Krátké zamyšlení nad  zimou 2004/05 a zimováním včelstev

Ing. Leoš Dvorský

Různá pozorování a měření v zimním období ve včelstvech provádím již od roku 1978. Tehdy jsem si  svůj první nízkonástavkový úl prosklil a opatřil několika teplotními čidly. Mým prvořadým zájmem tehdy bylo zjistit, jaký vliv má izolace na zimování a následné výnosy medu. Své poznatky a názor  na vliv izolace jsem vyjádřil v článku „Od budečáku k nástavkovému úlu“, který byl zveřejněn v MV č. a také na internetu ve Včelařských novinách. Nemám tedy potřebu znovu se touto problematikou dále zabývat, natož obhajovat oprávněnost a ekonomickou výhodnost včelaření v neizolovaných, nízkonástavkových  úlech. Za tu dobu jsem nashromáždil spousty zajímavých dat a údajů, které bych chtěl, na základě doporučení svých přátel, částečně zveřejnit. Možná to trochu pomůže nově začínajícím včelařům, kteří jsou často odkázáni na různá včelařská dogmata, jichž je v tzv. odborné literatuře bezpočet.

Každá zima, každý rok si je v něčem podobný a v něčem se od těch předchozích liší. Nejinak tomu bylo ve včelařském roce 2004-2005. Počáteční měsíce loňské zimy byly poměrně teplé a včelaři projevovali obavy z nadměrné spotřeby. Proto jsem  tehdy sestavil tabulku úbytků za období 2004-2005, porovnal ji s dlouhodobým  průměrem na stanovišti mých včelstev v Bukovně v okrese Mladá Boleslav.    

Porovnání úbytku na váze v zimních měsících měsících

Stanoviště: Bukovno

* průměr je počítán souhrnně, tedy při zimování na cukru i medu

** včelstvo bylo zimováno pouze na medných zásobách

Úbytek v říjnu je z dlouhodobého pohledu u 5-ti zimních měsíců, co se týče výše, na druhém místě za únorem. V roce 2004 však byl  na stanovišti výrazně nižší v porovnání s průměrem. Způsobeno to bylo především tím, že včelstva byla již počátkem září v klidu a téměř bez plodu. V okolí se již nevyskytovala žádná významnější snůška pylu ani nektaru, a tak včelstva plodovala  jen nepatrně. Přesto, nebo právě proto, si značně uchovala svou životní energii. To se projevilo i na snížené spotřebě proti dlouhodobému průměru. Sledované včelstvo obsedalo koncem října 2004 5NN 39x16 cm v 7-8 uličkách a zimovalo v 6 nízkých nástavcích uvedené míry.

V listopadu je obecně průměrný úbytek  vždy nejnižší a také rok 2004 tomu odpovídal. V tuto dobu ve včelstvech prakticky není plod a také proto je vhodný k ošetření proti roztoči V.d. Nízké spotřebě v listopadu také napomáhají relativně vyrovnané venkovní teploty.  Listopadový trend roku 2004 pokračoval až do 18.12. 2004, kdy teplota uvnitř chomáče vystoupila v kontrolním včelstvu na 29,6ºC. Do této doby byla spotřeba za prosinec  2004 na stanovišti  0,35 kg, tedy  téměř stejná jako v celém měsíci předešlém.  

Následně na to včelstva zakládala první plochy potřebného zimního plodu a začalo tak docházet k nahrazování do té doby uhynulých včel. Tato skutečnost byla dále podpořena i oteplením po Vánocích, když se včelstva mohla po dvou měsících prolétnout.

Včely však téměř neprášily, neboť měly výkalové váčky skoro prázdné. Koncem prosince však v důsledku oteplení a především plodování došlo i ke zvýšení spotřeby zásob.

Včelstva měla možnost dalších proletů i počátkem ledna 2005. Prolety však byly opět bez prášení. Včely pouze sály vodu a  ojediněle jsem zaznamenal i narouskovaný popel, který rozhazuji kolem stanoviště na sníh, aby rychleji tál. Koncem ledna se výrazně ochladilo. Vzhledem k tomu, že se ve včelstvech ještě nacházel plod z prosince a silnější včelstva stihla založit ještě druhý cyklus zimního plodu, zvýšila se spotřeba za tento měsíc nad dlouhodobý průměr. Včelstvům tento výkyv nikterak neuškodil, ba právě naopak. Ani v největších mrazech jsem na podložkách nezpozoroval uhynulý plod nebo mladušky. Např. 29.1. 2005,  při venkovní teplotě  -7ºC byla teplota uvnitř chomáče (čidlo se nenacházelo v úplném středu) +26,7ºC. Únorová spotřeba (úbytek na váze) překročila dlouhodobý průměr o 1,24 kg. V tuto dobu stoupají maximálně dosažené venkovní teploty, což ovlivňuje pravidelné plodování. Loňský únor byl však celý poměrně chladný v noci a naopak teplý ve dne za slunečných dnů. Včelstva  spotřebovala více zásob, aby udržela při daném počasí teploty potřebné k odchovu plodu.

Včelaře však nejvíce zajímají výnosy medu. Na uvedeném stanovišti špičková včelstva (ve výše uvedené početní síle) dávala letos (2005) výnosy z řepky přes 70 kg. Bohužel  3.6.2005 bylo vše přerušeno zničující otravou, způsobenou leteckým ošetřením směsi Karate a Alto Combi. Ze 70-ti včelstev zůstalo pohromy uchráněno jen 8 včelstev na lesním stanovišti. Pro představu potenciálu takových včelstev to snad postačí.

Pokud jde o zimní spotřebu, chci zde upozornit na můj poznatek, že včelstva, která zimují na medu, mají cca o 30% nižší spotřebu nežli včelstva zimující pouze na invertovaném cukru.

To, že se včelám na medu daří lépe jsem viděl u svých včelstvech již v roce 1992.Tehdy jsem začal na zimování na medu přecházet. Znovu jsem si to však uvědomil před pěti léty, kdy jsem shodou okolností začal přecházet na rámkovou míru délky 44,8 cm. Nová včelstva jsem tvořil tak, že jsem stávající přeložil na mezistěny a krmil cukerným roztokem do doby, až včelstva měla dílo postaveno. Některá včelstva jsem však krmil medem (často jen řepkovým). Rozdíl na jaře byl mezi včelstvy očividný. Všechna včelstva zimující na medu byla v lepší kondici než ta, která byla zimována na cukru. Proto mě napadlo vytvořit z dřívějších záznamů srovnávací tabulku.  Ta mé dřívější poznatky v podstatě dokládá. Odlišná je jen spotřeba v jednotlivých měsících, což může být zapříčiněno tím, že včely na přirozených zásobách plodují trochu jinak. Způsobeno to může být právě kvalitou stravy a obsahem pylu v medu, což je důležité pro včelstvo právě v době, kdy zahajuje plodování v únoru.

Porovnání spotřeby při zimování na medu a cukru

Stanoviště: Bukovno

Zajímavý pohled na zimování včelstev v roce 2004/05  dává také níže uvedená tabulka, ve které jsou zaznamenány průměrné teploty uvnitř chomáče, na jeho povrchu, dále v neobsazené části úlu a průměrnou  venkovní teplotu v době měření.

Můžeme z ní celkem dobře vypozorovat, co se ve včelstvu dělo, především kdy se v něm nacházel plod. To se také v podstatě koresponduje se spotřebou v jednotlivých měsících.

Vývoj teplot v jednotlivých měsících roku 2004-2005

Stanoviště: Bukovno

Včelstvo č. 1

** uvnitř chomáče bylo umístěno 5 teplotních čidel. Vzhledem k smršťování a roztahování

     chomáče se nemusela vždy nacházet v úplném středu chomáče, resp. v místech, kde 

     byla matka a eventuelně  plod. Celkem bylo použito k měření 13 čidel.

Zatímco teploty uvnitř chomáče ukazují v kterém období včelstva plodovala, teploty na  jeho povrchu dokumentují spíše to, jak jsou včely schopny zadržet vytvořené teplo. Lze říci, že teploty na jeho povrchu jsou velice podobné ve všech měsících a více méně korespondují i s teplotami v úle mimo chomáč a to při rozdílných venkovních teplotách. Rozdíl, v uvedené tabulce, můžeme pozorovat pouze v říjnu, kdy teplota na povrchu chomáče i v úle kopírovala více venkovní teplotou. Podobná situace jako v říjnu bývá i v září, což jsem si ověřil také při svých dřívějších pozorováních.

Z uvedených průměrných teplot to ale není tak patrné, jako z pohledu na jednotlivá měření, která mám k dispozici.

Představa, že včelstvo vyhřívá v zimním období prostor, je naprosto vzdálená realitě. Včely, aby mohly přečkat krutou zimu s minimálními ztrátami životní energie, musí omezit svoje aktivity a zpomalit svůj metabolismus. Proto v období, kdy neodchovávají plod nechávají klesnout  teploty i  v hnízdě často  hluboko pod 20 C (viz. prům. teplota chomáče v listopadu). To se samozřejmě projevuje i na spotřebě zásob. Je evidentní, že větší aktivita znamená zrychlení životních pochodů, vyšší teplotu a také vyšší spotřebu zásob. To je však přesně v rozporu s tím, co včelstvo  potřebuje v zimě, resp. v době, kdy se v něm nenachází plod. Včelstvo v zimě funguje téměř jako jen na prázdno se převalující motor. Životní aktivity jsou omezeny jen na nejnutnější míru. I když tomu často nechceme věřit, týká se to i oblasti s matkou. V letošním roce (2005) jsem v říjnu a listopadu měřil  teplotu přímo v místě, kde se nachází matka. Matku jsem v pozorovacím úle umístil do upravené klícky 1.10.2005 tak, aby k ní měly včely bezproblémový přístup a mohly utvořit chomáč, jako by tomu bylo normálně. Výsledky  měření ukazuje níže uvedená tabulka.

Teploty v chomáči  v roce 2005 trochu jinak

Stanoviště Bukovno:

Včelstvo č. 1

** teplota je zaznamenána v momentě, kdy byla matky vypuštěna z klícky do chomáče

* nad včelstvo byl umístěn kontrolní nástavek bez včel a plástů, pouze s otevřeným očkem

Připomenout bych chtěl zvláště poznatek, že hlavním regulátorem teploty chomáče je právě jeho smršťování a roztahování v prostoru. Oteplí-li se v zimním období, včely chomáč zvětší a uvolňují nadbytečné teplo, aby se teploty uvnitř příliš nezvýšily a nedocházelo k opotřebení jednotlivých včel a také celku. Při ochlazení dochází k postupnému smršťování chomáče tak, aby teploty uvnitř byly relativně stálé. Teprve v momentě, kdy již tento mechanismus nestačí, nastupuje spotřeba zásob. Tento mechanizmus mám také celkem podrobně zachycen a zakreslen ve svých prvních záznamech.

Včelstvo se semkne těsně nejen na povrchu, ale i uvnitř tak, že je schopno zadržet většinu tepla, které vyrobí a do prostoru vyzařuje pouze nepatrné, odpadní množství. Včelstvo však není v prostoru bez vazby na vnější prostředí. Naopak, v přírodě s ním je velice těšně spojeno, na což při naších způsobech zimování často zapomínáme. Včelstvo reaguje velmi citlivě a umě například na sluneční záření, avšak vždy tak, aby nestoupla příliš vlastní teplota chomáče a nedošlo k zvýšení biologických aktivit. Zakládá-li včelstvo v zimním období plod, zvýšení biologických aktivit se týká pouze matky a včel, které se ho bezprostředně zúčastní. Ostatní dále pokračují ve svém úkolu, tedy přežít neopotřebované. Nové mladušky zaujímají místo dlouhověkých včel, přebírají jejich práci např. při odchovu dalšího plodu, nahrazují zimní ztráty a pod.

Výše uvedené tabulky zachycují skutečnosti jen na jednom stanovišti. Na jiných tomu může být jinak. Je však pravděpodobné, že trendy i na ostatních stanovištích mohou být podobné.V úvahu při porovnáních je také třeba brát různou sílu pozorovaných včelstev a také jejich genetický potenciál. Např. včelstvo  pozorované v roce 2004/05 bylo silnější, zimovalo v 6 NN a bylo naprosto nepříbuzné s tím, které sleduji v roce 2005/06. To zimuje jen ve 4NN. Velkou úlohu také hraje kvalita zimních zásob (med nebo cukr). 

Záměrně nechci z těchto údajů činit žádné obecné závěry nebo  je statisticky zpracovávat.  Pro sebe jsem si však z nich vzal ponaučení. Normální včelstvo v normálním prostoru s normálními zásobami se chová do jisté míry nezávisle na momentálních venkovních teplotách a řídí se i v zimě především svými vnitřními potřebami a geneticky daným vybavením.  To vše v souladu se základním zákonem, totiž se zákonem přežití a zachování druhu, kterému je podřízeno v životě včel vše. Neznamená to však zdaleka, že by ale na vnější podněty nereagovalo a nedovedlo je využívat pro svoje přežití a další život.

Uvedené údaje jsou jen částí dlouhodobých pozorování včelařského amatéra a je třeba se na ně také takto dívat.

Chce-li někdo více pochopit život včel a mechanizmus jejich zimování, doporučuji vědeckou práci Dr. Corkinse, která byla zveřejněna na webu. PV Zubří. Osobně se domnívám, že překlad práce uvedeného autora je pro české včelaření snad nejdůležitější prací, zveřejněné u nás za posledních 70 let a měl by s ní být obeznámen každý včelař.

Matka v klícce s teplotním čidlem se vkládá zpět do včelstva 1.10.2005

Pohled na prosklený nízkonástvkový úl ze zadu

Měření 13.11.2005. Teploty v chomáči  zleva: ve 4NN (nejhořejší) =10,4C,  3 NN =13,0C (dole venkovní teplota 4,3C, vlhkost 91%), 2NN =17,3C, 1 NN =17,3C. Zcela nahoře je teplota v klícce s matkou. S výjimkou nástavku č. 3, kde byla umístěna matka, byla všechna čidla umístěna ve stejné uličce jako matka. Ve třetím nástavku bylo čidlo umístěno ve vedlejší uličce než matka.

Silvestrovská idyla

Upravená klícka s digitálním teploměrem 

Matka před umístěním do klícky 1.10.2005

Pohled na mobilní teploměr shora.

Vypadá to jako tužka, ale přitom je to praktický teploměr se kterým je možno měřit teplotu na povrch i uvnitř chomáče