Otázka č.: 417

Duben 2022

Téma: Rojová nálada, rozšiřování

Ahoj Leoši. Mohl by  jsi  mi něco říci o rojení a rojové náladě? Jak mu předcházet? Tvůj oblíbenec J. Marx na VF (nebo facebook, už nevím přesně)  napsal, že doba květu jív je pro rojení rozhodující. To jako myslí vážně v tuto dobu rozšiřovat včelstva?

Odpověď:

Tak toto je pro včelaře věčné téma. Někdo s rojením bojuje a proklíná, jiný se jej snaží pochopit a zařídit se podle toho. Nevím do jaké kategorie patříš a jak budeš mojí odpověď vnímat.  Přesto se pokusím o trochu a osvěty.

Nutno dodat, že já s rojením nebojuji a přesto roje téměř nemám.  Nevím, jak to jmenovaný myslel, ani jak to napsal, ale pravidlo  zkušených včelařských praktiků  říká přesně toto, co se ti nezdá. Je tomu  ale třeba  rozumět a nechápat to dogmaticky, ale naopak ve všech souvislostech.  Do této kategorie bych zařadil i zkušenost známého vědce Friedrich Ruttnera, který zjistil, že když kraňské včelstvo obsedá 2/3 prostoru, cítí se stísněno, což opět může vést k vzniku rojové nálady. Víš ono je to svým způsobem pochopitelné. Tzv. rojové včely jsou biologicky velmi podobné nebo totožné s těmi tzv. zimními včelami. Já obě kategorie shrnují do pojmu dlouhověké včely. Samozřejmě do zimy i do roje vstupují i skupiny krátkověkých a středověkých včel. Avšak ta kategorie dlouhověkých  drtivě převažuje. To je potřeba vědět a pak už to člověk začne chápat více  v širších souvislostech. Ten výrok je tedy platný především pro kraňská včelstva a to jsou u nás prakticky všechna nebo s převahou kraňské krve. Dokonce i tzv. buckfastská včela, kterou u nás především začátečníci propagují   se chová jako kraňka.

Bucfastká včela byla  Br. Adamem vyšlechtěna na pozdní snůšku především z bílého jetele, která v jeho domovině začínal začátkem srpna. Její plodová křivka byla tedy zcela jiná, než mají včelstva chovaná u nás. Navíc tato včela měla přes zimu pěti měsíční plodovou pauze. Proto by pro ní toto pravidlo bylo irelevantní. To dnes ale již neplatí a základní kmen prakticky neexistuje a svými vlastnostmi je  buckfastka s většinou kraňských kmenů  prakticky totožná. Má jeden plodový vrchol posunutý více do jara.

Jen pro dokreslení situace. Některé kmeny nebo  linie kraňky mají plodové vrcholy dva a  některé plodovou pauzu v sezóně téměř 1 měsíc dlouhou. To vše má důležité konsekvence.

Ale zpět k těm jívám. Je to první větší snůška pro včely. Je jistě rozdíl, když v tuto dobu má včelstvo sílu 3 kg nebo 0,5 kg včel. Je také rozdíl, jestli 3 kg včelstvo se v jívách např. na 3NN 2/3 langstroth nebo jen2 NN a podobně. Tohle musí včelař vnímat a to si nikde nevyčteš. U mne mají včely v době květu jív prostoru dost a tak je bezpodmínečně rozšiřovat nemusím a tento zákrok si nechávám většinu na dobu pozdější, kdy pak provedu výměnu části díla za stavební nástavky.  Včelař proto nemusí bezpodmínečně v době květu jív včelstvo rozšiřovat. Pokud ale včelstvo obsedá například 4NN, nebude mít  s rozšířením o 2 stavení nástavky směrem k česnu (dolů) žádný problém. Naopak oddělek, který stěží obsedá 1NN by s tím problémy měl.  Je samozřejmě třeba brát v úvahu i počasí. U mne ale mají včelstva i v zimě dispozici2/3 –  3/4 prostoru, který potřebují na vrcholku rozvoje. Pokud se taková včelstva přesto začnu chystat k rojení, je to jiný důvod, než snaha se rozmnožovat. Včely totiž rojení využívají i k aklimatizaci, výměnám matek ale také k reakcím na různé, často zdravotní nebo snůškové  podmínky. My staří pardálové pak dělíme roje na roje tak zvaně z blahobytu  a hladové roje (tím není myšleno, že včely musí mít bezpodmínečně jen nedostatek potravy, ale mohou mít tzv. hlad po něčem jiném). 

Roje to dnes v lidmi zdevastované přírodě mají těžké vůbec přežít. Podle mých zkušeností v přírodě přežívá tak max. 1/4 - 1/3 prvorojů. Jde téměř výhradně  o roje  květnové.

Tak že krátce řečeno, je tebou zpochybňovaná teze o rojení a prostoru v době jív správná. Jen je třeba ji správně pochopit a především umět uchopit. Nestačí ti, že to už víš, ale musíš to umět využít, jinak to jsou jen slova. Já včelařím dle tezí hnutí Šance pro včely, tedy snažím se přiblížit podmínkám a včelstvům v přírodě. To je můj úhel pohledu. Nevím, jestli tuto filozofii včelaření dokážeš přijmout. Prostě když  dva dělají totéž, není to vždy totéž. Ld