Varroa na stanovištích

Varroáza je komplexní onemocnění. Na fotografiích z různých stanovišť jsou zachyceny její rozdílné varianty v r 2009. Ukázána jsou i včelstva, která se s ní dokáží dobře vypořádat.

Chceme-li se zbavit strachu z něčeho, musíme si na to pořádně sáhnout.

Myslím, že každý včelař mi dá za pravdu, že je to právě varroóza, která způsobuje nejvyšší ztráty na medných výnosech (s výjimkou včelaře samotného). Je až s podivem, jakou energii mnozí vynakládají na to, aby prokázali, co je již dávno v moderním včelaření vyvráceno, totiž zásadní vliv tzv. uteplení na zimování, a konečný efekt našich včelstev.

Dle mých zkušeností jsou rozhodující především vnější vlivy, tedy umístění stanoviště a klima. Ty končený efekt předurčují z 60- 80% a můžeme je ovlivnit jen částečně výběrem stanoviště. Zbývajících 20-40% konečného výsledku je dáno vnitřními faktory, tedy provozní metodou, zdravotním stavem, chovaným materiálem (abych jmenoval jen ty nejdůležitější z nich).

Jistě by bylo mnohem užitečnější, kdybychom se více zaměřili na poznávání jednoho z největších nepřátel našich včel a následný boj s ním. Jsem si plně vědom toho, že následující řádky mohou vyvolat jistý nesouhlas, neboť tlumení rozvoje roztoče V.d. provádím částečně v rozporu s doporučovanou metodikou. Vzhledem k tomu, že se považuji se svými cca 80 ti včelstvy stále za včelaře ze záliby, nemohu jinak, než se snažit svým miláčkům nějak pomoci a nečekat jen až na doporučované, vyzkoušené postupy.Vždyť jejich paušální, alibistické doporučování a používání, bylo jednou z příčin hromadných úhynů našich včelstev v minulých létech. Dochází li totiž k takovýmto hromadným úhynům, nemůže být chyba v jednotlivcích, ale v celém systému. To je zřejmé každému člověku, který schopen uvažovat v souvislostech.

Včelařím v oblasti, kde nevím, kdy snůška přijde a z čeho. Mezi hlavní snůškové zdroje patří ovocné stromy a řepka, v lese pak javor, částečně akát a malina. Již z toho je patrné, že včelstva připravená ke snůšce musím mít již v předchozím roce a nemohu se vůbec spoléhat na příznivý jarní rozvoj, jak tomu může být v klimaticky a snůškově zcela odlišných lokalitách našich velkoměst.

V posledních letech jsem s léčením kyselinou mravenčí vyzkoušel mnoho a něco z toho chci předat dál, aby to bylo eventuelně vyzkoušeno jinde v jiných podmínkách a jistě i zdokonaleno.

Kdybych se ve svých podmínkách (okolí Mladé Boleslavi) v minulosti spoléhal pouze na podzimní ošetření proti roztoči V.d, působil bych jako hasič s kbelíčkem vody u velkého požáru.

Nyní nastíním jak se vyvíjela moje metodika ošetřování včelstev proti kleštíkovi včelímu.

První zákrok byl zpočátku prováděn v době, kdy většinou vrcholí snaha o přirozenou expanzi kleštíka z našich včelstvech, tj. koncem června. V této době jsou již všechna včelstva zpravidla vytočena a začínají se po slunovratu připravovat na zimu. Pro mnohé je toto snad překvapivé. Vždyť většinou slýcháme, že zimní včely se začínají tvořit až v srpnu a to zmiňuji ten lepší případ.

Skutečnost je však taková, že se včely na zimu připravují již od vyzimování.

U nás se ale stalo „dobrým „ zvykem jim v tom všemožně bránit. Počínaje omezováním prostoru v průběhu roku a konče pouze a jen zimováním na cukru. Skutečně nástavkové včelaření však také do této oblasti přináší mnoho nových, resp. starých, avšak zapomenutých poznatků a možností.

Jako letní léčivo byl v létech 2002-2005 používán Formidol, tedy přípravek, který je u nás běžně k dostání.

Desky byly používány v závislosti na venkovní teplotě buď zcela vytažené z igelitového obalu (při teplotě 15-20 C) nebo jen cca z 1/3-1/2 (při letních teplotách nad 25 C).

Důležité však bylo, že vždy šlo o včelstva v síle 6-9 NN 11x39x16 cm. To odpovídá cca 4-6 velkým nástavkům 39x24 cm.

Tímto opatřením se populace roztočů omezila a účinnost léčení byla asi 50-60%. I to mělo na včelstva blahodárný účinek. Jednak byly zlikvidovány dospělé samičky a dále byla částečně zasažena i populace dosud nedospělých kleštíků přímo na plodu. Docházelo tak k ozdravení včelích populací, které se buď na zimování již podílí přímo, nebo nepřímo odchovem plodu a dalších generací včel. Kyselina mravenčí postihovala nejvíce roztoče na trubčím plodu, který se u mě v tuto dobu vyskytuje hlavně v prostavěném podmetu. Desky byly ponechávány v úle 3 týdny i přesto, že největší účinek byl v prvním týdnu. U částečně vytažených desek bylo vhodné odstranit igelitový obal po týdnu zcela.

Druhý zákrok jsem prováděl v první dekádě srpna v případě, že nebyl použit v červenci Gabon. Zde docházelo k dalšímu ničení roztoče a ochraně plodu se zimní generací včel. Zajištění kvalitních zásob je u nás samozřejmostí. Červencové, srpnové přínosy jsou včelstvům ponechávány k zimování. Výjimku v tomto ohledu nebyl ani melicitozní med, přičemž vyzimování bylo též 100% ní. Nutno však podotknout, že nad mednou komorou se zpravidla nacházejí prázdné nástavky, které v tomto případě slouží včelstvům jako přetlaková nádoba.

Třetí zákrok měl smysl cca v polovině září, jako jakési dočištění a opatření proti reinvazi.

Pokud byl jako druhý zákrok používán v červenci Gabon, druhé ošetření Formidolem odpadlo, resp. bylo přesunuto na konec září. Třetí ošetření Formidolem pak již nebylo nutné. Zkoušel i více ošetření ihned po sobě v různých obdobích roku, avšak výše popsaný způsob mi připadal nejefektivnější a pro včely nejpřijatelnější.

Závěr si však musí učinit sám a vše přizpůsobit provozní metodě, podmínkám a především výskytu kleštíka včelího. Rozhodně se vyplatí sledovat spad kleštíka i v průběhu roku a následně včas reagovat.

Těmito dvěmi, resp. třemi zákroky bylo téměř zajištěno ozdravení včelstev a další podzimní ošetření fumigací či aerosolem již většinou nepotvrzovalo žádný nebo jen minimální spad roztoče V.d. .

V sousedním Německu se k likvidaci roztoče používají v srpnu odpařovače Nassenheider na kyselinu mravenčí (KM) í v o kapacitě 180 ml. na včelstvo, při koncentraci 60%. Objeví-li se např. roztoč ještě v říjnu, používají stejné množství, avšak v koncentraci 80%. Náš Formidol obsahuje čtvrtinové množství kyseliny mravenčí v koncentraci 85% .

V roce (2002) jsem provedl na několika včelstvech pokus s použitím Formidolu asi 14 dní po použití aerosolu, tedy koncem listopadu a začátkem prosince. S výsledkem jsem byl značně překvapen. Ačkoli po ošetření aerosolem již žádné včelstvo nevykazovalo spad, po vložení desek s kyselinou se ojediněle, ale přeci na podložkách samičky roztoče objevily! Zda se jednalo o samičky usmrcené kyselinou nebo shozené včelami z louček dodatečně, nemohu potvrdit. Nicméně tato zkušenost mě přiměla dalšímu zkoušení kyseliny mravenčí.

Ošetření kyselinou mravenčí je v průběhu roku kombinováno tzv. oddělkovým provozem, který také , dle mého soudu, rozvoj kleštíka omezuje a souběžně zajišťuje výměnu matek v produkčních včelstvech.

Podzimní ošetření jsem prováděl většinou již jen 2x fumigací. Aerosol i Gabon jsem přestal používat v roce 2003, resp. 2004.

Kyselině mravenčí bývá vyčítáno, že při jejím použití dochází ke značnému vyrušení včel a úhynu matek.

Z vlastních zkušeností mohu každému potvrdit, že tomu tak není. Znovu ale připomínám, že moje včelstva

disponují značným prostorem, dostatečným větráním, odpovídající silou a kvalitními zásobami po celý rok !!

Včelaři včelařící v dvouprostorových úlech, event. používají max. 3 nástavky v průběhu roku, by se měli držet více doporučované metodiky. Formidol jsem až do r. 2004 používal převážně do podmetu.

Po zkušenostech s využitím Formidolu na podzim (viz výše), jsem jej v následujících létech zkoušel i místo jarních nátěrů a dále dlouhodobé odpařovače kyseliny mravenčí MiteGone (240-360 ml KM) a Nassenheider (180-360 ml. KM) v průběhu roku jako hlavní léčebný prostředek. Výsledky, především u dlouhodobých odpařovačů KM, byly při porovnání se současnou metodikou natolik dobré, že jsem přešel výhradně na jejich používání. Formidol je u mě někdy využíván jen doplňkově na jaře nebo mezi snůškou z řepky a akátů. V normálně vyvinutých včelstev (tj. v červnu min 6 NN) působí Formidol totiž jen 1-3 dny, je-li umístěn nad plodové těleso a samozřejmě bez obalu. Po té jej včely zpravidla rozkoušou a vynesou z úlu nebo zatmelí.

Léčebné zákroky používám jen, je-li to skutečně třeba. U mně již žádné léčení tzv. pro jistotu neexistuje.

Zjistil jsem, že dlouhodobé odpařovače KM jsou mnohem ekologičtější a ekonomičtější i přesto, že nejsou nijak dotovány státem. Výsledky léčení jsou přinejmenším srovnatelné se současnou metodikou. Pro optimální nasazení KM je však podmínkou mít přehled o stavu kleštila v našich včelstvech v období červen-září. K tomu lze využít monitoring přirozeného spadu. Další podmínkou je, že drátěná dna musí být po dobu nasazení KM přikryta položkou. Odpařovače se umisťují nad nebo vedle plodu.

Je zřejmé, že včelaři, kteří se vydali stejně jako já cestou EKO, si v boji proti kleštíkovi vystačí zpravidla s 2 dávkami KM (65%) v dlouhodobých odpařovačích v roce. Platí to i pro oblasti, které jsou pro rozvoj kleštika, jak je tomu u nás v Dolním Pojizeří, téměř ideální. Při reinvazi lze použít třetí dávku s 85% KM jen u napadených včelstev.

Mezi nepopiratelné přednosti kyseliny mravenčí patří to, že u ní nebyla dosud zaznamenána rezistence kleštila.

Dalším nezanedbatelným přínosem pro včelaře je jednoduchost a nízká časová náročnost, což přispívá k zefektivnění našeho provozu. Dodržování zásad bezpečnosti není také ve srovnání se současnou metodikou o nic náročnější. Stačí jen trochu pozornosti.

Výše uvedené zkušenosti nikomu nevnucuji neboť jsou jen jednou z možných variant boje kleštíkovi včelímu.

Budoucnost včelaření v Čechách je v chovu varroatolerantních včelstev a využití varroatolerantních metod ošetřování.

VARROA NA STANOVIŠTÍCH