Dotaz č

Myslíte si, že antibiotika v medu z Včelpa se můžou nějak odrazit v dalším obchodování a zájmu o med obecně?

To může mít více rovin. Pokud tento problém vyšumí, může se stát, že obchod s medem přitáhne další podvodníky.

Ono to ale velmi diskredituje i normální poctivé včelaře, kteří prodávají jen svůj med přímo ze dvora. Deník Blesk uvedl, že med s antibiotiky prodávali včelaři. To není pravda. Prodávalo jej Včelpo sro., kterému jej dodalo jen několik málo obchodníků z dovozového medu, pravděpodobně z Ukrajiny. No a vedení ČSV v tom ty drobné a poctivé včelaře nechalo, vůbec na tuto nepravdu nereagovalo, ačkoliv by to mělo být to první, co by mělo udělat. Jenže vedení ČSV nehájí zájmy svých členů, ale jen svůj, je přeci před sjezdem a jde tedy o koryta.

Může to mít, ale ještě jiný dopad. Možná spotřebitelé pochopí, že kvalitní med dnes mohou koupit jen a jen u svého včelaře, který si jej samozřejmě nechá zaplatit. V marketu má „med“ hodnotu jen sladidla, kdežto od včelaře je ten med něco jako lék. U nás na trhu jsem zaznamenal med za 180 ,-- za 1 kg. Kupovat kvalitu se zřejmě lidem vyplatí.

Jak se díváte na kauzu Včelpa sro, kdy se v jeho medu našla antibiotika? Dá se s tím vůbec něco dělat?

Nepřekvapuje mne to vůbec je to systémová chyba. ČSV se dlouhodobě stará diletantsky o majetek svých členů. Proto v minulosti zanikly některé jím zřízené firmy jako je byla třeba Včela Předboj a.s. Ve své době to byl nejmodernější podnik v ČR na zpracování medu. Manažerskými pochybeními na úrovni ČSV i firmy došlo k tomu, že firma byla zcela normálně rozkradena. Včelaři na to nic. Dokonce si neustále volí stejné lidi jak do nevyššího orgánu mezi sjezdy, tj. republikového výboru a PRV, ale dokonce si za předsedu zvolili jednoho z nejhorších ředitelů ČSV jaké Včela Předboj měla. Chyba je tedy systémová a vyplývá z demokratického centralismu, na kterém je svaz postaven. Vedení předstírá, že se stará o členy a členové předstírají, že je to pravda. Je to jako v ČR před listopadem 1989. Lidé ztratily pocit, že jim společenské vlastnictví patřilo a neměli ani možnost hospodaření s ním ovlivňovat. Jak to dopadlo víme, tak dopadá i ČSV. Nyní ČSV spěje jednoznačně k totalitní organizaci a proto očekávám, že bude ještě hůře a kauza Včelpo nebude z dlouhodobého pohledu ojedinělá.

Dělat se s tím dá a dalo hodně. Například neměla fungovat neschopná dozorčí rada, měl být jmenován jednatel, zastupující skutečně zájmy svazu, mohla se změnit struktura řízení firmy. I když řízení je přehnané. O Včelpo se z vedení, tedy PRV, nikdo dlouhodobě a hlavně pravidelně a plánovitě nezajímal a ani nevěřím, že bude. Podívejte se do zápisů z jednání RV a PRV, kolikrát bylo Včelpo projednáváno nebo spíše byla v těchto orgánech informace. Například tak jednoduchá věc, jako je označování šarží jmény včelařů od nichž med pochází, je to nejjednodušší a ředitel to ví min. 3 - 4 roky. Jenže vedení takto jednoduchou věc nikdy nerealizovalo. Podívejte se na jména včelařů, kteří údajně med s antibiotiky Včelpu dodali. Jeden z nich je členem RV a je dokonce jmenován do komise na sjezdu. Další z neschopných členů dnes již odvolané dozorčí rady kandiduje do ÚKRK, asi také za odměnu a tak by se dalo pokračovat. Úroveň podřízených je vždy dána úrovní nadřízených a tak je tomu i nyní. Dál to nemá smysl komentovat. Včelařům v ČSV to evidentně nevadí a tak je to asi tak dobře. Zřejmě jim nevadí, že se jejich majetek ztrácí někomu v kapsách. Kdyby chtěli včelaři změnu, neschválili by nikdy současným vedením navrhované změny stanov a přistoupily by k zásadním strukturálním změnám, které by spočívaly především v jeho decentralizaci.

Co říkáte úrovni časopisů Moderní včelař a Včelařství, prý jste byl členem redakčních rad obou časopisů, tak snad můžete srovnávat. Co říkáte knížce Správná praxe v chovu včel?

Ano, byl jsem kdysi členem RR obou časopisů, ale ne současně. K Modernímu včelaři se nebudu vyjadřovat, neodebírám jej, jen si občas nějaké číslo koupím. Časopis Včelařství podle mne v současnosti není ani odborným časopisem, ani časopisem který informuje členy ČSV o dění v něm. Kdybych jej měl charakterizovat, tak je to souhrn všeho, co se redakci podaří sehnat. Je to hodně procenzurováno a nejvíc je to nástroj manipulace s členy ČSV. Vždyť v něm např. neproběhla žádná diskuze ke stanovám a tím byla otevřena brána největší loupeži v dějinách českého včelaření. Navrhovanou (a částečně již přijatou) novelou stanov jsou zlikvidovány včelařské spolky. Byl jim odejmut (ani ne zestátněn, ani ne z privatizován, to zřejmě přijde) majetek. Na ZO, které již nejsou základní složkou ČSV se vlastně přenáší i hmotná zodpovědnost za chyby vedení svazu na úroveň ZO. Kdo se vedení svazu zmocní, bude neomezeně vládnout a třeba i tunelovat a nikdo tomu nezabrání, není zde žádná demokratická pojistka, žádná systémová kontrola. Ty zbytky demokracie, které ve starých stanovách byly, byly zlikvidovány členy komise pro úpravu stanov ČSV. Hodilo by se si ty členy skutečně zapamatovat.

„Správná praxe chovu včel“. Už jen to, že si někdo osopuje právo vydávat svoji metodiku za jedině správnou, je dostatečně vypovídající o charakteru autora, či autorů. Právě dnes mi volal pan Volejník, ikona našeho včelaření, který by dotyčného autora mohl učit. Skutečně se cítil pobouřen tou drzostí. Musel jsem ho uklidňovat. Osobně jsem tu brožuru nečetl, ale přístup k problematice mi spíše připomíná padesátá léta než dnešní moderní dobu. Svoboda, demokracie, rovnost příležitostí i názorů, to jsou zřejmě atributy, které jsou i 25 let po sametové revoluci pro některé něco naprosto nepřijatelné. Musíte si ale uvědomit, že brožurku napsal ten, pro kterého jsou včelaři, členové ČSV jen pouhými zákazníky, zdrojem příjmů, nikoliv kolegy, rovnocennými partnery. Tak se není co divit, že si své zákazníky snaží vyškolit podle svého a ku svému prospěchu. Podle mne to ale rozvoji včelařství u nás rozhodně nepřispívá a z dlouhodobého pohledu to ani nepomůže tomu subjektu. Bez názorové soutěže, konkurence není možný žádný pokrok. To platí obecně a dlouhodobě.

Na VF probíhá zajímavá diskuze týkající se současné metodiky tlumení varroázy. Vy jste byl asi první, od kterého jsem otevřeně slyšel její kritiku. Pokud vím, jste proti ní neustále. Očekával jsem, že se s námi o zkušenosti podělíte a zapojíte se do diskuse.

Upřímně řečeno na VF moc nechodím, mám pro to své důvody. Pokud se tam vyskytnou nějaké extrémní názory, stejně mi někdo zavolá a pak se třeba podívám a vykoresponduji soukromě s těmi, které to skutečně zajímá. Do vámi uváděného vlákna jsem několikrát nahlédl a musím říci, že to nestojí vůbec za řeč tam reagovat. Často se tam předvádějí jen ti, kteří sice kritizují současnou metodiku, ale vůbec ne z věcného hlediska, nenabízí systémovou alternativu. Pokud včelaři nepochopí, že je třeba zcela jiného pohledu k vyřešení varroázy, nehnou se z místa. To, že někdo tu metodiku kritizuje a neznamená, že přináší nějakou systémovou změnu.

Téměř všichni na VF tu metodiku věrně následují a jen nahrazení stávajících prostředků jinými , údajně „zdravějšími „ pro včely. Nesmyslnost tohoto přístupu nehodlám nikomu vyvracet.

Pro některé věci lidé prostě ještě nedorostli, s tím nic nenadělám a ani nevidím smysl někoho přesvědčovat o něčem, co si vůbec neumí představit. Navíc se čím dál tím více přesvědčuji, že i zahraniční včelaři a chovatelé od nás (tím myslím hnutí ŠPV) přejímají návody na řešení varroázy a metodiku šlechtění na vyšší odolnost. Jsem hrdý na členy ŠPV, protože i v zahraničí je zájem o jejich postupy a jezdí se k nám učit. Přitom nikde nepublikují, nevnucují se do různých projektů . Tak tomu bylo např. nedávno na semináři v Bilsku a to byl ze strany ŠPV jen seminář pro začátečníky. Jsme schopni se vzájemně poslouchat, vyměňovat si zkušenosti, obohacovat se. Tak že to co jsme chtěli, tedy "zasét" semínko, to se zřejmě povedlo a daří. Jaká rostlina a jak rychle z toho vyroste, to je otázka další práce a nutno dodat, že ne jen naší.

Nevím co myslíte tím „VÁS“. Pokud je to hnutí Šance pro včely, tak to „NÁS“ určitě nezlobí. Tento projekt vznikl právě proto, aby ukazoval cestu a jiný pohled na věc. Ano mnozí nás napodobují a není to nic proti ničemu. V dubnu jsme například měli seminář a byla tam i přednáška o volné stavbě. Pořádající si na ni pozvali lektora, který toto téma přednášel na nějakém semináři PSNV , údajně velmi úspěšně. Když jsem ho tak poslouchal, přednášel někdy i nesmysly a bylo vidět, že to zná jen z teorie a přes mezistěny se prostě nedostal. Byl jsem taktní a neopravoval ho ani nikdo z přítomných, víme svoje. Následně jsem pak měl přednášku „Varroáza trochu jinak“ a tam je část o významu volné stavby a architektuře včelího díla na populaci V. d. Zde jsem to vysvětlil. Po přednášce za mnou dotyčný letor přišel a děkoval, že si mohl doplnit své znalosti. Poděkoval jsem mu za pozornost a popřál úspěch v praxi. To, že ponese ty myšlenky dál, není přeci špatně a podpoří-li je ještě svou praxí, udělá pro obor hodně. Víte ono je to někdy tak, kdo umí, dělá. Kdo neumí, učí a kdo neumí ani učit, učí ty co učí. Tak to říká jedna známá pedagožka. Na štěstí to ale neplatí vždy a i ti co učí někdy skutečně i umí. Je jich ale jako šafránu.

Pokud to VÁS znamenalo MNE osobně. Netrápí mne to, proto jsem i svolil k natáčení mých přednášek, byl- li o to zájem. Nejsem ale "najivka" a víc nemám zapotřebí to rozvádět.

Jak se díváte na perspektivnost tzv. šlechtění na varroatoleranci. Osobně jsem skeptik a spíše to považuji za podvod. Sám jste na přednášce u nás říkal, že nejperspektivnější jsou ty vaše biotechnické postupy. Nebo se pletu?

Poctivé šlechtění na vyšší odolnost, životaschopnost a přizpůsobivost včelstev považuji stále za perspektivní a proveditelnou, správnou cestu. Osobně ten problém chápu o dost šířeji, než u nás i v zahraničí někteří prezentují a možná i proto mám jiné výsledky. Jsem ale moc rád, že mám potvrzení v příkladech v zahraničí a nyní i u nás doma. Ještě donedávna se u nás nebylo prakticky s kým možné seriozně na toto téma pobavit. Dnes je již několik včelařů, kteří to zvládají a kupodivu to jsou i začínající včelaři. Jen měli to štěstí, že nenavštívili žádnou ze včelařských škol, kde by jejich tvůrčí pohled jen omezili.

Navíc se ukazuje, že u nás jsou stále původní materiály, které vykazují vysokou odolnost vůči nemocem a lze z nich stále vycházet v dalším šlechtění.

Tak tedy takovéto šlechtění za podvod nepovažuji už jen proto, že znám spoustu včelařů v zahraničí, kteří po této cestě také jdou a mají podobné výsledky. Nemyslím tím samozřejmě ty chlubily a akademiky. V létě jsem měl možnost se s jejich názory konfrontovat a byl to děs, jaké mají praktické, elementární nedostatky. Tudy cesta skutečně nevede. Je rozdíl něco řešit a vyřešit. Jsem přesvědčen, že ten, kdo je placen státem za výzkum a šlechtění v této oblasti, nemůže nic hmatatelného přinést, protože buď nemá dostatek času nebo není zainteresován na konečném výsledku a má zájem jen na co nejdelším příjmu. Víte výzkum a šlechtění na odolnost jsou nevyhnutelně spojeny se ztrátami, zvýšenými náklady . Kdo tvrdí opak, lže. Bez obětí ale není možné dosáhnout úspěchu.

Ty tzv. moje biotechnické postupy nejsou moje, ale praktikují je přeživší včelstva ve volné přírodě. Já o nich jen více informuji, více se jimi zabývám. Dnes není ale pochyb o tom, že jsou daleko účinnější než chemická opatření. V zásadě není žádný problém uzpůsobit si v tomto smyslu naší metodiku ošetřování, bez zvýšených nákladů s vynikajícími výsledky. Ne každý je ale ochoten touto cestou ve skutečnosti jít. Základní přístupy jsem napsal v článku Bez jedu to nejde?. Je zveřejněn na webu Šance pro včely www.sanceprovcely.cz a také zde na mém webu. Je s podivem, že někteří si musejí pozvat zahraniční lektory, aby se dozvěděli méně, než to, co je u nás v Čechách prakticky ověřeno. Jestli se pletete nebo ne, na to si musíte odpovědět sám. Nejsem soudce.

No zcela jednoznačně ten, kterého sním nejvíce. Osobně dávám přednost medu, který je ve včelstvu více než 1 rok (takový vám ale dnes nabídne jen účastník hnutí Šance pro včely) v plástech a nebo z víček, která vznikají při vytáčení medu z plástů. Jinak dávám přednost medům smíšeným nežli jednodruhovým.

Před rokem jsme na jednání se SVS navrhli, aby tento monitoring byl podroben analýze a pak případně upraven nebo zrušen. Nevíme, jak relevantní jsou údaje včelařů, kteří zimují včelstva např. v jednom vysokém nástavku, ve více nástavcích, jaké jsou jejich počty apod. Nebyli jsme tedy pro ukvapené zrušení tohoto systému za každou cenu, ale jeho případnému smysluplnějšímu využívání, než doposud. Toho se nikdo neujal.

ŠPV vede účastníky hnutí k tomu, by si byli schopni monitorovat včelstva sami a měli tak možnosti reagovat okamžitě na vývoj varroázy v průběhu roku. K tomu však monitoring z měli je málo použitelný a je jen orientačním ukazatelem. Tím mluvím o zimním i letním monitoringu z měli, spadu. Oba mají stejnou chybovost. O tom snad dnes již nikdo nepochybuje. Umíme si docela dobře představit, že povinný monitoring ze zimní měli bude zrušen. Neřídím se jím 14 let a také to otevřeně říkám. Letní monitoring má zpoždění 2 - 4 týdny. V době, kdy mohou rozhodovat dny je to zásadní nedostatek, tedy tak jak je postaven nyní. Jako doplňující je však také potřebný a může zvýšit zájem včelařů o své včely. Je třeba nechat na včelařích, jaký monitoring budou používat (osobně používám 3 druhy monitoringu) a přenechat jim i zodpovědnost za své chování.

Zdravím vás. Chci se zeptat jaký je současný postoj váš a hnutí ŠPV k připravovanému nař. Vlády č 197/2005 Sb a Národnímu včelařskému programu na období 2017-2019. Vím, že jste měli zcela jiný pohled od začátku.

Asi máte pravdu, měli jsme jiný pohled. Asi jsme byli příliš nároční na sebe i ostatní. Jestliže ale víme (tím nemyslím hnutí ŠPV, ale obecně), že současný stav oboru je neutěšený, bez jasné perspektivy, není možné si myslet, že zlepšení dosáhneme tím, že budeme jen kopírovat minulá opatření. To je totéž, jako by jste chtěl zvýšit dojivost krávy tím, že budete více tahat za struky. ŠPV navrhlo v dubnu letošního roku materiál, který byl podle všech i nejkomplexnější a měl jistý přesah obou vámi zmiňovaných norem. Očekávali jsem společný zájem a přístup, diskuzi ne jen pouhý souhlas s námi. Domnívali jsme se, že když pak následně ČSV organizoval schůzky s ostáními včelařskými organizacemi, bude to podkladem pro společný návrh. Omyl , schůzky posloužily zřejmě jen k negaci nových návrhů a směrů. Starého psa novým kouskům prostě nenaučíš.

Když pominu konkrétní věci z našeho materiálu, tak stěžejní v něm bylo, aby případně poskytované dotace byly konstruovány tak, aby odpovídali ekonomickým teoriím, neboť to je ekonomický nástroj státu, což v současnosti často není a proto některé dotace fungují kontraproduktivně. Dále, aby byla provedena důkladná analýza dopadů minulých opatření, aby bylo společně definováno, co v oboru chceme změnit a co je možné změnit. Bohu žel jsme zapomněli, že v zájmu občanských sdružení, resp. zapsaných sdružení je především získávání dotací a různých výhod pro členy a funkcionáře, nikoliv změn v oboru. Vždyť např. ani ministerstvo zemědělství nenavrhlo definování a prodiskutování slabých míst oboru včelařství u nás a nastínění i nových trendů. Proto ani nemohla být přijata opatření k systémové změně. Situace vypadá tak, že včelařské spolky si zřejmě tzv. urvaly co chtěly a Mze je rádo, že s tím nemá moc práce, nemusí nic měnit. Medvěd byl rozparcelován.

Je to smutné, ale je to tak. Tím nechci upírat snahu Mze něco měnit, ale na základě stávajících a přefiltrovaných informací to prostě objektivně není ani možné. To je i důvod, proč se současných jednání o změně uvedených norem nezúčastňujeme, protože na těch jednání se jedná jen o kosmetických úpravách současného systému a ne zásadním a koncepčním přístupu. ŠPV se o žádné dotace neuchází a ani ucházet nechce. Proto by účast na těchto jednáních bylo ztrátou času pro nás a hlavně ostatní bojovníky za dotace . To raději svůj čas věnujeme vzdělávání účastníků hnutí ŠPV a měnění jejich včelařské praxe, kde si vše platí každý sám a je si za své činy zodpovědný i hmotně. Např. v nejbližších dnech proběhne workshop týkající se šlechtění a především zajištění kontroly páření na stanovištích i běžných včelařů, účastníků hnutí ŠPV. Prostě vracíme včelaře ke kořenům jejich zájmu.

Dobrý den, chci se zeptat na váš postoj a postoj ŠPV k tzv. vyhlášce o včelách. Čtu různá často rozporuplné názory.

1) U varroázy je třeba zrovnoprávnit tzv. biotechnické postupy proti kleštíku.Co je dovoleno v Bio chovech mělo by být normálně možné i pro běžné včelaře, jinak se jedná o diskriminaci.

Odůvodnění: Praktické poznatky ukazují, že problém varroázy je více problémem chovatelským než jen čistě veterinárním. Varroáza je dnes chápána jako spíše multifaktroální problém, kde se mísí působení kleštíka, virů, N.c. i N.a., a právě v těchto případech jsou biotechnické postupy účinnější než čistě jen použití např. fluvalinátů či pyretroidů nebo organických kyselin a dalších chemických látek, které se zkoušejí.

Cestu řešení vidíme především v kombinaci biotechnických postupů a šlechtění na vyšší odolnost včelstev, jakož i eliminace stresových situací, které klasické způsoby ošetřování běžně přinášejí např. hladovění po 1. točení medu.

Rozšíří se tím také spektrum opatření k zajištění zdravotního stavu včelstev.

2) Jsme pro to, aby byla dána včelaři možnost maximálně prokázat svou kompetenci a znalosti v praxi. Teprve po té, co se ukáže, že svá včelstva nezvládá , má následovat mimořádné veterinární opatření, případně represe ze strany SVS.

3) Příklad: Pokud je spad kleštíka 3 samičky na včelstvo v zimní měli. Mělo by být řešení ponecháno na včelaři a SVS by měla jen doporučit postup ve formě preventivně ozdravných opatření, která je třeba definovat stejně jako u nemocí plodu (MVP..).

Avšak v případě 10 ti samiček na včelstvo a vysokém úhynu včelstev na stanovišti (např. 25%) , by měla být nařízena mimořádná veterinární opatření.

Ve skutečnosti obdobně postupují profi včelaři, které případné vyšší ztráty postihují výrazně ekonomicky. Proto více pracují preventivně. ,

Žádáme o vysvětlení zámyslu praktického léčení varroázy. Z textu návrhu vyhlášky jasně nevyplývá postup při prevenci a léčení varroázy. Jde o jistou diskrepanci mezi definicí nákazy - spad 10 samiček, 25% úhyn, dále u transportu 3 samičky, není jasné kdy a proč se bude/nebude vyšetřovat zimní měl, jestliže nemáme nemoc, asi těžko zdůvodňovat jen tak vyšetřování. Není jasný přístup SVS - bude při nákazové situaci nepřesahující definici nákazy, tedy 10 samiček a úhyn 25% vůbec nějak zasahovat a jaký to bude mít důsledek pro systém objednávání, hrazení, distribuce a aplikace léčiv?

Dále bychom přivítali konkretizování odkazu na léčebně preventivní opatření - bude je vydávat SVS nebo ČSV, kdy (ŠPV má navrženy)? Rozhodně by měly být distribuovány paralelně.

S likvidací včelstev na stanovišti i v případě tzv. nadlimitního výskytu kleštíka a propuknutí varroázy nesouhlasíme.

Odůvodnění: Nikdo kromě včelaře není schopen objektivně posoudit situaci na stanovišti žádným paušálním přístupem. Pro SVS je to také jednodušší a může se více soustředit na místa, kde varroáza začíná ohrožovat okolní včelaře nebo jiné veterinární problémy. Minulost ukázala, že likvidace včelstev u výskytu kleštíka je kontraproduktivní opatření, které snad bylo opodstatněné v době, kdy se kleštík u nás šířil (tedy před více než 30-ti léty). Nyní, kdy je na každém stanovišti, by to znamenalo zbytečné ztráty a výrazné snížení opylovací kapacity.

4) U MVP a hniloby včelího plodu, souhlasíme se stávajícím postupem, kdy jsou likvidována včelstva na stanovišti, kde byla potvrzena klinika do 15% celkového počtu včelstev na stanovišti.

Doporučujeme však, aby v takovém případě byla vždy SVS nařízena a včelařem provedena tzv. preventivně ozdravná opatření na stanovišti. Ta by měla být závazná pro včelaře. Jedině tak bude možné tento systém udržet v praxi (viz minulé zkušenosti, kdy se likvidovala pouze pozitivní včelstva na stanovišti do 50 ti %).

Dále by tato opatření měla být aplikována na nejbližší stanoviště (minimálně sousední) v okolí. Je možné vyhlásit i jakési pásmo např. 1 km, kde musí být tato opatření realizována.

Je třeba je definovat preventivně ozdravná opatření jak u nemocí plodu , tak i u varroázy, případně dalších onemocnění (Nosemy ceranae apod.). Tato opatření by měla být přílohou vyhlášky.To považujeme za zásadní.

Umožňovalo by to pružně reagovat na situaci neboť tato příloha by se dala na základě koncenzu SVS a včelařů obměňovat podle skutečných opotřeb.

Obdobně navrhujeme postupovat i v případě, že je likvidováno celé stanoviště (myšleno u MVP, resp. AFB)

Odůvodnění: Tato opatření jsou pro SVS levnější, dávají včelařům aktivní možnost se procesu ozdravení populace včel zúčastnit a popularizují preventivně ozdravná opatření, což se v budoucnu projeví nižším výskytem onemocnění nebo se zvýší vlastní aktivita včelařů při odhalování MVP i dalších onemocnění.

5) Navrhujeme, aby zrušení ochranného pásma u MVP bylo vázáno na splnění mimořádných veterinárních opatření. Při splnění všech podmínek navrhujeme zrušit ochranné pásmo a znovu zavčelení již po třech měsících.

6) Dále doporučujeme přijmout opatření k zlepšení evidence stanovišť. Samotné zlepšení evidence však prevenci a dobrý zdravotní stav včelstev nevyřeší. Nutné je včas diagnostikovat a přijmout preventivně ozdravná opatření apod.

8) Doporučujeme SVS provést za pomoci včelařů analýzu rozdílu výskytu moru při kompletních likvidacích a dílčích. Zatím nám známá ohniska byla vždy vysvětlitelná bohužel neznalostmi včelařů, zanedbáním péče o včelstva, celospolečenskými změnami v 90. letech, od kdy máme řadu opuštěných včelnic, vysokým věkem včelařů, někteří nedokáží včas skončit, když nezvládají ošetřování, nezlikvidují starý inventář apod. Cílem je zjistit slabá místa při šíření MVP. Podle našeho názoru jsou to především přesuny včelstev, prodej starých úlů, díla a včelařských pomůcek, zanedbané včelám přístupné úly po ukončení včelaření, možná i prodej matek a také nevhodná zootechnika. Dílčí nebo kompletní likvidace stanovišť při propuknutí onemocnění nepovažujeme za zásadní, jak je některými skupinami účelově argumentováno. To jsou body, na které by se měli včelaři, včelařské organizace a SVS zaměřit.

9) Doporučujeme stávající postup při tlumení MVP doplnit o preventivně ozdravná opatření a účinnost tohoto postupu vyhodnotit znovu za 3 roky a po té případně stávající metodiku upravit.

10)Se znepokojením zjišťujeme nárůst počtů kolapsů včelstev za vydatného přispění Nosema ceranae a to již v červenci až srpnu. Takové úhyny jsme v minulých letech nezaznamenali. Návrh vyhlášky tuto nově se objevující nákazu neřeší. Při odběru vzorků na výskyt moru doporučujeme automaticky vyšetřovat i Nosemu ceranae. Klinický obraz kolabujícího včelstva na Nosema ceranae se velmi může podobat moru včelího plodu – mezerovitý plod, díry ve víčkách plodu, uhynulé larvy v plástech k tomu obvykle koinfekce viry a silná varroáza - hlavně vyšší výskyt roztočů na dospělých včelách.

11) Navrhujeme diskuzi k počítání úhynů včelstev z toho důvodu, že navržené porovnání k počtu k 1.9. předchozího roku je velmi nepřesný údaj. Přesto, že nemáme snížení počtu včelstev meziročně, řešíme poslední roky stále více problémů hlavně brzy na jaře a v podletí. Tyto ztráty řešíme oddělky a počty se tedy nemění.

12) Samostatným problémem je souběh více patogenů, který významně oslabuje včelstva a urychluje kolaps.

Pozn. Jak u varroázy, tak Nosemy ceranae vidíme zásadní rozdíly mezi různými kmeny, liniemi včel. Pravidelné podávání léčiv vede k selekci sice hospodářsky výnosných včelstev(automaticky včelaři), ale tyto vyžadují postupně stále více léčení, tedy stále vyšší a vyšší náklady. V konečném důsledku dochází k rychlému poklesu kvality genofondu včelstev. Příklady dlouholetého přežívání zalétlých rojů jsou dobře zdokumentovány, např. včelstvo pod římsou na obecním úřadu v Blovicích přežívalo cca 7 let než ho letos při opravě někdo odcizil. Takových příkladů je více a jsou již také pozitivní zkušenosti z vedení včelstev podle vzoru přežívajících včelstev v přírodě a to dlouhodobě. Důvodů může být více, vedle vyšší odolnosti to mohou být např. přirozené zimování na medu, nepoužívání léčiv, přirozená struktura díla na druhé straně např. v některých případech pochybná kvalita mezistěn, velká koncentrace včelstev, nedostatek pylové a glycidové potravy, vliv pesticidů není plně objasněný. ŠPV

Můj názor je ve super zkratce takovýto. Pokud se dokážeme každý postarat sám o sebe, bude o všechny postaráno. To by mělo být umožněno nejen včelařům, ale i všem obyvatelům ČR.

Dobrý den, Chtěl bych si z vašeho projektu objednat 5 matek a také alespoň 3 oddělky. Zapište si prosím objednávku.

Ano rozšiřujeme můj materiál v našem okrsku ale prakticky vše jde do našeho spolku a od příštího roku to trochu rozšířím i na ŠPV. To je ale jiný projekt. Podrobnosti ale zveřejňovat nechci. V každém případě se omlouvám, ale já matky ani oddělky neprodávám a nechystám se k tomu ani v roce 2015. Kdo ale něco chce, cestu si vždy najde.

Nevím jak na tom budu letos se zásobami. Včelstva mají ještě dnes i několik plástů zavíčkovaného, ale i otevřeného plodu. Také roztočů je více než jindy. Asi to není správně.

No normální, jak pro koho. U mne jsou včelstva absolutně bez plodu a dokonce i oddělky a to mi na jednom stanovišti znovu rozkvetly maliny. Přitom se ve včelách stále ještě „vrtám“. Podobnou situaci ale hlásí i jiní včelaři a dokonce i z vyšších poloh.

Příčina může být v pozdním krmení, nedostatečné síle a málo vzdušném zimování. To je to, co mne ihned napadá. Může to být ale i tím, že včelstva jsou poškozena roztoči (nebo byla) a nyní dohánějí sílu.

Ale hlavně, zamyslel bych se nad původem vašich včelstev, asi se svým plodovým rytmem nehodí do vaší oblasti. Na tohle se těžko odpovídá, když ta včelstva nevidím a také váš popis je velmi strohý. Ne vše se ale všude hodí. Je to jedna z nějvěších omylů včelařů, že vidí včely jako jednolitý materiál a nedokáží a vlastně často ani nechtějí vidět odlišnosti.

Dobrý den pane Dvorský, jsem organizován jiné ZO než mám včely.Od mateřské ZO jsem dostal i léčiva, odevzdávám tam měl, dělám letní monitoring. Nyní jsem byl donucen ZO, kde mám včely, abych jim zaplatil skoro 400,-- za léčivo a to, že mi včely ošetří. Dokonce se oháněli veterinárním zákonem, když jsem argumentoval , že měl odevzdám tam, kde jsem organizován, chodím na schůze, přednášky, kde mi jako začátečníkovi pomáhají. Co mám dělat? Nechci s nimi být na kordy, ale přijde mi to hlavně nespravedlivé. Nic pro mne neudělají a já to ani nechci ,ale peníze inkasují.

1) Vaše ZO, kde jste organizován s vámi sepisovala plnou moc aby vás mohla zastupovat před SVS, státem, jí jste podepisoval, že souhlasíte se shromažďováním osobních údajů. Proto jen a jen tato organizace vás může před SVS zastupovat, té musíte odevzdat měl, od ní jste dostal varidol nebo co ještě. Té jste měl a možná i zaplatil za prostředky na tlumení varroázy. Tato organizace je oprávněna vás kontrolovat a také vám vydá potvrzení o přiznání dotace. Proto mne udivuje, že po vás chce cizí organizace nějaké peníze za ošetření.

2) Organizace, kde máte včely, po vás může chtít jen tzv. registrační poplatek, který je výši členského příspěvku na jedno včelstvo (ne za všechna včelstva), které si organizace schválila na své VČS. Pokud tak neučinila, nemá nárok ani na to.

3) Veterinární zákon žádnou takovouto povinnost nestanoví. Je zde přímý vztah SVS- chovatel. Pokud se někdo staví mezi ně, musí to být na základě již zmíněné plné moci. To je běžné i v jiných oblastech. V toto případě vás však může zastupovat jen vaše ZO, kde jste organizován, má od vás plnou moc, jak je již uvedeno výše. Nenechte se obalamutit.

Já osobně bych toto organizaci, která na vás neoprávněně vymohla peníze oznámil a obrátil bych se k prošetření na ÚKRK svazu. Je jistě dobré spolupracovat se včelaři i ZO v místě, kde máte včely, ale toto není spolupráce ale něco jiného. U nás výsledky vyšetření měli členů, kteří mají včely i mimo naší ZO, oznamujeme těmto organizacím a také veterináři. Krom toho, zimní měl má spíše strategický význam než taktický, tak je pro vás důležitější sezónní monitoring. Hodně štěstí v boji s větrnými mlýny.

Nakrmil jsem v srpnu včely a začátkem září jsem našel úly prázdné. V úle zbyly jen zásoby trocha zavíčkovaného plodu. Během sezóny byly včely bezvadné kondici. Něco podobného říkají i včelaři z okolí. Můžete mi to vysvětlit? Je to varroáza, otrava nebo co?

Víte já rozeznávám varroázu typu A, která charakterizována především velkým množstvím roztočů. Varroázu typu B, kde se již vyskytují, krom V.d, i viry, především vir deformovaných křídel, někdy v mixu částečně s ostatními viry nebo Nosemou apis. Zde množství roztočů ještě koreluje s nákazou, ale lze tento typ řešit celkem bezpečně.

No a varroázu typu C, která je charakterizována především mixem virů akutní a chronické paralýzy, často i nosemou ceranae. Jedná se podle mých zkušeností o 9 variant, které mají různá řešení i konce včelstev.

Právě ten typ C je mmj. charakterizován takovým úhynem, jak jste popsal. Viry i Nosema ceranae se přenáší především orálně. Včely při dodávání zásob si je předávají a tak se nákaza šíří bleskově celý´m včelstvem. Za cca 2-3 týdny nastává konec. No to, že zásoby často zůstávají, je také charakteristické, ale není to vždy pravidlem. Záleží na dalších okolnostech, které tu nemohu popisovat. Víte ono se naše poznání stále vyvíjí. Např. v poslední době začínáme rozeznávat i tzv. velmi pomalou variantu chronické paralýzy. Máte pravdu, někdy se úhyny podobají otravám. Právě u tohoto typu C může být spouštěčů mnoho. Jedná se zřejmě o multifaktoriální jev. I když se to může stát složité, řešení je nutné vidět v pochopení biologie včely a kleštíka. Řešení není v srpnu, září…. ,ale v především v červnu. Zase záleží na okolnostech. Pokud ale budou včelaři dávat šanci kleštíku tím, že budou dodávat zásoby v srpnu a září, nemají velkou naději se vyvarovat podobným koncům včelstev jak popisujete.

Pro mne systémové dodávání zásob v srpnu a později znamená záměrné množení kleštíka, šíření varroázy všech typů. Kdo to dělá, nemá právo naříkat. Chápu ale, že toto je v rozporu s názory některých. tzv. odborníků a tak máte pocit, že jste nic nezanedbal. Vy jste ale hlavně nerozpoznal základní symptomy varroázy typu C a stav včelstev jste hodnotil jako v bezvadné kondici. Jenže aby jste kolapsu zabránil, musel by jste mu předejít. Jinak to prozatím nejde. Zásah k záchraně takových včelstev je nutný v době min 2 měsíce před kolapsem. V naší ZO jsme takto již zachránili hodně včelstev, tak že to jde.

Můžete mi říci, co si myslíte o letošním roce? Slyším různé prognózy. Jedni říkají, že roztočů bude hodně, jiní zase málo?

Loňský podzim byl pro množení V.d. velmi příznivý. Již v tomto měsíci na některých místech ČR jsou k vidění před úly poškozené včely. To může signalizovat problém. Musel bych ale mít další informace, takto je to jako věštit z křišťálové koule. Dále bude záležet na spoustě dalších faktorů. Osobně bych to na svých stanovištích neviděl nijak dramaticky. Obezřetnost je ale na místě.

Co si myslíte o ošetření práškovým cukrem? Údajně je účinnost pod 50%. To asi nestojí za to používat?

V bezplodovém období jako je listopad, únor začátek března je určitě dobrým řešením.

Kdo vám řekl, že účinnost je pod 50%? Víte stále mluvíme o alternativním přístupu, tedy komplexním a přitom stále hledáme jednoduché řešení, pokud možno paušální, které má účinnost snad 100%. To dost dobře nejde. I kdyby to bylo v tuto dobu 50% (a ono je to cca 75%), je to dost. Co včelaři brání tento postup zopakovat za týden? Když slyším, kolik zbytečných návštěv v tuto dobu včelaři učiní na svých stanovištích? Víte, ke zdolávání varroázy je třeba systém. Někdy mám pocit, že ti co kritizují současný systém chtějí být jen vidět, ale skutečné práci se vyhýbají. Já se zase vyhýbám takovýmto lidem. Každý musí zvážit co je mu přednější, zda světská sláva, nebo vyřešený problém. Pro mne je za béé správně.

Předloni jste na setkání Šance pro včely v září v Ml. Boleslavi vyhlásil, že do dvou let nebudete používat ani kyselinu mravenčí. Zajímalo by mne, jestli jste v tom nějak pokročil.

Kdybych s tím začal před dvěma roky, byl bych stále na začátku. Takto vám mohu odpovědět, prakticky splněno, ale jsem schopný se vyvíjet dál.

Dobrý den v prosinci jste na přednášce u nás prohlásil, že máte připraveny nebo rozpracovány články na různá témata, ale že je do Včelařství nedáte pokud bude předsedou Václav Švamberk a redaktorka paní Ingrová. Nyní jsou oba pryč. Změníte názor?

Uvidíme, pokud budu požádán určitě se nad tím zamyslím. Slibovat ale nic nebudu.

Stále více totiž nabývám dojmu, že včelaři ani po vzdělání a nových věcech netouží.

Vstoupíte do nového PRV a vrátíte se na post předsedy ekonomické komise ČSV?

V žádném případě. Jednak mi to nebylo ani nabídnuto a jednak vím, že si na ty posty brousí zuby někteří jiní. Já sběratelem funkcí nejsem a vracet se není správné. Pokud jsem je vykonával, bylo to ze snahy pomoci. Rozhodně jsem však nechtěl a nehodlám ani nyní dělat někomu křoví. Krom toho asi nevíte, že ZO Mladá Boleslav se chce od svazu delimitovat a jít si svojí cestou. Nepovažoval bych tedy za zcela korektní se o nějakou funkci ve svazu ucházet, je velmi pravděpodobné, že jej opustím zcela.

Nejprve jsem si myslel, že jste jediný nepřítel Václava Švamberka, pak se ale ukázalo, že jej zradilo vámi navolené předsednictvo. Asi jste spokojen, že jste jej protiprávně odvolali.

Vážený příteli, nepřítelem Václava Švamberka určitě nejsem a nebyl jsem jím nikdy. Myslím, že největším nepřítelem sobě je on sám a také ti, kteří jej do funkce dotlačili. Předsednictvo si ale vybral z velké části sám. To, že při doplnění mu byli navolení 3 noví členové a neprošli ti jeho kandidáti svědčí jen o jeho špatné schopnosti rozumět lidem a spolupracovat s nimi. Manažer musí být schopen pracovat se všemi, to on nedovede a lidi si hodně idealizuje a hlavně je rozděluje. Omluvit se rozhodně neumí a spíše vždy inklinoval k intrikám a přetvářce. Např. ale K. Brückler byl v jeho PRV nejpracovitější člen, který jej uchránil před spousty problémů. Kéž by takoví byli i ti, které si Václav vybral sám, určitě by na odvolání nedošlo. Spokojen s jeho odvoláním rozhodně nejsem, ČSV totiž takto ztratil 3 roky k práci a částečně ponížil odborníka na fenologii. Ty dva roky se budou nyní těžko dohánět, zvláště se budou těžko napravovat vztahy mezi funkcionáři svazu a členy. Nakonec mu nepřeji ani to osobní selhání, vlastně jej způsobili jiní. Systémová korupce za poslední dva roky ve svazu velmi zakořenila a Václav byl její protagonista. Takto já procovat neumím a ani nechci, proto jsem zaujal stanovisko takové, jaké jsem zaujal. O protiprávnosti odvolání Václava Švamberka nemůže být ani řeči. Přečtěte si stanovy a zvláště ten § 28 a pak usnesení RV ,kterým bylo odvoláno PRV ČSV, resp. jeho zbytek. Víte, on totiž krom toho zmanipulovaného stanoviska právní kanceláře, kterou se V. Švamberk na svém webu oháněl, existuje i jiný posudek a sice Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a ten mluví jasně v jeho neprospěch. Jak jistě víte, tohoto ústavu využívá i vláda, ministři, president při objasňování některých složitých právních otázek. Myslím ale, to zasedání RV jasně ukázalo jeho charakter, nejprve prohlásí, že když PRV nedostane důvěru, ihned odstoupí. Na a vidíte, za 5 minut to nevěděl. Nepřijde vám to ani trochu schizofrenní? Mně ano a je mi ho upřímně líto, prostě jej někdo nahnal to toho na co nemá a tím pádem mu nezbyl čas na to, co umí velmi dobře a to je škoda. Nakonec i na tom zasedání dopřával sluchu hochštaplerům.

Byl jste u vzniku varroamonitoringu (VMS), proč jej neprosazujete více na úrovni ČSV. Od vás bych to očekával. Vždyť zimní spad nic neukazuje, nakonec i to jsou vaše slova. Můžete se k tomu vyjádřit?

1) Vznik tzv. varroamap jsem navrhoval na úrovni našeho okresu i veřejně již v r. 2007. Dá se říci, že jsem s tou myšlenkou neuspěl. Nebylo to pochopeno. Nabízel jsem to v r. 2008 v březnu i na zasedání ČSV, marně.

2) Této myšlenky se ujala PSNV a brala to spíše jako politický projekt (my něco děláme, oni ne). Ano zde jsem se snažil prosadit, aby se VMS spustil již v r. 2008.Nejvíce se o jeho vznik zasloužili programátoři a ti,co k tomu dali pokyn, to já nebyl, nebyl jsem ve vedoucích strukturách PSNV. Něco z mých námětů se v něm realizovalo, něco ne. I to byl jeden z důvodů mého odchodu z PSNV. Co se nezrealizovalo, byl především ten konec, tedy smsl, účel, proč jsem to navrhoval. U nás v Ml. Boleslavi to ale řešíme a varroamapa, s několika pásmy se už rýsuje (vlastně existuje) a pracujeme na jejím precizování. Není to ale snadné. Jako poznání a také možnost výběru odolnějších včelstev je to ale nezastupitelné a o to mi šlo především. Poznat jisté zákonitosti v šíření kleštíka v prostoru.

3) Loni jsem inicioval usnesení ČSV, kterým by se ČSV k VMS buď připojil nebo vypracoval vlastní systém. Po zvolení nového předsedy a předsednictva to z usnesení předsednictva záhadným způsobem zmizelo, ač to tehdy proběhlo a bylo odsouhlaseno dvěmi předsednictvy, kde jsem byl přítomen.

4) Celý letošní rok na připojení se k VMS, zahájení jednání na úrovni svazu apeluji a dávám co zasedání republikového výboru návrhy, dotazy proč my ne. Na tom posledním to bylo uloženo předsedovi. Sice se to pak nějak přeformulovalo, ale snad se ledy pohnou. Předseda svolává tzv. kulatý stůl, tak snad tam se něco začne společně řešit. Několikrát jsem o tom v posledních měsících mluvil i s předsedou PSNV.

5) Máte pravdu v tom, že jsem o monitoringu veřejně mluvil již v době, kdy si jeho dnešní propagátoři hráli , obrazně řečeno, v uhláku na horníka. Jenže já mluvil především o monitoringu a ne jen o monitoringu spadu nebo přirozeného spadu (to jsou dvě různé věci, které od sebe ani dnes mnozí nerozlišují).

6) Nesouhlasím s vámi, že monitoring ze zimní měli je k ničemu, to jsem nikdy neřekl. Ukazuje tendence a má dlouhodobou historii. Působí zde zákon velkých čísel a jako takový má strategický význam, tedy může mít, když se s ním bude jinak pracovat.

7) Ano i já jsem jej (zimní monitoring z měli) kritizoval v tom směru, je není přesný hlavně u velkoprostorově vedených včelstev, ale minimálně stejnou chybu vykazuje v tomto případě i VMS.

8) Pokud jde o tu chybovost monitoringu ze zimní měli a měli v průběhu sezóny, je v sezoně možnost zkreslení ještě vyšší než u toho zimního. Mezi včelami a podložkou nejsou jen nástavky s plásty, jak je tomu v zimě. Jsou tam ale i velmi aktivní včely. Tak je velmi pravděpodobné, že se těch uhynulých kleštíků na dno dostane ještě méně. Může se jich tam ale dostat více přičiněním včel samotných, tedy groomingem. Proto se při spadu vždy ptám nebo se sám dívám na to, jací ti kleštíci ve spadu jsou. Zda jsou poškození včelami, či ne a pod. Monitoring na včelách jsem dělal již v r. 2004, tak v mém pojetí monitoring zdaleka není jen monitoring spadu v létě, či zimě. Pro problémy, kterými se já zabývám ,by spoléhání se jen na oba monitoringy bylo velmi iracionální a tento přístup je mi, jako ekonomovi, vzdálený.

Můžete mi vysvětlit, co si mám po pojmem volná stavba představit a jaký to má význam?

Dílo včel v přírodě je možné nazývat přirozené dílo. Toto dílo v rámcích pak nazýváme volnou stavbou (je to určitý vžitý koncenzus). Dílem, které včely vystaví v úle např. mimo rámky nazývají včelaři divočinou. Dílem mezi nástavky pak nazýváme můstky. Jaký význam má tedy volná stavba pro včely a včelaře? Podle mne je to následující:

1) Je zde možný vliv velikosti buněk na vývoj délky vývoje včely. To může mít za následek ztížení rozvoje kleštíka včelího. Některá včelstva totiž začínají při volné stavbě stavět menší buňky (většinou ne hned) a to vývoj včely může zkrátit nebo jinak ztížit množení kleštíka. Je to ale celé téma, nebudu to rozvádět. Mám s tím ale dost zkušeností.

2) Umožňuje nám to vybírat včely, které staví více, či méně dělničiny. Je to tedy určité selekční kriterium.

3) Dílo včelstva v přírodě má určitou architekturu a to mezistěnami hrubě narušujeme. Jistě se to musí zákonitě někdo projevit. Včelstva staví dílo o různé velikosti buněk v určité době a určitých místech. To je třeba pochopit. Chovají se různě a různě staví v určitých nepředpokládaných i očekávaných situacích. Včely jsou ale naštěstí od člověka velmi logické bytůstky.

4) Pochopení této architektury nám umožňuje provádět takové zásahy ve včelstvu, které více odpovídají jeho biologii. Hlavně při rozšiřování stavebními nástavky, rozšiřování jako takovém apod. Tím vyhovíme včelstvu a v konečném efektu i sobě (myslím tím především zdravotní stav i výnos).

5) Pochopení této vnitřní logiky díla včelstva v přírodě je tedy stěžejní pro nástavkové i jiné včelaře. Zatím si to ale neuvědomují.

6) Využívání volné stavby v našich úlech může být, zvláště v kombinaci s dalšími zootechnickými opatřeními takovým opatřením, které zcela eliminuje použití léčiv a může být mmj. i konkurenční výhodou proti ostatním včelařům.

Myslím, že jsem toho napsal dost i když dost obecně. Konkrétně o tom vyprávím a svou praxí zdůvodňuji na svých přednáškách. Např. začátkem února 2013 tomu věnovat celou přednášku ve Zlíně, kde působí aktivní včelaři z hnutí Šance pro včely.

2) Při vytáčení z řepky vezmu nástavek s plodem, dám jej zcela nahoru jako poslední nad mřížku a otevřu očko.

4) Vezmu nástavek s plodem a zásobami a včelami všeho stáří, kde není matka a odnesu na jiné stanoviště.

5) Výjimečně se může stát, že matka zůstane v horním nástavku. V takovém případě odeberu jeden plodový nástavek ze včelstva a matku s celým horním nástavkem vrátím na místo toho odebraného.

Letos mi padlo včelstvo na virózy, jak postupovat, aby se to neopakoval za rok:

1)Mrazy v zimě virózy značně omezí nebo i zastaví a to jak ve včelstvech, tak i v zásobách. Na jaře se budou moci použít. To je moje zkušenost.
2) Dále pro Mlhu i další platí, že by měli rozchovávat to, co odolá a ne co kdo nabízí a přečtou si o tom kladné reference, nemusí se to do dané oblasti hodit a také k zvolené zootechnice. To je dlouhodobé opatření!
Tím samozřejmě použití koupených materiálů nevylučuji, budete ale muset počítat s jistým, řekněme, aklimatizačním procesem.
3) Krátkodobé je, držet kleštíka a s ním viry pod kontrolou. To znamená použít některou metodiku použití např. KM tak, aby kleštík a potažmo viry neměli tolik šancí. Tedy např. na jaře na zčátku květu meruněk 220 ml.l 65% KM, vzhledem k letošku po prvním vytáčení na 1-2 dny krátkodobý odpařovač 85% KM, klidně i Formidol, event totéž při druhém vytáčení. Krátkodobé dávat mezi snůškami ne ve snůšce, to snižuje výnos o 30-50%.
4)Tady bych se toho většího (rozhodně předimenzovaného) nasazení KM nebál, jde o to TO dostat pod kontrolu a jistou orientaci.Ono to za rok může být mnohem horší.
5) Je třeba sledovat situaci na česnech a před nimi.
6) Při první poškozené včele, neváhat a dát dlouhodobý nosič KM. U viróz /já to označuji varroóza B a C/ je dobře to podchytit včas. Např. stačí 0,5-2 V.d. na den v červnu a za 6-8 týdnů je konec.
7) Viry se projeví na poškozeném plodu i v předjaří, proto sledovat podložky a registrovat odchylky od normálu.
8) Nechat včely hodně stavět 1/3-1/2 díla, nenechávat včely hladovět a hlavně udělat takový počet oddělků a matek z přeživších včelstev, který nahradí případné ztráty.
9) Rozhodně bych se v tomto případě nespolehl jen na diagnostiku ze spadu, ale naučil bych se diagnostikovat z plodu a včel.

Na jaře jsem koupil 3 vyzimovaná včelstva a jelikož se chtěly hned rojit, tak jsem jedno z nich začátkem května přemetl na mezistěny. Toto včelstvo se od počátku vyznačovalo značnou stavební aktivitou, donáškou nektaru i pylu, od začátku až do dnešních chladných dni ráno létají první, večer končí poslední, je tam nejvíc včel, pres sezonu i nejvíc plodu,...t.č. jsou pořád hodně aktivní, jsou na jižním svahu a když vykukne slunko už jsou venku a létají...co mne trochu zaráží, že porad toleruji několik trubců...nechtěl jsem je t.č. již rozebírat, ale díval jsem se pod folii-horní nástavek plný zásob, díval jsem se i doprostřed nadzvednutím nástavku a pěkný velký zimní chomáč, samé dělnice, nic abnormálního,...ale mají par trubců. Může to něco znamenat? Myslím, že matku mají, není důvod proč by neměli.

Trubci nemusejí nic znamenat. Mívají je zpravidla včelstva se starší matkou. Mám také taková.

To že ta včelstva jsou aktivní a silné může být i dobrým zdravotním stavem, k čemuž přemetení na mezistěny bezpochyby přispělo. Může to týt ale i geny.

Dovolil bych si touto formou požádat předsedu ekonomické komise př. Leoše Dvorského o pár slov k výše uvedenému tématu a současně o vysvětlení, proč mu republikový výbor musel znovu dávat důvěru (viz zápis z jednání republikového výboru 11.11.2012, bod E )

Kdo sleduje zveřejňované zápisy z jednání Ekonomické komise na jeho webových stránkách (http://dvorsky.leos.sweb.cz/AKTUALITY/aktuality.htm) ví, že ekonomických problémů v našem centrálním orgánu i souvisejících organizacích (jako např. SOU Nasavrky, Včelpo, propagace medu atd.)je celá řada. Ať již vinou nekompetentnosti některých pracovníků sekretariátu či předsednictva RV nebo z jiných příčin, které si lze jen hypoteticky dedukovat. Ze zveřejňovaných zápisů ze zasedání předsednictva RV a zápisů z jednání pléna RV se bez znalosti zákulisí řadový včelař moc nedozví.

Dá se ale usuzovat na pěkný humus. Zajímalo by mne také, zda je usnesení RV ve věci mimořádných odvodů do SF pro ZO závazné, když nebylo nikde řádně vysvětleno ani tajemníkem RV, i když má k tomu veškeré moderní sdělovací prostředky k dispozici. Co se stane, když je ZO neodvede? Proč nelze použít k úhradě prostředky, které již ve svépomocném Fondu jsou?

Osobně rovněž zvažuji ukončení členství v ČSV, protože nemíním takovéto kulišárny dále podporovat a velmi by mne názor př. Leoše Dvorského zajímal.

Dobrý den pane Dvorský,
dovoluji si Vás oslovit i touto formou a požádat Vás o vysvětlení současné situace v ČSV po zasedání RV ve dnech 10. a 11.11.2012. Nevím jak často nahlížíte na včelařskou konferenci.

Dobrý den. Pokusím se to vzít od počátku do konce. Omlouvám se za rozvláčnost.

Tak předně ze zápisů EK je patrno, co EK pojednává a navrhuje. Je to přes 100 různých doporučení, námětů, návrhů jak pro sekretariát, tak pro PRV, které je statutárním orgánem ČSV. Bohužel PRV na ně nijak nereagovalo a od května do dneška prakticky neexistovala žádná komunikace mezi mnou, tajemníkem a předsedou. To je samozřejmě na škodu věci.

Na PRV 9.11. jsem byl sekretariátem pozván, dále mne pozvali někteří členové PRV a já jsem cca týden před jeho zasedáním zaslal k projednání v PRV a následně i RV materiál, „Návrh k zajištěn hlavních ekonomických úkolů ČSV na rok 2013. Chtěl jsem při projednávání byl přítomen (na to ale vůbec nedošlo) a přijel bych i tak.

PRV se od samého začátku neslo ve znamení hrubých a na mne a EK. K tomu se také snížil člen EK, který je v PRV za EK. Myslím ale, že jsem se stejnou razancí, kterou byly vedeny útoky proti mě, věci vysvětil a ustál. O pochopení nemůže být u některých ale ani řeči. Spravedlivě musím přitom ohodnotit korektní jednání některých členů PRV, např., Dr. Kamlera, ing. Gazdy nebo JUDr Brucklera. Když ale předseda oznámil, že navrhne PRV a následně RV mé odvolání z funkce předsedy EK, nastoupil se svým rozsudkem smrti ing. Peleška, současný tajemník svazu. Musím se přiznat, že jsem se i dost pobavil. Údajně vytvářím druhé mocenské centrum, snažím se všechny dirigovat, jeho sekretářku, redaktora apod. Nejvíce mne však pobavilo to, že mne obvinil z toho, že propaguji pochybné způsoby včelaření. To říká člověk, který včelaří ani ne rok mně, který včelaří již 50 let. Prostě ještě neumí a možná ani nikdy umět nebude to, co jsem já již dávno zapomněl. Vyčítáno mi bylo i to, že zveřejňuji zápisy z EK, Šance pro včely , zpráva o práci EK k 30.9.2012,. která byla velmi kritická apod. Když jsem se dosmál (myslím vnitřně), dotázal js e m se, zda mne bude PRV jako ekonoma potřebovat s tím, že před hlasováním odejdu, abych neovlivnil volbu. Pak jsem odešel do restaurace, kde již informace o tom, že jsem odvolán kolovala a byl dokonce znám i můj nástupce. Těmto událostem tedy předcházela slušná dělostřelecká příprava. Dost se mi ulevilo. Jenže po návratu členů PRV jsem se dozvěděl, že v PRV návrh na mé odvolání neprošlo. To se mi zase přitížilo, neboť bez funkce předsedy EK jsem měl volné ruce. Ihned jsme prohlásil, že ale za této situace já sám na RV požádám o potvrzení důvěry nebo vyslovení nedůvěry. Funkci předsedy EK jsem přijal na RV v březnu tohoto roku až po té, co jsem dostal silný mandát. Jinak jsem nebyl ochoten v této funkci , po zvolení nového předsedy, pracovat. Důvody jsem uvedl i na VF.

Na zasedání RV 10.11. jsem mmj. nesouhlasil s předloženým rozpočtem, protože položky v něm nebyly zdůvodněny tak, jak měsíc před tím navrhovala EK (jednalo se o 14 zásadních bodů k návrhu rozpočtu na rok 2013, vlastně nebyly zdůvodněny vůbec) a ani nedoporučil znovu realizovat nový program na propagaci spotřeby medu, o kterém vedení uvažuje. resp. nedoporučil jsem současnou formou. Nebudu více komentovat různá vystoupení a reakce na průběh jednání. Bylo to ale jak v 50-tých létech. Návrh, na který se ptáte jsem spolu s dalšími nepodpořil, nicméně to prošlo. Při zprávách jednotlivých komisí jsem velmi stručně a tolerantně k předsedovi i PRV plénu RV nastínil, co se na PRV den před tím odehrálo (asi jsem měl být konkrétnější a důraznější) a požádal sám o potvrzení důvěry nebo vyslovení nedůvěry. To považuji za logické a poctivé. Zde jsem velmi vyšel znovu vstříc tajemníkovi a předsedovi, kteří o mé odvolání usilují. Po té jsem ze stejných důvodů jako na PRV odešel. Když jsem v klídku popíjel kafíčko, vyručila mne sekretářka a sdělila, že si mne RV přeje a že jsem byl potvrzen ve funkci a že mi ještě zatleskali. Nicméně po mém návratu do sálu mi nikdo z předsedajících neřekl ani slovo. O přestávce jsem se dozvěděl, že proti mně hlasovali 3 členové PRV a 2 z RV (celkem tedy 5), 45 členů RV bylo pro mé setrvání ve funkci a 11 se zdrželo. To jsem považoval za slabý mandát. Nicméně mi bylo vysvětleno, že mám silnější mandát než nový předseda ODS a že se těch 11 hlasů nepočítá a poměr je 9:1 pro mé znovuzvolení. No nevím, zda se mám na to takto dívat.

Zasedání RV 11.11. jsem se již nezúčastnil, protože mi v týdnu začali určité zdravotní problémy s očima. Jen pro dokreslení atmosféry uvedu, že se mne jeden včelař v týdnu ptal, zda se nebojím, že před Nasavrkami na mě počká někdo s kalašnikovem. To jsem bral skutečně jako vtip. Když ale prakticky totéž cca 15 minut před podáním mé zprávy vyslovil dost nahlas 1m za mými zády i jeden kolega z RV, už jsem to zase až za takový vtip nepovažoval.

Ve SF je v současné době cca 10 mil. Na propagaci spotřeby medu ( PSM) bylo před tím použito 6 mil v souladu s usnesením tehdejšího ÚV. Jenže jsme v průběhu jeho realizace museli použít cca 4,5 mil na úhradu DPH. ČSV se totiž stal (zase v průběhu PSM ) plátcem

DPH. Podrobnější článek najdete na mém webu. Byl i na svazovém, ale rychle zmizel. Plátcovství DPH byla neplánovaná komplikace a ČSV nemá ze zákona nárok na odpočet DPH na vstupu (bližší v mém článku). Proto bylo rozhodnuto a od samého začátku uvažováno s tím, že se tam ty prostředky zase vrátí. K tomu se měla využít i dotace tzv. na administraci dotace 1D, kterou vyjednal ing. Mandík. To byla jakási kompenzace za to , státem nevrácení, DPH (tak jsem to chápal). Zase v průběhu roku se o to nikdo na sekretariátu nestaral a vše bylo na poslední chvíli a také kritizováno EK i ÚKRK (pokud si pamatuji). Není prostor to více rozebírat a ani by to ničemu nepomohlo. Prosím administrátory, aby sem doplnili odkaz, ve kterém to vysvětluji. Bylo to tu nedávno a já nevím kde (díky). Jen považuji za nekompetentní (slušně řečeno) , že se to neprojednávalo s organizačními složkami ČSV a nehledal se potřebný koncenzus, času na to bylo dost. Zde jsme zaspali všichni, tím myslím vedení ČSV, PRV, RV i sebe.

Ty 4 Kč jsou tedy důsledek tohoto a jde o mimořádný odvod do SF. Usnesení RV je závazné pro nižší organizační složky, tedy i pro OO a ZO. Berte v úvahu, že včelaři (i nečlenové ČSV) dostanou navíc na „1D“ cca 1,250 tis. více. To činí cca 2 Kč na včelstvo. Ve skutečnosti tedy bude ze včelstva odvedeno cca 2 Kč jako mimořádný odvod. Ročně se ze SF použije cca kolem 2 mil. Když byly záplavy, bylo to cca 7 mil. Myslím, že ty prostředky tam patří, jen by měly být na zvláštním účtě a oddělené. To loni ještě bylo, jak je to dnes, nevím.

Můj názor je, že není třeba z ČSV vystupovat (co jiného očekávat od bafuňáře jako jsem já, že). Myslím ale, že podstatné je, aby svaz byl budován od spodu a nepokračoval v tom demokratickém centralismu (někteří říkají, centrálním demonstratismus) a je třeba se opírat především o názory ZO, které jsou základem ČSV. Tomu může přispět každý ve své ZO i vy.

U nás v MB máme např. kroužek pro začínající včelaře. Má svojí strukturu a je to taková, trochu s nadsázkou řečeno, stínová ZO v ZO. Prostě si vychováváme nástupce. Vedení ČSV v Praze se dlouhodobě členské základně vzdaluje a to vidím jako závažný problém, nejen tohoto vedení. Určitě by bylo třeba si vše vyříkat a začít konečně pracovat pro obor. V současné době přemýšlím o tom co s tímto stavem udělat.

Ahoj Leoši, kamarád mi říkal, že v Trenčíně viděl čerpadlo na med, který vyrábí J.Jindra. Je to , co máš na webu ? Jaké s ním máš zkušenosti a kolik stojí?

V Trenčíně jsem nebyl, ale to čerpadlo mám 2 roky. Přečerpá konev za 1 minutu, jednoduchá údržba, snadné ovládání. Cena 5000,-- to je skoro zadarmo. Doporučuji.

Téma: Varroáza
Dobrý den.
Začátkem září jsem podruhé přeléčil tři oddělky KM 65% a po přeléčení (dva týdny po vyndání odpařovačů) jsem sledoval spad VD. Vše se zdálo dobré, padali tak tři VD za pět dnů. Nyní mi u dvou oddělků nepadá nic, ale u jednoho těch potvor spadne nyní i osm za den. Jaká je to nyní hrozba? A co by bylo nyní rozumné použít?

Myslím, že vám nic nehrozí. Počkal bych až na první fumigaci a pak dělal závěry. V tuto dobu vrcholí grooming a musel by jste ty roztoče hodit pod mikroskop, aby jste si to ověřil (15x zvětšení stačí), jestli je to groomingem nebo stavem populace VD. Hodně záleží i na kondici a síle včelstva, oddělku. Zkuste udělat odhad populace podle kalkulátoru na www.sanceprovcely.cz. Není to zcela přesné, ale něco to napoví.

Dobrý den, nedá mi to abych nepoděkoval za Vaše webové stránky. Nevynikají technickými finesami ani grafickými efekty ale jsou plné skvělých a zajímavých informací. Zatím včelař nejsem ale na jaře mám domluveno s místním včelařem, že mi dá nějaké oddělky a úly už jsme spolu vyrobili (39x24). Nastudoval jsem toho spoustu jak v literatuře, tak na webu ale Váš systém přírodě co nejblíže mne prostě ohromil. To je přesně to, co bych chtěl dělat. Chci se Vás drze zeptat, zda bych se mohl případně na Vás obrátit o radu nebo i dokonce se k Vám přijet podívat ?

Dobrý den,děkuji za zájem a doufám, že vás mezi námi brzy přivítáme. Obrátit se na mne samozřejmě můžete kdykoliv. Nejsem již ale sám, ale je nás celé hnutí www.sanceprovcely.

Cez víkend som bol na včelnici. V jednom Warre úli som pred nedávnom menil dno úľa. Nové dno je zasieťované. Dno je nízke, pod sitom je podložka (šuflík) na melivo a sledovanie spádu klieštika. Šuflík vypĺňa priestor pod sitom tak, že tam nemôže vzduch. Strop úľa je priedyšný (klasický warre deka box). Včelstvo je slabšie, úľový letáč otvorený na 10x0,7cm. Cez víkend pri kontrole som našiel dno rozmočené. Prečo je to tak už viem (vydýchaný CO2 je ťažší ako vzduch v úli a spolu s časťou vodných pár ho chumáč vypúšťa vždy pod seba a následne sa letáčom, prípadne sitom v dne, dostane z úľa von). Cez môj malý letáč a "zabednené" dno pod sitom nemal ako von. Napadli mi dve riešenia: odvetrať dno tak, že odstránim zo šuflíka jeho zadnú stenu. Vznikne tak priestor pre odvetranie vlhkosti. Druhé riešenie je dať včelám nezasieťované dno (mám také urobené ako náhradné pre každý prípad) s letáčom zníženým na 0,7cm kvôli hlodavcom, ale na celú šírku dna otvoreným. Takýto letáč by bol dostatočne veľký na prívod čerstvého aj "odvod" "použitého" vzduchu. Zatiaľ som odstránil zadnú stenu šuflíka, aby vydýchaný vzduch s vodnou parou mohol ísť von. Jediné, čoho sa obávam, je prievan v úli (a toho dôsledky v zime). Pri druhej možnosti, ktorá sa mi zdá pri slabšom včelstve lepšou (z literatúry mi vychádza, že slabšie včelstvá je lepšie do budúcoročného zosilnenia nedávať na zasieťované dno), sa obávam jesennej rabovky. Letáč by bol síce nízky, ale široký 30cm... Druhá možnosť mi príde lepšia, ak by nevznikla na jeseň žiadna rabovka a nevadilo by včelám, že s nimi manipulujem. (Mohol by som to vymeniť napr. budúci víkend). Prvá možnosť je zase pohodlnejšia, nič už netreba meniť a aj by sa lepšie liečilo Avartinom (počas liečby by nebol problém zadný priestor upchať, Avartinom som liečiť neplánoval, ale zistil som, že mi v tomto jednom úli a pravdepodobne ešte v jednom nezaúčinkovala KM60%, dôvod už viem, do budúcna mám ponaučenie). Len zase je tu riziko prievanu a prílišného vstupu chladného vzduchu do úľa, keďže strop je priedyšný a v dôsledku toho v úli môže vzniknúť aj difúzne prúdenie... Keby bolo včelstvo silné, riešenie by bolo jasné. Ide však o neskorší roj. Čo je podľa Vás a Vašich skúseností vhodnejšie? Zasieťované dno v kombinácii s letáčom 10cm širokým a šuflíkom bez zadnej steny alebo nezasieťované dno s 30cm širokým letáčom? Nerád by som o to včelstvo prišiel. Za odpoveď vopred ďakujem.

Já nechávám slabším včelstvům pevné dno a vzduch nechávám proudit po čelní stěně. U vás to může být podobné té variantě č. 2. Jinak jste to s tou vlhkostí odhadl dobře. V příloze zasílám schéma možných zimování s různými česny. Snad vám to pomůže. Nakreslete si proudění vzduchu. Proudění ano, ale ne průvan přes chomáč. Když tak se ještě ozvěte. Vše dobré.

Dobrý den, vyslechla jsem Vaši velmi zajímavou přednášku o alternativním ošetřování včelstev na Čabárně v Kladně. Vámi popisovaný způsob včelaření mě natolik zaujal, že jsem ho přetlumočila a probrala s manželem a rozhodli jsme se vyzkoušet na jednom z našich stanovišť zimování na medné komoře a hlavně nezatavovat do rámků mezistěny a ponechat včelám možnost volné či přirozené stavby. Chci se vás tímto zeptat na přesné rozměry rámku – zejména horní loučky rámku, které používáte u Vašich včelstev, hlavně na rozměr trojúhelníkového hranolku přilepeného na horní loučce. Sice jste dával rámek kolovat, ale přesné rozměry jsme neprobrali. Stavěly by včely rovněž na klasických rámcích s rovnou horní loučkou nebo je tam ten hranolek natolik důležitý?

Děkuji vám moc za Váš čas a Vaši bezvadnou přednášku! Pokud byste měl tu přednášku, která zazněla na Čabárně v elektronické podobě a byl ochoten mi ji poslat mailem, byla bych moc ráda. Dost živě a se zaujetím jsme o tom s manželem diskutovali, ukázala bych mu některé věci přímo od vás, včetně fotografií. Zneužití se v tomto případě opravdu nemusíte bát:-) Lucka.

U těch rámků to je celkem jedno. Jen je třeba udělat nějakou hranu, třeba z vosku nebo na loučku přilepit trojúhelníkový profil o stranách 2 cm.

Lucko, já nepatřím mezi ty, kteří si vše nechávají pro sebe. Jde mi o to, aby včelaři začali vnímat včely i sebe trochu jinak. Určitě na tom nemohou potom prodělat.

Dobrý den. Děkuji za cenné rady, chtěl bych se ale zeptat, proč je potřeba mít alespoň 5 nástavků na jedno včelstvo. Zdá se mi to poněkud moc veliké. Vídám včelí úly i takové menší (takový ten hranatý domeček - kvádr), nestačilo by třeba jen díly dva? Ohledně prodeje oddělků, nabízíte oddělky?

Včely potřebují prostor a když ho nemají, vyrojí se, resp. mají k němu vyšší sklony. To samozřejmě není jedná podmínka k vyrojení, je ale důležitá.

Schválně se podívejte na můj web do ostatních a uvidíte, jak silné včely mohou být. Ale nejlépe, když se přesvědčíte sám na vlastní kůži.

Já mám včelstva na rámkové míře 448x159 mm. Jestli budu za rok nějaké prodávat ještě nevím. Zabývám se více šlechtěním a tak na tvorbu oddělků není tolik prostoru.

Téma: Varroáza
Zatím jsem do včel dával jen formidol 40 a žádný zvýšený spad V.d. jsem nepozoroval. formidol jsem už vyjmul, ale spad je pořád minimální, ale předpokládám že roztoči ve včelstvech budou. Zatím ale není vidět včely s deformovanými křídly ani jiné problémy. Jak postupovat?

Pokud není spad nad 1 samičku a deformované včely, ani bych KM nedával. Užily si jí dost a není třeba to přehánět. Můžete udělat odhad populace třeba na včelách nebo plodu. Počet roztočů do zimy my neměl přesáhnout 5-6% počtu zimujících včel. Pokud nepřesáhne 2% nezaznamenáte ani snížení výnosu medu za rok.

Jaký je důvod čekat týden po ukončení krmení a pak teprve nasadit střednědobý odpařovač s kyselinou mravenčí?

Odpověď:
Ten týden je důležitý, aby v úle nebyla velká vlhkost a včely KM příliš neodvětrávaly když zahušťují zásoby. Tím by se mohla snížit účinnost.

Kolik dát do odpařovače kyseliny mravenčí do Nassenheideru? V jaké koncentraci na podzim (na jaře jsem dával 65% a velký knot na 120 ml).

Téma:Varroáza
Chtěl bych se zeptat, jestli ve včelstvech, ve kterých chci příští týden provést výměnu matek nepočkat až cca 1 týden po přijetí matky na aplikaci kyseliny.

Výměny matek, to je při KM problém. Raději rychle odléčte a po pár dnech přidejte matku. Opačně ne. Matka není přijata dokud nemá své včely. Raději po tom odléčení počkejte třeba týden nyní už stejně nic neuspěcháte.

Dotaz č. 223

Můj dotaz směruje k aplikaci kyseliny mravenčí. Rád bych provedl aplikaci v odpařovači Nassenheider. Zdá se mi pohodlnější a pro včely méně
rušivé dát dlouhodobý odpařovač a po delší době jej vyjmout než ob den doplňovat kyselinu krátkodobým odpařovačem.

Určitě, je to také o spotřebě času a také rušení včelstev. Nassenheider můžete vyjmout až na jaře nebo později na podzim. Dejte jej tak 1-týden po případném dokrmení .

Po dlouhé době jsem se opět odvážil poprosit Vás o radu. Podle pokynů jsem svá včelstva nechal se zásobami jarního medu v MK, vytočil nadvakrát jen co zbylo navíc. Nyní jsou včelstva na 4 nástavcích Optimal, horní nástavek je zanesen sladinou a zavíčkován až na malé plochy na kracích plástech. 2 nástavky pod ním jsem odebral všechny trubčí rámky a nedostavěné souše. Spodní nástavek jsem sice neprohlížel detailně, ale předpokládám že zde budou nanejvýš nějaké pylové zásoby. V plodištích nástavcích pod MK je část zavíčkovaných a část nezavíčkovaných zásob a pylové desky. Chtěl jsem se tedy zeptat, jak před definitivním zazimováním doporučujete uspořádat rámky, nebo nechat včelám zcela volnou ruku, jak zimní sedisko upraví.

Odpověď:
Udělal jste to správně. Vhodné uspořádání je od shora - MK, nástavek s plodem a zásobami, nástavek s pylem bývá na dně. Trubčinu můžete nechat i na okrajích nástavků, tam patří.

Slabý odloženec - 2NN lg 159: dno zasieťované s podložkou pre melivo (tu ale zrejme nebude medzera pre vzduch, čiže defacto uzavreté dno) a vrch buď fólia alebo priedyšný strop, pričom tu priedyšný strop určite bude fungovať u tých predošlých to budem testovať prvý raz, je to iný typ vrchnáka) no a očká znova neviem ako.

Pokud máte pevné dno, můžete dát takové oddělky i na něj a otevřít případně očko ve spodním nástavku nebo v horním. Vzduch pak bude proudit jen po čelní stěně.

Ono je třeba si namalovat proudění vzduchu. Vzduch může třeba proudit po čelní stěně, ale ne přes chomáč. Resp. mírně proudit ano,ale ne průvan. V zimě včely potřebují sucho, proto je dobře nechat trochu prodyšný strop. Na jaře potřebují vodu, proto folii až na jaře. Proto při drátěných dnech nechávám očka uzavřena, max. spodní je otevřené. To ale u včelstev zimujících v 5NN a více.

Téma: Zimování
Chcem sa poradiť ohľadom zimovania včiel. Každý mi hovorí niečo iné, tak mám v tom trochu chaos. Ako nechávate v zime dno? Nechávate ho zatvorené, či otvorené (myslím sito odspodu) alebo tam máte iba podložku? Ako máte v zime pootvárané, resp. zatvorené očká? Fóliu na vchnom NN nechávate aj cez zimu, či nie? Ja mám jedno silné včelstvo v 3NN, jeden slabší odloženec v 2NN a jeden silnejší odloženec v LG Jumbo + 1NN na ňom. A riešim dilemu, ako pri ktorom ponechať dno (sito) a očká a či nechať fóliu alebo nie. Čo mi radíte? Zatiaľ keď som zimoval, mal som vždy problém s vlhkosťou. Včeláriť len začínam, pomohlo by mi, keby ste mi napísali konkrétne pre každé včelstvo z tých troch, ako postupovať najmä, čo sa týka očiek). Čo sa týka dna, pod sitom by som rád nechal podložku kvôli melivu ale to nie je vzduchotesné uzavretie dna, takže defacto bude dno (sito) otvorené. Rozmýšľam namiesto fólie dať navrch nadstavkov drevené tenké dosky (akýsi priedyšný vnútorný kryt úľa), kvôli odvodu vlhkosti cez vrchnák, v ktorom mám vetracie otvory (zatiaľ som to neskúšal, tak neviem, či to bude fungovať. Čo sa však týka očiek, každý mi radí niečo iné. To, že mám taký mix úľov (výšky nadstavkov) je zatiaľ jav dočasný. Od budúceho roka to chcem definitívne ujednotiť. Už vopred Vám ďakujem za rady a pomoc. V podstate, aby som to zhrnul:

Silné produkčné včelstvo - 3NN LG 159: dno zasieťované s podložkou pre melivo (medzi podložkou a sitom bude pár mm priestor kade môže prechádzať vzduch), na strope vnútorný priedyšný vrcnák alebo fólia a na tom vonkajší vrchnák s vetracími otvormi, očká neviem ako, tu by som potreboval pomoc.

Já takové oddělky zimuji na drátěném dně, které má vespod takový šuplík, podívejte se na moje „webovky“, je tam vyfocené. Také tam může vzduch,ale ne průvan a vítr. Česno zúžit na polovičku šířky. Očka nechávám již uzavřená. U nás je hodně vos.Na strůpek dávám místo folie textilii, koberec nebo dřevěný strop. Folii až na jaře kvůli vodě.Na textílii je plechová střecha izolovaná polystyrénem nebo kartonovým papírem, případně oběma způsoby.

Náhodou jsem narazil na vaše stránky - nevím kam jinam se teď hned obrátit pro radu... jsem začínající včelař, a asi jsem teď pokazil co šlo... Při krmení včel cukrovým roztokem mi prasklo prosakovací víčko, a v podstatě celou láhev cukrového roztoku jsem vyplavil úl... Je po včelstvu ? Nebo je šance že se z toho včely "vylízaji" ? Co byste mi poradil co s tím ? Co třeba hned zítra provést ? Děkuji.

Záleží na tom, kolik krmiva vyteklo. Já bych okamžitě vylivší roztok venku umyl vodou, aby to nepřilákalo slídilky a vosy. Co zůstane uvnitř a na plástech, s tím si včely poradí. Vemte konev s vodou a okolí úlu, dno, úl zvenku umyjte vodou. Roztok musí pryč. Zužte česno, ať zamezíte slídivosti. Pokud nebyl roztok horký, nebo nebyla poškozena matka, je šance na dobré přežití této nehody. Včely vydrží i člověka.

Téma:
Mám na vás otázku ohledně stanoviště, jelikož bydlím v lese. Měly by být včely na slunném místě, nebo mohou být situovány i ve stínu v lese? Přemýšlel jsem o jednom místě pří kraji lesa u pole, kde jsou vysoké duby a tvoří pod nimi jakési prostranství (takový malý chrám), toto místo není zcela slunečné, ale je suché a slunce tam dopadá skrze koruny stromů a vane tam z pole teplý vzduch. Dále mne napadlo místo, kde je nyní založena jedlová školka a je velmi slunné. Nicméně v blízké době toto místo zaplní stromy a stane se místem velmi temným. Nebo úly umístit již do vzrostlého smíšeného lesa?

Vhodné jsou palouky a okraje lesů, chráněná místa proti větru a průvanu. Je dobře, aby úly byly v zimě a na jaře mírně osluněny a v létě ve stínu. Chladná a vlhká místa nejsou vhodná. U stanoviště by měl být v doletu zdroj vody nebo vodu musíte dodávat v napajedlo, to dělá asi většina malých chovatelů. Proveďte ohodnocení snůškových možností, to je velmi důležité.

Téma: Oddělky, smetence, roje……
Chci začít včelařit. Dočetl jsem se, že není vhodné začínat s jedním včelstvem - z jakého důvodu?. Jaký je tedy vhodný počet? Upřímně já bych chtěl tak dva úly maximalně. Dále by mne zajímalo, jak tedy včelstvo nakoupit. Stačí si koupit jen královnu nebo je potřeba oddělek ? A co je důležité, když tedy poprvé vložím své včelstvo do nového úlu? A kdy je na toto vhodná doba založení včelstva? - předpokládam, jak jsem se již i dočetl, že jaro.

Ano jaro je nejvhodnější pro nákup oddělku, tedy malého včelstva s mladou matkou. Jinak můžete koupit roj, smetenec nebo celé včelstvo. Ceny jsou různé u oddělků se to pohybuje od 800-2000 Kč. Roje a smetence (uměle vytvořený roj) se moc neprodávají. Záleží na síle a době koupě. Matka nestačí, musíte celý oddělek nebo včelstvo.

Já doporučuji začít s 10 včelstvy, ale pro začátek může stačit ta 2-3 včelstva. Ono se ne vždy všechno povede a pak je třeba včelstvo třeba spojit a tak se vám počet sníží. Zvláště u začínajících se počty mění. Proto nikdy ne 1 včelstvo.

Téma: Obecné
Chtěl zeptat, jestli je nutnost být zaregistrován ve ČSV, pokud chci mít včely jako hobby sám pro sebe a ne pro malovýrobu medu či medových produktů. Jaké mám volit úly?

Členem ČSV být nemusíte. Má to ale svá pro a proti. Když budete členem, musíte platit členský příspěvek. Za to máte určité výhody, svazový časopis, svépomocný fond, možnost vzdělávání, pomoc při léčení , a pod. Prostě nejste sám. Nevýhodami jsou, že nemusíte být spokojen s členskou základnou dotyčné organizace. Zapojit se můžete do hnutí Šance pro včely, kde se sdružují alternativně uvažující a včelařící včelaři.

U nejrozšířenější 39x24 cm budete potřebovat cca 5 nástavků na 1 včelstvo, 4 ale určitě.

Všechny nástavkové úly jsou v podstatě dnes stavebnice. Koupíte si jej a doma sestavíte ty 4 prkénka dohromady, sešroubujete.... a máte hotovo. To je ale u nástavků neizolovaných. Izolované jsou již hotové celé. Já používám úly neizolované o síle stěn 2,5 cm. U takových ale doporučuji izolovaou střechu.

Když nechám včelám částečně i medovicový med nebudou z toho mít v zimě problémy?

U mně se to stává často. Jde o to, aby měly i květové zásoby, vytočte s citem. Včely v přírodě také zimovaly často i na medovicovém medu. Nebezpečná je melicitózní med, tam bych byl opatrný. Berte v úvahu to, že šlechtíme léta včely na zimování na cukru, ačkoli vždy zimovaly na medu všeho druhu.

Téma: Medná komora
Medu je v úlech poměrně dost, už by se dal i vytočit. Chci ale založit mednou komoru. Když jim nyní ten med nechám a přidán nástavek pod mednou komoru, nevyrojí se?

Mám obavy, že mi budou včely do smetence chybět. Mohu je vzít i z jiného úlu?

Můj kolega se dost zajímá o Šanci pro včely, ale domnívá se, že je jenom akce pro nízkonástavkové včelaře. Myslím, že by se potřeboval dostat k informacím,jak včelařit šetrně a optimálně na rámkové míře 39x24 cm.. Sehnal někde obrázky o rotaci nástavků, ale jenom 3, což je málo. Já bych mu rad poradil, ale nevím, zda je všechno, co jsem se naučil od Vás pro jeho RM vhodné. Hodně ho omezuje velikost a hlavně váha jeho nástavků. Když mu dam Vaši mail adresu, tak Vás budeme "otravovat" dva. Nevysvětlujte si to špatně, ale měl by jste více publikovat.

Klidně mu tu adresu dejte, když bude mít trpělivost, třeba se něco dozví. Šance pro včely je vlastně pro každého a rozhodně se neomezuje jen na rámkovou míru, viz bod. č.10 výzvy. Na rotaci nástavků ale ať zapomene. Je to jen dogma převzaté nekriticky z Ameriky. Přitom jsou mnohem jednodušší zásahy možné a hlavně účinné.

Téma: Chov, šlechtění
Sousední včelař ke mne začátečníkovi chodí pravidelně na čumendu a začíná se hodně "chytat". Už bude chtít měnit matičky, tzn. že jeho trubci by mi neměli tady dělat paseku. Přivezl si 5 matečníků, ale všechny mu je okamžite vykousaly a zlikvidovaly - čím to je, že se mu ani jeden nepodařil ? Já myslím, že je dal chybně do úlů s otevřeným plodem. Co si myslíte vy?

No vida vás, už radíte, to je dobře. Je to možné. Lépe je vždy udělat třeba oddělky dříve a pak teprve ty jejich matečníky nahradit zavíčkovaným před vyběhnutím. Někdy je dobře ho obalit trochu ze strany staniolem. To platí zvláště, když je genetický materiál hodně odlišný. Děláte dobře, že se snažíte vytvořit kolem sebe takový chovatelský okrsek s žádoucím materiálem, To je dobrá cesta.

Včelaři z naší ZO vytočili všechen med. Průměrný vynos co tak poslouchám je okolo 12 kg/ na 1úl, což si myslim, je docela tragedie. Já začátečník mívám přes 30 kg. Oni ale zimují v 1 nástavku a já ve vícero podle vašich rad.

Odpověď:
Tragédie hlavně je, že vytočili, když není snůška. To usuzuji podle našich podmínek. Pak vypadá 1 generace včel a podepíše se to na zimní síle a samozřejmě té jarní. Je třeba pracovat dle pravidla 52 týdnů.

Postupuji podle vašich návodů a nemám s rojením žádné starosti, krom matičky z Jabloňan. Tam jsem musel udělat přeleták. Oproti všem ostatním zkušeným včelařům, kteří mne od vašich metod zrazovali. Těm se vyrojila snad všechna včelstva a jak vyleze sluníčko upalujou pro rojáky.

Odpověď:
To není dotaz, ale informace. Děkuji ale za něj. Já bych jeden roj uvítal, ale není jim co závidět.

Jsem začínající včelař, letos včelařím poprvé a měl bych na Vás dotaz. Měl jsem jen 30kg medu, což ale přisuzuji tomu, že jsem neměl do začátku skoro žádné souše, tak včelky musely vše vystavět, ale možná to nebylo tím, ale mojí nezkušeností, nevím. Abych se ale vrátil k dotazu, při prohlídkách včelstev (prohlížím každý 9 den z důvodu matečníků, jinou metodu zatím neznám), mám při uspořádávání rámku dost problém, v jakém pořadí a na jaké místo jednotlivé rámečky umístit. Včelařím bez mřížky, snažím se plod tlačit více do spodního nástavku a druhý nechávat volnější (matka se prý tlačí nahoru). Když najdu plod třeba i v medníku, dám ho do plodiště (nejčastěji do spodního nástavku). Rovněž nechávám na krajích plodových nástavků rámky zásobní. Poté se snažím zebrovat plod-souš(popř.mezistěna)-plod atd. Co je ale můj největší problém je, že mám ve včelstvech strašně moc (aspoň mě se zdá) pylových plástů, někdy směs pyl-nektar, zaplněné třeba jen z půlky. Kolikrát mám v nástavku i čtyři, pět takových plástů a teď nevím, co s nimi. Stále je přesouvám tam a zpět a spíše než ku prospěchu se mi zdá, že tam akorát překážejí. Chápu, že včelstvo musí mít nějaké zásoby, ale přece nemůže být každý nástavek téměř z půlky zaplněn různými pylovými nebo zásobními plásty? Tak nevím, jestli jim nechat třeba jen dva krajní zásobní plásty a zbytek vytáhnout nebo jak se to dělá? Mám obavy, abych jim zase nenechal málo a nezpůsobil tím nějaký zbytečný problém. Možná jsem to napsal trochu složitě, no snad to pochopíte.

Složitě to nepíšete jen to složitě děláte. Kontroly na rojovou náladu prostě neznám a neměl jsem jediný roj snad 7-8 let. Nyní je již po rojení, mají-li včely prostor nebudou se rojit. Nyní jsou již jen "hladové" roje. Vzhledem k tomu, že včely neustále rušíte, mohly by tuto nepohodu takto řešit. Dejte včelám včas prostor a nebudete mít s rojení problém. Staré včelařské pravidlo říká, že silná včelstva se nerojí a já myslím, že je to pravda. U nástavkových úlů se kontroly dělají tak, že se nazvedne nejhořejší nástavek, kde je plod. Pokud v něm jsou matečníky, jsou matečníky všude a je třeba provést radikální zásad (např. přeleták, Demareho plán apod.). Pokud tam matečníky nejsou, nejsou nikdy a je znovu zbytečné včely rušit. Nechte včely normálně pracovat, ony si to uspořádají. Čím víc do nich zasahujete a přehazujete plásty, tím více je stresujete a nedáváte jim možnost dát vše po vás do pořádku.

Struktura přirozeného plodového tělesa i hnízda obecně má jistá pravidla, architekturu. To je třeba respektovat nebo využívat. Nebojte se oni si s tím pylem poradí, v podletí bude potřeba. Musíte si uvědomit, že každým zásahem včely přestanou krmit na čas plod i matku, trvá to i několik hodin, možná i dní, než se to srovná do normálu. To vás stojí hodně medu a také to oslabuje celkovou imunitu včelstva. Stres je největší nepřítel, nejhorší "nemoc" a nejen u včel. V příloze vám zasílám metodiku ošetřování včelstva na vysokém rámku 39*24, kterou s úspěchem vyzkoušelo už dost včelařů. Zkuste podle ní postupovat i když nyní je již dost pozdě. Srovnal bych včelstvo asi tak, že na horu bych dal zásobní plásty pak plásty s plodem a medem, pylem. Pyl můžete dát také na strany nástavků nebo úplně dolu k česnu, to je normální a přirozené. Trubčí plásty, máte-li je, umisťujte také na okraj plodového hnízda. Je normální, že plodové tělese se posouvá nahoru a dolu podle podmínek a potřeb včelstva ! Tomu není třeba bránit a „napravovat“ , je to jen třeba pochopit a využívat. Trpělivost a otevřené oči, to vám radím!

Pokouším se dělat plodovou zkoušku tak, že si přelarvím larvičky z chovného včelstva s inseminovanou matkou (cca 6-8 misek) a tento rámek pak vkládám do včelstva, u kterého se domnívám, že je bezmatečné. Vkládám jej do 4N u 39x24 nebo do 6N u L159. A hlavou se mi honí myšlenky, zda je 6 larviček dost na to, aby to včely zaregistrovali a co nejrychleji se o ně začaly starat, nebo zda si toho pro malé množství objevivšího se plodu ani nevšimnou nebo všimnou pozdě. A také mi vrtá hlavou, zda to umisťuji správně – tj. do horních nástavků.

Také by mne zajímalo přelarvení – než přenesu přelarvený rámek k příjemci, je to třeba i 30 minut. Nepoškodím za tu dobu plod? Neprochladne?

Těch 6 larviček stačí, jsou-li přelarveny dobře. Já dávám ale zpravidla celý plást.

Umístění nevadí, záleží hlavně na tom, zda jsou ještě ve včelstvu nějaké kojičky. Zpravidla ano.

Ta půl hodina také není problém, hlavně to nesmí vyschnout. Převážel jsem plemenivo bez problémů i 3-4 hodiny.

Měl bych dotaz k tomu jak včely nechat na medných zásobách bez krmení cukrem. Mohu nechat ve včelstvu med a zásoby, které si přinesou, nebo budu muset medovicový med vytočit a včelstvo nakrmit ? Co se včelstvy, kterým jsem už částečně vytočil med, většinu nechal, ale teď to zamíchají s medovicí ? Navíc med který jsem již vytočil už zcukernatěl, nevím jestli včely mohou na tomto zimovat. Včelaři kterým jsem se o tom zmínil to považují za hloupost nechávat včelám med, že nepřežijí zimu zvlášť na smíšeném. Selský rozum mi ale říká, že včely tu byly dříve než člověk tak to musely nějak zvládnout. Je ale pravda, že to byly včely s vysokou schopností přežít, ne šlechtěné člověkem podle jeho představ

Mednou komoru nejlépe vytvoříte z jarního medu. Prostě nechat nástavek zásob a pak se již přizpůsobit. Já zimuji často i na medovici. Jen melecitóza vadí.

Můžete to udělat i tak, že vám 1-2 včelstva, která začnete krmit intenzivně v červenci, zpracují zásoby pro ostatní. Pak máte sice místo MK krmnou komoru, ale není to čistý cukr a za rok můžete na provoz s MK najet ihned na jaře.

Ano, nechávat včelám je“ hloupost“. Proto nás je stále více. Např. pan Volejník, který ve svých 83 létech má 220 včelstev tak včelaří již roky. J.Jindra jich má cca 150 a včelaří podobně. No prostě samí "břídilové". Pro mne to ale jsou šlechtici českého včelaření. Vy se k nim zařazujete, to přeci není špatná společnost.

Ekonomická kalkulace není jen spočítat, co momentálně ztratím, ale také to, kolik získám na úsporách a dalších výnosech a jak ten med v MK ovlivní výnosy příští. Vše je třeba chápat v souvislostech a v širším časovém horizontu.

Ať ti vaši kolegové krmí krávu nebo králíky celý rok kyselými okurkami a pak ať se vám přijdou pochlubit jak dopadli.

Když jsem s MK začínal, tak 3 z 10- ti včelstev měla v zimě problémy. Ano začnete tak znovu selektovat přirozeným směrem a to je to pravé.

Každý se diví, že máme včely nemocné. Jistě, vždyť je na to selektujeme tím, že hledáme a šlechtíme specialistky na něco, ale na celkovou odolnost ne. Chybí komplexní pohled, já říkám odpovědnost člověka za vývoj včely. Budete se odlišovat od ostatních. Přirovnal bych to letu orla. Všichni se ho bojí, nenávidí ho (je to přeci dravec), ale také mu závidí. Svým přístupem uděláte pro chov včely medonosné více, než mnohý chovatel, který se prodejem matek živí, protože budete vidět problém včelaření z vyšší, orlí perspektivy a vaše kroky budou mít tudíž mnohem širší dopad, než kdyby jste stejný problém řešil ze slepičí perspektivy. Tak to prostě je, zvykejte si na to.

Stáří matky mohu jen odhadnout, ale jedná se o loňský poroj usazený ke konci června. Dostal jsem jej jako své druhé včelstvo, když jsem vloni začínal.

Dnes jsem prohodil spodní nástavek s prázdnými rámky nad nástavek vystavěný protože mi včely v nástavku, ve kterém jsem je krmil postavily poměrně hodně dělničího díla. Do spodního nástavku se ani nepokusily stavět. Snad je nepodtrhnu, snůška trvá, včely nosí z lesa. Budu je ale pečlivě sledovat co provedou., v nejhorším jim zase nástavek seberu, ale myslím, že to zvládnou Chtěl jsem se zeptat při této příležitosti jakou linii matek chováte, matně si vzpomínám, že od Vigorek jste upustil, případně od kterého chovatele je kupujete.

Dobrý den, já myslím, že postupujete dobře. Pokud jde o materiál, rozchovávám především svůj původní, zděděný po př. Šrámovi. Původ je ve Sklenar 47, je to ale materiál starý 70 let a stále se vyvíjí a je životaschopný.

To, že jsem odešel od Vigorek nic neznamená, jinam a k jinému včelaři se hodit mohou. Já preferuji materiál, který je schopen se dále vyvíjet a není dobrý jen 1-2 generace. Těch kritérii selekce mám ale mnohem více. To je ale již jiná odpověď na jinou otázku.

Dneska jsem se konečně odhodlal rozebrat a zkontrolovat usazený roj. Vystavěl již téměř celý nástavek optimal 42x17 s výjimkou několika prázdných rohů. Na 10 rámcích téměř jako na mezistěně vystavěl dělničinu, ale jeden rámek je celý trubčina. Je to rámek druhý od stěny. Co mě ale překvapilo a troch polekalo, že vystavěly celkem 4 matečníkové misky. Zdá se, že nejsou zakladeny, ale mám je ve včelíně a dneska bylo zataženo, takže krk bych za to nedal. Momentálně mají na každém rámku zavíčkovaný věnec cca 4 cm ve středu rámku zásoby, takže se zdá ,že hladem netrpí. Záleží pouze, jak dlouho bude trvat deštivé počasí, začala totiž medovicová snůška, ještě včera létaly včely jak zběsilé i přes drobný déšť téměř do tmy. Abych se vrátil ke stavu roje, tak má na zhruba na 5 rámcích oboustranně zavíčkovaného plodu až téměř k zásobám. Nezavíčkovaný plod jsem neviděl, ale to přičítám špatným světelným podmínkám.

Chtěl jsem se zeptat, co udělat s miskami, zatím jsem je tam nechal. Nevím jestli má cenu jim je vylamovat a neustále je rušit, stejně, když se budou chtít vyrojit misku někde ukryjí, přehlédnu ji a vychovají novou matku. Misky jsou na spodních loučkách, takže nepředpokládám, že by chtěly dělat tichou výměnu. Vyrojené včelstvo ale pochází z loňského roje, takže možná se jedná o rojivou linii včel. Mám z toho troch zamotanou hlavu.

S těmi miskami bych si hlavu nelámal dokud nebudou matečníky. Je také možné, že se budou chtít znovu vyrojit, ale moc tomu nyní nevěřím. Nejsem ale na rojilky zvyklý.Tichá výměna to nejspíš nebude, ale misky včely zakládají a je to jakýsi pubertální projev, zase je ruší. Uvidíte co bude dál.

Váš roj se chová normálně a i s tou trubčinou je to normální. Až vyběhne plod začne rychle sílit, pokud bude matka v pořádku.

Po dnešní kontrole roje jsem zjistil, že včely dostavěly skoro kompletně rámky za soušemi a další rámek po každé straně mají vystavěn tak 1/3. Začaly přesouvat zásoby z krmítka nad stropem do vystavěných souší, zatím staví převážně dělničí buňky, jen místy trubčinu. Asi nakonec zkusím až začnou stavět v krycích rámcích podstavit nástavek s prázdnými rámky protože začaly stavět do podmetu kousek divočiny, tak jim v tom nebudu bránit, když se jim to tak líbí.

Napadla mě otázka jak máte otevřená očka v nástavcích a v jakém stavu je celozasíťované dno. Já mám v nástavku zatím očko zavřené a pod dnem zásuvku z překližky jako monitorovací. Včely to zatím zdá se nijak nestresuje, ale chtěl bych znát Váš názor. Ještě jsem zapomněl napsat, že rámky mám na studenou stavbu, aby ty informace byly kompletní.

Dobrý den,očka bych nechal zavřené, atˇ létají spodem .Síto nechávám v sezoně zpravidla zavřené. Nevím jak máte dna zkonstruována. Já mohu síto mít tak, že na sololitu je na jedné straně latička a podle toho, jak podložku obrátím, tak mohu přívod vzduchu regulovat. Je to tedy vzdušné ale, pokud chci mohu tu podložku jako by uzavřít. Myslím, že to mám vyfoceno na webu.

Jestli vám dobře rozumím tak doporučujete rozšíření provádět bez převěšování rámků? Zatím mám tu zkušenost, že když jsem včelám přidal nástavek bez souší nebo plodu, tak na něj velice neochotně přešly a se stavbou díla dlouho otálely. No zkusit to můžu, dělám vlastně všechno poprvé, takže když se to nepodaří alespoň budu mít zkušenost. Jen bych se chtěl zeptat kdy by byla nejvhodnější doba na přidání dalšího nástavku. Předpokládám že na to mám zatím čas až do líhnutí nového plodu, popřípadě do doby, kdy vystaví celý nástavek až ke krycím rámkům.

Když rozšiřuji ,tak nejvhodnější je soušové jádro 2-3 doprostřed a pak jen stavební rámky. U roje nebo spíše smetence dávám jen 1 souš na každý nástavek do strany nebo doprostřed. Jinak nepřevěšuji. Mrkněte na otázku č.7 v mých odpovědích.On je zvyk železná košile, tak se tomu raději vyhýbejte. Ten váš roj vypadá silný, nevidím ho, tak až dostaví, dejte mu ihned další nástavek. asi by nevadilo i pod ten původní nástavek. Také jde dát dva NN ihned při usazování roje a na stranu každého souš. Ony to již vystaví pěkně od shora., Ale udělejte, jak myslíte, získáte jen zkušenosti a ty vám nikdo nedá.

Jak jsem slíbil, píšu o stavu roje ze soboty. Při dnešní kontrole jsem zjistil, že včely obsedají celkem 6 rámků, mají vystavěn 1 rámek mezi soušemi a 1 sousední od souší na každé straně zhruba půlku. V ostatních rámcích tvoří zavěšeny celistvou plochu. Navíc jsou vyvěšeny do podmetu. Včera jsem jim nad přepážku nad víkem dal zásobní plást se sladinou, našly ho, ale nijak extrémní zájem o něj nejeví. Jinak na česně panuje čilý ruch nosí i pyl, jestli i sladinu to nepoznám, ale myslím že ano. Zkusil bych tento roj nechat vystavět celé dílo na volné stavbě.

Je normální, že roj zprvu nejeví o zásoby zájem, má jich s sebou dost, proto se jim dává souš a ne zásobní plást, to by úl opustily. Podněcovat se musí, když není snůška na což včelaři zapomínají.

Tak to je pěkný roj. Obsedá vlastně celý nástavek. Budete jim muset přidat za chvíli další, neváhejte ať vystaví co nejvíce. 2NN nebudou jistě problém.

Šanci pro včely můžete pomoci třeba tak, že přijedete do Ostravy a poinformujete ostatní o tom, jak se roj choval a jak jste ho ošetřoval. Nepřehazujte rámky a poznamenejte si, kde a kdy co staví (trubčinu, dělničinu). Máte ideální možnost k učení se. Gratuluji já roj neviděl snad 9-10 let.