 (pokračování dotazu č. 122):

prosinec 2010
V každém případě včelaření s MK vidím jako výborný nápad, protože pak člověk v létě prakticky jen léčí KM , točí med a vytváří oddělky. Bezmatečné včelstvo se pozná z česna. Takže není důvod produkční včelstva rozebírat ani v případě, že není snůška a zjišťovat jestli včelstvo má nebo nemá dost zásob. Například v roce 2009 měly moje včely po řepce odhadem 10kg zásob v plodišti. Když jsem začal krmit 10.7. ( o týden dříve než obvykle ) měly některé včely jen 1kg zásob a nápadně málo otevřeného plodu - hladověly. Protože jsem tuto situaci podchytil včas a včelstva nezeslábla. Zajímavé je, že i v letech , kdy medovice je , mám včelstva která mají v medníku 20-25kg medovice, ale v plodišti jen 3kg zásob. Přitom na jaře jim tam zbude 6kg cukru a ještě plodiště zanesou první snůškou.

 

Odpověď:

Opět dobrý postřeh. Je vidět, že používáte mateří mřížku. Pokud by jste ji nepoužíval, byl by plod více vnořen v zásobách. Jsem přesvědčen, že by jste měl i více medu. Ovšem proti gustu….

 

Dotaz č. 122 (pokračování dotazu 121):

prosinec 2010
A dále pak bych chtěl zimovat v 5NN. Jsem 550 metrů nad mořem, nebude včelstvo přezrálé pro mé poměry? Řepka u nás kvete až v první dekádě května a odkvétá první dni v červnu. Většinou je i medovice, když přijde dobrý rok je i 40% snůšky medovicový med. (mám horší včely na jaře než Vy)

 

Odpověď :

Nebojte se, včely vám jen více využijí snůšku. Uvidíte, že bude med i na jaře. Aby byly přezrálé,musely by být na plodovém maximu nebo blízko němu. Dáte-li jim včas prostor a možnost stavby, budou se vyvíjet harmonicky. Uvidíte, že ani toho plodu nebude tolik třeba. Máte další možnost s rozšiřováním a zvýšením prostoru.

 

Dotaz 121 (pokračování dotazu 120):

prosinec 2010
Další způsob je výhodnější a méně pracný nechat včely v 5NN a nakrmit je na 52kg, na jaře odebrat nástavek č1 a dát nahoru
jako medník. Mám obavy, že včely začnou cukr přenášet do horních nástavků s medem. Co si myslíte?

 

Odpověď:

Obavy bych neměl. Včely přenášejí zásoby jen když si dělají místo pro plod, ale také je spotřebovávají. Zase by ale 30 kg zásob mělo bohatě
stačit. Víc určitě ne. Nad tuto krmnou komoru by nosily čistý med z toho zdroje, který by byl právě k dispozici. Takto se dá získávat čistý druhový med. Nový nektar, medovici včely nosí od spodu, část (menší) dávají k plodu a tu větší nad krmný nástavek, který v tomto případě slouží i jako mřížka. Včelaří tak s mednou komorou J. Jindra. Není problém. Ten jeden prázdný nástavek nad komorou by je přenést zásoby nedonutil, budou-li normálně silné. Samozřejmě by jste mohl dát krmnou komoru (KK) s cukrem zcela nahoru a rozšiřovat nové nástavky pod ní. V každém případě bych pro začátek tuto KK měl označenu, aby se to nepletlo.

 

Dotaz č. 120:

prosinec 2010
Chtěl jít cestou plastových rámků a krmení cukrem. Na vaší metodě jak už jsem psal mě nejvíce zaujala medná komora. Problém je v tom, že Vy žádný cukr nikdy ve včelstvu nemáte , takže nemáte problém jako budu mít já s mícháním cukru a medu. Mám obavy, že při mém způsobu včelaření se mi dostanou cukerné zásoby do medu a výsledkem bude maximálně krmivo pro včely nikoli med.
Chtěl bych to dělat asi takto. 4 NN nakrmím na 32kg zásob, pak odeberu horní nástavek plný zásob a nakrmím znovu 20kg zásob. Na jaře po vyzimování přidám těsně před rozkvětem třešně tento odebraný nástavek jako MK a zároveň nástavek č1 ze dna dám nahoru, kde bude plnit funkci medníku. Včely tedy budou mít 20kg cukerných zásob pro případ nouze. Jaký je váš názor?

 

Odpověď:
Myslím, že 30kg bohatě stačí. Jsou to cca 1 1/2 NN. Včely přes zimu spotřebovávají kolem 10 -12 kg, u vás možná 15 kg. Nebylo by lepší ten krmný nástavek vybudovat následující rok nad oddělkem? Pak by jste jej v případě nouze dal nad produkční včelstvo a oddělky podněcoval třeba suchým cukrem, mačem a v případě snůšky zase dal KK (krmnou komoru) nad oddělek. Oddělky můžete na podzim posílit produkční včelstva.

 

Dotaz č. 119:

prosinec 2010
Měl bych na Vás ještě jeden dotaz , studoval jsem Vaše internetové stránky i vašich 117 otázek a odpovědí. A měl bych dotaz na mednou komoru. Vím, že Vy krmíte medem, nedáváte mezistěny, chcete vést včely pokud možno co nejvíce blízko přírodě. Je to tak?

Odpověď:

Já medem nekrmím, ale nechávám jim ho v potřebném množství. Vytočený med by se měl prodat. Je to škoda práce a zbytečně vynaložené náklady vytočený med znovu zkrmovat včelám.

 

Dotaz č.118

prosinec 2010
Mohu se ještě zeptat na Bond testy? Zlepšují se u Vašich včelstev vlastnosti potřebné k boji proti kleštíkům? Máte včelstvo které dlouhodobě vzdoruje? Dejme tomu že budu Bond test provádět na čtyřech včelstvech které dám na samostatné stanoviště, časem se ukáže včelstvo které bude schopné dlouho vzdorovat. Odchovám matky ale ty se spáří s trubci kteří většinou neponesou dobré geny. Tady vidím ten problém-nevím do jaké míry mohu sám něčeho dosáhnout.? Asi by to chtělo mohutnější oblast, více včelstev..

Např. pan Kefuss tvrdí že u něj přežilo trvale 30% včelstev, a teď už u svých včelstev kleštíka prakticky nemá...to se mi moc nezdá...(má včelu Primorsk)

 

Odpověď:

Tak krátce a pěkně po pořádku.Samozřejmě Bond testy tyto vlastnosti velmi ovlivňují,protože jsou nejkomplexnějšími testy v této oblasti vůbec. Rozvést toto v krátkosti nelze.

Nedisponuji jednotlivými včelstvy, ale několika liniemi, které své již prokázaly na velkém množství včelstev v různých generacích. Nejlepší výsledky jsou 1x ošetření během 4 let . To vše v oblasti silného infekčního tlaku kleštíka. Ověřeno na několika stanovištích. Samozřejmě jsou to stále „polotvary“, některé vyžadují určité ošetřování a znalosti jejich slabých míst. Prostě práce jako na kostele.

Víte já s nimi začal v roce 1996 na 2 včelstvech. V dalších létech 0-10 včelstev na více stanovištích, spíš to byla jen kontrolní včelstva. Zde žádný velký pokrok nebyl. Jen tu byla víra, že by to mohlo jít a také jsem si ohmatal roztoče a objevil systém kaskád, který neustále rozvíjím hlavně v posledních létech. Od r. 2002 do dneška je to již práce každoročně s průměrně 80-ti včelstvy. Z toho vidíte, že nízký počet včelstev je velká loterie, hodně zde zasahuje zákon malých čísel. Zase toho ale víme nepoměrně více o kleštíkovi, varroáze i obranných mechanizmech včel, způsobech testování a šlechtění. Izolované stanoviště je velká nevýhoda, velmi stírá rozdíly mezi včelstvy. Je ale třeba zajistit určitou stálost okolí kvůli prokazatelnosti výsledků a také kvůli ochraně okolních stanovišť i když při využití sytému vhodně stanovených kaskád to není větší riziko než při normálním provozu.

Pokud jde o rozpoznání, přenos a upevňování určitých vlastností šlechtěním, je to složitější než to jen zúžit na příbuzenskou plemenitbu, jak tuším z vašeho dotazu. U nás na ní ale většina chovatelů staví. Pokud ale některé znám vím, že se to mění. Nechci nikoho jmenovat, abych nebyl nařčen, že někomu dělám nemístnou reklamu a druhému ne. Dobré si ale cestu stejně najde. Budete-li s někým spolupracovat, bude to jen velké plus. Víc hlav, víc ví. I když někdy platí, že více kuchařů neuvaří dobrou polívku. Je to na vás.

Pan Kefuss má své zkušenosti a metodiku. Nebudu ji posuzovat. Samozřejmě není nutné hledat jinde, ale i kraňka má potřebné vlastnost, dobře ji už známe. Jistě bychom vlastnosti mohli zesílit vhodným křížením, ale to není práce pro víkendové včelaře.

 

Dotaz č. 117:

prosinec 2010
Dobrý den pane Dvorský, v poslední dobou čtu kusé články o včele Primorská a její dobré vlastnosti bránit se roztoči. Ale nemohu nikde najít ucelené informace o vlastnostech a původu této včely. Nevíte co je to za včelu? Rád bych se ještě zeptal zda se u nás musí chovat jen Kraňka nebo u nás platí evropské zákony které, dovolují i jiné včely? Myslíte že by nám eventuelně včela Promorská mohla s roztoči pomoci (ať už samotná nebo pomocí křížení s naší)?

 

Odpověď:

Víte ono je to všechno trochu složitější než se na první pohled zdá. Jsem 10 let organizován v zahraničí právě proto, abych se mohl s cizími rasami setkávat a studovat je, když už se nemohou chovat u nás, kde je uzákoněna skutečně jen A.m. Carnica.

Primorskaja není nijak jednotné plemeno. Vzniklo vlastně tak, že před více než 100 lety byly do okolí Vladivostoku dováženy včely různých ras. Byly to včely z Ukrajiny, Itálie, dále středoruská tmavá včela, také A. m. Makedonica, Carnica a jiné. Tyto včely tamní včelaři chovali. Mnoho se jich dostalo do volné přírody, kde přežily nebo ne. Samozřejmě již tehdy se tyto včely stýkaly s roztočem V.d., a tak se u některých vyvinula jistá odolnost na roztoče V.d. Zajímavé ale je, že tamní včelaři chovali včely bez mezistěn, neměli je. Když tam v padesátých létech dorazil pokrok, tedy mezistěny, zaznamenaly se tam ihned masové úhyny nepodobné těm, se kterými se setkávali včelaři v severní Indii a Pakistánu s včelou Apis ceranae ceranae u pytlíčkovitosti plodu i varroázy a nosematózy, kdy jim ze stavů přežívalo třeba jen 10% včelstev.

Američané, v čele s Dr. T.E. Rindererem si toho všimli a začali uskutečňovat tzv. program ARS (tuším, že první dovoz byl v r. 1997 100 ks matek z Ruska), ve kterém právě začali dále prošlechťovat Primorskou na větší varroatoleranci tak, že tato odstraňuje více plod napadený roztočem. Toto je jen jedna z možností šlechtění na varroatoleranci, resp. jeden z účinných mechanizmů obrany včel proti V.d. Jsou v zásadě dvě cesty. Jedna je, že se vysoce nadprůměrně vyšlechtí u včel jedna vlastnost, třeba právě to odstraňování napadeného plodu např. na 80 a více procent. Další možnost je, že budou včely uplatňovat současně více mechanizmů (3-4) lehce nadprůměrně (např. nad 60%) nebo 1-2 lehce nadprůměrné a 1 vysoce nadprůměrný mechanizmus. Postupy šlechtění jsou pak odlišné. Nejlépe toto zohledňuji tzv. Bond testy. To jsem ale trochu odbočil.

Jednotlivé linie Primorské byly pojmenovány, Green, Blue, Yellow, Red, Purple, Pink a pod. zřejmě podle toho, ke které rase více inklinovaly Zajímavé bylo, že různé linie, se v různých oblastech projevovaly různě úspěšně. Do Evropy se Primorská dostala právě z tohoto programu dovozem asi 500 ks F1 tohoto plemene přes Itálii v roce 2000 od Dr. Rinderera. Jejich další osud neznám.

Ten program Američané samofinancovali a prošlechtěné matky se tam prodávaly za 1000 USD a F1 za 700 USD. Pokud vím, ten program běží dál. Myslíte si, že kdyby na tom něco málo nebylo, že by se udržel? Různých úspěchů v šlechtění na varroatoleranci ale dosáhli i jiní např. Dr. Spivak a další. Vše má ale svá úskalí.

Jeden z problémů varroatolerance je i stálost vlastností. Stává se, že změnou prostředí určitý materiál ztratí své původní schopnosti. Někdy je to jen dočasně, částečně a je třeba dalších generací, aby se znovu projevily. Například někteří Holanďané také tvrdí, že Primorskaja není varroatolerantní a jiní zase, že ano. Je to jako se vším. Záleží, co si kdo pod čím představuje.

Těžko říci, zda tuto včelu využít. Jedno je ale jisté. Jestli v nějakém genotypu určitá vlastnost není, musí se tam dostat odjinud, tedy křížením, meziliniovým, mezikmenovým, mezirasovým. Otázka ale je, zda je to nutné u nás. Myslím, že při šlechtění na varroatoleranci jsme na začátku a proto tuto problematiku asi dost zjednodušujeme. Někdy nás brzdí právě neschopnost porovnávat, protože známe jen kraňku a podle ní zevšeobecňujeme, často chybně. To ale neznamená, že by při výběru měla mít jiná rasa přednost. Např. tmavá včela se velmi často v tomto směru démonizuje a přitom se například zapomíná, že je velice náchylná na nemoci plodu, dokonce i na takovou banalitu jakou je zvápenatění. Přesto, že je tmavá včela považována za včelu velmi vitální, znám případy z Německa, kdy tamní včelaři nejsou schopni dobře vyzimovat tmavou včelu z Belgie, což je docela překvapivé, ale je to tak. Prostě platí: „Kde se kdo zrodí, tam se i hodí“. Jisté spěchy ve šlechtění máme i u nás. Myslím si ale, že je třeba mmj. i blíže definovat jednotlivá stadia varroázy a další věci kolem ní, abychom si rozuměli . Já například rozeznávám varroázu typu A,B,C. jiní to nerozlišují vůbec.

Co u nás chybí nejvíce , je podpora státu v této oblasti a také absence vědců na takovémto projektu. Třeba se časem dočkáme změny k lepšímu.

 

Dotaz č. 116:

prosinec 2010
To byly otázky, které mě v současné době trápí. Vcelku Vám závidím propracovaný systém ve Vaší ZO (podpora alternativního léčení, mentoři, přednášky, v podstatě i snůškové podmínky J) No bude to ještě nějaký čas trvat, jdu zatím odlišnou cestou než zbytek organizace a já jim chci dokázat, že to jde i takhle a přesvědčit i starší generaci (průměr v naší ZO je 59 let), že jsem se vydal správným směrem. Díky moc za Vaše stránky i rady, které jsou studnicí pro začátečníky jako já.

 

Odpověď:

Před chvílí jsem odpovídal také jednomu včelaři a doporučil jsem mu, aby udělal ve své ZO to co já, když mi bylo 14 let. Založil jsem kroužek nástavkového včelaření pro naší ZO i okolí a občas jsme se scházeli, vyměňovali zkušenosti. No a za čas nám ti starší, když se přesvědčili, že něco vážně chceme a umíme, předali funkce a s radostí si jen začali včelařit.. Když člověk ví co chce, najde i cestu jak. Myšlenka je ale prvotní. Jak by řekl klasik. Mít tu moudrost rozpoznat co je správné, odvahu se pro to rozhodnut a sílu to udělat.

Lidi přesvědčíte jen výsledky své práce ne řečmi.

 

Dotaz č. 115:

prosinec 2010

Zatím mám včelstev málo, neuvěřitelně mě všechno baví, takže i třeba Vámi zavrhované podněcování, by mi zatím při tak malém počtu včelstev nevadilo.

Ve vašich odpovědích, tuším že to bylo někdy hned zezačátku, se zmiňujete o tom, že výchova produkčního včelstva, by stála za samostatný článek. Vím, že mnoho se toho dá pochytit i z Vašich ostatních dotazů, leč nemáte to někde zkompletované? Jedná se mi o to, že nemám vůbec žádné souše, v podstatě nevím, kdy přidat první nástavek s mezistěnami, popř. jestli bych neměl ke stavbě podněcovat ještě před snůškou z pampelišek. Také se bojím, abych nic neuspěchal, abych jim nástavek nepřidal brzo a nepodtrhl je. Je nějaký systém, jak jim dopředu přidat nástavek(ať už nad nebo pod současné nástavky), s tím aby na něm začaly včelky pracovat až to bude vhodné?

 

Odpověď:

Tak na to rozšíření jsem vám vlastně odpověděl.

Na webu zveřejním metodiku ošetřování . Normálně to ukazuji na přednáškách. Vám to ale ještě dnes pošlu. Je to ošetřování v prvním roce a tvorba oddělků.

Nezapomeňte, že podněcování má smysl jen, když včely mají pyl!

Podněcovat můžete i tak, že na jaře zaměníte místa jednotlivých včelstev. Létavky z jednoho včelstva budou létat do druhého. To podnítí matku k trvalejšímu vyššímu kladení vajíček. Lze tak úspěšně provádět vyrovnávání síly včelstev.

 

Dotaz č. 114:

prosinec 2010

Další moje otázka je.Všichni píšou, že oddělky potřebují hlavně teplo. Nepochybně je to pravda a já se ptám, zda zasíťovaná vysoká dna nejsou v této situaci spíše na obtíž, popř. co udělat k tomu, aby mělo na jaře včelstvo co nejrychlejší rozvoj.

 

Odpověď:

Při zimování to vadit nejspíš nebude .Zase bych potřeboval vidět stanoviště na místě. Důležité ale je, aby byly oddělky chráněny proti větru a průvanu. Zasunutá podložka je podle mne správné řešení. Způsobů zimování oddělků je mnoho, nyní bych ale nic neměnil až na ten vítr a průvan. To máte ale zřejmě vyřešeno. Dejte oddělkům uteplený strůpek hlavně na jaře (třeba i ten 8 cm polystyren).

Na jaře bych doporučil dát nízké dno nebo spíš dát na vysoké dno folii, která nebude u čelní stěny doléhat a bude tam mezera o velikosti ¼ délky nástavku. Tím zlepšíte tepelný režim oddělku nebo slabého včelstva a přitom mu ponecháte důležitý pocit prostoru. Folii bych tak nechal až do doby, kdy oddělek nebude obsedat na černo 3-4 nástavky.

 

Dotaz č 113:

prosinec 2010

Velmi by mě také zajímalo, jestli tady bude stejná situace v kladení vajíček, kterou jste popsal v jednom svém článku (Určování rozvoje….) a jak moc bude tato situace ovlivněna v polystyrénových úlech (ovšem s dřevěnými dny). Všechny úly mají nyní zasunuty podložky pod síta.

 

Odpověď:

Víte někdy se stává z různých důvodů, že včely mají o něco méně nebo více vajíček než by bylo podle modelu. Co je ale zajímavé je to, že celková síla celkem odpovídá. U nás to využívá i jeden kolega a vždy nám při výročce udělá srovnání s předchozími roky. Podstatná je ale celková výchozí síla včelstva. Polystyrén na výsledcích nic nezmění, alespoň jsem to doposud nepozoroval. Musíme ale vycházet ze situace, která je na mých včelnicích v určité síle včelstev při určitém prostoru.

 

Dotaz č.112:

prosinec 2010

Psal jste, že jedna z výhod dřeva je hlavně rychlé prohřátí dřeva v zimě, vyvětrání mrtvých prostorů atd. Mám dvojici úlů u kamaráda, je na místě bývalého farního včelína, ovšem obávám se že slunko díky špatně situované faře, bude moci prohřívat úly pouze tak hodinu v ranních hodinách. Jak velký myslíte, že to bude mít na včelstva vliv? Nemám je na sezonu spíše přesunout na nějaké osluněnější místo?

 

Odpověď:

To se těžko radí, když to místo nevidím. Jaká je to světová stana? Když tam ale včely byly, nemuselo by to být špatné místo. Dříve včelaři na umístění stanoviště dbali více než dnes. Pak je tu ještě jedna okolnost. Ta fara může působit jako akumulačky. Do stěn se přes den naakumuluje teplo a v noci vyzařuje. Celkový výsledek může být překvapivý. Znám to ze stanoviště jednoho včelaře, který má za včelami stěnu z pískovce.

 

Dotaz č. 111

prosinec 2010

Svoje včelstvá zimujete vo väčšom priestore ako obvykle vrátané mňa a mate silnejšie prezimované včelstvá. Akú úlohu hra v tomto priestor úľa a v akom čase je pre mňa záhada. Jako s vytočenými nadstavky?

 

 

Dotaz č. 110

prosinec 2010

prosinec 2010

Letošní rok byl skutečně zvláštní. Na jaře jsem viděl včely bez včel po prvním proletu a zbyly jen zásoby. Myslím, že to nemusel být neobjevený úhyn z podzimu. Ale stejně je to pro mě překvapivé, zatím jsem to osobně neviděl, ani jsem o tom dosud neslyšel,aby přeléčené včely proti roztoči (v létě gabon, potom předepsaná fumigace), na jaře hynuly s příznaky na varroázu po proletu. Myslel jsem si, že když už se včelstva dožijí jara, a roztoči jsou potlačeni chemií, potom by další obavy o úhyny měly být spíš až po slunovratu v červnu a v červenci (osobně jsem slyšel o nejčasnějších úhynech v červenci, dřív zatím ne). Těžko říct, když už včelstvo dožije jara, začne plodovat, má prolet,zda je možné aby bylo tak poškozené, že je viry v tuto dobu přemůžou? 

Jste si skutečně jistý, že se to stalo až na jaře?

Jak vypadal ten plod? Co zásoby, chodí na něj slídilky?

Někdy se včely zásobám po včelách padlých na virózy vyhýbají i několik týdnů. Zkuste to více popsat. Někdy tomu může dojít na začátku zimy nebo

i v zimě. Zažil jsem, když včely vyloupily včelstvo během proletu v polovině února za necelé 2 hodiny. Bylo chycené roztočem. Od té doby vím, že

hodně napadená včelstva se nevyplatí zachraňovat. Stěžejní zásahy má význam dělat na jaře a v létě, pak už se toho moc nemá napravit, nebo to je spíš zbytečně drahé. Takovou jsem alespoň přijal filozofii. Podívejte se na záložky varroáza. Tam je několik scénářů hynutí včelstva na varroázu a můžete na to vzít jed, že včelstvo na varroázu může uhynout ve všech ročních obdobích. Samozřejmě tomu něco předchází a to se snažím intenzivně poznat. Z pouhého počítání roztočů na podložce nebo hraním si s počty na PC to samozřejmě nepoznám. Máte ale pravdu. Letos by byl asi s roztoči velký problém. Těch 14 dní tropických veder na začátku července ho velmi zdecimovalo a přišlo na mnohých stanovištích jako na zavolanou.

 

Dotaz č. 107

prosinec 2010

 

Mohl by jste prosím bližšie specifikovat Farrarovu metodu. resp. ako sa k nej dostat?

 

Odpověď:

Podivejte se na http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/farrar.htm, kde je uveden překlad Doc. Ptáčka.

Chci jen připomenout, že v USA se včelaří s jinou včelou než u nás. Kraňka takovouto rotaci nástavků příliš nesnáší a také jsou u nás jiné snůškové podmínky.