Zimování 2006-2007

Podobně jako v loňském roce vás chci informovat o průběhu zimování na jednom z mých stanovišť (Bukovno)

Po loňské dlouhé zimě následovalo relativně vlhké a celkem chladné  jaro, přesto se včelstva dobře rozvíjela a během několika pěkných snůškových dnů donesla nadprůměrné množství řepkového , ale především akátového medu. V lesích jsem po delší době zaznamenal  skutečně medovicovou snůšku. Červen a červenec byly velice suché, což se negativně projevilo na vývoji roztoče V.d.. To možná některé z nás ukolébalo a zaváhali jsme s použitím KM jako rozhodujícího prostředku v boji proti V.d. během roku.. Měsíc srpen loňského roku však byl opět velmi vlhký a roztoči se v něm velmi dařilo.Následoval téměř  ideální podzim, teplé září a říjen s dostatečnou pylovou snůškou. Slabší včelstva a oddělky toho využily k doplnění svého početního stavu do zimy. Moje oddělky zesílily natolik, že jsem jim koncem září přidal další nízký nástavek se zásobami, abych  doplnil spotřebované zásoby a patřičně zvětšil prostor. Tam, kde byl roztoč v ofenzívě, se to mohlo jistě negativně projevit. Zajímavé zjištění však bylo u silných a již z července zásobených včelstev. Ta se ve velkém prostoru chovala především podle svých genetických dispozic a množství plodu se prakticky nelišilo od roků předešlých.  Mnozí včelaři projevují obavy z dostatku zásob a tak uvádím tabulku, která zachycuje úbytek v měsících říjen 2006-únor 2007 na mém stanovišti v Bukovně.

Úbytek na váze na stanovišti v Bukovně

** Průměr je vzat z údajů při zimování na medu i invertovaném cukru.

*   Oddělek byl o síle 2 nízkých nástavků 10*44,8*15,9 cm, což bylo přibližně 50% stavu

      měřeného včelstva.

Teplý podzim se skutečně promítl ve vyšším úbytku na váze v říjnu  proti dlouhodobému průměru o 1,20 kg. V měsíci listopadu a prosinci včelstva byla v chomáči, který však byl poněkud volnější. Teploty uvnitř chomáče mi  ukázaly, že do zimního stavu přešla včelstva o cca 1 měsíc později než obvykle, tedy až počátkem prosince (teplota  cca 16-20C v chomáči).

Také leden byl teplotně celkově nad normálem a kolem 10.1.  včelstev prolétla a  provedla pročišťovací prolet. Někteří včelaři hlásili dokonce přínosy pylu.  Také spotřeba v toto měsíci  byla pod dlouhodobým průměrem o 0,53 kg. Ve srovnání s oddělkem o síle 2NN mělo včelstvo zimující v 5-ti NN  v lednu jen nepatrně vyšší spotřebu. V únoru měl oddělek  úbytek na váze  téměř totožný se silnějším včelstvem. Na některých stanovištích včely nosily pyl z krokusů, lísek a hlavně vodu. Přesto byl úbytek na váze o 1,87 kg nižší nežli je dlouhodobý průměr.

Srovnání úbytku na váze u oddělku a normálního včelstva bude možná pro někoho zajímavé z pohledu budoucího přechodu na nástavkový způsob včelaření. Ukazuje se, že slabší včelstva mají nejen  relativně  vyšší spotřebu na 1 včelu, ale často i absolutně. Silnější včelstva mají absolutní vyšší spotřebu v měsících, kdy  odchovávají plod. Slabá včelstva (v tomto případě oddělek) si to z důvodu své menší početní síly nemohou dovolit.

Na svých stanovištích tedy neočekávám žádný výrazný rozdíl proti předchozím rokům. Úbytek je dokonce o 2,81 kg  menší. Nepovažuji to však za podstatný údaj, neboť vyšší nebo nižší spotřeba ještě neurčuje konečný efekt, tedy výnos medu. Každý genofond má své charakteristické rysy a ty můžeme posuzovat pouze v dlouhodobé horizontu a ve vzájemných vazbách. U mě na stanovištích je situace taková jak jsem ji popsal. Zdá se, že v mém případě budou poplašné zprávy pracovníků z VÚ neopodstatněné. Včelstva se ve velkém prostoru na přirozených zásobách vyrovnala s neobvyklým průběhem zimování bez problému a po svém.

Vzhledem k tomu, že ca 90% našich včelařů má matky Vigor, je možné, že trendy v naší ZO budou podobné. Velice pravděpodobné to je u těch, kteří mají včelstva včas nakrmena a ponechají jim dostatečný prostor.

Přesto může být pro zimování u mnohých  rozhodující, jaké množství V.d. ve včelstvech přežívá a jak se s tím včelstva dokáží vyrovnat. Doporučuji proto všem včelařům naší ZO, aby svá včelstva na jaře ošetřili a nespoléhali na to, že roztoče ve včelstvech nemají. Je dost dobře možné, že pokud tomu tak skutečně je, bude to jen po krátkou dobu jako obvykle. V době jarních prohlídek bude pravděpodobně ve včelstvech již tolik plodu, že jeho nátěry  a následnou fumigaci, nebudeme moci s žádoucím účinkem využít. Ideální zde jsou odpařovače KM a systém MiteGone. Můžeme také použít desek Formidolu. U Formidolu jej doporučuji dát nad včelstva (KM je těžší než vzduch) nebo tam, kde jsou nízké podmety. Možná, že se budete ptát, proč odpařovače a MiteGone doporučuji před Formidolem. Vysvětlení je jednoduché. U Formidolu v důsledku nerovnoměrného odpařování může někdy docházet k jistému, krátkodobému narušení sociálních vztahů ve včelstvu a tím, mmj., i nižší schopnosti bránit své hnízdo. To se občas projeví u slabých včelstev a oddělků. Silná včelstva se i s tímto nedostatkem dokáží vyrovnat bez obtíží. To, co jsem zde uvedl je má osobní zkušenost a nikoliv pouhá domněnka nebo názor od počítače. Uvedené řádky nejsou nějakou absolutní pravdou, kterou by se měli všichni řídit. Je to stav na jednom stanovišti a  tak k tomu třeba přistupovat. Každý z nás zná své včely a způsob včelaření lépe než kdokoliv jiný. Výměna zkušeností však může být pro mnohé užitečná..

Dvorský Leoš